Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z prosinec, 2014

Nejlepší přírodní a BIO kosmetika roku 2014

Tenhle rok byl na výjimečnou kosmetiku opravdu bohatý.
Těchto pár kousků ale prostě nemá v mé koupelně konkurenci.
A jsou samozřejmě buď přírodní, nebo minimálně BIO.

Nejlepší deodorant: Cattier


Voní lehce po pačuli (ale nebojte, nic těžkého), prodává se v praktickém balení s pumpičkou a i přesto, že jde o deodorant bez solí hliníku, drží si pověst jednoho z nejlepších deodorantů na trhu s BIO kosmetikou. Vydrží bez problémů celý pracovní den, zvládá slusně i přetopené místnosti nebo několik svetrů. Tenhle rok to nejlepší, co jsem zkusila.

Nejlepší zubní pasty: Himalaya

Zubní pasty Himalaya nabízí fajn přírodní alternativu pro ty, co chtějí krásně vypucované zoubky, dobrou chuť a pěnu. Nejsou extra pálivé, ale nemusíte se bát ani výrazné pachuti bylinek či eukalyptu. Ideální pro ty, kterým vadí divoce chemické složení klasických past a zároveň nechtějí nic alternativního jako zubní oleje, nepěnivé pasty na bázi křídy, soli či minerálů.

Nejlepší oční krém: Shea Carre N

Pro ocenění nejlep…

Co se podpálilo na Vánoce tentokrát?

Říkám to mamce furt, že s těma svíčkama musí opatrně, když jsme na návštěvě my dva s Holanďanem. Víte, my nepostřehneme ani to, že naši nahodili barák, vybílili, vyměnili kuchyň nebo skříně v obýváku.

Tak jak si sakra máme uvědomit, že všude okolo nás je banda hořících svíček, které mají evokovat teplo a pohodu Vánoc?

Stalo se to loni na Štědrý den.
Já, ségra a mamka naprosto nadšené pořád otevíráme dárky, taťka si šel lehnout a Holanďan pro změnu šel do kuchyně pracovat na noťasu.

Prostě chlapi. Rozbalí dárky, řeknou hm, dík, tos nemusela a někam zalezou do klidu. Koupili dárky, předali dárky, zvládli tolerovat ženskou hysterii o vánočním úklidu, utrpení skončilo.

„Nepálí se tu něco?“ podívá z ničeho nic mamka.
Víte, naše mamka, to je taky případ. Ta relaxovat neumí. Místo aby si užívala dárků, tak ještě čichem monitoruje situaci. Jako upřímně – nic nehoří. Zapálily se prskavky, to je všechno.

„Ty ale tady smrdí nějakej plast,“ je si naprosto jistá mamka.
To už prolézá pod stromečkem,…

Vánoční video přání

Je to přání na minutku.
Ale trvalo mi to dýl než klasicky napsat pár odstavců.
Nemám mozek nastavený na vymýšlení scénářů, ale říkala jsem si, že když už od srdce, tak určitě videem.

Přeji vám tedy krásné Vánoce, zdraví, štěstí a úspěchy dávkované pravidelně po celý příští rok.
Děkuju vám za přízeň a více už ve videu.
Luc.



Muž 40+

Nejlepší jsou ty dárky, které jsou šitý přímo vám na míru.
Může mi tedy někdo vysvětlit, proč jsem dostala z Palmknih knížku Muž 40+?
Já vím, že na nějakou intelektuální literaturu zrovna nevypadám, ale fakt musím číst podobný horory před spaním?

Aby bylo jasno - e-book Muž 40+ je určena jako vtipný dárek všem čtyřicátníkům. Něco jako útěcha v případě, že (by) dotyčného chytla krize středního věku. Protože proč? Všechno najednou vypadá mnohem optimističtěji. Vybírám jen něco málo.

Co muž 40+ už nemusí řešit...
Zdravit sousedy
Kdo vymyslel válku? Bez debat něčí soused. Bez sousedů by nebyly ani žádné násilnické spory. A realita? Zbytečně miliony mrtvých.


Dívat se do zrcadla
Na zrcadlo absolutně zapomeňte, jednoho krásného dne byste totiž mohli zjistit, že se zvnějšku čím dál víc podobáte vzhledu svého nitra.

Být romantik a flirtovat
Vysvětlete vybrané sexuální partnerce, že společné uspokojení pudů může být opravdová zábava i bez toho, abyste nejdříve museli promrhat několik týdnů po…

Teď už to vím: Nelze zvracet při turbulencích

Já věděla, že mi z těch tureckých podivných sladkostí, které se servírovaly na palubě, bude zle. Ale že až tak moc, to jsem netušila. Ale stejně si myslím, že nebejt těch turbulencí, dojela bych naprosto důstojně.

Špatně mi začalo být po jednom přeslazeném koláčku.
"Vážení pasažéři," začínaly letušky upozorňovat na blížící se turbulence s tím, aby se každý okamžitě připoutal a zůstal na svých místech.
Turbulence mýmu žaludku nepomáhaly. Zaklonila jsem hlavu co to jen šlo, snad abych nabrala trochu čerstvého vzduchu. Brzo bylo ale nad slunce jasný, že debilnímu tureckýmu koláčku čerstvý vzduch nepomůže.

Samotný běh na záchod se zdál být dost odvážný.
Ovšem nic proti tomu pokoušet se zvracet do záchodové mísy zrovna v moment, kdy s váma hází bouřky a turbulence. Nikdy nezapomenu na následující:

Myšlenku, že si musím držet vlasyRánu do hlavy poté, co jsem spadla na umyvadloPocit, že jsme najednou museli klesnout o dobrých 10 metrůProzření, že držet si vlasy bylo k ničemuChlad z…

Vánoční giveaway: Píšeme dopis Ježíškovi

Vánoční soutěž by měla lidem plnit přání.
Měla by je ocenit, potěšit je a zároveň překvapit.
Pod stromečkem taky člověk najde dárky a netuší, co se v balíčku skrývá.

A to samý bude dneska.
Budeme psát totiž Ježíškovi.
Podmínky soutěže žádné nejsou - stačí mi jednoduše do komentáře napsat, co by vám udělalo největší radost z e-shopu Dr. Popova a připsat na sebe email, kde vás mohu kontaktovat.


Může to být opravdu cokoli - od jejich éteráčků, po bylinné masti, tinktury, kosmetiku, mladý ječmen a jíl, až po aloe vera či výrobky z psyllia. Cokoli, co vám udělá radost.

Tahle rychlo soutěž potrvá od 11.- 14.12.2014 tak, aby se vše stačilo rozeslat ještě před Štědrým dnem. Pak se vylosují 2 šťastlivci (přes Random.org), kteří vyhrajou balíček překvapení.


Jaká bude výhra?
To ještě nikdo neví. Napište si, co od Dr. Popova nutně potřebujete. Ježíšek má sice určitý rozpočet, takže vám možná nesplní všechna přání, ale pokusí se vám splnit vše, co bude v jeho silách a možná vás ještě překvapí něčím …

Když mimino hlídá otec

Když jsem se narodila, mamka kvetla blahem.
Ne kvůli tomu, že měla dítě.
Ale že měla muže, který naprosto dobrovolně a sám od sebe se vždy nabídl, že mě vezme v kočárku na dlouhou procházku.

Abych v noci dobře spala.
Dal mě do kočárku, s velkým úsměvem mamce zamával, říkal, ať si konečně taky od toho křiklouna odpočine, že se postará. 

A staral se dlouhé týdny a měsíce.
Přišel z práce a první co bylo, byl kočárek.
Tak náš taťka byl vždycky hodně rodinnej typ a je dodneška. Být po jeho, tak s ním bydlí další tři generace.

Z našich výletů jsme se tak vraceli až dlouho za tmy, kdy mamka měla nejen všechno uklizeno, navaříno, vyžehlíno, ale i udělanou manikúru, pedikúru a nabarvené vlasy. Já se vracela s červenými tvářičkami a sladce spící.


Jednoho dne se však mamka vydala ke kamarádce. Zřejmě se pochlubit, jak dobře se vdala. Lucinka spinká a tatínek se stará. Po cestě sněhem sledovala koleje kočárku. Zpočátku to vypadalo dobře, zrovna ale u hasičárny koleje končily.

Koleje končily, začín…

Rozhovor na M radiu

"Jak jsi se dostala k blogování?"
"Já se stěhovala do Itálie a měla jsem pocit, že mám lidem co říct. Ten pocit mám bohužel dodneška."

Rozhovor na M rádiu nemohl začít lépe.

"Když píšu o Holanďanovi, tak ho nejmenuju jménem, ale jednoduše Holanďan. Oni si to lidi už hodně spojí a řeknou si: jo, on je Holanďan, tak to pak jo."

Ale to je pravda. Být ze země, která jediná povoluje trávu, vysvětluje mnohé.

"Mně se Holandsko moc líbí. Ale Holanďan říká, že je tam nuda, že je všechno tak, jak má bejt, všechno tam funguje, všichni mají stejnej barák, je tam furt rovina..."
"Takže on potřeboval nějaký drama a odstěhoval se do ČR!"
"No. Líbí se mu, když je tady kus opadaný omítky a ty lidi ovlivněný komunismem, takže každej je jinej..."

No co. Je to tak. On nejradši vzpomíná na 90. léta v Praze, kdy všechno bylo omlácený a ošklivý.

"Hrozně se mi líbilo v Moskvě. To město je dechberoucí a krásný, ale bohužel je to hlavní město Ruska.…

Je normální zapomenout si sukni?

Já věděla hned, že se stal nějakej průser.
Mája, kolegyně, co nám občas chodí do práce vypomáhat, stála za pultem s uvázanou bundou na bocích.

"S.O.S. situace," křičí na mě už z dálky. "Nemáš tu náhradní sukni?"
"Ehm, nemám, proč?"
"To je v prčicích," oddychuje Mája. "Prosím tě, já jsem dneska ráno dostala tak dobrej nápad, že jsem si ho hned běžela zapsat a úplně jsem si zapomněla vzít sukni, ne."

To se stává. Člověk je tak pohroužen do svých geniálních myšlenek, že mu nějaká sukně v tu chvíli přijde jako prkotina.
Mája je umělec.
Pod značkou Magifešn dělá design, ilustrace, fotky a mimo jiné i originální módu.
A teď, když se dívám na její hodně origoš kalhotky, které prosvítají pod silonkami, mi dochází, že ta holka je asi fakt hodně úspěšná.

Přijdu si tak nudně, unyle, nekreativně...

"Ty sis zapomněla vzít sukni?" opakuju, abych to celé pochopila.
"Jo. Si takhle už na zastávce říkám, že tam mám jak na větrné hůrce. A…