Hotelovka v Plzni dělí své období přede mnou a po mně. A o těch restauracích, kde jsem měla praxi, ani nemluvím. Fakt jsem se snažila, ale zručnost holt neodstává do vínku každej. To je jako se vším - ne každej má trojky prsa, ne každej má hustý dlouhý vlasy a ne každej má matematický nadání.
Moje šichty se tak daly dělit do čtyř průserových kategorií:
1.) Rozbryndané kafe
Presíčka byla v pohodě. Ale turci, tam byl problém. Vysoká úzká slenička mrskající se na podšálku zaručovala, že lógr vyjede ven ještě dřív, než stačí padnout ke dnu.
Turka jsem tudíž servírovala s největším možným úsměvem a lascivními pohledy tak, aby si nikdo hned nevšiml, že má pobryndanej i ubrousek a cukříky! Díky bohu, že ženský jely na presíčkách.
2.) 1+1 jídlo = nová chuť
Nosit 3 talíře v jedné ruce jsem se holt nikdy nenaučila.
Dva talíře v levé ruce byly moje maximum, pokud se jednalo o dvě přiměřeně suchá jídla. Třeba jako řízky se salátem, zapékané těstoviny či sekaná s nehybnou kaší z pytlíku.
Polévky byly už zlo. Omáčky, které na konci talíře nebyly bržděny knedlíky, ještě větší. Pamatuju si i na den, kdy mi svíčková z horního talíře stékala dolů rovnou na řízek.
3.) Otevírání vína
Otevřít správně víno je pěkná dřina. Má se totiž otevírat jen jednou rukou a to ladně a líbezně. Jediný způsob, kterým jsem dokázala otevřít láhev já byl ten, kdy láhev držíte mezi koleny, vývrtku táhnete s vypětím všech sil a se slovy: "Ty vole, dělej!"
Většina lidí můj výkon ocenila se slovy, že už ani nemusejí do divadla. Jen skuteční vinaři ze mě nadšení nebyli. Protože jsem někde v tom procesu otevírání dokázala rozjebat korek takovým způsobem, že už si k tomu nikdo fakt čuchat nechtěl.
4.) Čepování piva
Čepování piva mě celkem i bavilo. Bylo to to nejméně náročné.
Ale ani pivaři mě neměli rádi. Kupodivu. A nechápu proč, protože mně pivní pěna vždycky přišla jen jako vedlejší a zcela nepodstatný produkt.
Chci říct. Když víme (a víme, jelikož jsme v Plzni), že je to uvnitř dobrý, tak nač hledět na zevnějšek.
Jenže to né. Spadlá pěna byla prohřeškem, na který už nestačil ani úsměv, ani lascivní pohledy, ani minisukně, ani nevim-co-vic-by-jeste-chteli-kurva-drat.
Hned v prváku tak bylo jasný, že se obsluhováním nikdy neuživím. Pro naše to byl šok. Zvládal to každý, práce v hospodě bude vždycky, jenom jejich dítě skončí na pracáku!
Ale, to snad nemusím připomínat, to víme, zase jsem mega talentovaná někde úplně jinde. Ale moc užitku člověku nepřinesu.
Co vy a vaše povolání?
Luc.
Tak "rozjebat korek" mě fakt dostalo. Takhle se hezky po ránu zasmát.
OdpovědětSmazatHezký sváteční den!
:D Servírku jsem si vyzkoušela asi na týden a to jen v kavárně, a stačilo mi to, nic pro mě :D nejde mi to, neumím, nebaví mě to:D
OdpovědětSmazat:D Skvělý článek. No já zatím studuji
OdpovědětSmazatBlog by Veru
Já jsem na tom úplně stejně. Jeden rok jsem brigádničila jako servírka a myslím, že nikdo nedostal jídlo s tou pravou chutí, protože běžně se mi míchali dohromady dvě, tři....a možná i víc jídel :-D
OdpovědětSmazatPoslední asi půlrok čtu každý tvůj článek, a všechny jsou super, ale dneska jsem se fakt pobavila :). Hlavně to otvírání vína mě dostalo :)
OdpovědětSmazatJá pracuju v kavárně a mám strašně slabou levou ruku, takže když v ní něco nesu, tak se to třese jak kdyby vedle toho někdo hrál na bicí :D Chtěla jsem se zeptat, dá se prací v bio obchodě nějak dobře uživit? Přemýšlím o tom, docela by mě to i bavilo, ale potřebuju si zaplatit nájem :D
OdpovědětSmazatMoje levá ruka je na tom stejně. :D
Smazatjá poměrně dobře točím pivo, i s pěnou. Všechno ostatní by vypadalo plus mínus stejně, navíc bez podrobných poznámek v tom objednávkovém bločku stylu "paní-červený šátek-presso-tři cukry-voda, paní-fialový přeliv-vada řeči-turek-tonic" bych byla v prdeli jak Baťa s cvičkama :-) Talíře bych neunesla ani dva, máš můj obdiv :-)
OdpovědětSmazatA rozjebanej korek made my day :-)
"A nechápu proč, protože mně pivní pěna vždycky přišla jen jako vedlejší a zcela nepodstatný produkt." To mě rozsekalo :D Skvěle jsem se pobavila, jako vždy u tvých článků :)
OdpovědětSmazat:D :D To já vždycky chtěla být učitelka, ale studuji dopravku....ehm, kde, že je problém? :D
OdpovědětSmazatSkills of Art
Rozjebanej korek a pivni pena jako vedlejsi produkt mi po ranu rozsekali. :)
OdpovědětSmazatmluvíš mi z duše, taky mám hotelnictví/cestovní ruch a ty dva roky hotelnictví a praxí od škrábání brambor k obsluze...:D no s tím řízkem a svíčkovou jsem to měla podobně a vždycky jsem ty talíře nesla se smrtelným výrazem v očích a v hlavě mi znělo "hlavně to nepusť!" :D
OdpovědětSmazatJo, jako můj kdysi teenage pokus o brigádu servírky dopadl otřesně... Jednak mi to tam absolutně sralo, ptž zákazníci byli drzý, druhak mi to absolutně nešlo, nosit tácy s těžkejma pivama... omg už nikdy víc...!
OdpovědětSmazatS tíhmel to mám stejně. :D Maminka dříve bývala servírka a je v tom dokonalá,tatínek to měl chviličku jako práci také, ale já asi nejsem jejich. :D
OdpovědětSmazatJá jsem ráda, že jsem vystudovala gympl, tam jsem nemusela roznášet kafíčka.
OdpovědětSmazatAle asi jsem si moc nepolepšila, když mi bylo vytýkáno, že mi asi nefunguje pravá hemisféra mozku.
Hlavní je vědět v ČEM - JSME - DOBŘÍ!
No třeba, že si dokážeme uvědomit, jak zatraceně špatní jsme!...
Hihi, ve Strakonicích v Hangáru to naštěstí minisukýnka a lascivní pohledy často zachránily, když jsem tam dvě léta brigádničila :)
OdpovědětSmazatJó, svátý Strakonice...:-)
OdpovědětSmazattak jsem se zase nasmála :D já bych neunesla v jedný ruce ani ty dva talíře. do jedný ruky jeden a do druhý druhý :D a kafe ve vysoký skleničce do obou, bedlivě pozorovat a plížit se šnečím tempem :D :D
OdpovědětSmazatJá dnes rozlila limonádu a to jsem nesla jen jednu skleničku, takže na tom jsi ještě dost dobře :D Skvělý článek !
OdpovědětSmazatJa bych to delat taky nemohla, pracovala jsem jako debarasse na brnenskem foodfestivalu a uz jen to sklizeni pouziteho nadobi byla fuska. Navic me slachy dostaly basketbalem a praci na pocitaci natolik zabrat, ze nevydrzi delsi namahu. Holt se musim po praci porozhlednout jinde :-D bára.kára blog
OdpovědětSmazat:)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
OdpovědětSmazatA teď si představ obsluhovat na bruslích, jó, to by byla teprv sranda :))).
OdpovědětSmazatTo mě po ránu opravdu pobavilo :D zvlášť,když pracuju po nocích brigádně jako servírka a mám podobné občasné problémy,které popisuješ :D you made my day :D:D
OdpovědětSmazatJohoho, i já kdysi brigádničila v pohostinství, ještě že jsem byla docela k světu, jinak by mě páprdové ukamenovali :D
OdpovědětSmazatBoože, dneska jsem se fakt zasmála, musela jsem to i přečíst spolubydlícím. Obzvlášť mě pobavila svíčková na řízku a víno mezi koleny. :D
OdpovědětSmazatwww.infinitetreasure.blogspot.cz
Talíře unesu maximálně čtyři najednou :D Nicméně já a stavař? To by taky neklaplo. Přinejlepším by podle mého výkresu mohli barák tak akorát zbourat a ne postavit :D
OdpovědětSmazatPáni! To jsem nevěděla, že jsi z Plzně - já totiž taky :D
OdpovědětSmazatA jinak si z toho nic nedělej, já taky vybryndam, co můžu (ale nechodím na hotelovku) :-)
Som tak trochu rada že v tomto nie som sama.. :D
OdpovědětSmazatNikdy neprestanem lutovať že som si vybrala hotelku a nie niečo - hocičo iné. Na praxi vždy niečo vylejem, rozbijem, či popletiem objednávky... Tiež si myslím že sa s týmto neuživím :/
Jsem na tom úplně stejně, ale nejhorší je nosit to jídlo, zvlášť když jsou těžké talíře, a taky latté, který má ještě na talířku tu dlouho lžičku, to je taky za trest :-)
OdpovědětSmazatTvůj článek mi zlepšil den. Jsem na brigádě jako servírka 3.den, nikdy v životě jsem to nedělala a podle toho ta prace vypadá. Sice jsem ještě nic nerozlila ale nacepovat správně pivo nebo si zapamatovat objednávky s milionem připomínek. Je to k zblaznění, ale vydržím :D
OdpovědětSmazatDrž se, budu na tebe myslet. :-)
Smazat