Přeskočit na hlavní obsah

Taková normální rodinka II.: Babička s dědou


Babička s dědou.
Ti dva vždycky vymyslí, jak svým vnoučatům nenápadně vrazit co nejvíc peněz i to, jak Pinďovi nepozorovaně rozdat půlku balíku psích dobrot ("ale poslední, Pinďo, už jsi dostal!")

Za ta léta jsme se já, ségra i mamka naučily nemluvit o tom, co chceme.
Zmínit jen tak mezi řečí, že "ten svetr byl boží", "budu potřebovat novou bundu" nebo "letos asi nikam nepojedem, nejsou prachy," to by byla osudná chyba. To víme.

Ale třeba babička dokáže ze všeho vydedukovat, že potřebujete na něco peníze.
Je jedno, jestli se bavíte o počasí, politice nebo o jídle.
Vždycky se najde věc, kterou nutně musíte mít.

To pak - když jsou všichni z dohledu - zabrousí babička do peněženky, i tisícovku přehne na tisíc kousků tak, aby se jí v pohodě vešla do dlaně a chvíli pokračuje v běžné činnosti. Občas mám pocit, že s tím maličkým kouskem papírku v ruce dokáže i cedit omáčku.

Na a neříkej to mámě!

Chvilku čeká, až se mamky bude moc zbavit, pak za váma rychle běží do pokoje a se slovy: "Na a kup si ten svetr," vám mačká peníze do dlaně.
Odporujete?
Pchá!
Babička - celý život pracující v JZD - dokáže zkrotit mnohem divočejší zvířata, a tak není dobré se bránit. Ani žádné argumenty nemají smysl. "Ajť si," řekne babička. "Peníze budou, my nebudem. Tak si to vem, něco si kup a neříkej to mámě!"
A uteče.

Děda zase používá taktiku: "tady jsem něco našel po kapsách, tak si to nech, co já bych s tím dělal."
Když jsem jako malá měla na vysvědčení samé jedničky, mohla jsem vysypat jeho prasátko s drobnými. I když tam přispíval pravidelně, vždycky dělal, že ani netuší, jestli tam ještě něco vůbec je.


Babička s dědou.
I když jsme je proukly za ta léta dokonale, ti dva vždycky vymyslí, na co přispět.
Peníze budou, my nebudeme. A nemel a neser!

Co vy a úžasní prarodičové?
Luc.

Komentáře

  1. Máš hodnou babičku i dědu samozřejmě :) !
    Já nemám babičku ani jednu ..mamčinu maminku jsem viděla ve třech letech a pak umřela na rakovinu :( a tatínkova mamka mu umřela když jemu byl rok ..a dědu mám jenom jednoho a ten tohle rozhodně nedělá :) ! Važ si toho jací jsou :))

    OdpovědětSmazat
  2. Jé, to je hezké :) Já prarodiče bohužel žádné nemám, co bych za to dala :)

    OdpovědětSmazat
  3. Jééé to znám taky!
    Narozeniny mám začátkem ledna, takže babička o dva tejdny dřív přijde s obálkou že: "tady máš a něco hezkýho si kup" Babi, ale to je moc peněz a proč tak brzo? "Jen si to vem, něco se mi stane a už to ti NIKDO A NIKDÝ nedá!!!" u čehož se tváří smrtelně vážně...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mikinko, doufám, že takhle za Tebou babička bude chodit ještě aspoň dalších 20 let:-)

      Smazat
  4. Sou úžasný :-) Já před rokem o všechny během pár měsíců přišla, takže holky, užívejte si je dokuď to jde!

    OdpovědětSmazat
  5. Moje prababička ve mě v dětství pěstovala gamblerství. To jsme vždycky hrály Prší a Voko bere o peníze a nechávala mě schválně vyhrát, abych si do kasičky z lega mohla dát tu vyhranou dvoustovku :)
    Za to babi s dědou sice při penízkách nejsou, ale umí to skvěle vykompenzovat jídlem! :) Vždycky navaří jak pro regiment - polívka, hlavní jídlo, něco co upekli, chipsíky, zmrzlinový pohár a ještě bonbonky na cestu. A víte co? Je to lepší jak penízky :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No to věřím. To my taky máme podobně, že se od babičky jenom kutálíme:-D

      Smazat
  6. prarodičům se ani nedá odporovat:))

    OdpovědětSmazat
  7. Úplně jako kdybych slyšela tu svoji babičku... peníze budou a my nebudem... (:

    OdpovědětSmazat
  8. Moje babička mi zase nutí cukroví a vánočku nebo mazanec, mimo svátky rolády a tak. Je jí 87 a je schopna upéct 20 vánoček a 20 druhů cukroví. Já se cítím trapně, protože nestihnu ani jedno. Jsem za to ale vděčná! Tak potom já se snažím dělat ruličky, ať to máma nevidí, když to dávám babičce :-) Je to legrace. Ať co nejdéle vydrží a my taky!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak ta je taky úžasná. Koukám, že máte v rodině samý úžasný ženský, tak to už vím, po kom jsi:-)

      Smazat
  9. važ si takových prarodičů, ne každý je takový, vlastní zkušenost a vždycky jsem si přála takové ty hodné a šibalské baibičky, a ne zrovna kvůli penězům...:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak třeba Ti to život vynahradí jinde a budeš mít hodnou šibalskou tchýni, nebo děti nebo tak...:-)

      Smazat
  10. S tím, že se před nima nesmíš o ničem zmiňovat, naprosto souhlasím! Vždycky jsem pak ale cítila trapně, že to vypadá, jako bych si o to říkala.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo jo, to znám. Ale oni si vždycky důvod najdou i tak:-D

      Smazat
  11. Moji babicka s dedkom presne toto iste, hovoria, ze ked maju oni, tak nech mame aj my. A tiez pomaly cely zivot v JZD a dochodky nizke. Ale vzdy sa im nejako podari z toho este aj usetrit :) Nedajboze ich niekam odvezieme, to zase: benzin je teraz velmi drahy! a podobne :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tohle malé důchody vs. vnoučata, to mi taky nejde do hlavy. U nás byla štědrá i prababička - měla 7 dětí, snad stovky vnoučat, pravnoučata a ještě vždycky dávala obálky k narozeninám i partnerům svých dětí a vnoučat...

      Smazat
  12. Koukám, že jsou všichni stejní. :) Zvlášť z mamči strany jsou na tohle naprostí experti a už má až "strach" k nim jezdit, protože mi narvou peníze a nenechají si vysvětlit, že tam nejezdím pro "kapesné". Děda ještě rád dělá to, že mi dá pětistovku a pošle mě do krámu pro kostkovej cukr do kávy a když se vrátím, tak zbytek peněz nechce... :D :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To dělá náš děda taky! Zvláštní. Jako rodiče chtěj vrátit všechno do poslední koruny a jako prarodiče nechávaj bohatá dýška:-)

      Smazat
    2. Rodiče vychovávají, prarodiče rozmazlují:-) Generacemi ověřené :-))

      Smazat
  13. Luci vidím, že jsem na tom úúúplně stejně. :D:D:D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Že by jsme byly příbuzný:-D?

      Smazat
    2. Co víš, třeba jo :D ale je fakt, že to kde jsi vyrostla, mi moje dětství děsně připomíná. :D

      Smazat
  14. moje babička je to samé! :D v jednom mém vzdorném pubertálním období, kdy jsem odmítala jíst knedlíky, omáčky a podobná jídla, mi dávala peníze i za to, abych to snědla :D

    OdpovědětSmazat
  15. Přesně takovouhle babičku jsem měla taky, naopak děda ten je obrovský šetřílek, takže u nás to bylo spíš na a neříkej to dědovi :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak hlavně aby bylo jasno, kdo je doma pánem. Doufám, žes to na babičku nikdy nenapráskala:-D

      Smazat
  16. To je krásné jako z pohádky! Já jsem tohle nikdy nezažila, žádné prarodiče bohužel nemám, vždycky mi to bylo líto, ale rodina jsme i tak velice rozsáhlá, takže se to vykompenzuje zase jinak. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, to je smutný. Ale aspoň zbylo široké příbuzenstvo a tetičky a strýčkové, to dá občas taky zabrat:-)

      Smazat
  17. Luci, to jsem ráda, že jsem mohla po tvém čtení zavzpomínat. Přesně takové jsem měla babičky i dědy, ale babí ty teda vedly .o)) Od kelské jsem byla první a poslední vnučka, po mně přišlo 7 kluků od tří synů. Měla jsem se jako princezna, ale žádná rozmazlená, to se zase netrpělo. A když jsem se v roce 1983 vdávala i celé věno mi s dědou dali. Ještě teď se vidím, jak nevěřícně zírám na krepové povlečení, prý abych nemusela žehlit... A olomoucká babí i děda, to byla kapitola sama pro sebe :o)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Eliannko, to se babičce s dědou ani nedivím. Jediná princezna široko daleko, ta se musí hýčkat. A kluci se řezali, že jo:-)?

      Smazat
  18. Jako kdybych viděla naši rodinu! Úplně to samé! :) děda rozdává zásadně všechny drobné své jediné vnucce, ale babicka akorát říká, že dává dokud má, az mít nebude, tak dávat taky nebude :D

    OdpovědětSmazat
  19. Peníze budou a my nebudem je mi taky známé :D Dědeček taky vždycky sáhnul do svých tajných zásob, které měl dobře schované někde v ložnici. A taky mi vždycky říkal, nemusíš to nikomu říkat. Nejlepší chlap na světě

    OdpovědětSmazat
  20. potřebuju novou babičku :D ne sranda samozřejmě :D moje babička je cvičená bývalým režimem, čili - šetři, jednou nebude. na což já jsem silně alergická, protože neříkám, že je třeba utratit všechny úspory, to určitě ne, ale tímhle stylem budu mít sice plný konto ale ze života nic a pak umřu bohatá, super :D

    OdpovědětSmazat
  21. Ja mám už len starkú z maminej strany. Starký zomrel, keď som mala ísť do prvej triedy, takže sa toho ani nedočkal a to sa veeeeľmi tešil :( A z otcovej strany si starých rodičov nepamätám, lebo zomreli, keď som bola ešte taký štupeľ, čo bohvie či aj chodiť vedel. Ale ako keby som videla starkú. Počká, kým všetci odídu, donesie pokrkvané peniaze, aby nikto nevidel a povie: Na, niečo si kúp a nikomu nehovor :D Ale aj tak je najlepšie, keď k nej človek príde a ona si myslí a aj to povie, že vyzerám ako keby som nejedávala a bola hladná, tak ma stále núka niečím a ak si nevezmem, tak mi to nabalí domov :D Jaj sranda tí starí rodičia :) Ale bez nich by to už nebolo ono. Inak my máme doma naozaj Piňďa :D a teda ten vie ako nato, aby dostávala toľko posledných maškŕt a somariniek, že to nie je normálne :)

    OdpovědětSmazat
  22. Známe...bohužel moji prarodiče už nežijí...ale jak babi dokázala z důchodu 1100,- Kč/r.1990 ušetřit tolik korunek pro vnoučata nepochopím nikdy...a pořád mi moc chybí, jak byla hodná, vedla nás k dobrým vztahům...

    OdpovědětSmazat
  23. Luci, úplně mě to dojalo (jsem prostě cíťa :D) a hlavně sama tohle znám. Prarodiče jsou prostě úžasní a myslím, že každý kdo je má, je za ně moc rád, ne kvůli penězům, ale proto, že jsou :)

    http://estrella-2012.blogspot.cz/2014/03/ootd-432014.html

    OdpovědětSmazat
  24. Peníze budou, my nebudem. Klasika. :D

    OdpovědětSmazat
  25. A nemel a neser! :D:D to je supr hláška. Jinak máš veselé prarodiče

    OdpovědětSmazat
  26. Moc hezký článek, pobavila jsem se :-D

    OdpovědětSmazat
  27. Moje babička je taková držgrešla, že ti pomalu nedá ani suchej rohlík a peníze ty si vezme klidně do hrobu :-)

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …