Přeskočit na hlavní obsah

Cože? Holanďan má dceru?


To je tak, když nabídnete vlastní notebook, když vaše drahá polovička odnese ten svůj do opravny.
Holanďan běžně kontroloval emaily jen ráno a večer, když přišel z práce.
Jednoho dne se však neodhlásil, a tak jsem vše poctivě zavírala a odhlašovala.

Odhlašuju se z jeho Facebooku, když vidím přes celý monitor zeď jakési jeho friend Anicky, která jakoby mu z oka vypadla. A nese jeho příjmení.
Počkat....Já snad o něčem nevím?

Anicka podle svého profilu žije v Holandsku, ve stejném městě jako žil Holanďan.
Studuje stejnou univerzitu, jako tam kdysi studoval on.
A je o rok starší než já.

A navíc ta podoba!
Panebože, vždyť to je můj Holanďan jen v mladší verzi a bez pinďoura.
Chci říct.
Anicka má úplně stejnej úsměv.
Má dokonce i ten ďůlek pod rtem.
Stejný oči, stejný brejle, i ty kouty má!
A co teprve ten nos!

Panebože, vždyť ona je jak přes kopírák.
I stejnej tvar zubů.
A jmenuje se Anicka - nikoli Anne nebo Anna. Ona je Anicka. Jasný slovanský jméno.

Začínám se třást po celým těle.
Ježiši! A co já teď? Mám dělat, že jsem to viděla/neviděla?
Mám to zavřít a dělat, že nic?


Ale on to tady tak nechal - na MÝM počítači. Já se chtěla jenom odhlásit, jenom odhlásit.
Ale co když mi to chtěl takhle říct?
Chci říct...měsíc před svatbou, třeba ho hryže svědomí, ale neví, jak to říct.

Když se trochu vzpamatuju, jdu prolustrovat veškeré jeho dokumenty.
Já vím, já vím.
Nemá se to. Nemá. To je prý to nejhorší, co může ženská udělat. Říkal jeden psycholog v televizi!
OK, OK. Žádný slídění.

Přijde z práce a já se zeptám něco v tom smyslu: "Ahoj miláčku, jak bylo v práci? Co šéf? Prosím tě, drahý, zapomněl si se odhlásit z Facebooku a podívej, co tam na mě vyskočilo - nějaká Anicka, co se jmenuje a vypadá stejně jako ty. To je nějaká tvá ztracená ségra?"

Bože, ségra říct nemůžu.
"To je nějaká příbuzná? Jmenovkyně, co má kurva tvoje oči, tvůj nosánek, co kurva žije ve tvým městě a studuje to samý co ty?"

Jo, to je ono. Ale bez těch kurev a emocí.
Vyrovnaně. V klidu.
Nesmím ho hned z ničeho obviňovat, jinak mi to neřekne.
Zapře i vlastní krev.

Navíc - třeba se mi to snažil říct, takže musím bejt co? Chápající!
To je to slovo!
Třeba měl důvod, proč mi to neříct, že.
Nemůžu hned dělat závěry a soudit.
Musím si ho vyslechnout.
Určitě z něj to obrovský tajemství spadne, s brekem se mi přizná, řekne, že se bál, aby mě neztratil, protože jsem láska jeho života (a proto si mě taky za měsíc bere, že).


Jo jo. Nebudu hysterka jak z telenovely, ale milující a chápající žena.
Úlety se stanou, zvlášť koncem 80. let, kdy - umím si představit - ta antikoncepce nebyla nic moc.
Sedim v koupelně na vaně a do zrcadla si odříkávám veškerý scénář toho, co řeknu.

Ale počkat...kdo je její matka?
Ženská, se kterou zplodil tuhle dceru mi začíná nesmírně vadit.
Co když je na svých návštěvách Holandska furt navštěvuje?
Co když u nich přespává?

Vztek mi koluje v žilách.
Jebat!
Jebat na milující a chápající ženu.
Celá ta léta mi to neřekl.

Vystřelím z koupelny jak namydlenej blesk a jdu lustrovat všechny jeho dokumenty a výpisy z banky.
A s tím, že se tohle nedělá, ať jdou všichni manželští poradci do prdele!

Pokračování příště...:-)
Luc.

PS: Jméno Anicky bylo pochopitelně změněno.

Komentáře

  1. Wow, to je napínavé, jsem zvědavá, jak to dopadne.:-)

    OdpovědětSmazat
  2. Tohle mi nedělej, jak to bude dál, božínku!

    OdpovědětSmazat
  3. Luc, tvl! Zadny priste, hned! Vysol to!!!!! :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Přesně! Zase budu po nocích čumákovat do zdi, protože neusnu :D

      Smazat
  4. Děleeeej musíš nám to hned říct!!!!:DDD

    OdpovědětSmazat
  5. Hele, doufám, že ukojíš mé čtenářské chutě co nejdřív! Do této neděle tu chci mít zbytek! :P

    OdpovědětSmazat
  6. Nééé!
    (Ale tragédie to asi nebude, když svatba byla, co? ;))

    OdpovědětSmazat
  7. Tak pokračování dnes večer nebo neusnu.Ale určitě to bude v pohodě.

    OdpovědětSmazat
  8. Jo, to debilni neodhlasovani znam :-( ja takhle prisla na par pomeru :-)

    OdpovědětSmazat
  9. Ou ou, tak to jsem zvědavá, co bude dál :D

    OdpovědětSmazat
  10. Tak děcka, z tohohle rozuzlení se poserete až zjistíte, co se stalo. Fakt...! A kdybyste věděli, jak to nakonec ti dva vyřešili...!
    Bebe

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. nóóó, pěkně děkuju :D teď jsem nedočkavější ještě víc :D :-/

      Smazat
    2. Bebe, a víš že nás vůbec nezajímá, že už víš jak to dopadne :-D. Není hezké takhle prudit nedočkavé čtenářky! A od Luc to vůbec není hezké, takhle drasticky, vůči nám, zvyšovat návštěvnost blogu :-). Nemám ráda věci na pokračování, já si i film užiju víc, když vím jeho pointu :-)!

      Smazat
  11. Já to chci vědět! :-)) Jen mě uklidňuje fakt, že svatba byla, ale jinak jsem napnutá jak struna :-))

    OdpovědětSmazat
  12. téda, těším se na pokračování, hrozně mě zajímá jak to vysvětlí a nakonec celé dopadne :D

    OdpovědětSmazat
  13. Ty jsi horší jak Dietl. Takhle nás napínat.

    OdpovědětSmazat
  14. jééžiš, ty nás napínáš!!

    OdpovědětSmazat
  15. Doufám, že to dopíšeš co nejdřív :D!

    OdpovědětSmazat
  16. Já to tipuju na nějakou neteř nebo tak něco :-D

    OdpovědětSmazat
  17. Lucie!:-D to přece nemůžeš!:-D takhle v nejlepšim... to nepřežiju.

    OdpovědětSmazat
  18. Tak teď jsem neskutečně napjatá!!!!! Jsem zvědavá jak to dopadne.

    OdpovědětSmazat
  19. Lucie! Hlasovala jsem pro tebe v blogerce roku a tohle si fakt nezasloužím!!! :D

    OdpovědětSmazat
  20. teším sa na pokračovanie !! :) dúfam, že nenechaš nas v čakani dlho :D

    OdpovědětSmazat
  21. ty Luci nepřemýšlela jsi o tom, napsat nějakou knížku? :D

    OdpovědětSmazat
  22. Né, to nedám, chci vědět, kdo je kurva Anicka! :D

    OdpovědětSmazat
  23. Kurva Luci, blogerka roku a tohle dělá svým čtenářkám?! :D:D

    OdpovědětSmazat
  24. No sakra, jsem napnutá jak kšandy! Nééé, kdo to je??? A kdy bude pokračování?!

    OdpovědětSmazat
  25. Ty nám teda dáváš Luc! ;) Takhle nás napínat, to se nedělá, ale byla bys úžasná spisovatelka detektivek :)

    OdpovědětSmazat
  26. Tak to jsem zvědavá na pokračování :D Pohrávám si s jednou teorií, ale nechám se překvapit :D

    SIMPLE LIFE

    OdpovědětSmazat
  27. Hmmm kolikrát se jeste vyspime, než se to dovíme?

    OdpovědětSmazat
  28. Luc, to néé, koukej napsat pokracovani, protoze uz padla jedna Milka.. A jeste tu mam tureckej med, takze me asi cukrovna nemine :D :D.. A k tomu nas Bebe jeste navnadi, parada :D.. Jinak rano jsem koukala na Studio 6 a dobry, nejlepsi moment byla tvoje otazka, na co se to vlastne moderatorka pta :)), ale moc vam to holky sluselo!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No jo no. Bych nebyla já, kdyby mi zase něco neuniklo:-D

      Smazat
  29. pokračování příště ??? si ZLÁ !

    OdpovědětSmazat
  30. Jsem hodně zvědavá, jak to bude pokračovat!

    OdpovědětSmazat
  31. To je napínavý, jako kšandy, tak šup sem s pokračováním. :D

    OdpovědětSmazat
  32. Mno, to já bych asi ztřískala jak počítač, tak manžela :D

    OdpovědětSmazat
  33. Luci, tvuj blog jsem objevila nedavno ale je uzasneh, mas uzasnej smysl pro humor. A koukala jsem na vysilani, moc vam to obema sluselo, a to s Italii, tos vystihla naprosto presne, v Italii ted ziju a je to proste pravda, hlavne tady na jihu, to je hotovej des :D ale proc vse nebrat s humorem a nadsazkou, ze ;D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Lucinko, děkuju Ti moc. A přeju strašně moc štěstí a pevných nervů v Itálii - já žila ve Florencii, což je pořád sever, ale o to víc tam je fotbalu. V Itálii jsem se naučila milovat Němce a veškerý severský země a taky naší malou ČR - jak tady všechno dokonale funguje:-D

      Smazat
    2. Přesně! Já taky až tady si uvědomila jak fungující a krásnou zemi máme :D hlavně ty parky, ty mi teda chybí moc. Tady je to samá superstrada a fabrica a nic hezkýho :D a já děkuju tobě, jsi skvělá :)

      Smazat
  34. Ježiši, až mě z toho nervama rozbolelo břicho! Rychle to vybal!!!

    OdpovědětSmazat
  35. Ahojky, dneska jsem náhodou natrefila na tvůj blog, který mě velice pobavil.
    Strávila jsem nad ním několik hodin, od těch úplně prvních příspěvků až po ty dnešní (nečetla jsem ale všechny).
    Styl psaní máš úžasný a články jsou velice čtivé a vtipné :o).
    Co mi vrtalo hlavou je informace o svatbě a tady se zmiňuješ, že svatba teprve bude..ale tak usuzuji, že příhoda se stala již někdy dříve a podělila si se teprve teď :). (Pokud se pletu, tak mě oprav.)
    Ať ti to i nadále takto píše a já už se těším na další články!
    Pá, Lucie

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Lucinko,
      děkuji za plno komplimentů a vítej na blogu:-)
      Ano ano, příhoda je to starší - svatba byla už před asi dvěma a půl rokama:-)

      Smazat
  36. Luciiiiii no tak, už nás nenapínej :D jak to bylo?? :D

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …