Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2016

Já a moji divocí předci

Protože znám svojí famílii, tak si při pohledu do zrcadla říkám, že aspoň jednou se to tomu nebohému DNA povedlo.

Věty typu: "Po kom to dítě je?" "No po mně teda rozhodně ne!" "Beztak nám jí vyměnili v porodnici," slýchávám dodnes. Moc ráda bych ale dodala, že jsem skutečně našich. Ač to nepřiznávám ráda. Nicméně, o své čistokrevnosti jsem shromáždila spoustu důkazů. Čísly tři!

Předky, kteří byli celí já!

1.) Praprabábi divoška
Traduje se, že se mé prapraprabábi dost zapalovala lýtka, nicméně místo toho, aby spořádaně zkoušela nové a nové milence, si našla toho jednoho, kterého si vzala, porodila mu děti a donutila ho, aby se s ní vydal na celoživotní pouť po tehdejším Rakousko-Uhersku.

Pocházela pravděpodobně odkudsi z oblasti dnešního Maďarska, odkud vyjela a každý rok se s rodinkou stěhovala zase o kraj dál. Jakmile poznala celou vesnici, přestalo to být pro ní dobrodružné a musela zase vyrazit hledat místo, kde bude chtít zase na chvilku žít. Takhle …

Když se vám ztratí čtyřleté dítě

Stalo se tak jednoho milého letního dne koncem 90. let.
Kate Moss s alkoholovými dýchánky ještě ani nezačala, z titulek zářila tehdy už v modelingu ostřílená Cindy Crawford a Madonna ještě nepůsobila tak křečovitě. 

Byl to jednoduše krásný den a krásná doba na to, aby se nám ztratila tehdy asi čtyřletá ségra.
Když zjistíte, že to dítě není nikde k sehnání a že jste ho zmerčili naposledy u oběda, máte chvíli pocit, že si konečně můžete odpočinout a dospat, co potřebujete.

Jenže, na druhou stranu, nemohli jsme riskovat spánek, když to dítě je někde venku a nevíte, co s ním je.
Nejděsivější představy máte z toho, že by se tahle malá a extrémně žravá saň mohla dostat k sousedům, jejichž lednička neoplývá dostatečnými zásobami a ti už vám pak nikdy ani ten cukr krystal nepůjčí!

1. část našeho hledání tak spočívala ve vytvoření bojového plánu.
Rozdělili jsme sousedy do 3 kategorií:

1.) Ti, co mají doma hodně chlapů, tj. vaří, pečou a dost jedí.  2.) Ti, co si jenom vaří. 3.) Ti, co nevaří, ne…

Život s dietářem

Hubení vysportovaní muži s rychlým metabolismem jsou pro každou ženskou peklo. 
Možná je to hezké na první pohled a reprezentativní na plovárně, tím to ovšem končí. Řekla bych. Nevím to zcela jistě, jelikož jsem na podobné týpky nikdy neměla štěstí.* a **

* Pokud měla a zapomněla, tak se omlouvám.
** Čímž nemluvím o svých ex nijak špatně.

Ale logicky. Chlap, jemuž geny nedovolují ztloustnout nebo všechno hned vyběhá, toho sní víc než chlápek, jemuž geny ztloustnout dovolují a při pojídání vydatné večeře ho vydatně pojídá ještě černé svědomí.

Ještě jinak: tohle je óda na Holanďana, známého dietáře. 
Ten už léta žije v módu "musím zhubnout ideálně ještě 5 kilo."

Za všechno může ex
Ex partneři jsou vždycky zlo (myšleno ex jeho, nikoli moji ex).
Dlouho přede mnou (dlouho před mým narozením?) Holanďan chodil s cukrářkou.
Byla milá, pohledná, chytrá, ale brutálně dobře a často pekla.

Prý je to právě ona, která na něm zanechala ten největší cejch.
Kila.
Kila, kterých se za tu dobu…

Život jedné Lucie v lednu

První měsíc v roce se rozjížděl tak pomalu, že jsem zvládla přečíst všechny knížky z Vánoc, protřídit šatník, přihlásit se na kurzy, které mám letos v plánu absolvovat a co se spánku týče, naspala jsem něco do zásoby. Ale něco zajímavého se přeci jen dělo.

Budapešť

Nebyla to úplně dovolená, to ostatně s laptopem a wifinou není nikdy, ale pokud potřebujete utřídit myšlenky, prohřát kosti a uvolnit svaly, pak zalezte na celé odpoledne do horkých lázní. Lepší a levnější jak psycholog! Jinak doporučuju vzít pohodlné boty na podpatku a projít si tohle boží město křížem krážem. Budu i Pest. A zajít na jídlo do Konyha, což je hodně alternativní hipster záležitost, ale bude se vám tam líbit a chutnat. A lepší cappucino nenajdete v celé Budapešti. #vyzkoušenozavás

Focení Komiks haus

V aktuálním čísle Reflexu najdete článek o jedné velké zálibě a netradičním komiksovém bydlení. Před tím, než jsme se tam vydali na focení, byl mým komiksovým vrcholem dvacet let starý Čtyřlístek. Teď už poznám až 5…

Česká Miss 2016: Denní harmonogram finalistek

Budíček v sedm ráno, večerka o půlnoci.
Přivítejme 2. den soustředění soutěže Česká Miss.


8:00
Po snídani, na kterou některé finalistky dorazí krásně nalíčené a některé jen s nepatrným zásahem řasenky, vyrážíme do zimy na prohlídku Ekocentra. Projít si celou farmu, která připomíná menší ZOO, prolézání stájí, hlazení koní a krmení lemurů finalistky neuvěřitelně rozněžňuje. Od lemurů se jim nechce, u koní dělají selfie. A mně se chce spát.


9:00
Dívky začínají fotit pro jednu (zatím tajnou) aplikaci. Tomu předchází fitting oblečení a bot a nabírá se první skluz. Já jenom sedím, projíždím mobil a holky tajně pozoruju. Hezké je to, jak je každá typově odlišná, ale všechny jsou neuvěřitelně drobné a všechny vypadají jako panenky. S některými si povídám, mám ale pocit, že se většina stydí.

Je to zvláštní. Člověk si říká, jak mezi ně (věkově?) zapadne a zatím si držíme pozici "já jsem Miss - a já Lucie, budu o vás psát." Rozmluvit je je tudíž těžké.


10:00
Jeden z dvorních fotografů so…

Česká Miss 2016: Jak se rodí královna krásy

Když jsem šla před asi 10 lety na casting soutěže Česká Miss, neprošla jsem ani prvním kolem.
Měla jsem přitom výborně padnoucí plavky půjčené od své kamarádky a chůzi na jehlách pilovala doma po večerech. Moje sestra tenkrát plakala dojetím a říkala, že určitě vyhraju, že to je přeci jasný.

Neprošla jsem ani prvním kolem. Sestřička brečela podruhé.
Nyní - o 10 let starší - jsem dostala nabídku zúčastnit se soustředění s finalistkami, které se po exotickém Thajsku koná na farmě Čapí hnízdo.

Ironie osudu.
Ale jelikož jsem chtěla vidět aspoň malou část veškerého procesu "jak vzniká miss", nemohla jsem odmítnout. Jen přeci v ČR je koncentrace nádherných holek natolik vysoká, že člověka zajímá, kdo je ona vybraná desítka, která postoupí až do samotného finále.

A tak jsem tady. Po přednášce o etiketě a společenském chování.
Z krásné holky se totiž nestane Miss přes noc, a tak každé soustředění je nabité nejrůznějšími přednáškami. Mým úkolem je zúčastnit se celého programu s &qu…

Osudová chyba: Sport

Podívejte. Já vím, že se tu ozvete taky jako anti-talenti na sport s tím, že máte s tělocvikem stejnou zkušenost, ale upřímně. Kdo z vás dělal reparát z tělocviku? Já ano, takže se se mnou nezkoušejte poměřovat. Nevyhrajete.

Sport mi nikdy nevyplavoval endorfiny. Naopak spouštěl hormony depresí, které se prohlubovaly s náročností daného úkonu. Tedy že kotrmelce byly v pohodě, skok přes kozu na úrovni podzimních depek, týmové hry už se konaly jedině se smrtí v očích. V očích všech mých spolužáků.

Tělocvik na základce
Byl peklo. Když si kapitáni vybírali lidi do svého mužstva, zrovna dvakrát se o mě neprali. Naopak.

"My Lucii nechcem, nechte si jí vy."
"To radši budem hrát v oslabení, než Lucii."

Zatímco mně se ulevilo, že si můžu sednout na lavičku a neaktivovat svůj hormon deprese, tělocvikáři mě nabádali, ať si to nenechám líbit, že takhle začíná šikana. Mezi námi - asi jo. Jít s někým do sporu před školním psychologem, vždycky mě obviní ze šikany. A z ublížení na …