Nemůžeš? Přidej! Oh wait!

Občas mám pocit, že je svět poháněn motivačními citáty.
Vážně tak rychle ztrácíme motivaci nebo potřebujeme být denně ujišťováni, že máme následovat své sny, protože jednou to už docela určitě přijde a pak...?

Nemůžeš? Přidej!
Nemůžeš? Ještě stokrát můžeš! 
Zvládl si to? Tak miř ještě výš. 
Nejde to? Přidej! 
Je celosvětová pandemie? Přidej! V čemkoliv, hlavně přidej! 

Motivační citáty ve mně vzbuzují úzkosti: řadí totiž výkon nad přirozenost každého z nás. 
Vnímám taky tenkou hranici mezi "mám sen" a "potřebuju (si) něco dokázat."

A to není otázka snu, ale sebevědomí. 
Jenže sebevědomí stojí na docela jiných základech, než na dokazování si. 

O vlastní motivaci jsem mockrát přemýšlela. V momentě, kdy motivovat potřebuju to však většinou ukazuje, že jdu špatně, že tudy ne, holka, tudy ne. Mockrát jsem se snažila namotivovat, přesvědčit sama sebe, aby se stejně ukázalo, že tudy ne, holka, tudy ne. Můžeš si dělat plány jak chceš, ale jdeš blbě! 

Obdivuju lidi, co žijí s lehkostí, už jsem o tom mockrát psala. 
Nepotřebují se utvrzovat v tom, co dělají, protože vědí, proč to dělají. To je jejich motivace, kterou nemusejí hledat na sítích. Ono proč totiž nikde nevyčtou, dokud jej nenajdou sami v sobě. 

Aktuálně máme lockdown s restrikcemi, které příliš nepřejí plánům, vyšším cílům, výkonům. 
Lockdown přeje tomu, abychom v ušetřeném čase mohli hledat ono proč. 
A to je báječná třeba technika W.O.O.P. 

A ta občas ukáže věci! 
LvK

1 komentář:

  1. Pěkné postřehy. V minulé práci měl ředitel na stěně: Kdo se přestává zlepšovat, přestává být dobrým...
    Motivace jak cyp:)

    OdpovědětVymazat