4. října 2018

Září jedné Lucie

Říjen je určen jen na dospávání ze září. A to člověk ani nemusí mít děti, aby se nezastavil.
Září bylo boží! Až na ten fakt, že jsem se stala zase o rok starší...

Září začínalo Mercedes-Benz Prague Fashion Weekem.

Za fotky děkuju Moda.cz 
Outfit: @denisadovala
Fashion Week uzavírala premiéra dokumentu Alexander McQueen. Opravdu estetická podívaná, hezky zpracovaný příběh. Oproti životopisné knize byl dokument velice oslavující a málo kritický vůči McQueenovi. Zatímco z dokumentu jsem měla dojem, že byl pouze obětí svých vnitřních strachů a démonů, kniha ho vykresluje i jako zdatného manipulátora, který pro své vnitřní strachy a démony dokáže ničit ostatní. Zajímavý kontrast. Doporučuji obojí. 


V OliOla jsme ještě za slunečného dne nafotili nové čelenky do vlasů: mají v sobě drátek, a tak drží i na jemných vlasech. Mají spoustu barev a vzorů, lze je různě uvázat, různě nakombinovat a je to takhle jednoduché: 



Poprvé jsem se rovněž podívala do slavné Vily Tugendhat a mohla na ní oči nechat. Doufám tedy, že to nebyla moje poslední návštěva, chtěla bych si to celé vychutnat ještě jednou. Obrovský zážitek! 


Září bylo prakticky bez víkendů. Jednu sobotu jsem jela do Brna na aromakonferenci, kde mluvili profesoři a profesorky z Bratislavy, Lublani, Brna i Vídně a já doufám, že jsem - především o oxidaci rostlinných olejů - pochytila všechno správně. Dva týdny na to jsem zase jela do Sušice a měla tam s Kamilou Vodochodskou workshop - Kamila o udržitelné módě, já o přírodní kosmetice. Nádherná akce! 

18.9. se konal křest mé knihy a to byl teprve doják. Že se lidi nevešli do místnosti mě ve skrytu doše možná potěšilo, že se ukázali staří přátelé mě potěšilo hodně, ale co mě dojalo bylo, že někteří vážili cestu až z Ostravy, Plzně a Strakonic a přišli rovněž lidé neznámí - čtenáři, kteří si našli čas a přišli se i představit. To bylo milé zjištění - že to taky někdo čte tady. A tam na papíře. 

Takhle to vypadalo celý večer: Hrbila jsem se nad knížkama a furt mi docházelo víno. 
Všichni se rovněž mohli přesvědčit, že moje sestra je krásná holka. Přesně jak píšu v knížce. A že její apetit je bezedný. Jop. Bylo tam občerstvení. Než přišla. 
A taky se všichni mohli přesvědčit o tom, že Honza Kubů není urban legend. Existuje! A dokonce si se mnou dal autorské čtení. Dost mi to připomínalo naší besídku na základce.  
Mými milými a milovanými kmotry byl Miloš Urban a Františka Čížková. 
Top: @DenisaDovala, o účes se postarali v @OliOla 

Františka řekla, že jí první půlka knížky připomíná Betty MacDonald a o to víc bavila půlka druhá: temná, reálná, drsná. Po křtu mi zůstal proslov, který si připravila a dojalo mě to tak, že hledám rámeček na jeho zarámování. Miloš prohlásil - tak, jak jsme se to doma hezky učili - že každá kapitola je skvěle vypointovaná a že si čtení moc užíval. Takže...už máte taky svůj výtisk? 

Na křtu rovněž vznikl tento rozhovor pro noviny Právo. Koupila si ho i babička, která se dodnes chlubí, že má vnučku v Rudém Právu.

Ještě týden po křtu mi voněl byt kytkama.


A pak jsem měla narozeniny: #JeštěNeTřicet.

Nemůžu úplně garantovat, že jsem o rok moudřejší, zato mám pocit, že se mi začíná zpomalovat metabolismus. 

LvK



1 komentář:

  1. Ano, ke 30 začne člověk "zpomalovat", ne ve špatném, jen to tělo brát vážně. Když chce tělo zpomalit a vysílá signály, tak zpomalit. Podpořit ho v tom. Hezký den J

    OdpovědětVymazat