Přeskočit na hlavní obsah

Jak jsem se opila na adventních trzích




Měla to být kouzelná procházka noční osvětlenou Prahou s vůní svařáku.
Adventní trhy, vánoční stromek na Staromáku, svařák, trdelník, pára od pusy...
Místo toho jsem "zaparkovaná" na chodníku na Žižkově a budu asi blejt...

Ono to i tak bylo - vánoční romantika hadr.
Poprvé jsem zkusila trdelník (já trdlo ho objevila až letos) a dala si i svařáček.
Víme, že nepiju.
Ale tohle je sladké, je toho maličko a bože jeden kelímek? Ten se mnou nic neudělá.
Nejsem zase takový ořezávátko.

A protože druhý abstinent - Holanďan - má problémy dopít svojí dvoudecku svařáku, ochotně to tam hodím i za něj.
"Sim tě, ukaž. Nevím, co na tom všichni máte. I mamka to měla problémy dopít," povídám a hodím to tam.


Teď, cestou tramvají domu, se mi ovšem začíná zvedat kufr.
Tramvaj je narvaná k prasknutí, ale i tak si v davu stojících lidí musím sednout na zem.
Je mi nějak...divně.
Jsem slabá, třesu se.
Je fakt, že jsem toho moc nesnědla.
Chce se mi zvracet.
Pade mi hlava ze strany na stranu.

Je to asi divný pohled.
Podivně vyhlížející ženština sedí na zemi tramvaje, bimbá hlavou a kouká všem nepřítomně do rozkroku.
Nakonec mě jeden pán pouští sednout, což se neukáže jako dobrý nápad.
Začne se mi chtít zvracet.

Na první zastávce tak vylítnu z posledních sil z tramvaje, potřebuju trochu čerstvého vzduchu, a skácím se u silnice na chodník. To už i Holanďan začíná panikařit.
"Honey, co je s tebou? Nemám ti zavolat záchranku?"
"Pane," ptá se jeden chlápek z tramvaje, "není ona těhotná? Tohle mi manželka dělala v těhotenství furt," říká.
"Ne, není těhotná."

"Tak nesnědla něco špatnýho?" ptá se druhý.
"Ne, byli jsme na trzích, měli svařák a trdelník, ale po tý sauně byla hodně hladová, říkala," dodává Holanďan.
"Počkat...takže ona byla hladová, dala si svařák a pak šla do sauny?" diví se jeden.
"To prosím vás, žádnou sanitku nevolejte. Není nemocná, je jenom těžce ožralá!" dodává chytře a odchází.



To slyším a to mi přijde vtipný.
Poprvý se opiju a takhle to dopadá.
Jsem ožralá z jednoho svařáku, ležím v těch mrazech na chodníku někde na Žižkově (bože, snad jsem nevylehla nějakej ten exkrement), několik chlapů se mi snaží pomoc (tři vykřičníky) a ještě dělám, že jsem na smrt nemocná.

Nechci říkat, že se umím opít s grácií. Ale tohle umí málokdo.
Co vy a vaše alkoholové zážitky?
Luc.

Komentáře

  1. Také mám takový hodně trapný zážitek kvůli alkoholu. Na Štěpána jsme si byli sednou s kamarády a já jsem začala panákovat. Nejsem zvyklá moc pít, takže po nějakých 6-8 panácích už jsem byla mimo. Jenže se mi chtělo zvracet- bohužel několikrát a v hospodě jsem pozvracela 2 ze 3 záchodů. Došlo to až tak daleko, že přišel číšník a říká ,, Slečno, běžte si ty záchody uklidit." Díkybohu to byl přítelův kamarád, takže jsem nic uklízet jít nemusela, upřímně bych to v ten okamžik ani nezvládla. Třešničkou na pomyslném dortu bylo to, že mě ani taxikář nechtěl vzít domů a přítel mu musel dát 300Kč, místo normálních 80Kč. Díkybohu, že ten večer tam byla s náma kámoška, která mi pomáhala na těch záchodcích. Od té doby nepiju skoro vůbec a když už tak jen sklenku bílého a konec. Pro jistotu. =D

    OdpovědětSmazat
  2. Naposledy jsem vylezla z hospody v místech, kde jsem to vůbec neznala, vyběhla jsem na hlavní ulici a hledala zastávku. Nic. Spíš už to začínalo vypadat jako dálnice, tak jsem zavolala zahanbeně kamarádce, že nemůžu najít cestu, že jsem vyběhla schody a že vůbec nevím, kde jsem a kde je zastávka... tak si mě vyzvedla a dovedla na zastavku. :D Jo, bublinky.

    O tom, jak jsem se u kamaráda na chatě opřela při focení (dva kluci si nad vanou přendávali v puse tresčí játra v rámci úkolu) o umyvadlo radši pomlčím...

    OdpovědětSmazat
  3. Tak takovýhle zážitěk mě naštěstí minul :D Já si dala punč a vypila jsem půlku. A to je to spíš džusík :) :D

    OdpovědětSmazat
  4. :D tak takový článek jsem pod tim názvem nečekala:D pobavilo:) je dobře, že to bereš s grácií. Jestli to bylo v zahraničí tak se to nepočítá, ne?:D

    OdpovědětSmazat
  5. Stane se. Ovšem jako ty nikdo nedokáže popsat svůj opilecký zážitek. Pobavila jsem se, i když tak trochu lidskému neštěstí.

    OdpovědětSmazat
  6. Já si dám maximálně víno, či jednoho panáka, takže když šéf přinesl na poslední předvánoční poradu láhev, dopadlo to podobně. Naštěstí jsem to rozchodila na Smíchově při kupování dárků :)
    Wonderfull Today

    OdpovědětSmazat
  7. Tak to mě rozsekalo - prý těžce ožralá :D ale jako mám za sebou spoustu excesů a vím,že v tu chvíli je to hodně nepříjemný..Osvědčilo se mi fakt jíst před chlastáním :)

    OdpovědětSmazat
  8. Jo já jednou vypila polovinu brusinkovýho frisca a ráno jsem v době, kdy jsem měla pospíchat na autobus, tak jsem seděla nad záchodovou mísou a zvracela :DD a v autobuse jsem se pozvracela málem znova :D
    A další zážitek byl z rozlučáku, kdy jsem vypila kelímek piva namíchaný s kolou a zbytek večera jsem prozvracela, moc príma :D

    OdpovědětSmazat
  9. :D :D ach jo. pobavily mě ty řeči pánů :D ale neboj, já taky vůbec nepiju a pak mě opije i troška svařáku, proto si dávám vždycky s přítelem napůl.
    Vánoční giveaway

    OdpovědětSmazat
  10. CHudáčku, mít takový stav po jednom svařáku :-) To mívá většina lidí po několika litrech vína :) Alespoň víš proč nepiješ :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ona měla ale skoro dva :) A na hlada, nezvyklá pít, horký svařák.. to udělá svoje :) Naštěstí jsem více méně trénovaná (ale žádné panáky, prosím!) takže jsem se zasmála :D A celkem koukám, kolik je tu abstinentek, asi se budu stydět..

      Smazat
  11. Škoda, že jsem Tě na Žižkově nepotkala. :D
    Já tedy taky moc nepiju, jen občas třeba na narozkách, dvakrát do roka a jak nejsem zvyklá pít, tak jsem hned opilá. Naštěstí nikdy jsem nezvracela, i když se mi občas chce, tak nezvracim. Jen se mi motá hlava a jsem veselá. Naštěstí mi všichni řikaj, že jsem roztomilá, tak snad ok :D

    OdpovědětSmazat
  12. :) nepiju, takže neležím na Žižkově :D

    OdpovědětSmazat
  13. Já nejsem abstinent, ale alkohol piju fakt velmi málo, no každopádně mi moc chutná vaječný likér, ten máme tak slabý, že chutná prostě jak salko no:D a i to cítím, přátele se mi smějou, co už...

    OdpovědětSmazat
  14. já už se raději neopíjím, dopadá to katastrofálně :D a ten pocit druhý den po probuzení mi za to nestojí :D

    OdpovědětSmazat
  15. A jaké z toho plyne ponaučení? Příště se už na alkohol ani nepodíváš anebo naopak budeš odteď poctivě trénovat? :-)

    OdpovědětSmazat
  16. Před pár lety na Štědrý den po rozbalování dárků jsme šli s mým bývalým přítelem, mojí sestrou a kamarádem do klubu, jakože zapít toho ježuru. Objednali jsme si absinth s redbullem (čí to byl nápad, nevím) v takový tý obrovský sklenici na mojito a sosali těma dlouhatánskýma brčkama. Vymyslela jsem hru, že jako holky proti klukům, kdo víc vypije. Vyhráli jsme se ségrou, a já zbytek noci strávila na záchodcích, brečela jsem, prosila Boha, aby mě radši zabil ... cestou domů jsem vykláněla z auta hlavu, abych se jakože osvěžila čerstvým vzduchem a přitom jsem mu pozvracela auto zvenku. Sestra mě dovlekla domů, kde moje paměť končí, sestra říkala, že jsem prostě odpadla, takže mě naprosto bezvládnou převlékala (měřím 180 cm a vážila jsem tak 70 kg, sestra je daleko menší a útlejší). V noci jsem se probudila, slyšela jsem divný zvuky. Můj přítel, na kterýho ten alkohol teprve dolehl ohodil nejen záchod, ale i chodbu a kus zdi. Protože jsme měli návštěvu (ségru a kámoše), nechtěla jsem, aby na to narazila, když půjde na záchod, tak jsem vzala kýbl a šla jsem to uklidit. Dodnes nedokážu pochopit, že jsem se přitom znovu nepozvracela. Opravdu hodně vydařený Vánoce :-D

    OdpovědětSmazat
  17. Já jsem se opila ze skleničky burčáku. Člověk si řekne, že ho jedna sklenička nezabije, ale když nepije, jak je rok dlouhej, tak to tak dopadá, A to jsem k tomu ani nepotřebovala saunu. Jen jeden přeplněný nevětraný pokoj. =D

    OdpovědětSmazat
  18. Haha.. mě od jisté doby (těžká mononukleóza) stačí taky opravdu malinko a taky piju věe větší míře jen 25.12 (slezina u babičky - už se to blíží!) a na Silvestra :)

    Kdy mi ale stačilo úplně malinko, byly dva případy.. jednou, to mi snad bylo čerstvě 18. Venku byl děsnej pařák, přes 30 určitě. My byly v Táboře, nikde žádnej stín. A já si dala panák horký (!) medoviny. Dali nám to jako ochutnávku. Už za pár minutek jsem byla totálně hotová :-D

    Po druhý to bylo loni v červnu. Dělala jsem podruhé Ekonomii II. (u nás ve škole, když nedáš zkoušku, musíš ten předmět studovat znovu) - a to znamenalo veškeré testy a přípravu na hodinu znovu. Každý body byl důležiý a dalo mi to děsně zabrat. A přestože jsem ke zkoušce šla už s velkou zásobou bodů, dalo mi to zabrat. Několikahodinové čekání a profesorka mě moc nešetřila. Nakonec mi to dala a my s kámoškou celé šťastné šly na oběd na polívku. A já: "potřebuju panáka!" Tak moc jsem z toho byla vystreslá a tak moc to ze mě pak spadlo. Jenže - já jsem děsnej strasař a když má strach ze zkoušky, nemůžu jít. A tentokrát byl strach strašně velkej a já dva dny vůbec nic nejedla a další dva dny před tím jen málo. A tak přijdem do kavárny: "panáky rumu". Když jsme oznámily, že máma za sebou těěěžkou zkoušky, přinesla nám hnedka velký! A já to tam kopla na ex. hihi. Trvalo to asi 3 minuty, a točil se se mnou svět. Když jsme pak dostaly polévku, musela jsem se hodně soustředit, abych se trefila :)

    OdpovědětSmazat
  19. Holky, úplně se stydím...já, prakticky zletilá až za 10dní, mám odpito nejvíc...domácí slivovice, kdysi oblíbený nápoj, dnes velký nepřítel...to samé rum...za 15minut ho ve mě zmizel celý půllitr. Další 4 hodiny jsem lítala zvracet a pospávala jsem. Musím říct, že vrata na dvůr, kam jsem běhala zvracet, měly na délku asi 2,5 metru a já se zaboha nemohla trefit. Žaludek s pak ještě další tři dny vzpamatovával a teď si dám max.pivo nebo víno...rum už nikdy!

    OdpovědětSmazat
  20. Já můžu zmixovat všechno pití světa a blbě mi není, až druhej den. Jenže jak se ke slovu přihlásí whisky... Je to sakra špatný! :D A opilecká rána už taky nejsou to, co bývala, tak radši začínám i končím u piva nebo vínka :))

    OdpovědětSmazat
  21. Luci, opět jsem se parádně zasmála. :D
    Ale chápu, že tobě v tu chvíli do smíchu nebylo. No mně se něco obdobného stalo při první degustaci - jedla jsem naposledy oběd, pak do sebe hodila těsně před degustací suchý rohlík, dala si 12 vzorků (cca 1 dcl jeden), snědla pak hranolky a bylo vymalováno. Od té doby jsem hranolky cca 2 roky nejedla. :D

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …