Moje mamka nikdy nepatřila mezi maminky, které by se nad svou ratolestí láskou roztékaly.
Měla dítě, dítě řvalo, nespalo, slintalo a mamka se z toho nehodlala zbláznit.
Byla pragmatická, ale její poznámky o mém vývoji jsou věcné, stručné a mnohé platné bohužel ještě dnes...
1. den - Je to holka a vypadá jako můj tchán. A ještě má dětskou žloutenku.
2. měsíc - Začala ječet a furt ječí, celý den ji pronosím.
2. měsíc a 14 dní - Už víme, proč ječela. Měla furt hlad, ona potřebuje být úplně plná. Jednou jí neuživíme.
3. měsíc - Strašně začala slintat.
5. měsíc - Neleze, sama nesedí, zuby ani vlasy nemá.
7. měsíc - První "defekt" - propadla ze sedací židle, nemohli jsme jí ani vyndat. Snad to zůstane bez následků.
9. měsíc - Je líná učit se chodit. Zato už je strašně chytrá a mazaná.
Rok a pět měsíců - Když něco provede, hned to svede na tátu. Dovede si po sobě všechno uklidit (když chce).
Rok a šest měsíců - Hrozně se bojí špuntu ve vaně.
Rok a devět měsíců - V noci se jednou vzbudí, že chce "cí" - vyčůrá a usne.
2 roky - Je to strašně chytrej a vyčůranej smrad. Začíná být až moc vtipná.
2 roky a 6 měsíců - Když na ní z okna zakřičím, jestli je na písku, tak mi odpoví: "Ne, nejšem" nebo "Nešišim"
3 roky - Na doktory vůbec nereaguje, vůbec se na ně nepodívá, na truc ani nezakašle a nespolupracuje.
4 roky - Je hrozně parádivá. Musí mít plno prstýnků, čelenky, náhrdelníky a náramky. Každý den chce jinou sukni a nechce nosit punčocháče. Nejradši má, když se může naparádit nebo jít v něčem novým.
4 roky a 3 měsíce - Rychle všechno pochytí od kluků. Začíná všem říkat: "Ty tloubo" nebo "Nesel mě"
5 let - Občas se s ní nedá domluvit. Povídá: "Pořád máme k obědu samý maso. Proč nemůžeme mít jednou řízek?"
6 let - Ve škole dostala odklad. U zápisu měla říct čtverec a obdélník, ale vůbec to neznala. Netušila, co se po ní chce. Snad se dobře vdá.
7 let - Na úklid moc není. Neumí držet koště a zamést ani ve druhé třídě (připsáno později: to neumí ani v 9. třídě!)
Když to čtu, jsem ráda, že v té době nebyl Facebook.
Protože kdyby byl, místo do deníčku by o mně veškeré poznámky mohly skončit na internetu. Jako třeba právě teď. Jenže u naší mamky jeden nikdy neví...
Jaké poznámky si psala vaše mamka?
Luc.
Moc milý článek. Jen se mi to nějak nezdá. Určitě jsi v druhé třídě v něčem vynikala.
OdpovědětVymazatHezky jsi se dovedla postarat o svou sestru! (fotky zkoumám :-)
Moc hezké! Téměř ve všech zápiscích poznávám sebe, případně své sestřenice. :-D To s tou 9. třídou nemá chybu. :-D
OdpovědětVymazatSkvělí článek :D
OdpovědětVymazat:-). Vím, co jsem si před dvaceti lety napsala já o mém synovi:Celý noci prořve (asi se nudí).
OdpovědětVymazatMoje mamka tu knížku tak poctivě nevyplňovala, asi jen do roku a půl. Zato má schované moje první stříhané vlasy a mléčné zuby (fuja). Když jsem byla úplně malá, nesnášela jsem dětskou vaničku, řvala jsem v ní jak tur. Velká vana mi ale nevadila. Špuntu a odtoku ve vaně jsem se bála taky šíleně a taky trysek v bazénu. Říkala jsem tomu vyčouďávátko a bála jsem se, že mě vcucne.
OdpovědětVymazatMarkéta
Markéta
Tak koukám, že nejsem jediná, co si myslela, že jí trysky v bazénu vcucnou :D. Vůbec ony jakékoliv otvory nebyly vůbec příjemné.
Vymazat"Rok a šest měsíců - Hrozně se bojí špuntu ve vaně." :-D
OdpovědětVymazatJá se zase bála té přepouštěcí díry ve vaně (teda jestli se tomu tak vůbec říká) :-D
Tak konečně víme, po kom jsi tak vtipná :-D Dost jsem se pobavila... Budu muset svojí dceři ty poznámky taky nějak okořenit, aby nebyla moc nafoukaná :-)
OdpovědětVymazatsom sa nasmiala :))))))
OdpovědětVymazatLuci, úžasný článek a jelikož můžu mít tak starou dceru jako jsi ty,matně vzpomínám, co jsem psala já...asi jsem byla také pragmatickou matkou:o)))..tvůj článek je skvělý..Inka
OdpovědětVymazatHeh velmi vtipné poznámky :)
OdpovědětVymazatJa som velmi zvedava, ako budu reagovat sucasne batolata, ked vyrastu do veku, ze aj oni budu mat FB a budu o sebe citat na FB svojich matiek.
OdpovědětVymazatKaviareň u mačky
Hahaha, zápisky tedy opravdu pobavily :D Moje máti si sice dříve vedla zápisky z každičkého dne, ale zdá se, že po narození bratra a mě na to už čas neměla. Škoda, taky vždycky byla taková sarkastická vtipem sršící duše :)
OdpovědětVymazatŠkoda že moja mama nič také nepísala.. :D Veľmi rada by som sa na tom zabavila. :)
OdpovědětVymazathttp://novybloggg.blogspot.sk/
:D tak to mě pobavilo :D
OdpovědětVymazatMoje mamka na tady ty zápisky nikdy moc nebyla, bohužel.. tak ted nemám co číst :/
Luci, tak to mě pobavilo :))
OdpovědětVymazathttp://nela-prochazkova.blogspot.cz/
Hahaha, trucy u doktorky si pamatuju dodnes!
OdpovědětVymazatZakašli ... (JUST NE)
Jak se jmenuješ?
Odpověď: vim
sestřička: no tak to řekni
já: no nepovim
Když mi bolela hlava, bylo to ve třetí třídě a byla jsem na neurologii, kde mi svlíkla hnusná, tlustá sestra do kalhotek, byla mi zima a nehodlala jsem spolupracovat.
Takže mi napsala do zprávy, že nespolupracuju a neposlouchám a že jsem zimomřivá.
Věřte, že vztek z tý doby ve mně zůstal dodnes =o)
:D Tak to jsi celá ty od mala :) Moje mamka zapisovala slova, co jsem vymýšlela jako malá jako uteknu, dohnaju, snězím a podobně :D
OdpovědětVymazatPS: Luci, pokud budeš mít chuť a chvíli přijď navštívit Eve.h blog na nové adrese http://www.obycejny-blog.blogspot.com :)
Já nedávno dostala do ruky svoji kartu od doktora, vedenou už od narození. Tam byly i poznámky od sester, které tehdy za socíku chodily k mladým maminkám na kontrolu, jak se starají. Je tam jeden zápis, když mi byl asi rok: "Je živá". To asi stačilo. :)
OdpovědětVymazatTo je bomba :D :D umřu smíchy
OdpovědětVymazat