O čem Češi povídají na dovolené

Angličani si hodiny dokáží nesmyslně povídat o počasí.
Italové zase dokáží půl den básnit o kávě.
Celý život jsem si myslela, že my Češi žádnou podobnou povídací úchylku nemáme.
Až do toho osudného dne...

Jezera Solné komory, horká červencová neděle, Rakousko:
Holanďan se koupe v ledovcovém jezírku, zatímco já se chladím ve stínu. Zase takový horko, abych lezla do ledovcový vody, není.
Vedle mě sedí dvě Češky - paní po padesátce:

"...tak jako dneska jsem udělala jenom polívku, to stačí. Nemusím jim taky furt vyvařovat. Ale večer, večer udělam guláš," povídá jedna druhé.
"To tady chceš dělat knedlíky?"
"Hele, ne, dám to s těstovinama."
"S těstovinama to není dobrý, to ti nikdo jíst nebude," radí druhá.
"No já vím, ale já tu nemám všechno na ty knedlíky a kupovanej, ten tu nekoupíš. Takže budou holt těstoviny, jednou to přežijou."

Paní se na chvilku odmlčí a začne znova:
"Maruško, já už vůbec nevím, co vařit, co děláš ty?"
"No včera jsem udělala jenom ty čínský nudle se zelím. Jako nebylo to špatný a člověk v těhlech hicech ani nemá hlad na něco hutnějšího. Jinak jsem vzala lunchmeat, každej den dělám na pláž řízky a zejtra chci udělat  zapejkaný brambory."

"Jo vidíš, to je dobrej nápad. Já myslela, že udělám špagety, ale to víš, to je hladovina, toho se člověk nenají."
"To né no, ale tak udělej sekanou s bramborem a máš to. To jsem dělala ten první den, s kaší a jaká to byla dobrota..."
"To bych mohla, viď? Já už fakt nevím, co tu mám vařit. To maso je tu tak drahý, to si dáš radši brambory s mlíkem."

Po půlhodině rozhovoru přichází zřejmě syn jedné z dam s jeho přítelkyní.
Přítelkyně jim přinesla zabalený grilovaný kuře.
Tchýně okamžitě začíná zostra:

"Jano, doufám, že si to tu nekupovala, víš jak je to tady drahý? Takovejhle kousek kuřete, klidně i tři stovky za to dáš!"
"No to kuře je kupovaný, ale tak drahý nebylo. A gril jsme máme v penzionu, tak jsme včera grilovali," vysvětluje holčina.
"No tak to jo, už jsem se lekla."

Tu neděli mi došlo, že i my Češi máme svou vlastní úchylku, o čem povídat.
Dovolená nedovolená.
A není to kupodivu jídlo. Je to vaření.
Bůj žehnej Britům!

Jaké dialogy jste si vyslechli v zahraničí od Čechů vy?
Díky za všechny vaše příběhy:-)
Luc.