7. ledna 2019

Babička mi upletla svetr: Merino vlna


Babička mi upletla svetr. Bylo to mé velké vánoční přání.
Vybrala jsem si klubíčka - jeden svetr jsem chtěla z merino vlny a druhý z alpaky - a babička začala plést.

Když jsem začala hledat na internetu, kde klubíčka vlny sehnat, vyskočila na mě obrovská nabídka všeho možného - nejrůznější barvy přízí, typy vlny, různé směsi, úpravy, jemnost...
Nakonec jsem tak nad výběrem strávila nemálo hodin po večerech, zkoumala, vybírala a radila se s babičkou. Tuhle merino vlnu jsem si objednala online, na jeden svetr "mně na míru" bylo potřeba 7 klubíček, s výběrem alpaky už jsem si zajela na prodejnu a nechala si se vším poradit.

100% merino vlnu miluju a nechtěla jsem žádné příměsy s polyamidem a ani s bavlnou. Merino vlna je velice jemná, hebká, dokáže udržet vlhkost, aniž by studěla na těle, je antibakteriální, vytváří příjemné teplo po těle a na údržbu je rovněž snadná. Podle mnohých by se vlněné svetry neměly prát vůbec, případně jen odstranit flíček, zbytek svetru nechat vyvětrat či napařit napařovačkou. Velice dobře totiž pohlcují pachy. Na napařovačku spoléhám a vlněná trička peru ručně ve vlažné vodě. Důležité je pak z vlny vymačkat opatrně vodu a vyvěsit (nepřehýbat na věšák!). Může se to zdát jako "moc práce", ale je to vlastně šetrná péče, která nám zaručí, že vlákno zůstane stále kvalitní, funkční a vydrží i desítky let. Do šatníku pak proti molům používám směs éterických olejů, ale stačí i pytlíčky levandule. 

Barvu lila jsem si vybrala záměrně, v šatníku ji vůbec nemám, přitom by se mi hodila k mnohým dalším pastelovým barvám. Babičce jsem pak poslala fotky vysněných svetrů, ale primárně jsem to nechala na ní.

K sukním s vysokým pasem, a ty já nosím nejčastěji, bych potřebovala velice krátký svetřík, ale to jsem se babičce už jenom navrhnout bála - jako bych babičku slyšela říkat něco o nastydnutí ledvin a vaječníků. Ve finále babička odhadla velice dobře počet klubíček, které bude potřeba a trefila se s velikostí na centimetr přesně - správná délka rukávů, svetr perfektně padnoucí v ramenou a samozřejmě: zakrývající ledviny.

Babička je borec. Má mě v oku. Přitom mi naposledy pletla snad někdy v 90. letech. Poté přišla rychlá, levná, dostupná móda, která převálcovala mnoho českých značek, a už se plést nevyplatilo. Anebo hůř: už to nebylo v módě mít svetr pletený od babičky. 

Věřím, že se to teď otáčí a největším luxusem pro nás bude nejen přírodní materiál, ale i ručně pletený svetr, nejlépe s láskou od babičky. 


Takže je jasné, že dokud babička bude moc, tak si od ní nic jiného k Vánocům a narozeninám přát nebudu. Protože vlněných svetrů není nikdy dost.

Milujete vlněné svetry? Pletete či kupujete?
LvK


1 komentář:

  1. Tak to je krásná práce! Svetřík se velice povedl. Jako malá holka jsem babiččiny svetry nedokázala dost dobře ocenit. Dnes bych za ně dala kdo ví co, ale už je nemá kdo uplést...

    OdpovědětVymazat