Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2014

Hrátky s Holanďanem

Tu hru s Holanďanem hrajeme už celá léta.
Holanďan nenosí peněženku. Prý je příliš atraktivní pro zloděje.
Bankovky má ve folii na doklady a drobné nosí po kapsách.

Naše hra tedy spočívá v nacházení drobných.
Jestli totiž Holanďan něco umí, pak vyprazdňovat kapsy každý večer - tu korunka na zemi, tu pětikačka, někde za rohem desetikoruna.

Náš byt je k večeru obsypaný drobnými a můj úkol je jednoduchý - nedržkovat.
Nedržkovat, že je někdo (rozumějte já) musí sebrat a nedržkovat, že to nejsou papírové peníze velké hodnoty. Pakliže splním tuto prostou podmínku hry a neřeknu ani křivého slova, můžu si drobné ponechat.



Fajn.
Hry prý udržují partnerství při životě.
Partneři se zaprvé nenudí, přijde jim to milé a vytvářejí si jak intimní pouto, tak tradice.
Řekl beztak nějaký chytrák.

Protože jak jinak si mám sakra vysvětlit tu dvacku na mým polštáři minulé ráno?
"Co dělá dvacka na mým polštáři?" ptám se Holanďana s obtisknutým Václavem a jeho koněm na tváři.
Jako fajn, drobný jso…

Květová růžová voda a 11 tipů na použití

Co je to květová voda? Květová voda vzniká vodní destilací siličnatých rostlin, tedy obsahuje výtažky z dané rostlinky (v našem případě růže damašské) rozpustné ve vodě. Narozdíl od různých tonik a pleťových vod neobsahují už nic jiného a to ani kapku alkoholu. Jsou tak výborné na ošetření a dočištění všech typů pleti: nevysuší, nepodráždí, zklidní.


11 tipů na použití květové vodyKlasicky na dočištění pleti po odličování. Je jemná, neštípe, příjemně voní a nevysušuje jako její alkoholoví kamarádi. Zamiluje si ji i citlivá pokožka.Na osvěžení pleti i těla kdykoli během dne. Na zafixování make-upu. Místo předražených termálních vod. Osvědčila se i jako rozčesávač vlasů. Místo kondicionéru i na hodně přesušené konečky.Na osvěžení očního okolí. Ideální do ní namočit vatové tamponky, hodit na oči a relaxovat.Na zklidnění podrážděné pleti, zmírňuje rovněž pnutí suché pleti.Údajně je i balzámem na spálenou a dehydratovanou pokožku celého těla.Spáleniny? Odřeniny? Bebí? Pomůže zchladit, vyčist…

Zlaté pravidlo: Jak na bručouny

To, jak se vypořádat s jedovatými lidmi, mě naučila jedna z mých prvních brigád asi v 17-ti.
V plzeňském supermarketu jsem měla dělat ochutnávku pro lidi čokoládiček Geisha. Tři dny v kuse. Měla jsem stánek, kimono a pytel čokoládových bonbonů (héééč).

Dva dny akce fungovala, třetí den nebylo ani kimono, ani stánek, ani čokoládičky.
Paní vedoucí se rozhodla všechno vyhodit, ač si klient zaplatil i za třetí den. Kimona vyhodila, papírový stánek skartovala a čokoládičky odmítala vydat.

Zoufalá, že mám po brigádě, jsem běžela za pánem, co měl stánek Geishy na starost. Oblíhnul situaci a šel za paní vedoucí. Té, i když mu odmítala všechno vydat zpět či mu podat rozumné vysvětlení, nevyhrožoval. Nerozčiloval se. Nekřičel. Neříkal, že to tak nenechá a že si to s jejím šéfem vyřídí.

Místo toho mírně ustoupil, oblídnul i jí a s velice klidným hlasem, leč poměrně nahlas, povídá: "Slečno vedoucí, ta kila čokolád si klidně nechte. Jsou výborné, doufám, že si pochutnáte. Ale nic vám nepomůž…

Rusové potřebují šampon

Řítí se k pultu dva - velkej a větší.
Předpokládám, že jde o otce a syna, jelikož oba dva oplývají nejen stejným bříškem, ale i identicky mastnou pletí.
Starší, asi šedesátník, přistoupí k pultu, ujme se slova a místo pozdravu slyším Gavariš pa ruski?

No jisteže mluvím rusky.
Hloupá otázka.
Vždyť my Češi jsme jen malým chudým bratrem na nebohém západě toho velkého bohatého Ruska.
Zeměpisnou polohu jsme si bohužel vybrat nemohli (jinak bychom samozřejmě hrozně rádi co nejvíc k Moskvě nebo aspoň ke Krymu), a tak se dobrovolně učíme rusky, abychom našim bratrům byli alespoň v srdcích o kousek blíž.

"Ne, samozřejmě, že nemluvím rusky," odpovím líbezně pánovi.
"Do you speak English?" ptám se ještě líbezněji.
Ne, nemluví, jaká škoda.
Hohoho!
On machruje svou výškou, já angličtinou.
Jsme si kvit.

Pán na mě ale zhurta začne plynou huhlavou ruštinou a já pochopím jen to, že chce šampon.
Chce šampon proti lupům, ale tomu já nerozumím.
Proti lupům - to zní rusky úplně jinak.

Jak se hormonálně srovnat po vysazení HA

O přirozené antikoncepci Pearly jsem tu už psala.
Aby ale tahle věcička mohla řádně fungovat, potřebuje (jakž takž) pravidelný menstruační cyklus. Což byl vždycky můj velký problém.

Dřív jsem chodila pravidelně na hormonální injekce, to už se mi teď nechtělo. Teď jsem ráda, že jsem to rozchodila i jinak než hormonama. Mými pomocníky na hormonální rovnováhu, obnovu menstruace, zpravidelnění cyklu a hlavně na vlasopád se staly tyto tři věci:

Gynex
Gynex nemusím představovat, při hormonální nerovnováze po něm sáhne většina z nás. Mimo jiné má pomáhat zpravidelnit cyklus, předcházet silné a bolavé menstruaci, příznivě ovlivňovat psychický stav i rozmnožovací orgány. Slyším taky na to, že zabraňuje padání vlasů, takže se moc dlouho nerozhoduju a kupuju hned.


Užívání: Beru 2x denně pět kapiček, zapíjím vodou. Opravdu to není nic dobrého (vlastně: FUJ!), ale začínám na to reagovat téměř okamžitě. Jen na vlasech se to zatím ještě neprojevilo, ale to chce čas.

EO šalvěj
Éterický olej ze šalvěje js…

"Vaříme": Potraviny, které vyléčí kdejaký nezmar

Na tomhle blogu se čas od času vaří.
Že jste tu nikdy nepotkali příspěvek plný nádherných fotek, u kterých by se sbíhaly sliny a který by voněl i přes monitor?
Ale no tak.
Co ten článek o výborné syrovátce?
O zeleném jílu?
O psylliu, lecitinu a sushi?
Tak vidíte.

A mlsat budeme i dneska. Bude to opět super zdravé, super dobré a super rychlé. Prozradím vám totiž, jak si vyčistit tělo, dodat důležité minerály a pochutnat na naklíčené pohance.
Tak.
Najde se tu někdo, kdo to nezavřel už u slova syrovátka a kdo to dočetl až sem?

Nopálový chléb
Přednáška pána na Biostylu byla strhující. Nopálový chléb. Je stejný jako chleba klasický, stejně voní, stejně chutná a je skoro za stejnou cenu, ale je to Potravina roku, která vznikla v ČR a má několik světových patentů.

Chléb z nopálové mouky obsahuje v 1g rovných 50% vlákniny, takže dva krajíčky denně a za dva týdny vyčistíte tenké i tlusté střevo. Což většinou doprovází i menší zhubnutí. Chleba navíc obsahuje vitamíny A, K, B6, B12, minerály, pe…

Týpci z vlaku

Nejvíc se toho o životě člověk stejně nejvíc dozví ve vlaku. Kde jinde.
Po čtyři roky mého studentského života jsem jezdila každou neděli na intr a každý pátek domů.
Strakonice - Plzeň, 72 km, 53 Kč se studentskou slevou.
Každou neděli a pátek jsem tak dostávala lekce z hodiny života.

České dráhy mi totiž poskytovaly celou řadu lidí v kupé, kteří nějakým způsobem můj život ovlivňují až do dnešních dní. Složení bylo totiž více méně pořád stejné:

Pravý chlap. Nejdřív přišel odér pravého chlapa, pak pivní bříško, pak taška s pivama a následně zarostlý chlápek, co jak usedl, tak vybalil rohlíky, salám a lahváče otevřel o odpadkový koš v kupé. Nebo zubama.Nerudný důchodce/důchodkyně. Vtrhnul do kupé s tím, že přeci nebude zdravit někoho o desítky let mladšího a s tím, že se nezeptá, zda je volno. Jen začne prskat něco o velkých brašnách, jelikož nemá kam dát své tři velké polské tašky. Alternativní jedinec. Nebo alternativní dítě. Obojí pohroma, která produkuje množství hluku na celý vagon.…

Stává se ze mě jasnovidec

Ty divné věci se začaly dít krátce po Novém roce.
To bude určitě těma transfuzema krve.
Kdo ví, co jsem žílama dostala.

Věci se totiž mají tak - ať už pomyslím na sebevětší volovinu, do večera se vyplní.
Nekecám. Dám vám pár příkladů z minulých týdnů:

"Tahle zpěvačka už nevydala 10 let album, by mě zajímalo, co se s ní stalo."
Večer titulky na internetu: Zpěvačka oznámila comeback a vydává nové album.

"Ha! Už jsem asi půl roku nepotkala revizora!"
Za půl hodiny: "Brý den, kontrola jízdenek."

"No to byl případ ten kluk. By mě zajímalo, co teď dělá. Od matury o něm nic nevím."
Do večera: Kluka náhodou potkám v Praze, i když momentálně žije 200 km odsud. Prý si jen tak udělal výlet do Prahy a jak se prej mám.

Pán s knírem á la mrož.
"Hele, mrož! Toho už jsem od 90. let neviděla. Se divím, že to furt ještě frčí."
Ten den potkám mrožů pět.

"Už mě dlouho nebolela záda. To je tím, že se rovnám!"
Do večera: Kurva, to je bolest, musí…

Vysoká alchymie: Míchání pleťového oleje

Jste připraveni na menší olejové patlání?
Dneska si totiž budeme míchat vlastní pleťový olej. Chybět nebude SPF faktor, vitamíny ani voňavé éteráčky. Pleť se má teď na co těšit!

1.) Základ - kvalitní rostlinné oleje Tím se myslí oleje buď přímo v BIO kvalitě nebo od Karla Hadka, u nichž se člověk nemusí bát pesticidů, těžkých kovů nebo plísní. Každý olej by měl být ideálně v tmavém skle (či tvrdém tmavém plastu), jinak vám to zžlukne a je po srandě.

Jaké oleje vybrat? Záleží na typu pleti a na tom, co na vás platí nejvíc. Za mě jsou to například:

Arganový - klidně i nečištěný, tedy smradlavýJojobovýMakadamiovýŠípkový olej - mimo jiné je i výborný na jizvy a spáleninyTřezalkový olej -  klidně přimíchejte i do opalováku, chrání pleť před sluníčkem a zároveň dodává krásnou barvuOlej z pšeničných klíčků - nadupaný vitamínem E, velké plusNimbový olejMandlovýRicinový Dýňový - na zbytku oleje, který neupotřebujete k míchání oleje, si i pochutnáte. Dýňový olej je přímo nabitý dobře vstřebatelný…

Zloději. A u nás doma.

Dokud jsme spolu s Holanďanem teprve chodili a já byla hlášenou návštěvou, vzal si vždy den volna jen aby mohl uklidit. To mu ovšem odpadlo v době, kdy jsme spolu začali žít. Dodnes si dobře pamatuju ten letní den, kdy jsem přišla domů.

Ten šok přišel už v kuchyni. Bála jsem se otevřít dveře do ložnice. Bylo jasné, že za dveřmi stojí nějaký zloděj, kterému jsem zrovna vlezla do rajónu. Zezadu na mě zaútočí s koženým páskem a nepustí, dokud sebou nepřestanu škubat. Pak vyrabuje ten zbytek pokladů a následně jej čeká život na útěku.

Že až moc dramatizuju? Ale hovno!
Co ta převrhnutá skříň v obýváku?
Co ty rozházený šroubováky a nářadí všude po kuchyni?
A co maj co peníze dělat na zemi?
No prosím. A pak že dramatizuju.


Diagnóza byla jasná - zloději.
Rychle volám Holanďanovi (jako S.O.S. call v případě, že za těma dveřma fakt někdo stojí).
Panebože, hlavně musím zachovat klidnou hlavu. Řeknu mu to klidně, aby nepanikařil jako teď panikařím já.

"Honey, měli jsme tu zloděje," ří…

Když ženské kupují pytel brambor

"Hlavně to zase nepiš na blog nebo budem vypadat jako ještě větší krávy," říká mi ségra, když vylézáme ze supermarketu.
To je toho.
Šlo jen o malé nedorozumění.
Řeklo se pytel brambor, ten jsem vzala. Už jsem netušila, že to na pokladně bude problém.

Na pokladně obsluhuje mladičká brigádnice. Taky ženská.
A jelikož pytel brambor nemá čárkový kód, neví, jak jej naúčtovat.
"Nevíte," ptá se slečna, "kolik kilo to je?"

Kolik kilo?
Bože, já jsem ženská, jak to mám vědět?
Jsem ráda, že umím brambory oškrábat a uvařit.
Se ségrou na pytel ovšem znalecky koukneme, potěžkáme a verdikt je jasný.
"To bude tak...kilo," říká rozhodně ségra.
"Jo, kilo," kejvu souhlasně.
"No, to vypadá na kilo," říká holčina a hledá v tabulkách číslo.
Všechny jsme najednou děsně chytrý.


"Víte, my v síťkách máme brambory jen po deseti kilech," dodává po chvilce.
Deset kilo?
Obě na to se ségrou zase ZNALECKY koukneme.
Tohle a deset kilo?
"Ty…