Přeskočit na hlavní obsah

Letní téma pro otrlé: Pavouci


Jistě, že jsem holka z vesnice.
A právě proto! Když vám sousedi pod okny chovaj všemožnej dobytek, naučíte se už jako dítě nenávidět veškerou vlezlou havěť.

Chci říct. Pavouci mi nesměj přes práh. Holanďan si ovšem u našich na vesnici vyžívá v otevřeném balkoně po celou noc. Prý čerstvý vzduch a něco o šumavské přírodě. Jako upřímně - Šumava nešumava, pod oknama jsou prasata!

"Zavřem to, jo?"
"V tomhle horku? Vždyť se tu uvařím!"
"Vydržíš. Když to nezavřem, bude to tu samej pavouk."
"Pavouci mi nevadí."
Dobře, nebudeme se hádat, zavřeme to.

Nechat otevřený balkon celý den a noc, to nemůže dopadnout dobře.
Se ségrou jsme ho jako malý holky jednou zapomněly zavřít a jen co jsme večer ulehly, už nám po nohách lezli pavouci. Každá měla v peřině toho "svýho", se kterým se musela vypořádat.

Za oknem divočina. Fotil Šumař.

Mně bylo asi 12 let, to je takový ten citlivý pubertální věk, kdy si vytváříte vztah ke svýmu tělu. A když vám po nohách projede obří pavouk, je jasné, že už k nim vždycky budete pociťovat odpor. K nohám. I k pavoukům.

V ten moment jsme si obě dvě vytvořily blok. Blok, který nám už navždy bude nevědomě zasírat jak mezilidský vztahy (jelikož otevřít se někomu po tomto zážitku už nebude možný), tak karmu (jelikož to pavouci nepřežili.)

A v ten moment se nám šokem zarazil vývoj.


Takže ten balkon zavřeme, ať je klid v rodině.
Moudřejší ustoupí.
Ono ostatně co si budeme povídat, Holanďan je ten moudřejší. Pochopitelně. Je o 20 let starší. Ve svým věku už moudřejší bejt musí. Musí mít nadhled, pochopení a zároveň vědět, že se nemá cenu hádat kvůli prkotinám. I když pravda, někteří pavouci už jsou fakt dost velká věc.

A v noci veškeré dobrodružství začíná...

Celou nechutnou manželskou hádkou, která jen zázrakem neskončila zabitím, vás nebudu zatěžovat.
Řeknu jen, že teď už jsou nejen mezilidský, ale i pracovní vztahy v prdeli. Další blok. Neptejte se.
Co vy a havěť?
Luc.

Komentáře

  1. Pavouci jsou snesitelní pouze do určité velikosti a s určitým zabarvením. Pokud je tato hranice překročena, stává se z nich veliký a neřešitelný problém, kvůli kterému je nutné volat sousedy, hasiče a v jistých případech i armádu s plamenomety... :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. tak tak, s týmto komentárom úplne súhlasím. Lepšie by som to nevystihla :D

      Smazat
  2. Zrovna nedavno mi jeden sedel ve drezu, kdyz jsem se jala uklidit nadobi do mycky. Ten sok teda nepreji nikomu, myslela jsem, ze je po mne. Byl obrovskej, s tlustyma nohama. Brrrrrrr... Jeste, ze jsem na neho nevedomky nesahla.

    Silva

    OdpovědětSmazat
  3. V životě mi žádný pavouk nic neproved (alespoň vědomě), nicméně k nim i k celé hmyzí říši mám neskutečný odpor a kdyby to na světě mohlo bez ní fungovat, hlasoval bych všemi dvaceti pro..jenže to nejde, že..je jich milionkrát víc než nás, savců a tak nějak podvědomě řídí tento svět (fakt!)..co už. Každý máme nějakou fobii, já mám tuhle..hmyzí..takže ti naprosto rozumím.. Tam, kde jiná skáčou na stoly, když vidí myš, tak já se směju..jak ale dojde na chrobáky apod., role se obrací..

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětSmazat
  4. Zrovna dneska můj přítel říkal:,,Všechny bych je zrušil!!! kvůli nějakým zkur... pavoukům tu chcípneme vedrem" :-D Takže naprosto vim, čim si doma procházíte, Luci :-D

    OdpovědětSmazat
  5. To mi připomíná krásnou snídaní na Ibize, do dneška mám toho švába, co mi lezl po noze před očima! A taky toho pavouka, co mi včera lezl po ruce, když jsem potřebovala rychle napsat mail, následně chvíli vysedával na myši a koukal na mě, asi si říkal co ta kráva tak blbě čumí. Pak jsem ho asi přestala bavit a zalezl pod stůl :D.

    OdpovědětSmazat
  6. S pavukmi do rozumnej veľkosti sa dokážem vysporiadať aj sama. (Rozumná veľkosť je do 2 cm, všetko väčšie je nebezpečný votrelec). Mňa trápia skôr jašteričky, ktoré občas navšetvujú našu domácnosť bez náležitého pozvana. Občas mi spôsobujú zástavu srdca, keď sa nečakane stretneme.o)

    Anna
    www.flostenparadise.com

    OdpovědětSmazat
  7. Jenom jsem si přečetla nadpis a v duchu jsem si říkala, čím pobavíš tentokrát :D
    Já jsem s pavoukama celkem v pohodě (né že bych je nějak milovala), ale většina lidí okolo mě pavouky nesnáší a když je vidí, hned zvedaj nohy ze země a já jsem ten hrdina, kterej ho odnáší - chlapy nechlapy :D

    OdpovědětSmazat
  8. Nenávidím pavouky a mám z nich hrůzu. Kdysi mě jeden pokousal a od té doby z nich mám šílený strach. Pavouk nic neudělá, protože se mě bojí víc než já jeho? Kec! Buď někdo nezná můj strach, nebo nezná pavouky a neví, že když mají strach, jejich obranou je útok! Jsou to krvelačné bestie a je jedno, jak jsou velké, všem jde o jediné - vyhladit lidskou rasu a převzít vládu nad světem! :D

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …