Přeskočit na hlavní obsah

Když se Holanďan opije


První jarní sluníčko je vždycky zrádný.
Člověk totiž vyleze ven, konkrétně k řece na Náplavku a hned se po dlouhé zimě zpije do němoty jedním blbým pivem.

Přepis procházky s Holanďanem

 

14:00 - nadšeně vyrážíme z domu. Holanďan se těší k řece jak malý dítě. Hodlá tam chytat bronz, dát si první letošní pivo (hned po novoročním přípitku) a užívat si kachny.

14:30 - Náplavka je plná lidí, což ho trochu zklamalo, ale hned mě bere ke stánku s pivem. "Malý nebo velký? Pomůžeš mi s tím kdyžtak?"

14:45 - sedíme na betonu, vyhříváme se na sluníčku a Holanďan je zklamanej. To pivo prej není dobrý. (Pozn: Když Holanďan řekne, že pivo není dobrý, jednoduše to znamená, že je moc hořký, což je pro Čechy asi zásadní, ale Holanďan se v tomhle nevyzná.

15:00 - cucáme pivo ve dvou a máme toho plný kecky. Jsme teprve v půlce a začínaj se nám točit kachny. "Jsme si měli dát to malý, tohle až dopijem, tak budem muset zavolat taxíka domů."


15:15 - dopíjíme pivo. Zatímco já začínám dělat nebetyčné vtípky o kachnách a labutích, Holanďanovi je zle. Nemůže se zvednout, těžko jde, prý bude asi zvracet. Navíc se nesměje mým chytrým vtipům o kachnách a labutích.

15:20 - je mi jasný, že musím jednat. Beru ho na nejbližší parník, aby si zase mohl sednout. Je to parník pivařů, pivo teče proudem a čepují opravdové specialitky. "Prosím vás, dám si půl litr vody. Perlivý," ukazuju na zničeného Holanďana. Číšník se soucitně podívá, kývne a nalívá.

Vím, co si myslí. Ten toho má dost. Chudák ženská. Že to má zapotřebí chodit s takovým ožralou. Kdo ví, kolik toho má.

Holanďan vítá vodu s nadšením, bublinky ho trochu přivádějí k životu, ale parník se na jeho vkus moc houpe. Dostává tak k opici ještě mořskou nemoc a úpal ze sluníčka. 

15:40 - zvládli jsme dojít na zastávku. Holanďan si sedá na schody a hlavu opírá o sochu. Usíná.

15:41 - přichází ke mně holčina, prý jestli nejsem Lucie, že to určitě musím být já, že mě zná z blogu. Jsem samozřejmě polichocena, tohle se mi nestává denně (vlastně naposledy se mi něco takového stalo v sauně, což bylo dost ponižující), a tak nevím, o čem začít.


Holčina navíc pošilhává po té mrtvole ležící na soše a trochu stydlivě se ptá, jestli to je Holanďan. (Tohle? Nééé, jak tě to vůbec mohlo napadnout? Holanďan je přece milý hodný kluk, co si po večerech čte o psychologii. Tohle je nějakej místní vožera, pojď, necháme ho tu spát a rychle utečeme.)

Trošku nejistě přiznávám, že to Holanďan je a dloubnu do něj, ať se jako hodlá představit. Ten, zmožen tím jedním pivem a náloží sluníčka, prudce vyskočí a úlekem začíná brebentit česky. Vysvětluje, že měl "celý jedno pivo a to ještě rovnou jedenáctku." To na slečnu udělá velký dojem (ono opít se z jednoho piva, to je umění, které jen tak někdo nezvládá), chválí mu češtinu a říká, že ty příspěvky o něm jsou stejně to nejlepší.


To Holanďan ožije a najednou je střízlivej.
A později v tramvaji mu dochází moje vtípky o kachnách a labutích.
Ale doma mu je zase špatně, takže letos už Náplavka nebude. Nebo maximálně tak s limonádou.

Někdo nějaký příběh s první jarní procházkou?
Luc.


Komentáře

  1. Na tomhle mi něco smrdí, asi to bude to jedno pivo. :D Ale tvoje příběhy jsou beztak vždycky ujetý a ztřeštěný, takže nechápu, proč mě to překvapuje. :D

    www.infinitetreasure.blogspot.cz

    OdpovědětSmazat
  2. Já jsem na tom podobně, ale trénuju, teďka už zvládnu i 3! piva :D. Trochu jsem byla donucena prací, protože dělám ve firmě, která v podstatě "vyrábí" pivovary, tak by to bylo fakt blbý, kdybych jim řekla, že pivo vlastně vůbec nepiju :D (a taky jsem to úspěšně docela dlouho tajila). Pro jistotu si ale i tak dávám radši jenom to jedno a mám dost...

    OdpovědětSmazat
  3. S první ne, ale jednou jsme si nedávno takto vyšli po práci na Náplavku taky a po jednom pivu jsme měli nakoupeno skoro stejně jako Holanďan =D

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětSmazat
  4. Chtela jsem rict, ze nekdy to nesedne, ale u vas to nebude az tak nezvykle opit se i po nealku, ze? Moc prima a vtipny clanek. Vic takovych...teda vlastne ne. Nechci, aby mu bylo spatne.

    Mnoho zdravi! Dam si jedno na to vase!

    OdpovědětSmazat
  5. :D :D :D úžasná historka Luci, úplně mi zvedla náladu a usmívám se tu teď jako sluníčko...přiopitý sluníčko :D

    Giveaway + Make-up speciál 2.část

    OdpovědětSmazat
  6. Ha ha ha, dostala jsem chuť na pivo a Holanďana visím viset na soše. :D Teď ale nemůžu, dám si až večer, díky za náladu! :)
    https://hudbaumelci.wordpress.com/

    OdpovědětSmazat
  7. suprovej příběh :D Ty se opravdu nikdy nenudíš !

    LENNY MALI .com

    OdpovědětSmazat
  8. To se mi nechce věřit, že to je možný. Opít se tak moc z necelýho piva, jestli Vám tam do toho něco nedali.

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …