Přeskočit na hlavní obsah

Móda podle rodičů

Řekl tady někdo stará mladá?

S našima byly problémy už od narození. Tedy od mého narození.
Jako dítě jsem chudák musela zvládat jak mamku, tak taťku. 
On totiž blbej aby se v nich vyznal. 
Co schvalovala mamka, z toho byl taťka minimálně na mrtvičku.
A co schvaloval taťka, za to mě zprdla mamka. 

A povím vám, vypěstovat ze sebe člověka, kterej dokáže vybalancovat oblíbenost jak mamky, tak taťky, nebylo nic jednoduchýho. Zvlášť, když nesouhlasíte ani s jedním. Dám vám velice čerstvý příklad z tohoto léta.

Jako správně vychovaná dcera jezdím k našim na návštěvu tak jednou měsíčně. Poptat se, jak jim slouží zdraví, nechat si u taťky spravit boty a u mamky zúžit sukni a nafasovat domácí vajíčka, rajčata, broskve, v zimě aspoň kompoty. 

Naši jsou samozřejmě za mou návštěvu více než šťastni, jelikož mají pocit, že se jim navrátila ztracená dcera, která - kvůli tomu, že nezůstala s nima na vesnici - se tam někde v Praze chytla špatný party a jak taky skončila. Hubená jak lunt, vařit neumí, pořádně nepracuje, beztak je na drogách. 

Přijela jsem nedávno v sukni nad kolena.
Taťku to pobouřilo: "V takhle krátkej sukni jezdíš po Praze? Vždyť ti z toho kouká půlka zadku!"
Mamku to pobouřilo ještě o něco víc: "Ježiš, to je dýlka. Ve svým věku bys měla nosit mini sukně. V tomhle vypadáš jak stará mladá."

Tady mi došlo, že tentokrát jsem to vybalancovat nedokázala a že má oblíbenost u obou dvou poněkud klesla. Minimálně ke kolenům. Dost jsem se tomu divila. Po všech těch letech a po dětství plném protichůdných mouder od obou dvou jsem se naučila na výbornou, jak být rozdvojená osobnost. 

Nakonec jsem odjela jen s upomínkou pro příště a dokonce i rajčata jsem vyfasovala. Takže se zase ukázalo, že to jsou naši, se kterejma jsou problémy už od narození.
Někdo má snad podobnou famílii? 
Luc.




Komentáře

  1. Já to mám s rodiči podobné. Mamka mi řekne, jak mi to sluší a jak jsem pěkně oblečená a taťka mi řekne, že jsem jak z cirkusu :D tak já už teda fakt nevim.

    OdpovědětSmazat
  2. Chm..nemám..naše famílie je asi teda jen průměrně normální =D

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětSmazat
  3. To jsem se zase nasmála, díky, Luci! (:
    Krásná fotka náhodou, vždyť se všechno vrací zpátky do módy, a beztak to jde stále furt dokola... :D
    Měla jsem to s našima uplně stejně a stále ještě mám - co schvaluje jeden, druhý (a možná že právě už jen z principu) rozhodně ne. I když jsem už dospělá, člověk to stejně pořád tak nějak řeší, co si rodiče myslí. Ale pracuju na tom. (:
    Krásný a vtipný článek, nikdy nezklameš!

    Krásné pondělí! ♥

    THE KAWAII PLANET

    OdpovědětSmazat
  4. Moc jsem se pobavila. U vás musí být pořád o zábavu postaráno.

    OdpovědětSmazat
  5. No Luci, uklidním tě, že u nás je to stejné. Nejlepší bylo, když jsem se zeptala: "Tati, mužu jít ven?" On na to: "Co si o tom myslí máma?" A já: "Mami, táta říkal, ať se zeptám tebe ..." A tak dokola :D

    OdpovědětSmazat
  6. Když jdou v názorech proti sobě, tak to ještě jde, ale jak se dají dohromady, tak jde do tuhýho...

    OdpovědětSmazat
  7. Super článek, mluvíš mi z duše :-) jenže u nás místo táty zasahuje babička a to je teprve něco :-D hlavní problém má s mým účesem, ať si na hlavě nechám udělat cokoliv, vždycky je to naprostá hrůza a to, co jsem měla předtím bylo mnohem lepší (to, že to předtím zkritizovala taky už je samozřejmě zapomenuto :-))

    OdpovědětSmazat
  8. Super článek, mluvíš mi z duše :-) jenže u nás místo táty zasahuje babička a to je teprve něco :-D hlavní problém má s mým účesem, ať si na hlavě nechám udělat cokoliv, vždycky je to naprostá hrůza a to, co jsem měla předtím bylo mnohem lepší (to, že to předtím zkritizovala taky už je samozřejmě zapomenuto :-))

    OdpovědětSmazat
  9. Tohle se mi stává u přítelových prarodičů. V jednu a tu samou chvíli mi řeknou, že jsem se spravila a v druhou, že vůbec nejím. Následuje to větou: "Janičko, ty vůbec nic nejíš, vem si, vem si!" Pak to jednou zabila babička slovy: "Já byla vždycky hrozně hubená, měla jsem problém s oblečením, všechno mi nesedělo a bylo mi velký." a pak se kritickým okem podívá na můj špek na břichu...

    OdpovědětSmazat
  10. vždyť ti z toho kouká půlka zadku :D to je KLASIKA!
    www.plesatazpevacka.blogspot.cz

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …