V metru v Moskvě si sedám vedle jedné krásné holčiny.
Předpokládám, že je Ruska - má typickou zálibu v kožešinách, jehličky, dokonale nalakované nehty, drahé šperky, precizní make-up, LV kabelku.
Někde se ale musela stát chyba.
Tahle holčina, co o svůj zevnějšek tolik dbá tu smrdí jak po třech krabičkách cigaret.
Kouřem je úplně nasáklá.
No nic. Slečna na sedačce klimbe a bez problémů takhle jedeme několik zastávek.
Po deseti minutách však Rusce začne padat hlava na stranu.
Na mojí stranu.
Na moje rameno.
Je mi to trochu nepříjemný, ale každá zastávka ji lehce probere, ona vyskočí, narovná hlavu a padne mi na rameno zase až za pár minut.
To už je mi jasný, že je slečna buď sjetá nebo zpitá.
Začíná na mě padat celou svou vahou.
Nenápadně se jí snažím srovnat, ale je úplně mimo a nereaguje na nic.
Čuchám ji k zakouřenej hlavě a začíná mi bejt zle.
V tom metro prudce zabrzdí a ona naprosto bezvládně padá obličejem stojícímu pánovi nad ní přímo do rozkroku.
Pořádně se tam zaboří.
To už nevydržím a vyprsknu smíchy.
Já vím, jsem svině, ale pánův vyděšený výraz a její snaha chytnout se kdejaké nohy a vyšplhat se zase zpátky na místo, je prostě jedinečná.
Ha! Konečně (poprvý za život) tu za debila nejsem já, ale někdo jinej.
Skoro se až chci poplácat po rameni, jak jsem na sebe pyšná!
A aspoň se holčička probrala a nebudu jí sloužit jako polštář, říkám si.
Už teď z ní smrdím jak fabrika.
Ale kdeže!
Zase se ukázalo, že kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.
Slečna se naopak dostává snad do kómatu - její hlava už se jen neopírá o moje rameno.
Ona se o mě opírá celým tělem.
Hlava ji pořád pade - z mých ramen na prsa, na břicho až mám slečnu téměř v klíně.
To už se jí opravdu snažím srovnat a posadit ji zpátky na sedačku.
Když v tom si všimnu, že půlka mýho kabátu je nějaká mokrá.
Panebože, ona...
Ona spí s otevřenou hubou a slintá na mě.
Slintá mi na bundu!
Panika.
Hysterie.
Odpor.
Fuj, já mám na sobě slinty cizí úplně sjetý holky.
Když vidím něco fakt nechutnýho, musím si přikázat, že se na to nesmím koukat.
To je pravidlo.
Jinak začínám šavlovat.
Nekoukej se na to, nekoukej se na to!
Jenže půlka bundy proslintaná a jí se od pusy táhne obr slina!
To už zdrhám.
Mrsknu s ní o sedačku, jdu si přestoupit a ona, jelikož přišla o svojí podpěru, znovu padá na hubu! To už se ale probírá a dokonce vystupuje. A po svejch.
Jsem poslintaná, smrdím kouřem, potem a jejím parfémem.
A zase jsem to já, kdo to odsral.
Já a ten chudák pán, jenž asi takovou řachu přímo tam neočekával.
Inu, kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.
A já se asi nikdy naposled smát nebudu...
Co vy a spolucestující? Spavci, slintaři, někdo horší...?
Luc.
Br..., přeji at už nikdy něco takového nezažiješ. Slintala jsem naštěstí nezažila.
OdpovědětVymazatNepříjeme pro mě bylo jedno ráno v metru, kdy se nade mě postavil jakýsi muž a po tři stanice si vedle mého obličeje zkoušel funkčnost vystřelovacího nože. Byla jsem tak v šoku, že jsem se nezmohla na žádnou reakci a spolucestující to brali jako zábavné divadlo.
Mám za, že obě máme vybráno a od teď zasloužíme si jen příjemné spolucestující.
uuuf, taky dobrý! Tak doufám, že se spolucestujícíc dobře bavili, schálně, jak by jim bylo v Tvé pozici...
VymazatJo, bejt to kdokoli jinej, tak už dělá scénu, ale sami se baví!
VymazatJežiši, doufám, že příště bude u podobného článku viditelný nápis: NEČTĚTE, POKUD JÍTE. Mi ten oběd vůbec, ale vůbec nechutnal :D
OdpovědětVymazatJinak mně naprosto stačí bezďáci v tramvaji nebo hudební géniové, co si zpívají slova poslouchaná z MP3 na celý vagon metra.
Niky, promiň:-D
VymazatTo je děsný teda, ale tak aspoň že to byla holka ne nějakej bezďák... Já jsem zažila naštěstí jen pár neškodných usínačů, ale mamce se kdysi někdo pozvracel do kapuce od kabátu.... To je tak hrozný, až je to vtipný :D
OdpovědětVymazatTo teda je! Jak Tvoje mamka došla domů:-D?
VymazatNo fuj. :)
OdpovědětVymazat:D :D Ja mám spolužiaka, ktorý nám na hodinách tak silno zaspáva, že mu vždy padá hlava do boku na ostatných ľudí :D Nik už s ním nechce sedieť :D
OdpovědětVymazatTo chápu. I když ve škole je to omluvitelný:-D
Vymazattak to je nechutny. ja bych si od ni odsedla asi okamzite, tyhle lidi fakt nemuzu sni citit a jak se mi nekdo uz od pohledu nezda, radsi budu stat :D
OdpovědětVymazatTo já taky. Ale ona se zrovna zdála jako "dobrá partie" na sezení:-D
Vymazatno to snad neni možný :))
OdpovědětVymazatBohužel je:-D
VymazatLucka, ty máš z toho Ruska len samé divoké zážitky. Daj už niečo príjemné ;-)
OdpovědětVymazatKdyby jenom z Ruska! Já jsem magnet na průsery a kam jedu, tam na mě čeká nějakej podobnej případ:-D
VymazatDalší z tvých povedených historek, kterou bych já s takovým glancem nepřešla :-)
OdpovědětVymazatOslintaná a tomu říkáš s glancem:-)?
VymazatAle díky, Peťo:-)
To mám vážně jet zítra metrem? Ne, raději zaplatím drahé parkovné nebo si budu střádat do prasátka na taxi. Moskva nebo Praha, je to asi jedno...
OdpovědětVymazatTo je pravda, Marti. Ale doufám, že se Ti zítra nic podobného nestane:-)
VymazatNo, tak to je fakt síla! Skoro jsem se lekla, že tě poblila.
OdpovědětVymazatJo jo, taky bych očekávala to nejhorší:-D
VymazatTo musela být tedy jízda života. Nezávidím, i když jsi to napsala opět vtipně. :)
OdpovědětVymazatO mě se v nacpaném trolejbuse otíral pán rozkrokem, tak jsem ho rázně odstrčila a byl klid. Jinak se slintaly zkušenost naštěstí nemám.
Jseš dobrá, Veru. Statečná a asertivní. Pán asi koukal, co:-)?
OdpovědětVymazatTak to je něco :-/ Ale já si od takových lidí zásadně okamžitě odsedám, protože přímo nesnáším, když se mě někdo dotýká. A nesnáším, když někdo smrdí a to se mě ani nemusí dotýkat. Tak se docela divím, že jsi to vydržela vedle jí sedět. Já mám zkušenosti jen se obyčejnýma spáčema, ale taky jsem jednou jela nočním busem a pán přímo proti mě, kterýmu furt padala hlava, spadnul ze sedačky a já vyprskla. No, ale smál se pak celý autobus, tak to bylo těžké se nesmát :)
OdpovědětVymazatMě klimbání nevadí, ale v moment, kdy už jsem byla její postelí, jsem si fakt musela odsednout. A pán padající ze sedačky, taky dobrý. Občas mě překvapuje, jak ti lidi dokážou v busech spát tvrdě:-D
VymazatMě to zase tak moc nepřekvapuje.. Před dvěma lety (asi) jsme byli s přítelem na nějakém vouchru v restauraci na steaku a měli jsme k tomu lahev vína. Pravda je, že oba pijeme málo, ale tohle stejně muselo být strašně silný. Měli jsme pak pocit, že únavou nedojdeme ani na metro. A to bylo asi sedm večer, možná ani ne. A my tam v metru spinkali.. Nejdřív jsem se snažila udržet oči, ale to prostě nešlo :-D Takže jsem si strčila tašku pod bundu a přestala se bránit. Ale bylo to v metru jak jsou tam tři sedačky a my byli vedle sebe a opírali se o sebe navzájem. Strašný ožralové :-D Ale opilá jsem se ani necítila, jen jako po straaaaašně hodinách bez spánku.
VymazatVelebnosti, jdu blejt :-D
OdpovědětVymazatMáš můj obdiv, že sis neodsedla dřív... to bych nedala totok :-D
Bebe
Je skvělé nechat fungovat svojí představivost nad tvým popisem situace :D:D
OdpovědětVymazatNo jinak, já bych s tou slečnou mrskla dřív než ty :D...
:D :D asi by som si hned na začiatku odsadla :D
OdpovědětVymazat"pořádně se tam zaboří" :D:D achjo!
OdpovědětVymazatVýživný článek :-D Na mě sice nikdo nespal, nepouštěl své tělesné tekutiny atd., ale za to před nějakými třemi týdny si mi sednul jakýsi bezdomovec na klín, když s námi cuknul autobus. A dělal si legraci, že se nehodlá zvednout, že jsem dobrý sedátko, ale paní sedící vedle mě mu vynadala a on se naštěstí zvednul :-D
OdpovědětVymazatja jela jednou busem s opilyma vodakama... kazdej mel svuj pytlik a celou cestu prozvraceli :-\ nastesti jsem to ustala aniz bych "vrhla" taky....a na zastavce, kde vystupovali si stoupli kolem krovi a pokracovali.... hnus nad hnus :-(
OdpovědětVymazatTřeba ten smích ještě přijde...
OdpovědětVymazatMoooc se tlemím:DDD díky:D
OdpovědětVymazattoto nema chybuu, ..:)))))))
OdpovědětVymazat