Přeskočit na hlavní obsah

Zásadní rozdíl mezi mužem a ženou


Parné dny dávají Holanďanovi zabrat.
"Honey?" ptal se tuhle odpoledne, "nevíš, kde mám ty hnědý kraťasy?"
Hnědý kraťasy?
Vůbec nevím, o čem mluví, ale budiž.

Holanďan je marně hledá dobrou čtvrthodinku.
Pak se nasere a vyhází celý šatník.
Sedí v ložnici na kolenou, prohrabává se hadrama, skládá je, objevuje zapomenuté a třídí.
Sedí tam v záplavě oblečení jak malej bobík půl hodiny a zoufá si. Nemůže kraťasy najít a jiný nemá.
Vypadá tak roztomile a tak úžasně bezradně.
To je moje chvíle.
Jakmile kraťasy najdu, budu king a budu moct říct: "Ty mě nemít...co bys beze mě dělal?"


Začínám tak pátrat s ním.
"Mě se vůbec žádný hnědý tvoje kraťasy nevybavujou!"
"Ne? Já měl pocit, že jsem je tu někde nedávno viděl, žes je prala," tvrdí Holanďan.
Tak asi jo, no. 
Upřímně? Praní není úplně věc, ve které bych se vyžívala.
"Jak vypadaly?"
"No takový ty...hnědý, plátěný. Z Monda. Měly takový ty cool prošívaný kapsy, no dyť víš," pokračuje. "No kupovali jsme to s tím zeleným tričkem loni. To tričko, cos mi chtěla koupit, pamatuješ?"

Ach bože.
Už vím, o co jde.
Jak mu to jen opatrně říct. Teď, když kouká tak bezbranně?

Přestávám hledat.
"Jo já už vím," křiknu. "Ale počkej, to zelený tričko jsem ti nakonec nekoupila, nechtěls ho, že je to hnusná barva."
"Aha, tak už se mi to plete. Ale už si pamatuješ na ty kraťasy!"
"Jo, už vím, ty hnědý prošívaný. Ty jsme ale taky nekoupili, byly ti velký a menší neměli."

Jak mu jen opatrně říct, že nic z toho, co imaginárně viděl nikdy nebylo?
Že je rozhodně nemohl vidět vypraný?
Jak mu jen opatrně říct, že fakt ty kraťasy nemá, že blouzní a je přepracovanej?

Protože to se stává i v těch lepších rodinách.


Holanďan kouká vyděšeně.
"Takže my to nekoupili, ale já mám za to, že jsem to celý léto loni nosil? A to je teprve začátek června? Kurva, to bude ještě dlouhý léto!"

A to je, myslím, ten rozdíl mezi mužem a ženou. Zatímco žena má šatník narvaný k prasknutí, nemá co na sebe. A chlap fakt nic nemá, ale nemůže se zbavit pocitu, že to dokonce nedávno viděl u sebe ve skříni.

Co vy a šatník?
Luc.


Komentáře

  1. Chudák Holanďan, je mně ho úplně líto, měla bys mu nějaký koupit :)

    OdpovědětSmazat
  2. Co já a šatník? Narvaný oba dva, jeho i můj,, ale fakt není ženská! Tak se jen projevuje můj vliv po 20 let.

    OdpovědětSmazat
  3. :))) tak to je mi ho líto chudáčka :) a on to tak jasně viděl i vyprané :D

    OdpovědětSmazat
  4. 'Sedí tam v záplavě oblečení jak malej bobík..' Tak tímhle jsi mě fakt dostala! :D
    Doma mám stejnej problém, táta mívá taky takové vize oblečení, které si nikdy nekoupil, nebo před 5 lety vyřadil na charitu. A pak pořádá hon v šatně, ve skříni i na půdě.. Jediné štěstí, že chlap si pamatuje, kde co má. Za tento orientační smysl ho obdivuju, protože má víc hadrů, než já!

    OdpovědětSmazat
  5. Chudák :D na jeho místě bych si myslela že jsem se asi zbláznila :D ! :))

    OdpovědětSmazat
  6. :D Aspoň si prodlouží léto... :D:D Je to síla, co lidé v těch hlavách mají a co si vybájí ... ale musím říct, že ne jen chlapi, taky jsem si párkrát myslela, že jsem si něco koupila a pak jsem si uvědomila, že to vlastně zůstalo v obchodě. :D

    OdpovědětSmazat
  7. :D chudák. Podobné zkraty se ale nestávaji jen chlapům. Já jednou hledala čtvrt hodiny šálu, abych při pohledu do zrcadla zjistila, že už ji mám dávno na krku.
    Markéta

    OdpovědětSmazat
  8. Keby si ma nemal... je moja obľúbená formulka :D
    U nás to funguje na báze, že on vie, čo všetko má, lebo má krásne uprataný šatník :D Chválim sa áno, ale ja keď mám robiť niečo iné alebo mám nervy, či sa nudím upratujem skrine. Hlavne šatník, takže ja aj môj chlap máme skrine v stave, že aspoň ja viem, čo kde mám a viem aj čo kde má on. Väčšinou, pokiaľ si neupratuje oprate veci do skrine, vtedy je to už také, že sa snaží upratať, aj uložiť ako som mu to ukazovala, ale občas netrafí miesto :D Takže ja mám šťastie, že nehľadáme čo nemáme. Jedine vtedy hľadá, ak je to niečo čo sa mne nepáčilo alebo to už bolo také deravé a v stave na vyhodenie, ale on to nedokázal vyhodiť, tak som to musela urobiť za neho a vtedy nevie, že už to nemá :D
    Ale inak som sa dobre pobavila. Chudák Holaňďan, ale aspoň nás zabavil :)

    OdpovědětSmazat
  9. chudák, asi bys mu ty kraťasy měla koupit :D

    OdpovědětSmazat
  10. teda, ty seš, ani kraťasy Holanďanovi nekoupíš... :D

    OdpovědětSmazat
  11. Tyhle příběhy ze života, ty miluju! :)) Můj šatník je objemný, ale nikdy tam není to, co zrovna potřebuju. Dneska jsem si koupila další letní šaty (od začátku měsíce už šestý, protože sakra na léto potřebuju asi tak dvě miliardy šatů). A stejně zítra budu bezradná, co si oblíct.

    OdpovědětSmazat
  12. Já celou dobu čekala, že jsi mu je vyhodila, protože jsi je na něm nenáviděla :D

    OdpovědětSmazat
  13. Super, úplně vidím Holanďana v barvách, jak sedí mezi oblečením. A škodolibě se tu chechta'm.
    U nás je to trochu jinak, to já jsem kolikrát přesvědčena, že tu věc, či to oblečení ve skříni mám a ono je to třeba už nějakou dobu pryč z baráku. Ale tomu nevěřím a stále hledám. Onehda' jsem donutila pár lidi' hledat moje sluneční brýle a našli je až, když se na mě podivali. Měla jsem je ve vlasech. A těch keců co jsem si musela vyslechnout....

    OdpovědětSmazat
  14. Musím říct, že můj muž má triček víc než já. Zmatenej je ale naprosto stejně. Pořád hledá něco co někam založil nebo co ví že měl a neví kde je to teď. Ještě že já mám na tyhle věci paměť takže mu můžu říct že ponožky má v koupelně, trenky si dal vedle postele a šátek zas nechal v botníku.

    OdpovědětSmazat
  15. Milá Lucie, brečím smíchy, to je fantasticky napsané a jste s mužem krásná dvojka :o))

    OdpovědětSmazat
  16. Ten Holanďan se má :) takovouhle virtuální skříň s oblečením je snem každé ženy :)
    Já nedávno hledala svoje obyčejné černé páskové botičky ... až po půlhodině hledání jsem si uvědomila, že se mi loni rozpadly a vyhodila jsem je ... o důvod víc si koupit nové :)

    OdpovědětSmazat
  17. Jako kdybychom ty kraťasy hledali u nás doma :D Až na to, že já spíš přítelovy věci vyhazuju, protože mu je maminka nakoupila někde v Tchibu či v Lídlu ve slevě a jsou jak z minulého století. Luci, jen jestli se můžu přimluvit, zkus trochu omezit ty vulgarismy... Myslím, že na vtipnosti to tvým postům nijak neubere ;)

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …