10 věcí, díky kterým jsem prokoukla

Facebook nám denně a se vší zákeřností sobě vlastní servíruje vzpomínky všeho, co jsme na něj přidávali před rokem, před pěti, před osmi...

Jakoby nestačilo, že má člověk těžké ráno. Ona ho musí ještě dohonit vzpomínka na to, co byl schopen dát si před lety na sociální síť. Nebo ještě hůř: co byl schopen vzít si na sebe.

Na druhou stranu, nic po ránu nepotěší víc než vědomí, že hůř už bývalo. A to mnohem hůř.
Nevím jak vy, ale já si to s čistým svědomím říct můžu.
Já totiž za posledních x let hodně prokoukla. Jak to? 
Změnila jsem pár drobností. Fotky nechť jsou mi důkazem.

1.) Obočí

Tady se těch bodů potkává více: 1, 2, 4 a dokonce i 8. Čtěte dál. 

Ano, byly doby, kdy si obočí odbarvovala jak Táňa Kuchařová, tak Lady Gaga a nelze toto období považovat za veselé. Já se k zesvětlování nikdy nedostala, přesto má největší životní změna byla, když mě napadlo dodat obočí jak tvar, tak barvu. Troufám si tvrdit, že to ze mě udělalo přes noc prakticky jinou ženskou s docela jiným orámováním obličeje. Tahle zásadní změna se udála někdy na pomezí let 2012/2013 a nepředpokládám, že bych ještě někdy zažila podobně důležitý milník ve svém životě!

2.) Tvářenka

Teď trochu sci-fi scénář: představte si, že dospíváte, s tělem se vám dějou podivné věci, na obličeji vám raší jeden beďárek za druhým a svět ještě nezná beauty tutorialy, které by vám ukázaly, jak se "nahodit" na první rande. Ano, to se dělo a já si to ještě pamatuju. A tak bylo potřeba, aby vás do tajů líčení a módy zasvětila vaše matka, která k tomu přistupovala sice s radostí, že si může udělat "beauty chvilku" se svou dcerou, ale každou radu, jak se nalíčit, začínala slovy: "Tak za komunistů se říkalo, že..." 

Kromě obočí mi na tak obličeji chyběly spodní řasy, na něž jsem řasenku nepoužívala z toho důvodu, že stejně nejsou dostatečně vidět. To se taky říkalo za komunistů. A ještě to, že se nemá nosit rudá rtěnka, protože pak ženská vypadá, jako když zakousla králíka.

Má máti však měla pravdu jednou a to v moment, kdy mi k tomu všemu na obličeji chyběly tváře. "Jak můžeš chodit bez tvářenky? To ti rýsuje obličej. Na, tady máš," a podala mi tvářenku.

3.) Linka

V této době už jsem přes rok blogovala. Jasnej beauty influencer!

Facebook mi ukázal větší než velké množství fotek, kdy jsem si prznila tvar očí vnitřní linkou dole. Stačila mi černá tvrdá kajalka. Byla jsem z domova instruována, že oko je dobré prodloužit "cancourkem", a tak jsem směle přetahovala. Hrůzných zjištěním pak bylo, že tyto fotky pocházejí z dob ještě po svatbě, kdy už by měl mít člověk aspoň trochu rozumu.

Bylo to až roku 2013, kdy jsem se učila dělat horní linku a krutostí osudu je, že jsem se ji pořádně naučila skoro až po rozvodu.

4.) Vlasy

Jak jsem si vždycky přála mít vlasy rovné jak hřebíky. S vlnitými vlasy se moc parády nedalo udělat a jakmile trochu zaprší, nelze moc parády dělat ani dnes. Má mnohaletá úprava vlasů však spočívala v tom, že jsem si je v předklonu namočila a vmačkala do nich spoustu gelu, který je zvlnil a zároveň zafixoval. Nebo jsem si to aspoň tehdy myslela. Dnes vidím, že jsem nikdy neměla chlupatější vlasy! 

5.) Pudr

Pudr je pro mě objev až posledních pár let. Vždycky jsem razila teorii, že pokud není na pleti co maskovat, není potřeba make-upů a pudrů. Vlastně je to pravda. Bohužel už mi nedocházelo, že pokud se ráno, večer i přes den mažu vydatnými hutnými oleji, bylo by záhodno trochu ubrat na mastném lesku, jenž házel prasátka na všechny lidi v okolí.

6.) Méně barev

Zřejmě jsem si načetla něco o trendu efektního vrstvení.

Jestli jsem potřebovala pár zasáhů ve své kosmetické péči, pak tehdejší šatník zasloužil polít benzínem, udělat pápá a škrtnout sirkou. To, do čeho jsem tenkrát byla schopná obléct své nebohé tělo, opravdu nebylo vyjádřením kreativního génia ve mně, nýbrž nedostatku vkusu a barvosleposti.

Facebook mi netaktně ukazuje, že byly doby, kdy to vypadalo, že mi stylistu dělá Lenka Kořínková.

7.) Obří push-upky

Dnes mám dvě - černou hladkou bezešvou a bez ramínek a tu samou tělovou. Ty nosím v případě, že potřebuju nahodit tvary a vyrovnat široké boky. Ale! Byly doby, kdy ty podprsenky chodily metr před tím, než mi přišel obličej. Místo sexy žlábku pak ale přišly "dekoltní kosti", často trčící z divoce barevné krajky, jež se rýsovala pod hladkým tričkem. Je až s podivem, že jsem nebyla šikanovaná!

8.) Cingrlátka

A teď ten o vnitřní kráse, prosím.

To nebyly šperky. Ani doplňky. Protože ty by musely něco doplňovat. Cingrlátka, která jsem si kupovala třeba na trzích v Gruzii nebo v Moskvě, budily podezření, že jsem okradla nebohé cikánské dětičky nebo rovnou vydrancovala africké vesnice! A nejšťastnější jsem bývala, když jsem mohla všechny styly hezky předvést dohromady v jednom outfitu!

9.) Prodlužování vlasů

Hlavně nikdo nesmí poznat, že jsou to vlasy prodloužený.

Vlasy jsem si nechala prodloužit dvakrát. Jistě proto, abych své lacinosti dodala ještě reálnější obrysy a to obří helmou vlasů, které se začaly za deště rovnat, zatímco mé vlasy se začaly vlnět. Jiná struktura vlasů a jiná kvalita se rovněž vždycky dokázaly postarat o úplně jiný odstín vlasů pravých a vlasů fejkových. Omlouvá mě snad jen fakt, že v té době s napletenými vlasy zápasila úplně stejně i Ivetka Bartošová. Tam pro změnu zase haproval melírek.

10.) Extravagance

Problém ale nebyl jen ve stylu. Pokud jsem si kdy chtěla dopřát nějakou tu extravaganci, pak jsem ještě nevěděla, že k tomu potřebuju kvalitní materiály, co tomu dodají aspoň trochu nádech luxusu nebo kultivovanosti. Ale to nééé! Hezky pěkně si vzít pěknou neforemnou pestrobarevnou umělotinku, protože to upoutá pozornost za každou cenu. Za každou cenu. I kdybyste nechtěli. Ano, nechtěli.

Tak.
A víte, co je na všech těch hrůzách nejhorší?
Že na Facebook si člověk vždycky dává ještě ty hezčí fotky. 

LvK