Vysvědčení v devadesátkách




Když byly na vysvědčení samé jedničky, znamenalo to jediné: zmrzlinový pohár, který každá cukrárna ve městě dávala nám šprtům zadarmo. Já na něj chodila se svým sousedem z lavice Honzou. Jednak nám už někdy v druhé třídě přišlo nepatřičné chodit s rodiči a taky už nám bylo jasné, že to není žádná podpora chytrých nebo mazaných dětí, ale lákadlo, jak dostat do cukrárny celé rodiny se všema babičkama, dědečkama, rodičema a dětma, co nebyly tak chytrý, přesto pohár chtěly, a tak se jim musel kupovat. 

Takovou tržbu jsme cukrárnám rozhodně nechtěli dopřát, protože jsme měli pocit, že ten pohár je zasloužený a nic tak zadarmo nemáme. Honza byl génius a já mu dělala PR. Málo kdo z dětí a učitelek chápal hloubku jeho úvah a já je tak tlumočila všem, kdo byl ochoten (nás) aspoň trochu poslouchat a podvolit se našim naprosto geniálním nápadům. U toho poháru jsme se tak na dva měsíce loučili s veškerou zábavou, kterou nám tohle otročení nebohých kamarádů přinášelo. Dva měsíce prázdnin, jeden bez druhého, to byla nepřekonatelná dětská bolest. 

Po poháru mě čekalo nutné kolečko u příbuzenstva, abych všem mohla ukázat vysvědčení jako důkaz, že mám ještě šanci. Bylo krátce po revoluci, svobodné divoké devadesátky, to ty jedničky na vysvědčení ještě něco znamenaly. To ještě byly příslibem, že když se naučím anglicky, vezme si mě jeden ze synů princezny Diany, a když malou násobilku, dokážu tenhle stát ojebat stejně chytře jak tehdejší (dnešní?) političtí lídři. 

Babičky a tetičky mě chválily, žvatlaly na mě a krmily mě, děda svou pýchu vyjádřil daleko pragmatičtěji. 

"Támhle na poličce mám kasičku, co tam najdeš, to je tvoje," říkal mi s každým vysvědčením. 
Do kasičky házel desetikoruny a když jsem je slavnostně přepočítala - což byla asi má jediná oblíbená matematická činnost - byla to leckdy závratná částka. Aspoň v očích dítěte. 

Vždycky, když mi ta částka přišla neadekvátně vysoká, tak jsem si vzpomněla na všechno to utrpení při hodinách matiky, výtvarky a tělocviku, a rychle jsem se uklidnila. Bylo to vydřený. Peníze jsem sbalila a přesypala k sobě do prasátka, že si za to jednou koupím barák. 

A tady bych ty vzpomínky na vysvědčení raději ukončila, ať se nerozbrečím. 
Nevím, co se stalo, že ze samých jedniček není ani barák, ani žádný z princů, natož nějaká pořádná kriminální činnost. Někde mi nejspíš zapomněli říct, že jediný jedničky, na které se budu moc v životě spolehnout, jsou ty v podprsence. 

Čert vem vysvědčení! 
Krásné prázdniny, 
LvK



5 komentářů:

  1. Náhodou, jedničky v podprsence jsou velká životní výhra 👍 ráda vyměním 😁

    OdpovědětVymazat
  2. Moc milý článek a peníze za vysvědčení se vždy hodily ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ach jo,nostalgie,taky jsem mívala jedničky,z matematiky 2 a hoooodně vydřenou.
    Nejsem příliš logická,výhra nebo prokletí? Nevím,ať tak,či tak,mám barák,žádné,
    luxusní sídlo,ale moje. Princové jsou zadaní,posledního sbalila Popelka.
    Kriminální činost? Třeba by to bylo vzrůšo,ale k tomu jsem zatím nedošla,
    možná to teprve přijde.
    Jedničky v podprsence,jako životní výhra? Pisatelka je blázen.
    Taky se občas vracívám do minulosti,někdy cítím velkou úzkost,že už to nikdy nebude.
    Jo,vzpomínky některé jsou báječné,jiné bych vymazala z paměti,ale tak to prostě je.
    Luci,co Vy víte,třeba jednou budete mít domeček snů.ale s tím princem nevím,nevím.

    Kdysi jsem četla- Je potřeba doufat a věřit,že se stane zázrak a udělat všechno proto,aby
    se zázrak stal a pak se zcela jistě stane.

    OdpovědětVymazat
  4. U mě neznamenalo vysvědčení zmrzlinový pohár, ale kinder vajíčko. Do dneška si pamatuji, jak jsme šli s babičkou a tátou do místního obchodu s vysvědčením a já si vybral od babičky kinder vajíčko. Když se pak táta zeptal, co bych chtěl koupit od něj, tak jsem odpověďěl: Tak třeba taky.😁 A jak dopadlo to tvoje prasátko? Už je rozbité nebo stále spoříš na ten barák? :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Tome!
      Myslím, že bych pořád nějaký prasátko využila! Je sice už rozbité, ale furt tam není dost na ten barák. Nevím, kde je chyba :D

      Vymazat