Osobnost, charisma, aura nedotknutelnosti a neuvěřitelná vyčuranost.
Jedním slovem: Pinďa.
Člověk už si zvykl, že Pinďovi náleží místo u stolu, největší kus postele, celá matrace u topení a hlavně poslední slovo. Ale to, že se na vás vlastní pes (tedy snad ten jediný přítel, který vás má poslouchat aspoň trochu) urazí, to nás dostalo všechny.
To si to takhle mamka štráduje za kamarádkou Blážou, Pinďu bere vyvenčit.
Ten, divokej radostí, že Blážu vidí, přesviští k ní silnici těsně před autem, což způsobí v mamce takový šok, že okamžitě jde jednat.
Ten dostane, prevít jeden.
Jen počkej!
Mamka přeletí silnici, vezme Pinďu a jednu mu sekne.
"Ale jen takovou, aby mu to došlo, ale nebolelo. Na to já nemám srdce," říká mamka. "A víš co mi ten kanec provedl?" vypráví.
Vím.
Pes je tak překvapenej, že se urazí.
"Normálně, ten pes mnou úplně opovrhoval, tos měla vidět, jak na mě kouknul."
To jsem viděla mnohokrát.
Na to je Pinďa borec.
 |
| Když vám trucuje pes |
Něco ve stylu: Cože? Tys mi dala na zadek? Mně? A tady na veřejnosti, v centru celý vesnice a před Blážou?
Poníženě chce dolů, odfrkne si na stranu a pomalu, uraženě a bez jediného ohlédnutí jde sám domů. Nezajímá ho, zda jde mamka za ním. Je mu to ze srdce jedno. Mít lidskou sílu, tak je na celou ves slyšet to jeho bouchnutí dveří.
On ale lidskou sílu nemá.
Jeho síla je totiž, jako každého rozmazleného čoklíka, co umí polykat naprázdno a dělat psí oči, nadlidská. O tom jsme se tenkrát přesvědčili všichni, a tak jsme se mu byli za tak neadekvátní chování naší mamky omlouvat hned několikrát. Ležel na SVOJÍ posteli a do páté sušenky nepřestal trucovat...
Co vy a čoklíci:-)?
Luc.
Hehe, nemáme čoklíka, ale králíka a člověk by se divil, ale dělá to samé, holomek jeden! Zvířátka jsou vychcaná a moc dobře vědí jak na nás! :)
OdpovědětVymazatJá je za tohle miluju snad ještě víc, jak jsou chytrý a dokážou nás vytrestat ... moje psí holčička se mnou nemluvila, zhnuseně odcházela z místnosti, když jsem do ní vešla, a to vše proto, že jsem ji vyhnala z mojí postele ... a já pak dolejzala a prosila o odpuštění :-D
OdpovědětVymazatNo myslím,že bysme se mohli od zvířátek učit.Tady je vidět,že slova jsou zbytečná,někdy stačí jen pohled a každému dojde,co má ten tvoreček na srdci:-D
OdpovědětVymazatJojo tohle oni umí víc než dobře :) Ten náš je někdy zase vymačský terorista a dokud něco nedostane člověk by mo musel zabít!
OdpovědětVymazatJehéé :'DDD ... Jojo, i naše jezevčice trucuje ... nebo spíš jak zahlíží! :D Má krásné kukadla, jdou jí vidět vážně jen ty hnědé čočky :D, ale jak zahlédne, tak teprve pak vidíme, že má i bělmo. :D
OdpovědětVymazatNaši dřívější pejskové tohle překvapivě nedělali - měli jsme je na zahradě, až když ten druhý ke stáru onemocněl, tak přišel dovnitř a když se uzdravil, zůstal a své zbývající dva roky strávil tím, že sledoval každý můj krok a dělal všechno pro to, abych mu věnovala pozornost - nevím, proč si vybral z celé rodiny právě mě, ale na jednu stranu to bylo hrozně hezký! :)) Teď si rodiče ovšem pořídili štěně, které už má všechna privilegia a je to dost svérázná povaha... Myslím si, že minimálně nějaké to trucování je taky čeká! :))
OdpovědětVymazat:D Celý náš Piňďušo. Keď mu v niečom nevyhovieme alebo ho vyhrešíme alebo ho dokonca ohovárame, tak sa urazí, oduje a buď sa otočí riťou alebo odíde do postele, ľahne si a pokiaľ ho niekto neodprosí, tak tam trucuje :D
OdpovědětVymazatAle napríklad, keď sa u nás pozerajú nejaké prírodopisné filmy, tak príde sadne a pozerá :D To keď som videla prvý raz som sa inak bavila a keď je náhodou niečo o psoch, vlkoch, tak vyvádza a vyskakuje pred telkou, kňučí no hotový závislák na prírode.
Niekedy ma zabíja život s ním (chlpy, každodenné venčenie, neposlúchačky), ale nedala by som ho za nič na svete. Keď je mi smutno príde, pritúli sa a smútime spolu alebo keď sa mi nič nechce nahodí tie svoje oči (ako keď žobre jedlo v tom je profík) a musím sa s ním hrať, aj keď sa mi nechce a hneď je deň krajší :)
DOKONALÝ :D
OdpovědětVymazatTakový milý článek hned zvedne náladu! Moc milé!
OdpovědětVymazatChudáček, takové ponížení. :D No my máme doma hrozně moc hodnou fenku, snad ještě nikdy se na nás neurazila a netrucovala, taky je to berňák, takový medvídek. Co tak zatím vím, většinou trucujou spíš ty menší plemena. :D
OdpovědětVymazatHeh :D Neboj, každá velikost psa má to svoje. Naše fenečka německého ovčáka jednou na procházce v polích uštvala mladýho zajíca a věděla, že to fakt neměla. Pak strachy s výrazem "já nic, ono to samo" šla zbytek procházky přede mnou asi 10 kroků. Doma vlezla do boudy a do večera jí nebylo, ani na "Nerinko, kokinko, na" nereagovala :)
OdpovědětVymazatJako bys ten článek psala o mě a mém psovi :D
OdpovědětVymazatmáme fenku.ked sa chystám preč z domu,dáva mi na javo,že sa jej to nepáči.ked sa vrátim,spred nosa mi vezme papuču a odnesie ju na druhý koniec domu.teraz tu žujem oriešky a ona sa na mňa pozerá,ako keby vravela "hm,hodiš aj mne,alebo ti zas musím škrabať na nohu" občas si spomeniem na výrok niekoho známeho "čím viac spoznávam ľudí,tým viac milujem zvieratá"
OdpovědětVymazatHahaha, tak tenhle článek mi mluví z duše. Já mám doma kočičího krasavce, který je paličatější než my všichni doma dohromady, což už je docela silný kalibr. Ten když se urazí, dělá naschvály-naposledy to byl bobek hozený "omylem" vedle kočičího záchodu a rozcupovaná igelitka roztahaná po celém bytě. To ten Váš Pinďa se alespoň uráží víceméně poklidně :D
OdpovědětVymazatMůj 7-mi měsíční ridgeback se uráží minimálně 7x denně. (Ne, nebiji ho 7x denně!!!) Nejdřív to bylo i vtipný a člověk se tomu smál - haha, je urážlivější než já, to je ale legrace. Ale teď? Už je s tím trapnej! :-D Uráží se za všechno - když se podívá, a vy ho nepohladíte, když chce ňamku a nedostane, když žebrá a já ho okřiknu - to je ublížený hrozně! Když jdeme po tří hodinový procházce domů a nezastavíme se ve všech dalších parcích po cestě. Dělá kačenku! Funguje to tak, že jdeme z parku, táhneme ho za sebou, jak káču na kolečkách. Blížíme se k dalšímu parku, zrychluje, tahá do strany, přecházíme to, opět dělá kačenku. Hrozný, hrozný, hrozný! :-D
OdpovědětVymazatjojo, ridgebaci se umějí urážet, jednoho urážlivce máme taky doma :-D
VymazatJá bych řekla, že lidi sebou prostě jen nechají zametat. Pes si je omotá kolem "prstu" a pak opovrhuje každým, se kým si nemůže dělat co chce. Švagrova francouzská buldočka za mnou ani neběhá, protože se hned celá nerozplynu, když vleze do dveří a občas jí dám po čuni (s prominutím) když nedělá, co má.
OdpovědětVymazatMy měli pana kocoura.. sice nalezenec, ale choval se královsky.. když se mu okamžitě nevyhovělo, naštval se (slabé slovo..)
OdpovědětVymazatjednou před Vánoci jsme byli celá rodina kuchyni, všichni plný ruce práce.. já s mámou ruce od těsta, táta zrovna vyndaval z trouby plech pracen a jal se je vyklepávat z formiček.. když přišlo jeho kočičí veličenstvo Pepa. Sednul si doprostřed kuchyně (to je přece naprosto jasný příkaz - nakrmte si mě!). Jenže se mu nikdo nevěnoval, průšvih. Já na něj koukala.. postupně byl naštvanější a naštvanější, začal i vztekle pomrskávat ocasem, pak se začal rozhlížet kde by si ten vzek vybil. V tu chvíli se ve dveřích objevila čubina (podotýkám, máme erdelteriéra - kohoutková výška 56-59 cm). Pepa se jen tak podíval nahoru aby jí viděl do očí, pak ťafnul levou, pravou - vyseknul jí dvě facky (naštěstí jen do vousů, nic se čubě nestalo) a spokojeně s ocasem vysoko vztyčeným hrdě odkráčel.
Úplně v tom vidím naše kočky :D
OdpovědětVymazatTaky nemáme pejska ale králíka, no a to je borec! Pán domácnosti, co není po jeho je špatně :D. Prostě i králík může být osobnost :D
OdpovědětVymazatNo tak to mojemu Barítkovi dala mamka na zadek když byl štěně, protože se vyčural na koberec. No a milý Bártík šel a vykadil se mamce do boty, za trest, aby se jako nad sebou zamyslela :D. Náš Bárt s náma taky pořádně mává, taky máme jorka :). Ale je to můj největší miláček na světě! :)
OdpovědětVymazat