Když jsem měla pocit, že je u mě na sítích reklamy moc, rozhodla jsem se pro #ÚnorBezReklam.
Reklamu pořád - téměř po deseti letech blogování - vnímám jako vedlejší produkt, který dotváří organický obsah blogu, nikoli obráceně.
Mockrát jsem se za poslední rok přistihla, že než abych vymýšlela to, čemu se chci věnovat a o čem chci psát, vymýšlím, jak tenhle a tamten produkt naaranžovat na fotku tak, aby to vypadalo co možná nejpřirozeněji. A to není kreativita.
A pak je tu důvěryhodnost, která zaniká v přílišné změti inzertních příspěvků.
A důvěryhodnost stále vnímám u influencera jako to nejdůležitější. Ještě důležitější, než pěkné líbivé "fotečky", so to speak. #ÚnorBezReklam jsem si tak vymyslela jako vlastní potřebu znovu se nadechnout.
A víte, co se stalo?
- Nezkrachovala jsem ani já, ani moji klienti.
- Přestala jsem Instagram tolik hlídat, byla méně online, více v tom světě reálném.
- Začala si všímat maličkostí, o kterých bych chtěla psát.
- Psala jsem osobní články.
- Zvýšila se čtenost a dosahy blogu.
- Ale především - zjistila jsem, kdo to respektovat dokáže a kdo nikoli. Nikdo z platících klientů neměl s mým rozhodnutím problém, přestože jim běžely valentýnské kampaně. Mnoho neplatících klientů naopak stále něco chtělo, vyžadovalo, nedejbože očekávalo.
Tak jsme se rozloučili.
Vytáhli kapesníčky a zamávali si.
Bylo to dojemné.
Jsem ráda, že jsem to podstoupila.
Vřele doporučuji!
LvK
foto: @dianhrnchv, košile: @laho_atelier
Žádné komentáře:
Okomentovat