Já jsem tak moc holka do nepohody.
Příroda? Miluju.
Věřím v její moudrost, v její dary, v její uzdravení a vím, že nemůže být nic lepšího než čerstvý vzduch.
Však víte, že vám nelžu.
moje vztahy, například, tak nikdy neutrpěly letní sezónou. Jak říkám, já jsem tak moc holka do nepohody. A vždycky jsem byla ochotná kompromisu. Tedy v případě, že mi chlap ustoupil jako první.
Rybáři mi nikdy nevadili. Ti jsou neškodní, milí, klidní, trpěliví. Vášniví turisté jsou taky fajn. Zvlášť pokud túrují nejraději o samotě. Pak také kempaři, stanaři a karavaňáci a s nimi nejistý terén a bojové podmínky.
Chci říct.
Jsem tak moc holka do nepohody - věcí se neštítím, jídlem nepohrdám, náladová nejsem, panikařím jen v rozumných dávkách a ujdu a udejchám toho docela dost. Jen mi nedělá úplně dobře být mimo město. Nedělá mi dobře být mimo lidi, mimo civilizaci, mimo mobilní signál, mimo, nedejbože, wi-fi.
Jak chci s nulovým wi-fi a mizerným signálem volat sanitku například?
"Dobrý den, potřebuju okamžitě pomoc, jsem na poli jižně od Prahy, sedím úplně uprostřed, slyšíme se? Úplně uprostřed. Za Prahou. Směrem jih. Dojeďte si pro mě!"
Na samotě u lesa mě panika bere.
Věcí se neštítím, to je pravda. Ale havěti jo. Jídlem nepohrdám, ale hlady omdlít dokážu. Náladová nejsem, ale nesmím se nasrat. Panikařím jen v rozumných dávkách, což ze mě teď dělá nepříčetnou. Ujdu a udejchám toho docela dost, ale být ztracená bez civilizace už nerozdýchám.
Jak říkám. Moje vztahy nikdy neutrpěly letní sezónou.
Končily totiž se sennou rýmou na jaře.
Co vy a panika?
Luc.
Příroda? Miluju.
Věřím v její moudrost, v její dary, v její uzdravení a vím, že nemůže být nic lepšího než čerstvý vzduch.
Však víte, že vám nelžu.
moje vztahy, například, tak nikdy neutrpěly letní sezónou. Jak říkám, já jsem tak moc holka do nepohody. A vždycky jsem byla ochotná kompromisu. Tedy v případě, že mi chlap ustoupil jako první.
![]() |
Tady signál taky není? |
Rybáři mi nikdy nevadili. Ti jsou neškodní, milí, klidní, trpěliví. Vášniví turisté jsou taky fajn. Zvlášť pokud túrují nejraději o samotě. Pak také kempaři, stanaři a karavaňáci a s nimi nejistý terén a bojové podmínky.
- Pokud se nepovraždíme teď, drahoušku, tak už si rovnou můžeme pořídit kupu dětí.
- Pokud ty neopustíš v těchto bojových podmínkách mě, pak si tě rovnou můžu pozvat na porodní sál.
- A pokud neopustím v těchto bojových podmínkách já tebe, pak už jsem zřejmě hormonální.
Chci říct.
Jsem tak moc holka do nepohody - věcí se neštítím, jídlem nepohrdám, náladová nejsem, panikařím jen v rozumných dávkách a ujdu a udejchám toho docela dost. Jen mi nedělá úplně dobře být mimo město. Nedělá mi dobře být mimo lidi, mimo civilizaci, mimo mobilní signál, mimo, nedejbože, wi-fi.
Jak chci s nulovým wi-fi a mizerným signálem volat sanitku například?
"Dobrý den, potřebuju okamžitě pomoc, jsem na poli jižně od Prahy, sedím úplně uprostřed, slyšíme se? Úplně uprostřed. Za Prahou. Směrem jih. Dojeďte si pro mě!"
Na samotě u lesa mě panika bere.
Věcí se neštítím, to je pravda. Ale havěti jo. Jídlem nepohrdám, ale hlady omdlít dokážu. Náladová nejsem, ale nesmím se nasrat. Panikařím jen v rozumných dávkách, což ze mě teď dělá nepříčetnou. Ujdu a udejchám toho docela dost, ale být ztracená bez civilizace už nerozdýchám.
Jak říkám. Moje vztahy nikdy neutrpěly letní sezónou.
Končily totiž se sennou rýmou na jaře.
Co vy a panika?
Luc.