30. března 2018

Březen jedné Lucie



Stejně jako každý rok, i v březnu očekávám více jara, než kolik nám bývá dopřáno.
Naštěstí toho bylo tolik, že jsme se lehce zapotila. 


Anotace: Dávno před tím, než Joy Adamsonová napsala knihu o lvici Else, dříve než Hanzelka a Zikmund vyrazili na cestu kolem světa a než byl v Africe založen první národní park, se odehrál neuvěřitelný příběh „Rebelů z Kansasu“, který fascinoval mimo jiné Charlieho Chaplina, Jacka Londona či britskou královskou rodinu. Nejen oni, ale i diváci po celém světě byli uchváceni filmy a knihami Martina a Osy Johnsonových, kteří jako první světu ukázali, že v Africe, na Borneu, ani v Oceánii nečíhají krvežíznivá monstra ani bojechtiví lidožrouti, ale rychle mizející svět.

Na slavnostní premiéře dokumentu Archa světel a stínů se tleskalo vestoje. Poučné, místy velice humorné, místy dojemné a smutné. Úžasný je pak příběh samotných filmařů, kteří neváhali a vyrazili do Afriky po stopách manželů Johnsonových po sto letech...a výsledek? Zajděte si, stojí za to.

V království Alfonse Muchy




Byla jsem na pozvána na prohlídku k Muchům s Johnem Muchou, reportáž ze secesního bytu jsem tu sepsala. 

Top Star/Playboy party



S @Moda.cz


V SaSaZu se konala třpytivá Top Star a Playboy party, kterou moderovala Laďka Něrgešová a s novým repertoárem vystoupila Marta Jandová. Jelikož jsem následující ráno měla schůzky od brzkého rána, byla jsem vzorem cnosti a odcházela ještě před půlnocí. Neuvěřitelné!

Ceny Czech Grand Design: Výstava Best of






Výstava Best of v Smetanaq ukázala tvorbu českých designerů, které Akademie Designu poslala do finále o ceny Grand Czech Design . Díla mladých talentů na zahajovací vernisáž přilákala obrovské množství lidí a vzbudila mnoho nadšení. Krásný článek o jednotlivých finalistech najdete třeba na Czechdesign.cz :-) 

Life Is Fashion






Další zahajovací party. Březen byl společensky vyčerpávající, ale krásné akce nelze odmítnout. Jednou z nich byl 1. ročník festivalu Life is Fashion, jehož tvářemi bylo duo Ester Geislerová a Josefína Bakošová, které na svém Instagramu dávají dohromady ty "nejlepší" rozchodové hlášky. Na Life is Fashion tak prezentovaly svá rozchodová trička Manifesto a Josefina Bakošová ještě svou vlastní kolekci IMAGO. Talentovaných českých návrhářů tam bylo ovšem rovnou několik - jmenujme třeba Pavla Berkyho - a projekt, který podporuje českou originální tvorbu, tak nabízel tři dny plné skvělého programu, workshopů a diskuzí. 

Biostyl/Evolution


A kromě bio vína byly na BioStylu k vidění ještě bio děti. 

Jsem ráda, že si poslední tři roky můžu Biostylu užívat už jen jako návštěvník. Co se týče přírodní kosmetiky, nepřinesl Biostyl příliš nového, ač určitě bylo příjemné mít možnost si vše ovonět, vyzkoušet a nakoupit za festivalové ceny. Jako tradičně tam byly značky, co tam - soudě dle složení - neměly příliš co dělat. Spousta skvělých značek však prezentovala své bestsellery, za BiOrganicu nechyběla ani možnost se nalíčit a zkonzultovat svou denní péči. Spousta značek, na které bych se ráda podívala, naopak chyběla. I přesto byl  zájem rekordní a v sobotu nebylo k hnutí. 

A co byl můj největší objev? Demeter víno z vinných sklepů Kutné Hory. To, že jde o víno s nejvyšším možným certifikátem bio kvality - Demeter - jsem brala jsem to jako polehčující okolnost a degustovala jak v pátek, tak v sobotu. Společně se mnou degustovaly víno i mnohem znalejší jazýčci, a tak vám tuhle dobrotu ráda doporučím i za ně!

Žena a Život: Rozhovor






Když mi napsali z redakce ŽaŽ s nabídkou rozhovoru, měla jsem zato, že se budeme bavit o přírodní kosmetice a její funkčnosti, případně anti-age. Byla jsem ovšem mile vyvedena z omylu, protože jsme se s paní redaktorkou bavily o životě, o určitém vývoji, který poslední roky přinesly, o životě v Itálii, cestování, vztazích i Srí Lance. A podle ohlasů se článek povedl, za což jsem opravdu vděčná!

Ale teď už, doufejme, to jaro vážně přijde!
Krásné Velikonoce!
LvK



26. března 2018

Facebookový tyátr



Po ošklivých rozchodech pálím mosty. A není na tom nic teatrálního.
V době sociálních sítích totiž není jiného útěku. 
Zůstaneme přáteli? Proč? Abychom ve slabých chvilkách byli neustále - pro případ nejvyšší nouze - v kontaktu?

Jsme lidé, jimž sociální sítě vzaly zdravý rozum.
Dneska už se nerozcházíme ani v dobrém, ani ve zlém. Zato však bez sebeúcty. 
V reálném životě to sice můžeme odpískat, v online životě si ale ještě potřebujeme léčit bebí. Anebo ego.

Nepřestáváme tak komunikovat, dokud si vzájemně nevyčteme i nos mezi očima. 
Nepřestáváme komunikovat, dokud se nezačneme vášnivě udobřovat. 
Nepřestáváme komunikovat, dokud nerozpitváme všechny výčitky či usmiřovací sex.
Nepřestáváme komunikovat, dokud nedosáhneme svého. 


Proč už neumíme odcházet? Klidně s pláčem a zdrcení. S rozmazanou řasenkou a horní linkou stékající po slzách až k nosní dírce. To k tomu patří. Vzteklý facebookový tyátr s častými výkyvy nálad a změnami názorů už nikoli.

Co skončit mělo, to skončit muselo. Respektuji konec a odmítám dále pokračovat v konverzacích o plačících smajlících a trapně zoufalých selfíčkách.

Proto raději pálím mosty, utíkám a ještě pro jistotu zamykám dveře na dva západy.
Je to útěk. Ale k sobě samé. 
Facebook totiž snese hodně, ale požírá lidskou důstojnost. 
A tu mi už žádný smajlík nevrátí...
LvK

22. března 2018

Tipy, jak na jemné vlasy s přírodní péčí



Naučit se pracovat s jemnými vlasy a ještě bez pomoci silikonů, není vždycky úplně jednoduché. Zvlášť, když si doba žádá husté dlouhé navlněné hřívy, klidně prodloužené. Jak vždycky říkám, že přírodní kosmetika zvládne nahradit prakticky všechno a že není o nic horší alternativou, dobrý funkční vlasový styling je těžké najít.

Na trichologii jsem zjistila, že z jedné vlasové cibulky mi vyrůstají až dva vlasy.  Přesto je mám jemné, a tak se žádná lví hříva nekoná. Délku k lopatkám jsem nosila celý život. Po vysazení hormonální antikoncepce mi vlasy vypadaly a já začínala před pár lety znovu a s krátkým sestřihem. Časem jsem se sžila s mikádem, hlavně proto, že mi vlasy rostou pomalu a já už odmítala vlasy prodlužovat. Paradoxně až nyní, kdy vlasy dorůstají a sahají po ramena, mi spousta lidí říká, ať už to zase nechám zkrátit, že jsem s mikádem byla daleko víc chic! 

Poslední rok mi s vlasy hodně pomohl Jirka z OliOla studia - bio studia ve Strašnicích. Radíme se s výběrem odstínu, pomáhá mi i s výběrem vlasové péče i stylingu. V OliOla používají k barvení buď klasické Khadi henny nebo šetrné přelivy a barvy Oway. 

Co se stylingu týče, vlasovka natolik přírodní, jak bych si představovala, na trhu chybí. Naprosto špičková, 100% přírodní, veganská a bez kompromisů je značka Yarok, která nabízí kompletní řadu pro profesionální použití a mně vyhovuje maximálně - efektem i složením - přesto ji v salonech nepotkávám tak často. Nejrozšířenější profi přírodní vlasovkou je pak asi Oway, který je naprosto plnohodnotnou řadou klasické konvenční kosmetice, ne všechny produkty jsou však zcela čisté. Je potřeba studovat složení, ptát se svého kadeřníka a vědět, co snesu já a co snesou mé vlasy.



Jak tedy pracovat s jemnými vlasy? Ptala jsem se v OliOla!


  • Nepoužívat silně regenerační šampony a šampony s uhlazujícím efektem, ale naopak šampony pro jemné vlasy nebo denní péči.
  • Na finální styling miluju používat mořskou sůl - tento produkt má i tu výhodu, že vlas zůstane dlouhou dobu nezatížený a u pokožky hlavy se vlasy nebudou rychle mastit. 
  •  Pokud někdo touží po větším objemu, doporučujeme zvolit přípravek, který se aplikuje přímo ke kořínkům vlasů, toto tužidlo také neobsahuje zatěžující látky.

Veronika Lonská, distributorka Yaroku, ještě dodává, že u jemných vlasů je potřeba si dávat pozor na to, aby přípravků nebylo příliš. "Ideální je hydratovat, nikoli oleji, ale běžnou péčí, v tomto případě řadou pro objem. Když už používat oleje, tak snad jen před mytím, nikdy jako závěrečnou péči."

Co používám za styling? 


Jelikož používám běžně kulmu, neobejdu se bez termo ochrany. Ještě více než krémové konzistence mám ráda bezoplachový kondicionér Yarok, po kterém se vlasy dobře rozčesávají, lze jej bez zatížení použít kdykoli během dne - na suché i vlhké vlasy - a je obohacen o mnoho vitamínů. 

Vzniklé vlny buď užehlím bio texturovací pastou Yarok tak, aby tvar vln držel i v případě, že padne mlha nebo začne pršet, nebo je pročešu, vytvořím "messy hair" a přelakuju Yarok luxusním bio lakem, který neslepuje, nezatěžuje a udrží vlasy na svém místě. 

A nadcházející vlasové trendy? 


  • Velkým trendem jsou momentálně krátká mikáda do tupých střihů ostříhané s ofinou různých délek i tvarů. 
  • Na léto jsou ideální zapletené copy, je mnoho možností, jak copy vytvořit a jak je různě zaplést.
  • Nosí se pořád přirozeně rozčesané vlny. Se sea salt sprejem mají vlny plážový přirozený efekt. 
  • Naopak odzvonilo mahagonovým a červeným odstínům a jednotlivým celistvým barvám. Trendy je stínované barvení s lehkými nuancemi odstínů. 



S Jirkou z OliOla, který je také pro znovuobnovení mikáda, jsme teď dali tmavě hnědý přeliv pouze ke kořínkům, konečky jsme záměrně neztmavovali. Jestli se na léto nechám lehce zesvětlit melírovacím máslem, zatím nedokážu říct. Jsem ráda za ten kontrast tmavých vlasů a světlých očí. 

Jakou přírodní péči o vlasy volíte vy?
LvK

19. března 2018

Party líčení. Přírodní kosmetikou, na kterou se můžete spolehnout.


Party líčení. 
Zatímco na běžné nošení preferuju nude rty, jelikož nerada odvádím pozornost od očí, mám vždycky radost, pokud si příležitost žádá výraznějšího líčení. Sice si často slibuju kouřové líčení, na poslední chvíli ale propadnu výrazným rtěnkám a očím jen protáhnu horní linku o trochu víc.

Ne jinak tomu bylo minulý týden, kdy se v SaSaZu konala Top Star a Playboy party. Přílišná elegance tedy musela stranou a já tak na poslední chvíli zvolila pro mě dost netradičný outfit, stejně jako tmavě hnědou rtěnku.

Jaké jsou možnosti přírodní/BIO dekorativky, když jde o večerní make-up? Prakticky bez limitů, stačí jen pátrat po kvalitních značkách, které lze použít i na profesionální líčení. Konec konců, Aňa Geislerová se nechává na natáčení líčit Zuii, kdy spoléhá hlavně na primer, make-up a pudr, jelikož vydrží i dlouhé natáčecí dny pod palbou světel. Nalíčit se přírodní kosmetikou na party je tedy maličkost. Mrkněte!



Podklad: Podkladová báze Apricot od Zuii. Sama nepoužívám make-up, na večerní líčení pleť sjednotím pouze podkladovou bází Apricot od Zuii, u které lze těžko uvěřit, že neobsahuje silikony, neboť pleť lehce vyžehlí. Snad ještě oblíbenější je Zuii bílá báze, kterou mnoho žen používá i místo denního krému. Já však o něco raději sahám po bázi světle tónované, abych sjednotila barvu. 

Pudr: Kompaktní pudr Ivory od Zuii. Zuii je jedna z mála značek, jejíž pudr snese i má velice suchá pleť. Nejde o minerální výrobky, pudr je vyroben např. z květů růže, heřmánku, jasmínu a výsledek je okamžitě znát. Navíc nemám ráda, pokud je vrstva pudru vidět, a tak pudruji hlavně T-zonu a ještě velice jemně. Balení pudru tak mám často na dlouhá léta.

Obočí: Fixační gel Alverde (02 Braun) + Matný bronzer Cosm´etika. Když mě Natálie Hostačná nedávno líčila na focení, musela jsem jí slíbit, že na své obočí už nepoužiju pinzetu. "Vůbec to netrhej! Jen upravuj." Sama mi obočí nalíčila lehce tužkou a to primárně po středu tak, aby byla zachována linie a přesahující chloupky zčesala nahoru. Efekt byl úchvatný. Já bohužel tak zručná nejsem a ač jsem obočí trhat přestala, stejně jako si přestala vykreslovat ostré hrany, tužkou toho nejsem schopná docílit. Stále se učím a hledám ideální tvar. Obočí tak pročešu fixačním gelem Alverde, případně doplním chybějící chloupky matným bronzerem od Cosm´etiky, který lze multifunkčně použít i na konturování obličeje, obočí i místo očních stínů.

Tváře: Matný bronzer Cosm´etika. Jakmile mám základ a obočí, vrhnu se na tváře. Často volím opět bronzer Cosm´etika, který je ovšem velice pigmentovaný, a tak nanáším jen opravdu opatrně a maličko. Jeho velikou předností je výborná výdrž po celý den! Často používám i pudr Creme od Zuii, který jsem si koupila po létě opálená a později se ukázalo, že je na mě příliš tmavý. A tak našel své použití a využití jako tvářenka, holt.

Oči: Od vnitřních koutků po pohyblivé víčko až k obočí nanáším stín Pearly Beige, který rozzáří pohled a přitom nepůsobí tak tvrdě jako klasická bílá. Bílou sice miluju v zimních měsících, ale pak vypadám jak ledová královna. Než sáhnu po tekutých linkách, nanesu do ohybu pohyblivého víčka ještě stín Matt Chestnut, který nanáším i jako dolní linku k řasám. Občas ještě zjemňuji fialovou Matt Violet, která dodá oku na plastičnosti. Vše ale maličko tak, abych jen podpořila tvar oka, nikoli jej změnila.

Linka: Od té doby, co Cosm´etika už linku nemá (ale snad zase bude mít), používám obyčejnou tekutou linku od Alverde, jelikož s jejím štětečkem se mi pracuje nejlíp a vydrží kupodivu taky celý den.

Řasenka: Jak už jsem tu psala mockrát - řasenku od Cosm´etiky. 

Rty: Axiology Deep Brown (Bad). Dokonalé přírodní veganské rtěnky, se kterými se líčí přední světové módní přehlídky se dostaly konečně už i na český trh. Naprosto jsem jim propadla, protože skvěle drží a mají pestrou škálu barev. To, že jsou přírodní - bez karmínu, olova, dehtu, hliníku a dalších libůstek - neznamená, že si můžete vybrat ledatak z nudných růžových odstínů. Naopak! Fashion weeky, party a festivaly si žádají barvy divoké - klidně modré, černé, fialové, cihlové a to všechno Axiology má. I když...i rtěnky na denní nošení najdete, samozřejmě.

Nehty: GlossWorks, odstín Flamingo. Šetrné laky na nehty - tedy bez formaldehydu, toluenu, kafru, parabenů, DBP apod. nabízí zančka GlossWorks. Laky na nehty nemám příliš ráda, ale tahle korálová mě baví. Ve dvou vrstvách lak vydrží 3 dny, což je u těch šetrnějších "přírodnějších" laků standard. Teda bez všech podkladových laků, na ty - přiznám se - vůbec nehraju. Jak nesnáším lakování nehtů, tak tohle po mně nikdo chtít nemůže!



Ale příště snad už to kouřové líčení.
Jaký party look máte nejraději vy?
LvK




15. března 2018

#LucieVypráví: Mezi telaty v kravíně


Nic není víc než prožít dětství v JZD. O tom, jak jsem jezdila s babičkou krmit prasata do prasečáku, už jsem tu psala. Ale pozor! Ono těch zvířat bylo daleko víc. To máte ještě kravín, bejkárny, kanceláře...

Začalo to celé tím, že mě babička v létě brávala za telátkama. Ono mezi námi - když žijete na vesnici, tak je JZD ještě to lepší kulturní vyžití, které svým dětem chcete dopřát. Taky je totiž můžete brát pravidelně na hroby nebo do hospody. Ale protože ze mě babička chtěla mít veselé děvče a zdatnou hospodyni, vyhrál kravín. 

Byly mi tři roky a babička mi říkala, že nemám na telátka sahat, jakkoli jsou roztomilá. Což znamenalo, že to jediné, co jsem tam mohla dělat, bylo je mlsně sledovat, jak sajou z lahví mléko. Naprosto mě to fascinovalo. Byla to zábava, na kterou jsem dokázala v klidu koukat dlouhé hodiny. Konec konců dodnes platí, že kam mě postavíte, tam mě najdete. 

Ale jednou, když babička jen na chvíli odběhla s mým odkýváním, že budu na telátka zase jenom tupě civět, jsem sice dostála slibu, že je nebudu hladit, zato jsem se nepozorovaně vydala rovnou k nim do ohrady, abych mohla konečně cumlat s nima. 

Nebyla jsem potrestána, na to mě babička měla moc ráda. Ale musela jsem slíbit, že to neřeknu mamince. "Maminka by se zlobila," řekla. 

Popadla mě za ruku a šly jsme domů. Já celá zahnojená, takže mě čekala vana, a babička v šoku. 
Sotva jsme ale vyšly z areálu kravína, skočil na mě rozzuřený a dost agresivní kohout. I podobné týpky v JZD najdete, to jste nevěděli? Byl skoro větší než já, drápal a kloval. "Ty hajzle jeden," odhodila ze mě má rázná a nebojácná babička divokého a zákeřného kohouta, který se jen otřásl a uraženě se rozeběhl na druhou stranu. 

"Babi a co je to hajzl?"
"Jéžiš, to jsem zase něco řekla. Hlavně to neříkej mamince, jo?"
"A co je to?"
"To je ošklivý slovo, to hodný holčičky neříkaj. Zlý zlý kohout to byl. Hajzl jeden," zaklela znovu. 

To, že jsem něco nesměla někomu napráskat, se mi už z principu líbilo, protože zákonitě musela přijít nabídka nějakého milého úplatku. V případě mlčení o mém dobrodružství s telaty slibovala babička lívance. U kohouta jahodový pohár. A za toho hajzla jsem si mohla něco vybrat v Bavorově. 

Ovšem pozor - na koblihu jsem se nenechala utáhnout ani tenkrát!

Jaké bylo vaše dětství?
LvK


12. března 2018

Kosmetické novinky března: SuperCream, balzám s propolisem i vlasová péče


S jarem přichází spousta krásných kosmetických novinek.
A zatím to vypadá, že v duchu skvělých inovací a novinek z oblasti přírodní krásy, se ponese celý letošní rok, čímž se vás snažím trochu povzbudit, trochu navnadit a doufat, že si ke mně na blog budete i nadále chodit pro nové informace. Ale uvidíme, co bude povedené.

Jedna vlaštovka jaro nedělá.
Ale tady jich je hned několik a všechny stojí za pozornost!

Naturalis Better - Hydratační SuperCream



Není příliš značek, které by se ve světě vyráběly skoro/jen výhradně pro český trh, ale Naturalis Better k takovým značkám patří. Výrobce provozuje na jihu Itálie krásný wellness hotel s ekologickými zahradami, kde si všechno pěstuje a produkuje tak rovnou několik kosmetických řad, Naturalis Better je však jejich špičkou a to hlavně složením. 

(Naturalis Better = Natural Is Better). 

Výrobky z aloe vera jsou často zrádné - občas výrobci využívají pouze sušenou aloe vera, jindy do výrobku semelou celý list, případně ji zpracují ještě hůř. O malém procentu obsaženém ve výrobcích či o správném pěstování ani nemluvím. Kdo byl na Biofachu, tak tam možná Naturalis Better viděl a mohl se přesvědčit, jak se samotná rostlinka, která je velice léčivá, správně zpracovává a hlavně - které části z aloe vera se zpracovávají. 

A na tomto know-how je založena celá značka a všechny výrobky, které se tudíž pyšní skvělými výsledky. Hydratační SuperCream je novinkou, která si vás získá. A to uznávám i já, která miluje olejovou kosmetiku. SuperCream je naopak krém lehký, nemastný, s aloe vera základem, na který jsou navázané další výživné látky jako je olej ze semínek granátového jablka, hrozny vinné révy, mandlový olej, bambucké máslo nebo olej ze semínek opuncie, kterému se přezdívá "přírodní botox."


Loni na Biofachu nám celý proces zpracování aloe ukázali. 

Pokud sháníte opravdu špičkový lehký krém na nadcházející měsíce, můžu vřele doporučit. Je klasické krémové konzistence a pleť zůstává hebká, vypnutá, vláčná a nádherně provoněná. Myslím, že jen málo přírodních krémů se podobnou vůní může chlubit. 

Inlight Terapeutické balzámy - Rescue balzám s propolisem a tea tree




I Inlight letos přichází s novinkami, kterými jsou 4 terapeutické balzámy, které jsou o dost levnější než na co jsme u Inlightu zvyklí a jsou určeny na ošetření pleti lokálně.  

Zatím jsem slyšela nejvíce chvály na Balzám s kurkumou, který ulevuje pleti s lupénkou, dermatitidou či atopickým ekzémem. Já vyzkoušela Rescue balzám s propolisem, který stahuje a s tea tree, jenž pro změnu dezinfikuje a hojí. Používá se lokálně na vřídky, akné, zanícená místa...

Oproti klasickým Inlight balzámům jsou tyhle terapeutické o maličko jiné konzistence a překvapí vás určitě vůně - zatímco běžná pleťová péče si drží příjemnou vůni bylinek, tady vás do nosu trkne poměrně intenzivní vůně tea tree a propolisu. Mně osobně propolis příliš nevoní, a tak jsem ráda, že mi stačí maličko a jen ťupka na bolest. Do rána je z rány stroupek, krusta, která odpadává. 

Akamuti - Oční roll-on revitalizér Šípková růže



Tyhle malé roll-ony miluju zvláště při cestování, jsou maličké, skladné a pod tíhou vysušení z klimatizace či nadměrných veder, dokáží oční okolí vyživit, zvláčnit a udržet bez následků. Já z toho cestování dělám hroznou kovbojku, ale létání mé pleti vážně nedělá dobře. 

Oční revitalizér Akamuti ale oceníte kdykoli doma. Obsahuje oleje z šípkové růže, pupalky a zrníček malin, které jsou plné antioxidantů. Olejovou tyčinku oceníte i jako běžnou péči, jež předchází tvorbě vrásek a poradí si i s následky probdělé noci.

Debrisoft houbička



O Debrisoftu jsem vám tu už psala. Jde o houbičku s jemnými hustými a speciálně střiženými vlákny, která byla vyvinuta k ošetření hlavně otevřených ran - jakkoli chceme bolest (škrábnutí, mokvavé rány, těžké akné či odřené koleno) ošetřit, musíme ji nejdříve důkladně vyčistit a zbavit tak jak odumřelých tkání, tak u odřených kolen například kamínků, které pak zarůstají.

Vlastně jsou dvě varianty - Debrisoft houbička, kterou můžete použít na celé tělo i jako příjemný a velice jemný peeling, druhou verzí Debrisoftu je pak s rukojetí tyčinka Lolly, která lokálně dokáže čistit právě vřídky a akné. Jemnost vláken je u obou variant stejná a v obou případech je lze doporučit i na peeling obličeje. Já sama jej občas na někoho použiju na odstraňování masky při kosmetice. Místo vymačkávání pórů. 

Skin Blossom - Complete Care šampon + Complete Care kondicionér




Značku Skin Blossom jistě znáte, žádná novinka na trhu to není, pro mě osobně ovšem ano! A tahle dvojka šampon + kondicionér pro všechny typy vlasů a s velkým množstvím éterických olejů se mi moc líbí. Oba výrobky obsahují prokvující rozmarýn, který stimuluje růst vlasů, dále bergamot, palmarosu a směs citrusů, která přispívá k menšímu maštění pokožky hlavy.

Po šamponu, který díky rozmarýnu používám hlavně i k masáži hlavy, mají vlasy krásný objem, ale jsou dost tvrdé, takže se kondicionér přímo nabízí. Ten je málo mastný, tudíž ho sice nemůžu doporučit hodně suchým a zničeným vlasům jako regeneraci, nýbrž pro mé jemné vlasy, které po každém druhém kondicionéru plihnou, je to vítaná změna. Dlouho jsem vlastně používala jen bezoplachové kondicionéry ve spreji, teď si můžu dopřát i krémovou verzi. Je lehká, nezatíží a vlasy jsou přesně takové, jaké je mít potřebuju - příjemné na omak, lesklé, nezacuchané!

Jaké novinky jste v poslední době objevili vy?
LvK


8. března 2018

Na návštěvě u Muchů! Bytem plným pokladů provází John Mucha


Svému blogu vděčím za hodně. Našel mi práci, našel mi spoustu přátel, množství koníčků a občas mě zavede i do míst, o nichž se mi ani nesnilo. Jako třeba na prohlídku domu Muchů, kterým nás provázel vnuk Alfonse Muchy John. V domě na Hradčanském náměstí Alfons Mucha sice nebydlel, ale najdete zde kromě originálů jeho obrazů i spoustu toho, za co slavný malíř utrácel. Celý interiér je tak pelmel nejrůznějších uměleckých sbírek, nábytku, starých spisů, oltářů a suvenýrů z cest napříč kontinenty i časem.

Část bytu, který Muchova rodina obývá od 50. let, věrně kopíruje Muchův původní pařížský ateliér, tudíž se už při příchodu dostáváme do dob secese. Fotit smíme, i posadit u Muchů se můžeme - dobová křesílka jsou úžasně pohodlná a zub času se na nich podepsal jen minimálně. Zrovna nám sice unikla část obrazů, která se právě vrací z výstavy z Madridu, díky tomu ale můžeme obdivovat kresby přímo na zdech, které jinak bývají skryté. Už jsem říkala, že je byt dodnes obýván?

"Ale trvá dobrý tři hodiny, než tady člověk jenom utře prach. O zbytku úklidu ani nemluvím," začíná John už na chodbě. John Mucha předsedá Nadaci Mucha/Mucha Foundation, neziskovce, jejíž cílem je chránit a zachovat rodinnou sbírku a pečovat o odkaz Alfonse Muchy a která loni oslavila 25 let od svého založení. Za léta existence uspořádala Muchova nadace více než 40 výstav po celém světě a představila Muchova díla více než 4 milionům lidem.

John začíná se svým vyprávěním už na chodbě, kde vypráví o výsleších svých předků za minulého režimu, které v těchto místech probíhaly. V té době totiž působila příliš omšele a nezajímavě a nikoho tak nenapadlo vejít dál. Z mrazivé chodby, která si příliš nezadala se zimou venku, nás John rychle vedl do dalších místností, kde už se dal odložit kabát.

A tady celý pelmel uměleckých sbírek začíná. Takový kaleidoskop napříč historií, příběhy i různými kulturami. Není obrazu, sošky nebo kusu nábytku, k němuž by John neměl nějakou historku. Tiše se rozhlížíme a ani nedutáme. Ani otázky nemáme. Místnosti je těžké rozlišit a každá z nich by se dala označit jednoduše salonkem k pití čaje o páté, teprve až s postelí, která kdysi patřila Emě Destinové, tušíte, že jste zavítali do ložnice. 

V jednom z těch několika salonků usedáme a John začíná vyprávět pro změnu o tom, jak lidé v zahraničí nebo zahraniční média reagují na Muchův odkaz a Nadaci Mucha. "Jednou se nás z nějakého amerického plátku ptali, jaké bylo nejoblíbenější dědečkovo jídlo. Nikdo jsme to nevěděl, ale schválně jsme těm nic netušícím novinářům řekli, že bublanina," směje se. Vypráví, že byl Alfons Mucha blízkým přítelem T.G.M. a výrazně přispěl k založení Československa a ukazuje nám první poštovní známky a první bankovky, jejichž byl Mucha autorem.

Dříve byl John bankéřem, dnes je prezidentem Nadace Mucha, jež se dlouhodobě také snaží o zajištění důstojného stánku pro Slovanskou epopej v Praze dle přání Alfonse Muchy. "Bojujeme," usmívá se a my se asi po hodince a půl loučíme.

Byla to strhující návštěva. A nádherné interiéry. Však posuďte sami...
LvK














4. března 2018

Proč si nemíchám vlastní kosmetiku? Mám z toho strach!

Fotil: Vojtěch Resler


Dostávám občas dotazy, zda nechci připravit pár vychytaných receptů na vlastní kosmetiku, kterou si člověk může umíchat doma. Odpovídám vždycky stejně: doma si umíchám základní věci, to složité, co by stálo za pozornost, už jako laik nezvládnu. Nemám šanci.

Součástí mé práce je mimo jiné ptát se odborníků a prosit je o vyjádření k nejrůznějším otázkám ohledně složení kosmetiky. Jde často o kožaře, chemiky, aromaterapeuty, toxikology. Nemusím asi dodávat, že co člověk, to názor a nic na tom nezmění ani vysokoškolský titul. Čím víc ale tyhle lidi poslouchám nebo čtu, tím víc si uvědomuju, jak je důležité znát všechny souvislosti. Konec konců...

Čím víc toho vím, tím víc zjišťuju, že vlastně nic nevím. A tím větší respekt z toho mám. 


Opravdu se těchto věcí bojím.
Pokud mluvíme o míchání olejů: rostlinný olej + éterický olej, je to pohoda. Na tom se dá zkazit jen to, že si éterický olej spletu s olejem vonným, případně ho přidám ve větším procentu a podráždím si pleť. Není ani problém namíchat si doma pleťové masky z čestvých ingrediencí. Snad bych ještě zvládla z jedlé soli udělat ekologické čističe domácnosti nebo deodorant, ale děsí mě představa, že bych například své oční okolí svěřila krému, který si umíchám bez hlubší znalosti chemie, nedej bože z návodu na internetu.

Díky mé práci mi došlo, že: 


  • Některé kompozice, kde už jsou složitější emulgátory, dělají fakt jen machři. 
  • Kde je voda, musí se konzervovat. A to je leckdy kámen úrazu. S konzervantama to ne každý umí. 
  • Jako laik nedokážu upravit konzistence. 
  • Výrobci, za kterými jsem mohla zavítat do provozu, ladí všechno možný a každá surovina má ve složení hned několik funkcí.
  • Je těžké míchat bez vlastní laboratoře, díky které mohu zjistit, zda v olejích nejsou plísně, zbytky pesticidů apod.
  • Někteří výrobci si dokonce při míchání zkušební emulze volají na pomoc ty, od kterých suroviny nakupují. Jop. 
  • Jinými slovy: bezpečnost kosmetického produktu. 

A vím, že nevím, jak každá jednotlivá ingredience působí v krému, na pleť a v reakci s dalšími látkami. 



Zato vím jednu věc: že si nic tak skvělého, na co jsem zvyklá od výrobců, sama namíchat nedokážu. Ale to je v pořádku, od toho tu nejsem, od toho tu jsou lidé študovaní, vzdělaní a s praxí. To, o co se snažím, je snad osvěta, boření mýtů o přírodní kosmetice a předávání know-how od těch, od nichž se učím.

A proto se na mě nezlobte, že vám žádné návody předávat nebudu.
Přenechávám to povolanějším.
LvK



1. března 2018

Únor jedné Lucie


Je až strašidelným pravidlem, že únory pro mě bývají často naprosto zásadní. Všechny důležité životní události mají společného jmenovatele: únor. Ani na únor 2018 nezapomenu. Přesto to byl hezký a nabitý měsíc!

Fashion Business Eve


Magazín Esence a týdeník Euro slavily narozeniny. Party se konala v pražské SOHO restauraci a byla tématicky rozdělená na pánský a dámský salonek, oba měla na svědomí designérka Helena Dařbujánová. Celá akce vyzdvihovala osobitost a personalizovaný styl, který vládne i magazínu Esence. Nechyběla krejčovství jako je Delor a Popper, ani značka KUSMI, jejíž čaje byly základem mnoha výborných alko i nealko nápojů, opět speciálně namíchaných pro ženy i muže.

EsenceMag






Šaty: MaxCo.




Tonak by Bára Nesvadbová


Valentýnský večer se úplně nabízel k představení série klobouků Tonak by Bára Nesvadbová, která pod svým jménem vytvořila kolekci klobouků, baretů a kapitánek a zevnitř je vyšperkovala úryvky vlastních textů. Ač jsem utíkala ke kloboukům nejrůznějších barev, Bářina černá kolekce dýchala sofistikovaností a elegancí, která okouzlí při každé příležitosti a nezevšední nikdy.




Tonak



Módní peklo


Na Módním pekle se mnou vyšel rozhovor. Mluvit o něčem jiném než o složení kosmetiky, bylo příjemnou změnou. S Janou Malákovou, která mě oslovila a již asi dobře znáte ze stejnojmenného blogu, jsme se bavily o vintage módě a to primárně ve spojitosti s prvorepublikovým stylem oblékání, poněvadž jej obě milujeme. Jestli vás toto období fascinuje stejně, doporučuji se ponořit do jejího nejnovějšího článku Móda, po které toužily naše prababičky a nechat se unést kouzlem pražských módních salonů...


Grand Festival Restaurant v CottoCrudo


Ač mám hotelovku, uvařit umím maximálně tak vodu na čaj. Vaření nerozumím, a tak mi vůbec nepřísluší jakkoli recenzovat tuhle gurmánskou záležitost. Mluvit mohu jedině o zážitku z opravdu vytříbených chutí a skvěle sestaveném degustačním menu. Byl taky někdo?






Žena a Život: Kolik práce dá vaše krása? 


Z Ženy a Život mě oslovili, zda bych prozradila, kolik práce mi dá krása. Zhostila jsem se toho, řekla bych, důstojně. Přihlédnout totiž musíte k tomu, že sport je pro mě vulgarismem, se kterým jsem se nikdy nesžila a děsím se představy, že jednou přijde den, kdy se k němu budu muset uchýlit. Jediný druh sportu, se kterým celoživotně nemám problém, jsou procházky. Bydlím nedaleko Grébovky, a tak od jara do podzimu chodím denně hodinku svižnou chůzí. Nevyrýsuje sice svaly, ale jistě posílí srdce, plíce a vykouzlí úsměv na rtech.

V podobném duchu jsem i odpovídala a musela jsem se smát, když číslo vyšlo a já mezi všemi inspirativními ženami, které na sobě opravdu pracují, přicházím s titulkem: Na zimu si dělám zásobu tuku. Posuďte sami: 





Focení pro Žena a Život: Anti-age speciál


Předposlední únorový týden, kdy ještě teploty nepadaly tolik pod nulu, jsem si užila focení k rozhovoru do velkého anti-age speciálu Žena a Život, který bude na stáncích od středy. Fotili jsme jak v ateliéru, tak hlavně v Holešovicích u řeky, kde malebné kulisy tvořily lodě a mé malebně zmrzlé fialové rty.

Focení samozřejmě předcházel velký rozhovor, který jsem už viděla v náhledu po zpracování a mám z něj velikou radost. Bylo těžké dát celý svůj život do pár vět a předat to, co jsem předat chtěla a to nejen k anti-age péči. Správně tušíte, že mluvím o péči čistě přírodní!



A důležitá věc: Život podle Lucie vyjde knižně


Další významnou věcí, která se mi k letošnímu únoru zapíše do mysli, je uzavřená smlouva na knihu Život Podle Lucie, z čehož mám pochopitelně radost obrovskou. Rukopis jsem odevzdala před Vánoci a krátce po Novém roce už věděla verdikt. Odezva byla velice příznivá, což mě po zbytek dne uvedlo do naprosté euforie a trochu zmírnilo tak obavu z toho, že má kniha spatřit světlo světa.

Ve finále věřím, že si ji užijete, ač rozhodně nekopíruje blog. Možná právě proto. Malou ochutnávkou pak může být právě rozhovor v Žena a Život, kde některé věci avizuji předem.
A kdy kniha bude na pultech knihkupců? V srpnu!


Jaký jste měli únor vy?
A jedna řečnická: povedlo se tu někomu dodržet suchý únor?
Lvk