Milionový týden: Velká kosmetická nadílka od L´Oréal a Garnier

Oslavování milionu - Milionový týden - nám tímto končí, a tak je potřeba se s ním rozloučit ve velkém stylu. Ve stylu nádherné hřívy, celodenní svěžesti, milionových řas a precizní linky.
Sakra!
Já to už všechno prozradila!

Dneska tu mám nachystán jeden extra velký balík o obsahu 8 kosmetických kousků. Vítěz bere vše! Co si odnese tentokrát?

4 z těchto produktů mohou být vaše:-)

• Produkty L´Oréal z řady Elseve Fibralogy - šampon, balzám, masku a uhlazující sérum

Co slibuje výrobce...
Elseve Fibralogy expertní péče pro jemné vlasy bez hustoty. Jemné vlasy jsou tenčí, vypadají méně bohatě, těžko se tvarují do účesu a nedrží požadovaný tvar. Tajemství je zesílení vlasového vlákna. L´oréal vytvořil 1. řadu, která viditelně zesiluje vlas po každé aplikaci.

Elseve šampon Fibralogy je určený pro použití na jemné vlasy bez hustoty. Působí na vlasové vlákno, aby mohlo dojít k postupnému znatelnému zhuštění. Balzám (pro každodenní použití) i maska (extra výživa když je čas...) vytváří vlasovou hmotu: Filoxane proniká do vlasového vlákna a zesiluje ho zevnitř. Dlouhodobě a postupně tak zesiluje vlasové vlákno. Uhlazující sérum podpoří objem a dodává vlasovým vláknům lesk.

2 z těchto deodorantů taky můžou být vašimi...

• Garnier 2 deodoranty NEO

Nová řada deodorantů s obsahem dry creamu - unikátní kombinace antiperspiračních látek a pečujícího krému, která okamžitě zasychá, nezanechává skvrny a chrání vaši pokožku až po dobu 48 hodin. Krémový deodorant kromě antiperspiračních látek a přírodních minerálů obsahuje také voskové krystalky a zvláčňující oleje. Jeden kousek je tu bez parfemace, druhý s vůní Shower Clean.

• L´Oréal Super Liner Blackbuster

Jedinečný fix na oči L´Oréal Paris Super Liner Blackbuster dodá během chvilky vašim očím neuvěřitelnou hloubku a svůdný pohled. Díky speciálnímu špičatému tvaru aplikátoru se linka na oko snadno a velmi rychle nanáší. Fix na oči vytváří velice precizní výraznou linku, která zajišťuje intenzivní barvu bez vyblednutí až po 8 hodin.

• Volume Million Lashes Noir Excess

K milionovému týdnu nemůže chybět ani milionová řasenka od L´Oréal. Až 3x větší objem každé řasy! Jedná se o kombinaci 2 klíčových benefitů pro dosažení efektu milionů řas! Řasenka má speciálně vyvinuté hrdlo i velké množství štětinek pro dokonalé zahuštění!

Pravidla hry:

1.) Pochlubte se. Napište mi, co je na vás milionové. Může to být cokoli.
2.) Email do komentáře:-)

Soutěž končíme 8.3.2014 a toho jednoho šťastlivce, kterému tento balík poputuje, vybere Random. Druhý komentář můžete přidat v případě, že soutěž rozšíříte a pošlete mi odkaz. Vítěze oznámím na FB stránce Život Podle Lucie.

Těším se na odpovědi,
Luc.

Milionový týden: Giveaway o 3 přírodní rozkošné deodoranty

Je to malé, rozkošné, tuze voňavé a ještě čistě přírodní - co to je?
Možná tyhle věcičky neznáte, a proto jsem si je ve svém Milionovém týdnu připravila.
Jsou to přírodní krémové deodoranty, které krásně voní a jsou balené v dřevěném balení s mašličkou.

Krémové složení deodorantu je dosaženo kombinací kokosového oleje a bambuckého másla. Přirozené antibakteriální účinky kokosového oleje jsou umocněny vyváženou směsí esenciálních olejů. Deodoračními přísadami jsou jedlá soda a jemný kukuřičný škrob. Čistě přírodní produkt, bez obsahu barviv, syntetických aromat a konzervantů.

Mám tu pro vás rovnou tři kousky a to hned ve dvou vůních - sladká divoká višeň (pro 1. a 3. výherce) a svěží citronová tráva (pro 2. výherce).

Podmínky?

1.) Slavíme milion. Čeho byste vy chtěli mít milion?
2.) Váš email v komentáři, na kterém vás budu kontaktovat o výhře:-)

Můžete mi samozřejmě napsat, kterou vůni preferujete, bohužel nemohu zaručit, že se k vám dostane. Ale vynasnažím se. 3 odpovědi, které mě něčím zaujmou, vyberu já a výherce zveřejním na FB stránce Život Podle Lucie. Hrajeme opět do 28.2. 2014:-)

Těším se na vaše odpovědi,
Luc.

Milionový týden: Giveaway o 3 balíčky BIODERMA

Milionový týden začíná a startujeme 3 balíčky řady Sébium od Biodermy.
To se rozhodně nebude líbit viditelným a rozšířeným pórům, stejně jako černým tečkám. Smůla. Ale věřím, že pleti se to bude líbit o to víc!

O co tedy hrajeme dnes?

Sébium Pore Refiner - sérum stahující póry (30ml)

Co říká výrobce: Tento koncentrát zlepšuje vzhled pokožky, její struktura se stává jemnější, hladší, jasnější, póry se stahnou a jsou méně viditelné. Okamžitě stahuje kožní póry mastné nebo smíšené pokožky, zároveň ovlivňuje tvorbu kožního mazu a zabraňuje ucpávání pórů. Jemná textura séra se ihned po nanesení vstřebává a zanechává příjemný hladký pocit:-)

Sébium maska čistící a zmatňující pro smíšenou pleť - 40 ml

Čistí a reguluje přebytek kožního mazu a vytváří tak matující efekt a příjemný pocit svěžesti. Exkluzivní patent Fluidactiv přirozeně reguluje kvalitu kožního mazu a brání ucpávání pórů. Díky obsahu kaolinu a antibakteriálních látek, ozdravuje Sébium maska pokožku, čistí ji a předchází vzniku nedokonalostí. "Gumující" efekt spojený s jemnou texturou napomáhá odstranění nečistot, zjemňuje a zmatňuje pleť. Je hypoalergení a bez parabenů:-)

Podmínky soutěže:

• Dát like této FB stránce Biodermy
• Napsat email do komentáře, kde vás zastihnu v případě výhry:-)

Účastnit se můžete soutěže jen jednou. Druhý komentář můžete přidat v případě, že soutěž rozšíříte a pošlete mi link. Soutěž končíme 28.2.2014, 3 výherce vybere Random a ještě ten den je vyhlásím na FB stránce Život Podle Lucie:-)

Přeju vám hodně štěstí!

Luc.

Milionový týden začíná!

Život Podle Lucie slaví 1000 000. zobrazení!
Rovný milion.
Je tu nějaký nadšenec, který snad sleduje blog od začátku? Tak to už vás nic neporazí, hodně toho vydržíte a vlastně jste tak na správném místě. K prvnímu milionu bych vám ráda dala dárek, a tak jsem si připravila miliónový týden.

 Co na vás čeká?

• 3 soutěže za týden
• 1 obr balík kosmetiky včetně dekorativky
• 3 z vás se zbaví zaneřáděných pórů a černých teček
• 3 z vás dostanou něco přírodního, roztomilého a voňavého:-)

 Jaká budou pravidla?

Většinou prostá a taková, abych vás poznala ještě o kus lépe. Takže ano, čekejte zákeřné otázky:-). Zúčastnit se budete moci každé soutěže. Je na vás, zda to zkusíte ve všech třech, nebo jestli si jen vyzobete něco z toho.Výsledky soutěží pak budou vždy zveřejňovány na FB stránce Život Podle Lucie a dárečky odeslány do 1 týdne:-)

Proč milionový týden?

Protože vy jste milionoví, ač máte nevyčíslitelnou hodnotu. Moc si vaší přízně vážím. Dva roky jsem tenhle blog psala, aniž by to někoho bavilo a zajímalo. Osamělé to začátky. Za první rok a půl jsem si "vydělala" jen 10 000 zobrazení blogu, takže teď mě každý nový čtenář těší o to víc:-)

Kdy začínáme?

Už zítra, tedy 22.2.2014. Nezapomeňte se tady zastavit a zkusit své štěstí:-)

Hodně štěstí, 

Luc.

Holanďan a jeho kamarádíčci

Je hned několik věcí, které na Holanďanovi nechápu.
Jsem holt jen jednoduchá ženská, zvědavá až za hrob a jeho přátelství tak nepochopím.

Robert 

Je to jeho výborný kamarád, se kterým se zná dlouhá léta, se kterým propařil mládí a projel mnoho zemí. S Robertem dokáže prosedět nad skleničkou mattonky celou noc, nicméně o čem si povídají, to je mi stále zahádou.

"Tak jak se má Robert?" ptám se vždycky (stejně debilně)

"No asi dobře," říká Holanďan.

"A co se jim teda narodilo - holka nebo kluk?" 

"Ježiš, to já nevím," kouká na mě Holanďan vyjukaně.

"Vždyť jste ten nový přírůstek šli oslavit," nejde mi do hlavy.

"No jo, ale on o tom mluvil buď jako o "the baby" nebo "the little one". Tak co já vím."

Albert

Albert je Švýcar žijící v Zurichu. V sobotu jen tak z ničeho nic Holanďanovi volá a ptá se, jestli neví, jak se česky řekne "hairstyle" a že je v Ostravě.
"Co dělá Albert v Ostravě?" ptám se zase debilně, i když vím, že odpověď nedostanu.
"Ježiš, já nevím. Ale šel k holiči, kterej nemluvil anglicky a Albert chtěl, abych holiči česky vysvětlil, jak ho má ostříhat."
"Ale co Švýcar dělá v Česku? A ještě v Ostravě?" ptám se jak divizna.
"Tak asi si zajel na výlet, no."
"To se ho nezeptáš, co tu kurva dělá a co to, že jen tak přijede?"

Albert je v Ostravě a ptá se na účes, to je milé.

Peter

Peter je jeho letitý spolupracovník původem z Německa, se kterým skypuje několikrát do měsíce.
"Hele, odkud Peter vůbec je?" ptám se jednou (opět debilně)
"No z Německa."
"No to vím. Ale odkud přesně?"
"Ježiš, to já nevím. Proč?"
"Ani přibližně? Jako Berlín, Hamburg, německý venkov, sever, jih, západ, východ...?" ptám se nevěřícně.
"Tak on se někde narodil, pak studoval asi jinde, pak někde pracoval, mohl bych ti vyjmenovat plno měst," chytračí.
"Hm, ale nevíš ani jedno, viď?"

Zatímco já, když přijdu ze schůzky s kamarádkou, tak vím všechno - jak se má, kde pracuje, jak moc velkej debil je její šéf nebo jak velkej zadek má její šéfová, kde loni byla na dovolené, jak se má její milý, čím se odličuje, co dělaj rodiče i to, kde koupila ty krásný šaty.
Ha!
Tomu říkám plodná konverzace.
A to se ani moc zvědavě neptám.
Myslím.

Ale Holanďan mi tvrdí, že jenom drbu.
Kdežto on pěstuje hluboká přátelství nezávisle na osobním životě svých kamarádů.
Prd mu věřím.
Nebo mi teda povězte, jak můžu pěstovat hluboká přátelství, když nic o nikom nevím.

Co vy a kamarádi vašich poloviček?
Luc.
 

Proč já hloupá si nevzala Pištu Hufnágla?

S holkama na intru jsme nikdy nevěřily, že by nějaký Pythagoras a jemu podobní mohli existovat.
To byly jasné smyšlené legendy.
Ale pak jsme dostaly učitelku ekonomku a matematičku - učitelka, která své znalosti statistiky neukazovala na testech, nýbrž na docházce.

• Po každé hodině vypočívala každému studentovi docházku v procentech
• Na základě toho dokázala vypočítat předpokládanou docházku do konce pololetí
• Na základě toho dokázala vypočítat dny, kdy nepřijdete na hodinu
• Na základě toho dokázala vypočítat prověrky, kterých se ne/zúčastníte
• Na základě toho vypočítala dny zkoušení 
• Na základě vypočtených zkoušecích dní dokázala odhadnout téma zkoušky a probírané látky
• Na základě toho vám vypočetla průměrnou známku
• Na základě průměrné známky dokázala vypočítat váš průměr na vysvědčení

Stačil jí měsíc, aby vás poznala, odhadla a hodila do kalkulačky. Začátkem října už věděla známku na vysvědčení i to, kdy do školy přijdete. Stačil jí měsíc. A vám taky.

Tajně jsme ji podezřívaly z toho, že si rozpočítává a zprůměrovává i své intimní chvilky s manželem. Děsně nás bavilo si s každou kulí zanadávat a v představě honosit toho, kdo si jí vzal.

Je statisticky dokázáno, že ve čtvrtek nepřijdete na hodinu!

Měly jsme v tom jasno.
Její domov byl rozdělen na šuplíky 1.A, 3.C, 4.A, 2.A, 3.B, děti a manžel.
A celé ty hladové večery na intru jsme fantazírovaly o tom, co všechno mu tam asi zapisuje.

A pak se to stalo. Našla jsem si Holanďana. Věděla jsem, co dělá. Vědec. Ekonom.
Ale až poté, co jsem si ho vzala jsem našla ten osudný papír. Á čtyřka. Hustě popsaná číslicemi, znaménky, lomítky, číslicemi nad číslicemi, písmenky nad číslicemi, aby na konec vyšla nula.

Najít pistoli s posledním nábojem, leknu se míň.
Proboha, koho já si to vzala?
Já - celoživotně tak hezky nedotčená matematikou si vezmu takovýho...delikventa?
Co to do mně vjelo?

Před očima se mi mihnou všechny třídy studentů, které Holanďan učí.
Všechny ty nebohé duše, které ho proklínají s každým domácím úkolem.
Počkat.
Co když se taky smějí, že mi Holanďan vede přihrádku procentuálního ohodnocení ve všech směrech?

Ale aby bylo jasno: Určitě nevede.
A i kdyby jo.
Vždycky bych dostala sto procent, víme.
Neexistuje výjimka.
Protože přiznejme si - kvůli čemu jinýmu by si mě ten chudák chlap bral, když jsem celoživotně tak hezky nedotčená matematikou?

Co vy a povolání vaší polovičky?
Která z vás si pravidelně myslí na Pištu Hufnágla?
Luc.

L´Occitane Ultra Rich Cream: Potěšení pro suchou pokožku

Staří holubi se vracejí, napadlo mě okamžitě, jak mi přišla tahle věc k otestování.
V L´Occitane se už netestují jenom novinky. Zřejmě se vybralo pár těch nejoblíbenějších kousků ke znovuobjevení.

Tělový Ultra Rich Cream s 25% bambuckého másla byl mým prvním výrobkem od L´Occitane.
To jsem ještě žila v Itálii. Ve Florencii sice nebyl typický L´Occitaní krámek, zato jste tuhle kosmetiku sehnali v každé lepší parfumerii. Tam v těch provoněných parfumeriích v malé uličce nedaleko nahého Davida celá ta láska začala.

Pamatuju, že L´occitane byla snad jediná značka, která tenkrát nabízela čisté bambucké máslo. To jsem měla. A tenhle tělový krém na suchou a dehydratovanou pokožku jakbysmet. A jak jsem zjistila teď, na receptuře se nic nezměnilo, a tak vám tu recenzi vyseknu snad i z paměti:-)

 

Pro koho?

Pro podobné případy jako jsem já, co trpí/přetrpí suchou pokožku a na které jsou tělová mléka příliš jemná a vodová. Konzistenci Ultra Rich Cream by mnoho firem nazvalo máslem, jelikož jde o poměrně hutnej matroš. Krém má dokonce chránit a hydratovat pokožku na celých 72 hodin, tedy rovné 3 dny.

Na čísla moc nevěřím. 48hodinová ochrana proti pocení, 24hodinová hydratace, nové vlasy za 1 týden, zhuštění řas o 100% a o 3 centimentry méně za 3 týdny. Kdyby tohle všechno fungovalo, měla bych tu matiku i ráda. A taky bych měla božské tělo.

Stačí mi ale jednoduchý poznatek - zvlážňuje a hydratuje krém nebo budu treska vysušená do dvou hodin? Ano, zvláčňuje a ne, vysušená nejsem.

Jak voní?

Miminkovsky. Taková ta lehká jakoby dětská vůně. Nic převoněného, nic dráždivého, nic rušivého. Za tohle má u mně plus největší.

Jak se vstřebává?

I když na první pohled vypadá hutně a při focení seděl krém na ruce nehnutě (tedy neujížděl do stran, nesklouzával, nevcucával se), vstřebává se dobře a bez pocitu mastnoty.

Hodí se i na normální pokožku?

Nevím, co to znamená:-). Bambucké máslo se však hodí na všechny typy pleti a krém myslím bude vyhovovat všem, co mají rádi vydatnější konzistence. Minimálně v zimě to ocení asi každý. 

Za kolik?

Malé balení (50ml) seženete v L´Occitane za 250 Kč, velké (200 ml) za 945 Kč.
Jaký je váš tradiční kosmetický výrobek?
Luc.

Hádejte: Jak jsem si asi poradila tentokrát...?

Ztratit klíče umí každej.
Stejně jako zavolat zámečníka.
Někdo má dokonce i ten pech, že zrovna ten den je doma sám a nikdo ho dovnitř nepustí.
Ale už jen hrstce se stane, že ani zámečník si se zamčenými dveřmi neporadí.
Nechci machrovat, ale já to dotáhla ještě dál.
Vzbudila jsem půlku oddělení kardiologie a ještě v noční tramvaji vysedla něco nepěkně slizkého.

To bylo zase tak...
Holanďan jel včera do nemocnice.
A já? Já si ztratím klíče, na což přijdu v deset večer.
Zámečník mě domů už nepustí, musel by prý rozřezat zámek a to by na nás sousedi poslali policajty, kdybychom jim rušili noční klid.

Co jsem tedy udělala? Nechám vás vybrat, tipněte si:

1.) Ustlala si na chodbě před dveřma a nechala se ráno překračovat všema svejma sousedama a očuchávat všema jejich psama při ranním čuráním.

2.) S brekem poprosila své přátele, zda-li by kvůli mně nemohli přerušit spaní a nenabídli mi nocleh a slíbila, že už o mně pro jistotu nikdy neuslyší.

3.) Vzala si hotel. Chci říct. Hostel. Chci říct. Už mě zkasíroval zámečník, takže jsem byla ráda za žižkovskou ubytovnu.

4.) Všechny předchozí 3 možnosti se mi zdály zcestné. A tak jsem se jala jet v jedenáct večer přes celou Prahu do nemocnice, kde jsem nechala odpojit nebohého Holanďana od všeho, co mu zaváděli do žil, jen aby mi vyběhl půjčit své klíče.

Tipla si nějaká duše možnost no. 1?
Někdo možnost 2?
Kdo dal trojku?
Kurva, musíte všichni hádat čtyřku?

Nejsem zase taková fúrie přece.
Ale s tím mastným slizem na zadku, co jsem vysedla v tramvaji, by mě ani do tý ubytovny nepustili. Kecám. Nezbyly peníze.

Takže ano, máte pravdu. Vrhla jsem se za Holanďanem.
Upřímně?
Jebu na emancipaci! Jak se to říká? V dobrém i zlém.
A už ani slovo o tom, že ho stejně jednou utrápím!

Co vy a ztracené klíče, zabouchnuté dveře, emancipace a tak...?
Luc.

Z čeho že to Holanďana obvinila?

Cože vám to ten Holanďan napsal?

Před mnoha let prodával Holanďan na internetu navigaci.
Ozvala se mu paní, chtěla to pro svého manžela, psala mu mnoho zpráv a potvrzovala svůj zájem, nikdy ale neodpověděla na jednu prostou otázku - přeje si navigaci poslat nebo si ji vyzvedne osobně?

Paní - asi neúmyslně - na tento důležitý bod zapomínala.
A pak se to stalo.
Na dotyčném portále byl Holanďan registrovaný jen pod svým nicknamem, takže paní nemohla vědět, že jde o cizince. Na druhou stranu - víme, jak Holanďan píše česky. Velice dobře, nicméně stále trochu exoticky.

Takže když mu paní už tři týdny neodpovídala, vzal to jasně, stručně, výstižně a napsal:

Tak jak to chcete udělat?

Paní - zřejmě navyklá jiným webovým portálům - si to okamžitě vyložila po svém a rozhohnila se jak parní lokomotiva. Jak si to prý dovoluje využívat tohohle seriózního webu k nabídkám sexu? Jak si vůbec dovoluje něco takového navrhnout, když se mu dokonce i svěřila s tím, že to chce pro manžela k narozeninám. Následovalo pár vět o tom, že na internetu je to samej úchylák a že to takhle nenechá, že ho nechá zablokovat u správce webu a bude to!

Holanďan zcela konsternován zírá na monitor.
Netuší, co provedl.
Sex nikde a ženská ho napráská správcovi?

"Tady je něco špatně," říká mi, "ale já to tentokrát fakt neposral. Já ne," rdí se Holanďan.
A ať se jdu prý podívat, že on výjimečně fakt nic špatného neudělal.
"No pojď se podívat, poslední zpráva co jí píšu zní: Jak to chcete udělat? Ha, vidíš. A pak že jsem nějakej úchylák," bije se do prsou Holanďan.

Mám mu to říct?
Mám ho zklamat?
Vysvětlit mu, že ano, zase to krapánek pomotal?
Že to nezní úplně cajk?
A že se asi bude muset omluvit?

Chci říct.
Je to její chyba.
Každý pozná, že nejde o rodilého Čecha, že jo.
A přiznejme si - paní asi taky nebude úplná světice, když je to to první, co jí napadlo.
Chci říct.
Mě by to napadlo až na nějakém, co já vím, druhém místě. Minimálně.

"Cože? Cože to znamená?" děsí se.
Okamžitě paní píše, aby jí celý omyl vysvětlil.
"Ale má pravdu," dodává. "Na tom internetu je to samej úchylák. Napíšeš jim jasnou a gramaticky správnou větu a oni v tom hned nejradši vidí sexuální obtěžování!"

Co vy a podobná nedorozumění:-)?
Luc.

Jako moderátorka Seejay rádia

Problém mám jen jeden:

• Pochopit co nejdříve nový (pracovní) postup
• Zautomatizovat si tento nový pracovní postup
• Zároveň při něm smysluplně mluvit a vnímat dění okolo

Řekla jsem jeden problém? Moc si věřím. Pravdou je, že z tohohle důvodu jsem nezvládala řidičák - ovládat auto rukama, nohama, zároveň vnímat dopravní značky a zároveň předvídat, co udělají ostatní řidiči na silnici? Na to mi jeden člověk nestačí!

A teď před sebou mám něco jako mixážní pult s tisíce tlačítky, něco, čemu se říká šavle, něco, z čeho mám vybírat písničky, jingly, tagy, bady, shotguny a drop-iny, sledovat playlist, komunikovat s posluchači ještě taková maličkost - MLUVIT.

Začátky byly kruté a rádio vždycky, když jsem vysílala já, vykazovalo podezřele velké množství technických problémů.

Jeden ze tří monitorů, které jsem měla "na starosti"

Problémy jsem ovšem evidovala i já:

1.) Špatné načasování toho, kdy mám mluvit. Buď jsem lidem kecala do písničky anebo písnička kecala mně do mého libého přednesu.

2.) Špatné načasování toho, kdy nechat mluvit volajícího a kdy ho utnout. Buď mi do vysílání jel jeho telefon píp-píp-píp, jelikož posluchač už zavěsil anebo jsem zavěsila já, zrovna když říkal: "A ještě jsem chtěl říct-" A neřekl. "Tak jo, Jardo, díky za zavolání a my jedeme dál!"

3.) Špatná jména. Volal mi do studia posluchač Míra? "Takže tohle byl náš posluchač Pavel, díky Petře za zavolání!" To se stane. Že jo.

4.) Přeřeky. A teď budeme hrát pro všechny Alenky, chtěla jsem říct. "A teď budeme hrát pro všechny halenky!" vypadlo ze mně. To byla Rihanna a její sadomasochistickej song. "To byla Rihanna a její sado...sado...sadomorbidní song!"

5.) Ostatní kolegové - vtipálci. Když už jsem se jakžtakž rozkoukala a rádiu přitom neutekla většina posluchačů, začali mi těsně před vysíláním chodit do studia kluci moderátoři. Děsně je bavilo dělat fórky.

15 sekund do vysílání:
"Hele, to takhle letí beruška a přímo uprostřed rybníku dostane orgasmus, to znáš?" ptá se mě kolega.
"Ne"
"To je škoda, je to docela příjemnej pocit!"

5 sekund do vysílání:
Výbuch smíchu.

Vysílání:
Výbuch smíchu a kurva, já už mám mluvit?

Na Seejay rádiu byla sranda. Asi si úplně nejsem jistá, jestli to řeknou kolegové a posluchači i o mém působení, ale já se bavila docela slušně.
Co vy? Jak rychle vám trvá, než se zaučíte?
Luc.

Ve rtěnce je olovo? Teď už ne!

Už se vám dostala do rukou knížka Ve rtěnce je olovo?
Taky jste u čtení nabyli dojmu, že nechat si předepsat antidepresiva je to nejlepší možné řešení?
Že už se na klasické mýdlo nemůžete ani podívat a že vaše opovržení si zaslouží i chudák modrá Indulona?

Tak to je dobře, nejsem v tom sama.
Budiž nás utiší fakt, že narozdíl od Kanady a USA, o kterých autorka píše především, máme plno "jedovatých" ingrediencí zákázaných Evropskou unií.

Ale stejně, alarmující to kniha.
A ač se rvu za svoji BIO, eko a přírodní kosmetiku, pravdou zůstává, že ne vše z mé kosmetické výbavy je čisté jak severská příroda.

Krémy na ruce? BIO nejsou.
Stíny na oči? Neříkala jsem si, že co se nevsákne, to zase tak nevadí?
Laky na nehty? Pomlčíme.
Rtěnky? Nakoupila jsem jich plno v Moskvě. Tam žádné směrnice EU neplatí, vážně spolu s rtěnkou konzumuju olovo?

Ale nebudu panikařit.
Nedávno jsem jako dárek dostala Cosm´etika rtěnku v odstínu 04 - brick, která se mi zalíbila natolik, že jsem se o ní musela podělit. Kdo Cosm´etiku zná, tak ví, že veškeré ingredience jsou přírodní, skládá se z BIO olejů a nově má i Vegan certifikát.

Ač jsou celkem 4 odstíny, já šla do cihlové. Jako nazrzlá bruneta, která používá i oranžovou tvářenku, jsem prostě neměla jinou volbu. S olivovým tónem pleti tyhle teplé odstíny miluju - dodají barvu a vždycky vypadají přirozeně.

Podobná je i rtěnka - s jednou vrstvou dodá krásnou oranžovou barvičku, při více vrstvách pak už jde dohněda. Oproti běžným rtěnkám je tužší, odmění se však naprostou nelepivostí, dlouhou výdrží a nezalézá do vrásek. Ač není neslíbatelná, je hodně pigmentovaná, a tak přežije i tu a tam kávičku nebo menší snack.

Ani mastná, ani suchá. Rtěnka je něco mezi. Proti ztrátě vlhkosti pomáhá cenný vosk získaný z rostliny čeledi pryšcovitých a taky hojivý perilový olej. A ještě jedna věc - je to asi jediná výrazná rtěnka, která mi neleze na zuby. Dost na to trpím, a tak výrazné rty běžně nenosím.

Pro koho?

Tak pro BIO milovníky, samozřejmě. Taky pro všechny, co mají rádi výrazné rty a zároveň neholdují rudě červené. Cihlová sedne brunetkám a zrzkám, pro ostatní jsou tu další odstíny...

Kde to koupíte?

Kdekoli, kde značku Cosm´etika prodávají, nebo v e-shopu CosmetikaBio.eu nebo BackToNatureShop.cz za 289 Kč.

Jaké barvy rtěnek milujete vy? A je pro vás složení důležité?
Luc.

Věci, které se až stydím kupovat

Kupovat si v obchodě ekonomické balení obřích a třesknutě tlustých vložek?
Kdo by se nad tím pozastavoval, že jo.
Přihodit na pás pár krabiček kondomů?
Pro chlapa jistě potěšení.
Požádat v lékárně o mast na hemeroidy?
Tak to se přeci taky stává.

Ne, nekupuju nic z výše uvedeného.
A nesmějte se.
Radši budu předstírat, že NIC z toho nepotřebuju.
Že jsem hormonálně i citově nestabilní, a tak nemám ani menses, ani chlapa.
A ty hemeroidy jsem dala jen jako příklad.
Pochopitelně.
Fakt s nima nemám nic společného.

Ale jsou věci, pro které do lékárny musím - hormonální antikoncepce.
Tam je to ovšem jiná!
Všechny lékárníky podezřívám z toho, že si myslí, že ty prášky mám jen kvůli tomu, aby mi nerašily beďaři a abych se vyhnula hysterii při PMS.

A tak vyzvednutí pilulek předchází velký maraton líčení.
Aby bylo viditelné, že musím mít takového sexu, že bych to jen s kondomama neuhlídala.
Chci říct.
Samozřejmě že mám.

Tenkrát jsem ale běžela pro prášky spolu s předpisem na paralen, jelikož mě ničila chřipka a horečky.
Ošklivá, s nehezkými kruhy pod očima, nevytrhaným obočím a mastnými vlasy, jsem potupně předkládala recept.

Ano ano, zrovna na mě vyšla řada u poměrně hezkého lékárníka - třicátníka.
Podává mi balení, platím a chci zdrhnout.
"Slečno, vy nechcete účtenku?"

Účtenku? Bože na co.
Co si nedám do nákladů, od toho účtenky neberu.
"Na co?" ptám se pitomě.
"No," dodává trochu nejistě, "si to třeba nechat proplatit. Myslím, doma..."

A teď je ta chvíle, kdy bych měla říct:
"Víte, to bych těch účtenek potřebovala tak deset, pro každého chlapa jednu!" sebevědomě se otočit a ladně odkráčet.
Lékárník by koukal a ani by si té mé ošklivosti nevšiml.

Místo toho dodám: "Ne děkuji, mně to nikdo neproplácí!"
Bože, co jsem to za vola?
Pán soucitně kývne a je jasné, co si myslí - ta si už asi hodně dlouho nevrzla...

Co vy a nákupy podobných věcí?
Luc.

Jak Holanďan málem přes hubu dostal

Rus, takový dvoumetrový týpek, zaplatí v restauraci, navlíkne péřovku jak na ruskou Sibiř a přes rameno hodí krásnou (chtělo by se říct dámskou) kabelku se zlatými cvočky.

"Ti Rusové jsou fakt vtipní," říká mi tlumeným hlasem Holanďan.
"Chlapi jak hora, tvrdost a neoblomnost jim kouká z očí a oni si pak vezmou takhle zženštělou kabelku, hihihi," povídá anglicky.

Ta akustika!
Rus to nějak záhadně slyšel a záhadně mluvil výborně anglicky.
"Hej, máš něco proti mej kabelce?" kráčí si to Rus k nám ke stolu.

Už jsem vám říkala, jak na mě loni v Moskvě poslali hned dvakrát ochranku?
A přesně nějak takhle ta ochranka vypadala.
To zase bude průser!

Potit se však začíná i Holanďan.
"Pardon, jsem netušil, co všechno je tady slyšet," usměje se líbezně a končí rozhovor.

"Nosit kabelku," říká mu, "neznamená být hned nutně gay," vysvětluje důrazně Rus.
"To jsem neřekl," dodává Holanďan.

Rus však stále stojí nad námi u stolu a žádá vysvětlení.
"Ok, Ok. Chtěl jsem říct," dodává Holanďan pomalu a dramaticky jako pokaždé, když potřebuje získat čas na promyšlení odpovědi, "my v Moskvě byli hned dvakrát a bóóóóže, to je krásný město," opět hraje o čas.

A navíc kecá.
Moskva se mu nikdy extra nelíbila.

"A viděl jsem tam plno rozdílů mezi lidmi. Ale z ruských mužů jsem měl óóóólvejs (zase hraje o čas) pocit, že jsou všichni stateční, nebojácní a neoblomní. Prostě skuteční muži jak za starých časů," ukončuje svůj projev.

Rus trochu taje. Pýcha na svou vlast se v něm zvedá.
Ale furt tedy čeká na vysvětlení, proč zrovna on by měl být zženštělej. Kabelka je prý velká móda teď.

"Jo aha, tak to jo. I get it. Tak to sem možná teprve dojde. A koukám, že je kabelka opravdu hezká. To asi vyjadřuje váš bohatý životní styl. To víte, já nic takového nemám, ale vlastně jen proto, že já  jsem jenom chudej ekonom z Holandska."

Rus se nafukuje pýchou.
Je rád, že jsme se dovtípili toho malého detailu a to, že on je očividně velice bohatý.
Bože.
Proč ten můj kluk musí bejt ekonom?
Málem dostal přes hubu a teď si s Rusem notuje.
Chci říct.
Diplomat by měl bejt.
Politik.
Ministr zahraničí přímo.
Hned by bylo o konflikty míň.
A třeba by byl i bohatej.
A pak by určitě začal nosit i pěknou dámskou kabelku.

Co vy a akustika:-)?
Luc.