Přeskočit na hlavní obsah

Miluju tě, bejku


Skutečné přátelství neznamená, že vám přinesu upečenou buchtu jen tak z čista jasna.
V tom by spíš byl nějaký háček.
Skutečné přátelství v té nejryzejší podobě znamená, že vám začnu říkat třeba Bobe.
Nebo jakoukoli jinou sladkou verzí a zdrobnělinou, kterou mi připomínáte.
Třeba Bejku.

Jako malá jsem vynikala v pojmenovávání všech našich koček. A že jich bylo.
Bedřich, Špunt a Vana, Františka, Čmoud, Kraťas nebo třeba Pipina.
Nutno dodat, že všechny kočky na tak debilní jména slyšely a že jim šla jména výborně k vzhledu či charakteru.

Ale nezůstávalo jen u domácích mazlíčků.
S oddaností jsem vymýšlela jména i věcem, které mi dobře sloužily. Vysavač byl Johnny, připomínal mi Jacka Sparrowa. Staré auto našich zase Pelikán, současné auto Zdenička.
A fungovalo to obráceně - jména si zasloužily i věci, které jsem bytostně ráda neměla. Ani radši nechtějte vědět, čemu jsem říkala Bolifant.


Funguje mi však jedno pravidlo.
Jméno nelze vymyslet ihned. To jméno musí sedět. Musíme se nejdříve s dotyčným sžít, sednout si a teprve pak přijde ta osvícená chvilka, kdy se vytvoří kromě přátelství i jméno.

Svojí sestře od malička říkám Bejku.
Kamarádům povětšinou Bobe, Prde nebo Prcku. Záleží.
Jestli to pro ně není ponižující?
Myslím, že ne. Překvapeně koukají jen poprvé. Pak si novou přezdívku osvojí a začínají na ní být hrdí.

Jak jinak si vysvětlit to, že moje ségra zuřila, když jsem Bejku začala volat i na Holanďana.
Ten byl naopak poctěn, bral to jako největší kompliment, který se mu jako chlapovi může dostat a div se ti dva nepoprali.


Ovšem nechtějte vědět, jak Bejk říká doma mně...

Co vy a vaše láskyplná vyznání?
Luc.

Komentáře

  1. To mě by zrovna ta poslední přezdívka zajímala, jak ti drahouš říká doma :-D
    A jinak hezký článek, Drobku :-D
    Bebe

    OdpovědětSmazat
  2. jo, taky říkám každému po svém :D

    OdpovědětSmazat
  3. Prezývku Pipina si tej mačke dala podľa vzhľadu? :D Chúďa. :D

    OdpovědětSmazat
  4. Já jsem ve 12 letech pojmenovala prababiččiny koťata Amundsen, Jelzin, Berentzen a Vodka. (..ale nikdo v rodině nikdy neměl problém s alkoholem, tak ti nevim.. :)) )

    OdpovědětSmazat
  5. Já jsem neskutečně originální v pojmenovávání zvířat!
    Naše kočka je Čiči, rozhodně ne ovšem proto, že mě nic lepšího nenapadlo, ale dozajisté jen kvůli tomu, že se tak jmenuje stejně černá kočka v Kocourovi v botách :D Pes je pro změnu Athos Pegas, Athos proto, že si míním jednou pořídit všechny čtyři mušketýry a Pegas mu zůstalo z papírového jména, které bylo trapně Benjamin Pegas :D Králice je Zajda, protože je to přece cool říkat Zajdo králíkovi a morče Píšťala, protože neustále píská :D
    Co se dětí týká, nebudu to raději rozebírat, protože neustálé slýchám, že mají jména pro psy :D A jinak jsem všeobecně oslovována buď za lištičku nebo za býčka, jelikož jako první vypadám a to druhé jsem dle znamení :D velmi ráda ovšem říkám například svému dobrému příteli beránku či jehně, když ho chci poškádlit :D

    OdpovědětSmazat
  6. joooo se ségrou si říkáme Kaňoure nebo Prďka :D

    OdpovědětSmazat
  7. Náš boloňský psík se jmenuje Špageta a pak máme kočky Cirinu a Korinu.
    Přítel mi říká Moje malá Bubu a já jemu Stegosaure...

    OdpovědětSmazat
  8. Ještě jsem si vzpomněla, že s tátou chodíme nakupovat ke Kritonovi (robot z Červenýho trpaslíka - serial) anebo k Indiánům.
    Kriton, protože ta paní prodavačka v lahůtkářství je opravdu tak trochu asymetrická a k Indiánům, protože tam prodávají Vietnamci.
    Máme v rodně přezdívku snad pro všechny...

    OdpovědětSmazat
  9. Tata je Vokurcak
    Kocka vetsinou Blbka
    Syn Trotlik
    Drahy dle prilezitosti - "you bastard" je pomerne caste osloveni, on me nazyva Princess Snowbald a girlfriend creature :-)

    OdpovědětSmazat
  10. Jéééj, to mi připomíná...babička měla jednu kočku, která byla tak ošklivá, až byla hezká. Člověk se jí skoro bál dotknout, aby náhodou něco nechytil :-D. Říkali jsme jí Prašivka :-D.

    OdpovědětSmazat
  11. Můj počítač je Red Boss, telefon zase White Boss. Někdy to i počeštím.
    No a přezdívky jsou fajné, je to legrace :-)

    OdpovědětSmazat
  12. Super článek, skvěle pobavil!

    Nejsem na prezdivky vseho a za každou cenu, u některých lidi mi to téměř prijde jako urputna snaha se odlisovat, byt jiny..

    Ale je fakt, ze pro mne nektere vyznamne a dulezite veci za ta leta co je mám, sve prezdivky maji a ani ma rodina i pratele uz tomu jinak nereknou. Tedy nejde se pro auto, ale pro Broučiho, druhy byt je Byteček a jedna z mých tasek, ktera je proste Paní kabelka, je jednoduse Růžová ;-) A on je jednoduše On, vice rozebirat netreba ;-)

    OdpovědětSmazat
  13. Po dlouhé době jsem se objevila na blogeru a u tebe a pořád se u tvých článků směju:)

    my si neříkáme moc nijak:) když už chcem hezky, tak šmudlo (což je dost opodstatněné) nebo ťuldo... toť vše:)

    OdpovědětSmazat
  14. Skvely clanek! :) Ja vzhledem k tomu, ze si nepamatuju jmena lidi, tak si je pojmenovavam dle sveho.. Syrovy pan ( chlap co nam vozi syry), cistotka (sousedka ma pred hubou porad kapesnik), Pan prdelac ( jojo) Negramotka, atd.... Blby je kdyz se mi to pomota a chci je tak oslovit :)
    Muj chlap me zezacatku oslovoval La mia PICCINA ( pičina) NESNASELA SEM TO! Hlavne v Cechach kdyz na me tak volal, se i lidi otaceli!!

    OdpovědětSmazat
  15. Přezdívky??
    Já jsem u všech Pipina (Pipi, Pípa)jedna ségra je Buchta a druhá Brebera..
    A moje specialita je pojmenovavat moje auta, takže to máme: Olča, Otík a teď Bohouš :-D

    OdpovědětSmazat
  16. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  17. Jo, jméno musí sedět, jako prdel na hrnec...Taky se jmenuju mirka a můj muž mi neřkne jinak než Betuško :) a zkusil by někomu/nejáký jiný říkat Bětuško! :-P :D

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …