Dvanáctiletá Lucinka nosí mini sukně. Bez silonek.

Bývaly doby, kdy jsem chodila do 6. třídy.
Zatímco v učebnicích dějepisu to tehdá rozjížděli staří Římané, v těle ledatak hormony, které nepěkně začaly probublávat na povrch. Co jsme probírali v zeměpise, to už si nevzpomenu, ale jižně od naší třídy byla sedmá bé. A v sedmé bé byl Viktor, největší frajer na základce.

A jak to bývá ve všech amerických filmech - největší frajer vždycky chodil s tou největší frajerkou. Tedy s roztleskávačkou. Já roztleskávačka nikdy nebyla, ale už správně tušíte, že frajerka ano, a tudíž Viktor neměl moc šancí uniknout.

Líbil se mu můj zadek, něžně mi říkal "Prdelko" a když kolem nás o přestávkách nebyli nalezlí chroničtí patolízalové, tak jsme se ve vší počestnosti i olíbávali. Jenže! Řekněte pak rodičům, že musí na rodičák. 

Rodičáky byly v šesté třídě peklo. Zatímco matikářka mou máti chlácholila, že "nebojte, intelekt se ještě vyvíjí a logické myšlení jakbysmet," češtinářka zašla dál.

• Učitelka: "Paní Kunešová. Vaše dcera místo toho, aby se učila, furt lítá za Viktorem ze sedmičky."
• Máti: "Jo? To se ani nepochlubila."
• Učitelka: "Na chodbě je pořád vídám spolu."
• Máti: "Tak první láska, no."
• Učitelka: "No jo, ale víte. Vaše Lucka je pěkná holka, to jí neupírám, ale přijde mi, že to o sobě ví a že se podle toho i chová."
• Máti: "Jak to myslíte?"
• Učitelka: "Je jí dvanáct a nosí krátké a vyzývavé sukně, pod které si nebere ani silonky. A nejenže jí nevadí, že jí Viktor plácá po zadečku. Mám takový dojem, že se jí to dokonce i líbí."
• Máti: "Nepovídejte."
• Učitelka: "Navíc mi odsekává, včera neuměla básničku a když jí řeknu, že o přestávce má zůstat ve třídě, připravit si na lavici sešity a péro, ta se začne hihňat."
• Máti: "To víte, už na ní jde puberta."
• Učitelka: "No právě, paní Kunešová, no právě. Já už jsem ze staré školy, já už mládeži nerozumím, ale možná by neškodilo si s ní o tom promluvit. I Viktor se dosti v prospěchu zhoršil."
• Máti: "Dobrá, promluvím s ní, ale učí se přeci dobře."
• Učitelka: "Ano, ale byla by škoda, aby si taková hezká a chytrá holka ničila život nějakým nezodpovědným chováním."
• Máti: "Jak to myslíte, nezodpovědným chováním?"
• Učitelka: "Aby vám například brzo nepřišla s outěžkem."

A tady je dobré si říct, že se za těch skoro 15 let takřka nic nezměnilo. 

Minisukně nosím pořád nejradši. Silonky beru pouze dle povětrnostních podmínek. 

A Viktor mi říká, že mám pořád postavu té dvanáctileté holčičky ze základky.

Když však potkám zmíněnou paní učitelku a ostatní příslušníky sborovny, vím, že se změnilo hodně.

Teď už všichni doufaj, že brzo s tím outěžkem přijdu.

Bůh a mini sukně mi k tomu pomáhej.

A je úplně jedno, s kým to bude. 

Klidně už i s Viktorem, paní Kunešová, klidně i s Viktorem.*

Vaše zážitky z rodičáků?

Luc.

* Chudák Viktor. Ještě o tom ani neví.