Přeskočit na hlavní obsah

Když tělo hlady vypne některé funkce mozku


Problém supermarketů jsou vozíky. Jsou úplně stejný, jeden jako druhej.
A v případě fakt velkýho hladu, se na pohled stejné vozíky stávají peklem.

  • Krok 1: Vlezu do obchodu, postavím vozík, rozprchnu se do všech koutů lovit jídlo.
  • Krok 2: Vracím se s plnou náručí jídla ke košíku.
  • Krok 3: Úlevou, že končí období hladu, házím jídlo do vozíku.
  • Krok 4 má několik možných scénářů:

a) veškerý náklad vyložím v úplně cizím košíku, abych si svou chybu uvědomila až doma, kdy mi chybí půlka věcí, na které jsem měla chuť

b) veškerý náklad vyložím v úplně cizím košíku, přičemž mě načape jeho pravá majitelka, ideálně nějaká dost naježená fúrie, která mě okamžitě zprdne

c) uvědomím si, že obsah košíku (dětské plenky, psí žrádlo, basa piva nebo vložky na únik moči) zřejmě neodpovídají mým potřebám a jdu tak o vozík dál

d) potkám stejně hladovou duši, které dojde, že jí rvu svoje jídlo k ní do košíku, zatímco ona ho strká buď ke mně nebo k naježené fúrii

e) veškerý náklad vyložím ve svém košíku, nicméně tato varianta se stává snad jen v několika málo procentech případů


Psycholog by mi asi řekl, že jde o nedostatečné vnímání detailů v běžném životě. Ale to je blbost. Je to prachsprostý hlad, který blokuje některé nepotřebné funkce mozku. No co. Je běžně známo, že v nouzi tělo vždycky vypne nejdříve ty funkce, které k přežití nepotřebuje.

Za normálních okolností totiž do sebemenších detailů vnímám kdeco. Facebook a všichni moji přátelé jsou toho svědkem.
Která funkce hladem odumírá vám?
Luc.


Komentáře

  1. Mě z hladu vypíná tolerance a flegmatismus. Dokud se nenajím, choďte kolem mě po špičkách a raději se vyhněte jakékoli komunikaci, protože netušíte, co mě může naštvat.
    Po uspokojení své základní potřeby pak zas zářím jako slunce.
    Markéta

    OdpovědětSmazat
  2. No tak já jsem na tom obdobně jako zmrzlaivlete, já jsem z hladu strašně protivná a šíleně nervózní, takže kdo se mi dostane do cesty má po dobré náladě taky. V tu chvíli jsem schopná na každého hodit vinu za nedostatek potravy a vlastně i cokoliv jiného!
    http://kamenurazu.blogspot.cz/

    OdpovědětSmazat
  3. Treba si brať do obchodu vlastný košík :) Najlepšie z iného obchodu (taký sa hádam u teba nájde :D)
    Mne sa už stalo, že som chcela hodiť veci do košíka cudziemu pánovi, ktorý sa na mňa milo usmial, lebo asi to nebolo nič nové a hádam sa to stalo už aj jemu :) Keby natrafím na nejakú fúriu a som hladná, tak by to bolo asi dosť zlé, lebo keď som hladná som aj ja fúria.
    Ja mám rada také tie nákupy, keď stretnete známych a prihodíte im niečo zo srandy do košíka - guma, balená uhorka a podobné srandičkovské veci (väčšina nato príde hneď alebo pri pokladni a niekto si to možno berie aj domov).

    OdpovědětSmazat
  4. když jdu sama, tak většinou ten košík tlačím pořád s sebou (jak už mi hlady neslouží nohy, tak se o něj opírám) a když jdeme s přítelem, tak je ztrácím oba :D
    jinak s hladem mám vždycky strašně silné fyzické reakce, jednak mi strašně nahlas kručí v břiše a začínám se celá klepat.

    OdpovědětSmazat
  5. Nejlepší je, když nesete takovou hromadu věcí, že Vám něco malého.. prostě upadne. A teď se skláníte... sklááníte.. vychytáváte úhel potravin vs. podlaha, už skoro máte danej předmět a pak se to stane! Spadne Vám něco jinýho. To už nad zemí dřepím jak kačer dávám to shoppingové origami v mé naruči dohromady. Nebo takovéto, že u pokladny zjistíte, že prostě nemá váhu a vy si musíte dát sprint zpátky na začátek, abyste si ovoce/zeleninu převážili. To už mám dávno ale kolapsovej stav za sebou, protože já si vybírám nejpomalejší fronty u pokladen, takže se po hodině stání a opírání o košík ráda proběhnu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :D ta první část se mi stává až nepříjemně často

      www.veronikad.com

      Smazat
  6. Já když mám hlad, tak jsem zatraceně protivná a nervní. Takže když můj přítel jakékoli mé podráždění zaregistruje, okamžitě mě posílá se najíst :D a naopak, když mu třeba vynadám a zpětně si uvědomím, že jsem se nechala unést a řešila kravinu, svádím to na to, že jsem měla hlad :D ...jinak pokud jde o vozíky... jó, já vím, proč se svého vozíku držím jako klíště a připomínám cestou supermarketem rozjetý buldozer :D

    Lesk na zuby???

    OdpovědětSmazat
  7. :D Hodně jsi mě pobavila 4. krokem :D. No já když jdu nakupovat tak buď bez vozíku nebo mám vozík pořád u sebe :)
    Blog by Veru

    OdpovědětSmazat
  8. Možná je to jeden z těch důvodů, proč se říká, že nakupovat nemáš hladový :D Nicméně u mě z hladu dochází ke zcela afektovanému chování, tudíž udělám zcela neočekávatelné. Ale to já dělám i když jsem najedená, takže kdo ví, jestl iz to může zrovna ten hlad :D :D

    OdpovědětSmazat
  9. Já když mám hlad tak nemyslím na nic jiného než na to,kde seženu nějaký jidlo :D nedokážu se v tu dobu proste soustředit na nic jinýho :D a taky mi nahlas kruci v brichu :D

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …