Přeskočit na hlavní obsah

Odposlouchávadlo v baráku? To mi ještě chybělo!


Na svou obranu říkám, že šlo o dost stresující den.
A už jen to, že máte chlapa na hadičkách je taky dost stresující.
Doktoři potřebovali Holanďanovi na 24hodin monitorovat srdce. Nasadili na něj dráty, hadičky a kabely a poslali jej domů.

Celý hrudník posetý diody, to byl smutný pohled. "To bude dobrý," chlácholil mě Holanďan. "A představ si, tohle je i mini recorder, co zvukově nahrává všechno, co se děje, aby případně doktoři věděli, na co srdce reaguje."


  • Recorder? To jako zvuková kamera? 
  • To jako bude slyšet úplně všechno?
  • Jako úplně všechno?
  • No to mi ještě chybělo!


Podívejte. Nejsem naivní. Já vím, že doktoři nemaj celej den na to jenom si pouštět záznamy jednoho pacienta. A už vůbec je nezajímá, co si povídá s manželkou. Ale zase...Holanďan je tu celý den sám a odpočívá. Teď mu přijdu já, takže je jasný, že mu to srdce začne bít rychlejc, že jo.


To se stává, když se dva maj rádi.
Jako nechci bejt naivní, ale Holanďan mě furt rád má, víte? 
Určitě mě i vroucně miluje, na tom se za těch sedm let určitě nic nezměnilo. To poznám.
Takže je logický, že mu najednou to srdce začne tepat rychlejc tou láskou.

A to už se doktoři podívaj, na co mu srdce reaguje, že jo.
Takže jsem radši celej večer zticha. Nechci, aby někdo náhodou zaslechl, o čem se doma bavíme.
O sexu ani nemluvě. Bože. Nic nebude.
Zvládám  tak jen základní fráze typu: "Nedáš si čaj?" "Nemáš ještě hlad?" "Vstáváš ráno brzo?"

"Honey, co ti je? Jseš dneska taková zamlklá," ptá se Holanďan.
OK. Trochu jsem zaražená, ale měl by bejt minimálně rád.
"Nestalo se ti něco? Nebo tě děsí ty dráty?"
"Ne, jsem v pohodě," říkám pološeptem. "Já jen," dodávám a ještě ztišuju hlas, "nechci, aby všichni případně věděli, co si tu povídáme. Já vím, že to kontrolovat takhle nebudou, ale je mi to nepříjemný, když máš na sobě tu kameru."


Ano, ano, přesně tak.
Holanďan se rozesměje na celé kolo: "Myslíš tohle? No jasně, to natáčí sice všechno, ale jenom tikot srdce, ne to, co si tady povídáme. Nebo sis to vážně myslela?"

Ehm. No. Jsem přetažená. A jak říkám - je to děsně stresující, když máte někoho po operaci srdce na hadičkách.
Za normálních okolností bych to prokoukla. Samozřejmě.
"Ale tak fajn," vychutnává si mě Holanďan. "Příště už vím, čím tě umlčet! To byl tak super klidnej večer, už jsem si dlouho tak neodpočinul."

Jak se projevuje stres u vás?
Luc.


Komentáře

  1. Zase perfektní článek!!!! Vždy se na tvých stránkách hrozně pobavím!

    OdpovědětSmazat
  2. zacala jsem po chvili premyslet, jak je tento senzor udelan, asi nejde o mikrofon..i kdyz mikrofony taky muzou mit maly uhel citlivosti (takze nezaznamenaji to, co se deje na opacne strane). nj, elektrofakulta v anamnezi..
    Katka F.

    OdpovědětSmazat
  3. Pobavila jsem se, ale radsi kdyby teda vubec podklad pro clanek nebyl. Preji hodne zdravi!

    OdpovědětSmazat
  4. Přeju hlavně, aby zdravotně bylo vše v pořádku a pohodě.
    Jinak díky momentálnímu stresu a prostě adrenalinu toužím po Destruktivním deníku, protože se mi líbí představa, že se můžu na něčem vyřadit a ještě to maskovat jako kreativitu :D
    A ke sledování dodávám, že naše starostlivé sousedky v důchodu se rozhodly zainvestovat do svého koníčka ale špehovaní, postoupit do dalšího levelu a pořídily kameru, aby si mohly nahrávat i přesné časy a další detaily z našeho života. A následně nás o tom informovat :) od té doby prakticky nezamykam, neb máme lepší hlídače, než 5dobermanu do kupy :D

    OdpovědětSmazat
  5. Já? Stres? Ještě nás nikdo neseznámil, bohužel... No dobře, konec žertů :D Když jsem ve stresu, usmívám se jako debil, hýkavě se směju a jsem lehce podrážditelná, takže ve chvíli, kdy se začnu vztekat, všichni mizí z dohledu, protože vzteklý býk je vážně životu nebezpečný :D

    OdpovědětSmazat
  6. tak ja zase grckam, ked mam stres, neviem ci to je moc lepsie :D

    OdpovědětSmazat
  7. Nič si z toho nerob. Ja by som mu uverila tiež. Ja už mám niekedy paranoju z tých všetkých kamier a podobne. V jednej robote sme mali skoro všade kamery (samozrejme na wc dúfam, že nie), v druhej na nás čumela tiež a tak mám teraz pocit, že kamery sú všade a sú zvedavé práve na mňa a teda neviem, či by som sa chcela chváliť pred všetkými čo robím za zatvorenými dverami doma.
    Bode, ale úžasne som sa zabavila. Aj sa mi nejako upchával noštek, ale už je to lepšie :D
    V strese som momentálne teraz a prejavuje sa to tak, že už len čakám kedy skončím s horúčkami v posteli a vyležím si to pekne a dlho, lebo u mňa je to tak na fázy - na začiatku som hyperaktívna a snažím sa s tým bojovať, potom to už pomaly vzdávam a vrčím na všetkých a na všetko (viac ako inokedy) a nakoniec to vzdávam úplne a ja a horúčky končíme v posteli :(
    Inak ten sex a ako ho zaznamenáva by ma zaujímalo. Nie zvuky, ale srdce. Aby si potom o ňom nemysleli, že prekonal niekoľko infarktov za večer. Bacha, aby si ho kvôli tomu nenechali, takže od seba. Skoré uzdravenie prajem a gratulujem k nachytávke pani manželky :D

    OdpovědětSmazat
  8. :D Já vždycky žasnu nad tím, jak ty umíš každou historku senzačně podat Luci :) Fakt sice je, že taková situace rozhodně není žádná sranda a já bych byla asi tak vynervovaná, že bych měla tepovou frekvenci vyšší než ten kdo je monitorovaný, ale i tak jsem se musela upřímně od srdce zasmát :) Jste totiž naprosto senzační pár :)

    New in and Christmas Gifts: December 2014

    OdpovědětSmazat
  9. ...při čtení Tvého příspěvku jsem si vybavila, jak jsem před mnoha lety omylem usedla v čekárně na interně u srdcaře.Dívám se po plakátech kolem sebe...hmmm divný...samé srdce... vedle mne seděla starší korpulentní dáma.Po chvíli ji začalo cosi bručet pod šaty. Dívám se podivně na ni, že nereaguje...říkám " paní, bzučí Vám asi mobil..." paní se podívala na mě dosti nevraživě...děláš si ze mě legraci? To je budík na srdce... Jo, člověk si někdy sedne blbě :-) Věrka

    OdpovědětSmazat
  10. Tak to je výborný :D :D My máme kamery v práci, ale po roce už na to moc nemyslíme a občas s kamarádkou fakt blbneme a třeba si tak tancujeme a divoce gestikulujeme, ehm... Doufám, že to nesnímá i zvuk!

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …