Český versus italský komár

Čeští komáři? Pchá! Břídilové. 
Fakt. Jak je slyším bzučet, tak je mi těch malejch bídnejch chudáků líto. Potkat se se svými italskými kolegy, jejich ego utrpí nezměrnou porážku.

Budiž mi důkazem to, že tento článek jsem byla schopná napsat až celé 3 roky poté, co jsem se odstěhovala z Itálie. Teprve teď přišel ten moment, kterým jsem se tam dlouho utěšovala - že jednou přijde den, kdy se tomu dokážu zasmát. Teď už to dokážu. Trauma oficiálně překonáno. Hned vám vysvětlím proč.

Český komár: 

• Otravně pobzíkává celou noc, jakmile ukořistí místečko kůže, trochu nasaje a vesele letí dál. 
• Je single.
• Na kůži zůstává malý svědivý pupínek, se kterým si hravě poradí tea tree či levandule.
• Komárek malé velikosti odjíždí uspokojen trávit a na chvilku je od bzíkání klid.
• Pokud ho zabijete, na zdi po něm zůstává malý takřka neviditelný flíček.

Italský komár:

• Jakmile vtrhne do pokoje, začíná horor. Otravné pobzíkávání českých komárů je balada vedle děsivě vrčících komárů italských, již vydávají zvuk podobný motorové pile.
• Italský komár nikdy nejezdí sám. Přijíždí v hejnu dalších krvelačných hyen. 
• Jakmile ukořistí trochu kůže, je možné, že skončíte na kapačkách pro přílišnou ztrátu krve. U právě menstruujících žen či žen chudokrevných je to sázka na jistotu. Na noční stolek si tak připravte průkazku zdravotní pojišťovny a papírek s vaší krevní skupinou.
• Nasává. Resp. vysává.
• Jakmile je krvavá mise skončena, komár je trojnásobnej. Stěží se zvedá a ještě víc ztěžka odlétá. 
• Pokud snad přežijete a zvládnete ho zabít, musíte urychleně bílit. Jinak vás první návštěva obviní z domácího masakru.

Teď je mi těch českých chudinek opravdu líto.
Co vy a komáři?
Luc.