Přeskočit na hlavní obsah

Co o vás lidi říkaj, když neví, že jim rozumíte...



S Holanďanem na sebe většinou mluvíme anglicky.
Zvlášť když cestujeme.
Občas jsme totiž schopní udělat něco tak trapnýho, že je lepší se maskovat angličtinou.
Chci říct. Už tak nemá ČR ve světě tu nejlepší pověst.

Je to zvláštní. Možná nepoznám různé přízvuky, ale anglicky mluvícího Čecha vždycky.
Děláme totiž stejné chyby, máme stejný akcent a jako ostatní slovanské národy neumíme používat správně členy. A používáme české předložky.

Nastupujeme s Holanďanem do vlaku z Berlína do Prahy.
Ani jeden nejsme rodilej mluvčí, ikdyž Holanďan má angličtinu bez chybičky.
Sedáme do kupíčka s partou Češek a jednoho Čecha.



"Ty vole, ty maj kufry," zařve klučina.
Dělám, že nic. Že nerozumím. Se třeba něco dozvím.
"No...a on má větší než ona. A pak že my ženský toho taháme tolik," směje se holčina.
"Sim tě," opravuje jí kluk "beztak jí to všechno tahá on, víš jak. Anebo je Američanka."
"Proč Američanka?"
"Jsem slyšel, že Američanky jsou úplně posedlí depilací, že jako nikde ani chloupek. Jo, měl bych se tam někdy podívat. Ale jak se furt holej, tak sebou furt tahaj plno holících pěn a krémů a takovejch těch sraček, protože jsou úplně posedlý. A holí se prej jako denně," chytračí kluk.

Tohle jsem asi fakt slyšet neměla.
Protože teď nevím - co když se prořeknu a odpovím strojvedoucí česky?
Chci říct. Zkuste si někdy rozumět své vlastní mateřštině a přitom obratně reagovat anglicky. To nejde!
A jakmile se prořeknu, tak oni se začnou stydět.
A já taky. Páč si začnou myslet, že když nejsem Američanka, že jsem beztak zabobřená.
Bože!


Po hodince otevírá Holanďan svou ekonomickou bichli a jde pracovat.

"Ty vole, to bude nějakej divoch, ten jede," komentuje klučina Holanďanovo podtrhávání a dělání si poznámek. "To musí bejt mozkovna. Se vsadím, že je učitel. Ty jsou nejhorší tyhle. Si myslí, že nás to taky musí bavit!"
"Jo, jako Tománek, ten nám dával kouř," doplňuje holčina.
"By mě zajímalo, co asi dělá ona, asi nic moc chytrýho..."

Fajn. Nejsem vědec, nejsem génius, ale bože...to vypadám tak krutě tupě?


Za nějakou chvíli se jde Holanďan projít a přijde s tím, že vlak je skoro prázdnej, tak jestli si nepřesednem vedle k okýnku.

"Ha ha ha, oni chtěj k okýnku," směje se holčina.
Tak vida, oni rozumí. Ale přízvuk nepoznaj. A zřejmě ani na trase Berlín-Praha Čechy nečekaj.
"Si myslí," dodává, "že se jako bude na co koukat. No jo no, Amíci. Za chvilku přejedeme hranice (do Čech) a to teda budou čumět!"
A partička se směje.

Debilní kecy Čechů na dovolené, to mi to připomíná.
Ale člověk se o sobě hodně dozví, když ti druzí neví, že jim rozumíte.
Co vy? Stalo se vám něco podobného?
Slyšeli jste něco, co jste neměli?
Nebo naopak - řekli jste něco někdy nějak moc nahlas:-)?
Luc.

 

Komentáře

  1. chacha :) to jsi dobrá, že jsi zvládla nereagovat :)Stalo se mi něco podobného na lavičce v Paříži, vyslechla jsem si mnoho komentářů od chlapců ze školního výletu ... mimo jiné, že jsem píča a podobně.... pozorně jsem je poslouchala, pak jsem jim poděkovala za rozbor a odešla, ti tam snad sedí s hubou dokořán ještě teď :)

    OdpovědětSmazat
  2. Máš můj obdiv že jsi zvládla nereagovat :) Já bych to asi nedala..:) Já jsem bohužel na nic podobného neměla zatím štěstí.. Budu muset začít cestovat :P

    OdpovědětSmazat
  3. já bych před odchodem alespoň něco česky pronesla, aby se trošku zastyděli, chytráci...:D

    OdpovědětSmazat
  4. Takže jste se neprozradili? To by byl fakt gól říct jim nakonec "tak nashledanou" :-D

    Jinak v zahraničí tohle vždycky dělá můj tatínek...vůbec si nepřipouští, že by někde mohl bejt další Čech a tak třeba zařve přes celou ulici "ty jo, ta má ale prdel!!!"

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo přesně to jsem chtěla napsat "tak naschledanou" :-D :-D :-D

      Smazat
  5. Tak to je síla :). Myslím, že by byla sranda něco říct na konec česky. Ale tohle je fakt vtipný, bohužel Češi, no...spíš nechápu, jak si mohli myslet, že jim nikdo nerozumí.

    OdpovědětSmazat
  6. Jooo, v Antalyi na letišti :-D slyším česky: "Hele vole, ta má ale kozy a von bere určitě steroidy! To sou zasraný němci, fuj!"
    Tak jsem na to česky odpověděla, jestli si chce na tu krásu sáhnout. Chlap přeměnil barvu xichtu na rajčatovou... pitomec...
    Já prostě neumím bejt ticho :-D Jsi dobrá, že jsi zvládla divadýlko, já bych je dávno poslala do hajzlu.

    OdpovědětSmazat
  7. Tak toto je dobre, pekny clanok, na jednej strane usmevny, na druhej smutny - je totiz az neuveritelne, co si ludia dovolia povedat, ked si myslia, ze im nerozumies. Ja sa s tym tiez stretavam, hlavne v Rakusku kam chodim celkom casto, je tam plno Slovakov a obcas si teda tiez co to vypocujem. ;)

    OdpovědětSmazat
  8. Souhlasím s komentáři výše, nejspíše bych na cestě ven odpověděla: tak příjemný den přeji. To by čučeli :D

    OdpovědětSmazat
  9. :-D Na druhou stranu o vás mohli mluvit ještě hůř. Ale já bych se asi na tvém místě neudržela nesmát...

    Nám se stal jednou taky trapas, ale z druhé strany :-D I když nešlo o řeč, ale o národnost.. V New Yorku v "Little Italy" jsme si sedli do takový kavárničky. Byli jsme tři Češi a dva Amíci. A vůbec netuším, jak jsme se k tomu dostali, ale najednou jsme si dělali srandu z Rusů. Nebylo to vyloženě pomlouvání, spíš sranda. Jedna holčina od nás říkala, že prý na Sibiři letadlem vozí klidně i kozy. A pak jsme skončili u toho, že jim z kohoutku teče místo vody vodka :-D a že je tam děsná zima. Hodně jsme se nasmáli. Ale samozřejmě víme, že to není pravda :) Nevíme, jak moc toho ta servírka slyšela, ale podle toho Amíka po nás dost pokukovala. Ale pak za náma přišla, že prý tam není zase taková zima. No, byla to Ruska. Ale pak si k nám i sedla a povídala si s náma. Byla to mladá holčina a i s ní jsme se pak nasmáli.. Ale do dnes nevíme, jestli slyšela o těch kozách a o té vodce z kohoutku,

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :-D

      Ale zase musím říct (po měsíci v Moskvě), že tam je fakt jako šílená zima a babička mi taky říkala, že Ruskem mnohokrát letěla (ze Sibiře i na jih od Moskvy) a prej se tam fakt vozí hlavně kozy a kachny:-D. Ale OK, to bylo krátce po revoluci:-)

      Smazat
  10. Češi jsou naprosto všude! Můj táta říkal mojí mámě: "Jé podívej to je konečně hezká paní." Ta to slyšela a řekla "děkuji." Bylo vidět, že jí to potěšilo.

    Jinak máš můj obdiv, že jsi jim něco neřekla.

    OdpovědětSmazat
  11. :D tak kam jezdim bývá většina rusů, angličanů a ostatních...čechů málo, tak jsem vždycky hrozně ráda, když zaslechnu češtinu a většinou to nejsou tihle idioti:D...ale pak se vrátim do čech a už na letišti mam z čechů hlavu jak pytel vod banánů:P

    ale nemyslim, že všichni češi maj tak špatnou angličtinu, mladší generace určitě ne...a přízvuk mam docela dobrej (škoda, že ne gramatiku:p), ale členy moc neovládám...ale nechápu, žes vydržela nereagovat:D já nejsem schopná udělat poker face, hned by poznali, že jim rozumim

    OdpovědětSmazat
  12. fakt nechápu, že ses před odchodem neozvala, by se posrali :D a příště si to asi rozmysleli :D promárněná šance tohleto

    OdpovědětSmazat
  13. Haha dobré :D Škoda, že si jim nic neřekla

    OdpovědětSmazat
  14. Ahoj Lucko, tak to je zase jednou zážitek za všechny drobný. Něco takového se mi zatím nestalo, ale jednou se nás ve Francii ptali takoví přiopií kluci lámanou angličitinou, jestli je vyfotíme. Hned jsem poznala, že jsou to Češi a tak jsem jim, řekla, že jasně a není problém česky a další průběh hodně připomínal to video "debilní kecy Čechů na dovolené" :D

    OdpovědětSmazat
  15. haha :D tak to je dobrý. Ale teda byli to nějací odrzlíci. Mně se minulý měsíc stalo něco podobnýho, ale s tím, že já jsem to nedala, a pak jsem těm děckám řekla, že jim jako rozumím, a oni byli ze mě vyjevený a sklapli.

    OdpovědětSmazat
  16. Já bych jim teda asi nakonec řekla "nashledanou" a užila si jejich výrazy:) Mě se tohle stalo rovnou dvakrát, jednou v Paříži, když jsme seděli s kamarádkou na hřbitově na lavičce a kolem prošli dva pěkný kluci a já říkám "jéé ten blonďák je pěknej co" a on mi řekl "děkuji, nápodobně" :) a jednou, když jsme byli se školou ve francouzském Pontarlier, kdy vedle mě kluk prohlásil, že jsem jediná pěkná holka z celýho zájezdu a škoda, že nebydlím u něj, že by se o mě pěkně postaral..jako potěšilo, ne že ne:)

    OdpovědětSmazat
  17. já bych to asinevydržela něco jim odvětila česky. zsajímalo by mne, jak by reagovali.

    OdpovědětSmazat
  18. To já se tak jednou opalovala na řecké pláži. Zalezla jsem si někde do rohu a s pocitem, že mě nikdo nevidí jsem si sundala vrchní díl plavek. Po chvíli mě ze spánku probral něčí hlas. Asi 20 metrů ode mě plavali dva kluci. Najednou slyším "Čum na ty kozy! Dobrý co?" :D Tak jsem se zatvářila, že jako nerozumím a nenápadně se převrátila na břicho. Od té doby žádné opalování na tento způsob :D

    OdpovědětSmazat
  19. No pekne ty oholena Americanka. Ja som minule stretla Francuzov v meste, sli si zabehat. Som sa na nich usmiala a oni na seba vo francuzstine spustili nieco stylom: boze co tak cumi, este nevidela nikoho behat? Esteze nam nerozumie...

    Dalej som sa (chvalabohu) nedopocula, kedze bezali dalej... Keby len vedeli, ze som uz vtedy mala za sebou asi 5 rokov franiny :D

    OdpovědětSmazat
  20. moc pěkný článek, dost jsem se pobavila :) ty jejich kecy, nemůžu z toho :D taky bych to chtěla zažít, člověk aspon zjistí, jak ho vidí druzí, co ho potkali poprvé :)

    OdpovědětSmazat
  21. haha, to je dobrý :) taky bych to nevydržela jim něco neříct aspoň na závěr :)

    OdpovědětSmazat
  22. Měla si jim něco říct Luci to by byla ještě větší sranda. Moje sestra taky ráda takhle vykecává na liddi co ji nerozumí...jednou jsme někde ve frontě v Anglii čekaly na něco a předbíhala nás jakási baba a ségra na ňu: "Hej ty pičo kam se sereš" a ženská se otočí a říká ji: "já se omlouvám ale mám tam dítě" tak to byl taky dobrej stěr..

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ale z tohohle fakt učůrávám, chudák ženská:-D

      Smazat
    2. Božééé, tečou mi slzy ze smíchu! :)

      Smazat
  23. Dneska jsem jela v autobusu, povídala si s kamarádkou a dvojice za náma furt komentovala to co říkáme, asi v domnění, že je neslyším :-D
    Ale jinak vážně prostě, já ty tvoje zážitky zbožňuju :-D!

    OdpovědětSmazat
  24. Bože, já bych vyprskla smíchy už na začátku!

    OdpovědětSmazat
  25. tak to je dobry :D ja bych to asi nevydrzela a musela se strasne smat :D bohuzel s mou anglictinou machrovat moc nemuzu, takze jsem o tyhle zazitky ochuzena :D

    OdpovědětSmazat
  26. Jj známe! :)

    Zvu Vás na giveaway - http://thecompany-life.blogspot.cz/2013/09/giveaway-colorful-scarf.html

    OdpovědětSmazat
  27. Luci, další super článek. :)
    Mně se něco podobného párkrát stalo a několikrát jsem pak dotyčné česky usadila, koukali a k tomu většinou ještě pusu otevřenou jako Kelišová. :)

    OdpovědětSmazat
  28. Jééé opravdu jsi jim měla něco říct, já bych to nevydržela :D

    OdpovědětSmazat
  29. :D:D:D Já teda žádnou takovou zkušenost nemám, ale ta tvoje mě pobavila. Já bych to asi nevydržela a schválně něco řekla česky směrem k nim (něco vtipného), potom co bych si vyslechla jejich poznámky. :D

    SIMPLE LIFE

    OdpovědětSmazat
  30. Ahoj Lucko, moc pekný článeček. Pripomel mi jak jsem jela o prázdninách městským autobusem. Byla tam partička pubertáků, která vzstoupila až na dva kluky. Ten jeden pak v rozjíždějicím autobuse říkal kamarádovi, mávajíce na smějící se kamarádku venku na zastávce - TY VOLE TA JE ŠUKÉZNÍ JAK SE FURT SMĚJE. TY UŽ JSI NĚKDY ŠUKAL ?- Seděla jsem za nimi s dvěma malými dětmi a vůbec jsem byla překvapená jek se mezi sebou ti zajíčci baví......

    OdpovědětSmazat
  31. To je krása... Asi bych jim nakonec řekla na shledanou... :D
    Jinak já se k našim krajanům v zahraničí raději moc nehlásím. Je to sice smutné, ale je to tak... :/

    OdpovědětSmazat
  32. Já bych je nechala mluvit a někdy ke konci, bych řekla "Tak a jsme doma, nashledanou" nebo tak něco! Byla bych úplně šťastná, že jsou tak tupí:D

    OdpovědětSmazat
  33. Klobouk dolů, že jsi to vydržela!

    S bývalým přítelem Australanem jsme byli jednou v zimě ve Vídni a během toho, co jsme se anglicky bavili, mu nějaký -náctiletý Čech okomentoval (pozitivně, naštěstí) jeho mírně rozpustilou a dětinskou čepici. A on mu s úsměvem a precizní češtinou poděkoval. :) Kluk na něj samozřejmě zíral s otevřenou pusou. :)

    Jinak jsem teď v UK a s kamarádkou Češkou občas chodíme nakupovat a ta se nebojí před prodavačkou klidně česky říct třeba "fuj, to je ale hnusné tričko, to bych si nikdy nekoupila" nebo komentovat "to je ale slizký prodavač" apod. :) Z toho jsem občas docela nervózní, protože vím, že Čechů tam bývá spousta, ale jí to prostě "nevysvětlím"... :D

    OdpovědětSmazat
  34. Tyjo, tak to jsi dobrá, žes to vydržela:)

    Já bych možná ve chvíli, kdy bych vystupovala, řekla jenom něco jako, tak se tu mějte hezky a nashledanou!

    OdpovědětSmazat
  35. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  36. Článek mi připomněl můj nedávný zážitek. Si tak stojíme s přítelem v centru Rigy u Pomníku Svobody, máme v ruce plno tašek z nákupů a přemýšlíme, jestli ještě půjdem do parku nebo už vyrazíme do hotelu. Najednou se vedle nás objeví česká rodinka. Maminka jde hrdně vpřed, otec má batoh a důležitě drží mapu v ruce, dcera se tváří znudeně a syn se hádá s otcem, kde to vlastně jsou (což bych přirovnala asi k tomu, jak kdybyste byli v Praze na Václaváku a nevěděli o tom - onen Památník je opravdu docela výrazný a významný :D). S přítelem jsme okamžitě ztichli a ani necekli, dokud skupinka nepřešla (pro jistotu :D). Hlavně, že jsme si předtím notovali, že jsme za celý předchozí týden cestování po Litvě nenarazili ani na jednoho Čecha či Češku. Poté, co skupinka přešla, říkám - no, aspoň že u nás v hotelu žádní Češi nebydlí. Přijdeme k hotelu a copak nestojí na parkovišti vedle nás - auto s pražskou SPZ :D Samozřejmě, že to byla ta rodinka. U snídaně jsme se tedy už s přítelem maskovat nevydrželi, protože naše angličtina není až na takové výši :)

    Jinak je pravda, že nahlas si netroufám nikoho komentovat ani v zahraničí - Češi jsou všude!

    OdpovědětSmazat
  37. No já padám, i ze zážitků tady! Ještě pochopím, že si někteří Češi myslí, že jsou jediní na světě, ale ono i Italové, Angličani nebo Němci si myslí, že jim nebude nikdo rozumět, přitom ty základy zvládá skoro každý :-D

    Já měla takhle zážitek, když mi bylo asi 21 let a byla jsem na návštěvě u přítele v Dubaji. Pozval mě do hotelu Burj Al Arab, a jak jsem tam skotačila v bazénu, dva pánové, očividně nějací čeští ,,hogofogo" podnikatelé, co tam byli taky, mě začali dost nelichotivě komentovat. Sice jsem tam byla s poměrně o dost starším partnerem, navíc Indem, ale i tak si myslím, že to bylo trošku přehnané. No nic, ten můj celkem rychle pochopil, o co se jedná, ale na můj pokyn nic nepodnikl..

    Asi za hodinu jsem odcházeli a já pánům hezky hlasitě česky popřála příjemný zbytek pobytu a doporučila humra z vyhlídkové restaurace. Řeknu vám, ten jejich výraz překvapení a vzápětí ohromného strachu při pohledu na mého partnera, mi za ty jejich řeči opravdu stál!!!

    OdpovědětSmazat
  38. No tak teď jsem se pobavila. :D Já takhle taky jednou jela Berlín - Praha a všichni na mě mluvili německy. :D No legrace je, že německy vůbec neumím, takže jsme se dorozumívali anglicky i v ČR. :D Už mi bylo hloupé začít mluvit česky, když jsem celou dobu mluvila v aj. :D

    OdpovědětSmazat
  39. Haha, to jsem se zase pobavila. Taky tady casto slycham cestinu a casto se za dotycne zastydim - sproste nadavky, hloupe kecy apod. Ale ne vzdy. No nejlepsi zazitek mela kamaradka Iva, tedy jeji pritel Kenny...jestli mas chvilku, precti si http://pekarkova.blog.idnes.cz/c/148828/Kolik-jazyku-umis-tolikrat-jsi-opici.html smutne, jak hloupi nekteri nasi spoluobcane jsou..a rasisti. Ale jinak vzdy, kdyz tuhle historku Iva s Kennym vytahnou,tak se smejou.

    OdpovědětSmazat
  40. S přítelem se nás v Paříži anglicky zeptala nějaká parta, jestli je vyfotíme. Příteli strčili foťák, a když se naštelovali, tak česky povídají: "Ale vypadají docela solidně, no ne?" Zřejmě dokonce natolik, že jim s foťákem neutečeme a neprodáme ho v první zastavárně. Přítel na mne jen mrkl a povídá: "Vážně?" A udělal pohyb, který naznačoval, že se s foťákem chystá utéct... V tu chvíli parta pochopila, že natrefila na krajany a společně jsme se zasmáli. Snad mají pěknou fotku :)

    OdpovědětSmazat
  41. Něco podobného se nám stalo na jazykovém kurzu v Anglii. Chodili jsme na lekce se skupinou Němců, nás Čechů bylo 5 a oni vůbec netušili, kde ČR leží, natož že se v tý naší pidizemičce učíme i něco takovýho jako němčinu. Asi po týdnu, kdy mezi sebou mleli svou mateřštinou, řekli něco srandovního a my se zasmáli...ty výrazy, když se nás německy zeptali, jestli jsme jim celou dobu rozuměli, a my jim německy odpověděli, že jo, stály za to :D

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …