5 tipů pro zdravější domácnost

Žít udržitelněji pro mě znamená přemýšlet nad tím, co dělám, co kupuji a nebýt pohodlná.
Poslední bod si sama pro sebe podtrhávám, jelikož se občas některými věcmi nechci zaobírat.
Ale víte, co se říká: Každý živočich má svého predátora. U člověka je to pohodlnost. 

Za ty tři roky, co žiju sama a nemusím tak s nikým dělat kompromisy ohledně domácnosti, se mi změnil vkus i zařízení bytu, denní rytmus, rituály i úklidová rutina. Začal mi víc vadit nepořádek a nedokončené věci, zároveň stále nesnesu sterilně dokonalý a studeně instagramový interiér.

Pohodlnosti jsem však zavřela dveře a v mnoha oblastech života začala dělat místo jednoho krůčku, který postačí, raději kroky tři. V případě eko domácnosti je to vlastně maličkost: jen trochu důmyslnější (ale ne o příliš delší) úklid.

Například: 

• Nic jednorázového: žádné odličovací tamponky, igelitové sáčky a už ani jednorázové utěrky do kuchyně. Šlo to postupně, ale šlo. Odličovací tamponky (byť z bio bavlny) jsem nahradila za pratelné a přírodní tamponky z bambusového vlákna, kterých mám dostatek pro případ, že bych delší dobu nenaplnila pračku bílým prádlem. Také jsem se naučila používat konjak houbičky, které až doslouží, tak je můžu snadno zkompostovat. Jednorázové papírové utěrky už u mě doma taky nefrčí. Je to taková ta maličkost, kterou si ani příliš neuvědomujeme, ale tvoří obrovské procento odpadu moderní rodiny. I tady jsem našla milou alternativu v podobě bambusových utěrek, které lze opakovaně prát s prádlem, vydrží až 1700 použití, oproti papírovým utěrkám jsou velice savé a utřu s nimi nejen rozlité kafe, ale prakticky cokoli! 

• Mýdla bez plastových obalů: ach ty dózičky na tekutá mýdla! Tolik se mi jich líbí, tak strašně bych je potřebovala a dost by zvedly i celkový vzhled koupelny, ale...zjednodušila jsem to. Žádný plast a dokupování. Kupuju už jen tuhá přírodní mýdla v papíru, miluju v tomto případě například slovenskou značku Mylo. 

• Peru ekologicky, což tedy není žádná novinka. Za děsivý a synteticky převoněný výmysl dneška považuju hlavně aviváže. Už reklamy, kde se apeluje na slovní spojení "hygienicky čisté" mně, holce z JZD, co v dětství pila s telaty mlíko, přijde stejně děsivé asi jako to, že by mi prádlo mělo vonět snad ještě intenzivněji než můj vlastní parfém. Na eko praní miluju výrobky Tierra Verde Yellow and Blue - je to brněnská firma, která miluje to, co dělá a dělá to sakra dobře. Její prostředky jsou jednoduché, nezatěžují životní prostředí, řada z nich je na univerzální použití a ještě za lidové ceny. Z pracích gelů se mi osvědčil například Vavřínový, používám i jejich máchadla (chrání vlákna oblečení, aby v nich neulpívaly zbytky saponátů) a pokud opravdu potřebuji, aby mi prádlo vonělo, kápnu do gelu  přírodní silice. Kromě vůně prádlo i skvěle vydezinfikují. Levandulová silice navíc funguje i jako pytlíček sušené levandule v šatníku: odpuzuje šatní moly. Odbouratelné, 100% přírodní a ve finále ještě levnější než aviváž. 

• A když jsme u praní...vnitřek pračky teď dezinfikuju tabletkami od EcoEgg, které eliminují jak zápach, tak i vodní kámen.

• Elektronický kartáčky na zuby, kde se stále musí dokupovat nové hlavice, jsem už před léty vyměnila za bambusový. Je to taky daleko příjemnější varianta na cestování.

Vivienne Westwood říká, že pereme daleko více, než je skutečně potřeba a netušíme, jaký dopad má každá várka prádla na životní prostředí. Do pračky házíme cokoli, aniž bychom přemýšleli, zda to dotyčný kousek opravdu potřebuje a zda to materiálu neuškodí.

A zase jsme u pohodlnosti.
Jak pro ní bojujete vy?
LvK