Přeskočit na hlavní obsah

3 věci, které jsem jako malá fakt dokázala vymyslet


Nebyla jsem hloupý dítě.
Jen jsem v dětství zřejmě vynechala tu fázi "A proč?", a tak mi ve škole nezbývalo, než si vlastní teorie vytvářet. Což mi šlo báječně. Moje bujará fantazie tak byla důvodem, proč se na nejedné rodičovské schůzce mamka pořádně zapotila. Co jsem zvládla vymyslet?

  • Pták se čtyřma nohama


Byl to výkres. Měl to být špaček, nepovedlo se, protáhla jsem to na slepici. Slepice byla trochu objemnější, než jsem předpokládala a nožičky na špačka by jí tak neunesly. Přepadávala by, usoudila jsem, a slepici přikreslila další dvě nohy vepředu.

Byl to tenkrát skandál. Naši se to snažili ututlat: "Holka z vesnice a ona nakreslí ptáka se čtyřma nohama!" a na základce mi hrozilo, že mi ta kule z výtvarky ovlivní i známku z přírodovědy. Nikdy jsem ten povyk nechápala. Bylo přece logický, že pouze na dvou zadních stát nemohla.


  • Syknál


Slovo "signál" v diktátu? V tom bude nějakej háček. Kdyby to bylo tak jednoduchý a psalo se to tak, jak slyším, tak by to v diktátu určitě nebylo. Takže logicky to musí bejt nějaká výjimka. Chci říct. Celá čeština je jedna velká výjimka. A já jsem dost chytrá na to, abych to prokoukla. Takže místo signál jsem chytře napsala "syknál". Dvojtý zásah!

Za trest jsem slovo "signál" musela přepsat stokrát!

  • Kde se vyrábí mléko? V mlíkárně!


Radši nechtějte vědět, kolik mi bylo. Ale to byla špatně položená otázka. Kdyby se mě zeptali, ze kterého zvířete to mléko je, věděla bych. Ale jako dcera mlékařky jsem holt byla v těhlech věcech o krok napřed, takže ta ostuda po celé škole byla naprosto neadekvátní.


Mou rodinou, příbuzenstvem, vesnicí i základkou se šířila panika a hysterie. 
Nejen, že jsem vykazovala jistou ignoranci vůči svému dětství v JZD, ale dokonce jsem vykazovala znaky městské holky, což bylo na malé jihočeské vesnici dost na pováženou.

Jaká byla školní léta u vás?
Luc.

Komentáře

  1. :D Lucko ty jsi číslo. Slepice měla logiku, to naprosto souhlasím :D
    Já nezapomenu na to, když si nás na nižším stupni postavila učitelka do řady a každému dala nějakou otázku. Já jsem stala až skoro na konci té dlouuuhee řady. Než na mě došla řada, byla jsem už nervozní, protože skoro každý už seděl na svém místě. Když mi učitelka dala otázku, kde se jezdí Tourd de France, nebyla jsem schopna odpovědět :D Propadla jsem panice a prostě jsem tu zatracenou Francii neřekla a neřekla :D

    OdpovědětSmazat
  2. Odmaturovala sem z dějin výtvarné kultury s tvrzením "Pražský hrad neboli Vyšehrad" a jelikož se můj otčím jmenuje Václav Svoboda, celou základku jsem si pletla názvy socha Svobody a socha Václava. :D nepomohl mi ani fakt že sv. Václav by mohl zákonitě stát na václavksém náměstí :D

    OdpovědětSmazat
  3. Perfektně napsané :-D Já si momentálně na nějaký můj "fajl" nepamatuju, ale určitě by se něco našlo :-D

    Skills of Art

    OdpovědětSmazat
  4. Vždycky se prostě od plic zasměju když si čtu tvoje posty, jsi skvělá! :)

    OdpovědětSmazat
  5. Skvělý!
    Failů jsem měla v dětství dost, momentálně mě napadá tenhle: v první třídě jsme měli za úkol zaškrtnout u jednotlivých obrázků(růžička, prasátko, vypraný prádlo...), zda daná věc voní nebo smrdí. Udělala jsem obrovský skandál, když jsem zaškrtla, že prasátko voní. Všichni si o mně mysleli, že jsem divná. Ale já jsem přece myslela mé růžové plyšové prasátko, které jsem měla doma!

    OdpovědětSmazat
  6. ako mala som zboznovala zvieratka a tak mi moj tatik veterinar kupoval casopisi v cestine (slovenske asi s touto tematikou neboli)...okrem ineho som milovala i slovensky jazyk a literaturu a tak som bola ako premiantka vyslana na olympiadu ;)To prekvapenie ked som zistila ze slovo TYGER v slovencine nie je...moju ucitelku skoro porazilo.a ja som sa este hadala ze to mam dobre...
    no jo hold som to mala v oku tygra z cestiny ;)Ted tady bydlim a tak si mohu vsude vesele psat tygr jelikoz me ten tiger fakt nejde pres prsty.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. haha casopisy...jsem ostuda i v dospelosti ;)

      Smazat
  7. Já vehementně tvrdila, že lučavka královská je rostlinka :-)

    OdpovědětSmazat
  8. Skvělé Luci, ještě teď se směju :) Je vidět, že se rodiče při tvé výchově leckdy zapotili :D

    Spotřebováno - Prosinec 2014

    OdpovědětSmazat
  9. Moje prohřešky se obvykle týkaly zeměpisu, protože ten mi opravdu nikdy nešel. S klidným svědomím jsem tak mohla tvrdit, že Argentina s Venezuelou patří do Austrálie, stejně jako Rio de janeiro, vedlejší stát Španělska je Chille a u mapyjsem měla prst zapíchlý najakési řece ve Středních Čechách a tvrdila jsem, že je to Dunaj. Proč ne, že? A když mi vlasy u vodníka vyšly na jedné straně delší a na druhé kratší, bylo to prostě schválně, jelikož u vodníků se to takhle přeci nosí :D

    OdpovědětSmazat
  10. To ja si spomínam ako sme s mamou hrali "hádaj na čo myslím" a ja že teda je to zviera a začína sa na F. Mama bola zúfalá nevedela už fakt aké zviera sa začína na F, vraj Ferdo mravec? A ja vo svojej ilúzií neskutočnej inteligencie že: "No predsa Fčela!" Dodnes ma to prenasleduje :)

    OdpovědětSmazat
  11. Já jsem jako malá říkala místo pardon pakdon dokud mi táta po dvou letech neřekl, že to říkám špatně... :D

    OdpovědětSmazat
  12. Super, se tu valim smichy. Ale s tim mlikem souhlasim a krava mleko nevyrabi. Ta otazla byla proste polozena totalne spatne. :)
    Mne se pred Vanoci podarilo odeslat zakaznikovi e-mail, kde misto schweissen (svarovat) jsem vynechala "w" a zmenilo to uplne vyznam slova. :-D Nastesti jsem si toho vcas vsimla, jinak by se chlapec asi divil. :-)

    OdpovědětSmazat
  13. Odpovědi
    1. Jinak ja jsem treba v osmicce utrpela sok na hodine zemepisu, kdyz mi kamaradka rekla, ze Krusne Hory nejsou "tam dole" - jako tam nekde kolem Strakonic, ale uplne nahore....a ja dva roky predtim nechapala, odkud vsichni porad berou, ze se tam tolik veci tezi.... :D

      Smazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …