Ložnice má vysněná

Je to rok, co jsem se nastěhovala do nového bytu.
Bytu, který má původní, sto let staré dveře, vysoké stropy a obrovská okna.
Právě dveře jsou pro mě naprosto zásadní - nesnesu, aby některá místnost neměla vlastní dveře. Je to nějaká moje obsese, že každá místnost má svůj účel a musí se tím pádem zavírat. Nesnesu pocit otevřených dveřích. 

Neptejte se proč. Sama to nevím. Všichni jsme nějak poškození. S otevřenýma dveřma mám pocit, že uniká energie, že například do ložnice, která má sloužit k odpočinku, proudí energie z pracovny, která naopak podněcuje k co největším výkonům.

Co se ložnice týče, držím ji daleko od veškerého elektrosmogu:

  • V bytě vůbec nemám televizi. Za celý svůj dospělý život jsem neměla potřebu si televizi kupovat. Pamatuji se na televizi v obou italských bytech, kde jsem první rok ladila MTV jako kulisu k práci a druhý rok už z televize jen utírala prach. 

  • Nepotřebuju žít ve velkém bytě, ale potřebuju mít oddělenou ložnici od pracovny. Od pracovního stolu navíc musím koukat z okna, abych zrelaxovala oči, případně pozorovat detaily venkovního světa, když už mi to nemyslí. 

  • V ložnici nemám jedinou kytku, stále nevím, které jsou do ložnice vhodné. Doporučíte mi něco? 

  • Naopak mám ráda, když v ložnici mám toaletní stolek s parfémy, zrcadlem a kosmetikou. Nejkrásnější ložnici jsem měla v prvním, zcela renesančním bytě ve Florencii, kde byly kromě nočních stolků ještě dva toaletní, šicí stroj a balkon do vnitrobloku. Samotná postel sice možná byla rozežraná červotočem, nicméně estetický zážitek byl dokonalý. 

  • V druhém italském bytě měla ložnice koupelnu se záchodem. To nebylo úplně estetické, zato enormně praktické. 

  • V bytě na Žižkově byla ložnice propojená (bez dveří!) s kuchyní, což v reálu znamenalo, že když vstane ten druhý, aby si udělal snídani či ranní kávu, vstáváte - chtě nechtě - taky. 

  • V příštím bytě chci mít ložnici do vnitrobloku nebo s výhledem do zeleně, ve vysokém patře, abych mohla spát s otevřeným oknem dokořán a budila mě maximálně tak kukačka.

Jaká je vaše vysněná ložnice? 
A co vám přes práh ložnice nesmí? 
LvK

HERZLACK: Nové veganské 15 free laky na nehty a soutěž!

Letní předsevzetí, vyhrát si s manikúrou a dát šanci i jiným, než průhledným lakům, se snažím plnit.
Přírodní kosmetika nabízí šetrné laky na nehty často jemných nebo klasicky sytých barev, což chápu, je to snadno prodejná sázka na jistotu. 

Do Česka teď vplula nová německá značka laků na nehty Herzlack, která nabízí laky veganské a daleko šetrnější k našemu zdraví, než klasická konvenční varianta, přitom doslova hýří netradičními barvami. Na podobně širokou škálu barev jsem zatím u jiné značky nenarazila: mám pocit, že ať už budu chtít jakýkoliv outfit dokořenit výrazným lakem na jakoukoliv událost, asi si tu pokaždé dokážu vybrat patřičný odstín. 

Výdrž

Vás ale bude nejspíše zajímat složení a výdrž. 
Výdrž je standardní - při mytí nádobí jednou denně mi perfektní manikúra vydrží rovné 3 dny.
Následující den už se začíná místy lehce olupovat.
U pedikúry je výdrž o něco delší, na nohou mi barva vydrží úplně bez problémů 7 dní. 

Šetrné složení

Herzlack jsou 15 free, tedy neobsahují 15 nejhorších složek, které se mohou přes nehtové lůžko vstřebávat:

  • toluen
  • xyleny
  • kafr
  • formaldehyd
  • formaldehydové pryskyřice
  • etyl tosylamidy
  • trifenyl fosfáty (TPHP)
  • kalafunu
  • organohalogenní sloučeniny (AOX)
  • parabeny
  • silikony
  • eugenol
  • benzofenony 

Můj výběr


Samozřejmě jsem chtěla sáhnout po barvách francouzské manikúry nebo neutrálních pastelových barvách, a místo toho si vzala 018 EMERALD odstín, který je na mě nezvykle tmavý, přitom smaragdově tajuplný, zářivý a rozhodně netradiční. Je jako smaragdový šperk: poutá pozornost, když někomu podám ruku, skvěle zafungoval jako kontrast i u béžových, šedých či světlých vršků. Pozvedne i zajímavé, výrazné prsteny a dotvoří tak celkový dojem dokonale pěstěné ručky! 

A soutěž: 


Na mém Instagramu (níže) akorát probíhá soutěž o 3x 2 Herzlack laky dle vašeho výběru. 
I když Herzlacky nabízejí ještě péči o nehtové lůžko, podkladové báze a zpevňující laky, myslím, že většinu z nás zlákají právě zajímavé odstíny! Vytoužené barvy si lze vybrat buď přes e-shop, nebo se zajít podívat přímo do Element of Beauty prodejny hned u výlezu metra Hradčanská. Soutěž potrvá do pátku 30.7. 
LvK

Letní krása Stockholmu

Pamatuju si, jak jsme na hotelovce, ve třídě, kam jsme chodili na angličtinu, měli na dveřích plakát Stockholmu z ptačí perspektivy. Město na vodě mě uchvátilo okamžitě a nikdo z učitelů se pak nemohl divit, že jsem o hodinách nedávala pozor. Tam někde jsem si řekla, že se do Stockholmu podívám a upřímně: trvalo mi to příliš dlouho. 

Zpětně si říkám, že Stockholm, resp. Skandinávii jsem si měla prosadit už minimálně před deseti lety. Že jsem tam tentokrát vyrazila tak bylo naprosto spontánní rozhodnutí, kdy už jsem nechtěla čekat. A myslím, že žít z toho budu ještě dlouho: nezažila jsem snad krásnější místo, i když si uvědomuju, že třeba v prosinci bych mluvila nejspíš jinak. Teploty mi přály - neklesaly pod příjemných pětadvacet stupňů, naopak místy atakovaly třicítky. 

Pořád jsem tak trochu v přístavu, pořád si tam čtu knížku na lavičce, pořád rozjímám nad krásou místa. U Stockholmu rozhodně platí, že je dobré nasadit pohodlné boty a aspoň tu centrální část si celou projít. Díky tomu narazíte na všechny památky i atrakce, které doporučují v průvodcích, plus ještě něco, co vás osobně třeba chytne za srdce. Stockholm je určitě město, kde se vyplatí zaplatit si vyhlídkové cesty lodí (včetně jejich MHD). Já si je dávala i několikrát denně, bylo to poznávání z druhé, méně známé a méně turistické strany. 

A je dobré mít se na pozoru před second handy, o nichž nám toho Google sice moc nepoví, o to zajímavější kousky tam můžeme najít. Myslím, že bych se vyhledáváním skvělých kousků z druhé ruky mohla živit. Vy byste mi jen nadiktovali požadavky, předali kartu a já se vydala za nosem. Na sekáče už ho mám trénovaný a občas se až divím, do jak obskurních uliček mě zavede jen proto, že tam je malý zapadlý obchůdek, kde na mě čeká přesně to, co potřebuju.

Ze Stockholmu jsem si přivezla letní kalhoty ze 100% tencelu, kožené šortky, které jako by mi šili na míru a halenku z hedvábí, jíž si zřejmě někdo spletl s polyesterem, jinak si neumím vysvětlit, že stála méně než deci a půl bílého vína v restauraci. 

A tak i když jsem Stockholm objevila relativně pozdě, musím doufat, že budu mít ještě spoustu příležitostí ho navštívit. A možná už je na čase objevit i další krásy Skandinávie. 

Nějaké doporučení? 
Jaké místo uchvátilo vás? 
LvK



Můj letní wishlist

 

Nedávno jsem jen tak seděla po tmě, koukala z okna na noční život pode mnou a poslouchala soundtrack dánského filmu DRUK (Chlast), který mě naprosto nadchnul. Film, soundtrack i hvězdné obsazení. V závěrečné scéně vesele tančí Mads Mikkelesen v přístavu, což mě přeneslo ve vzpomínkách do Kodaně a já si znovu chtěla dopřát severskou krásu, estetiku, architekturu, styl. 

Nevím, co mě to popadlo, ale ještě ten samý večer jsem si koupila letenky a i když Kodaň už si letos asi nestihnu navštívit, mířím ještě o trochu severněji. Svůj letní wishlist tak budu muset obohatit o pár lehkých svetříků, v Kodani jsem je tenkrát ocenila mnohokrát za den. 

Kdybyste se však chystali na jih, možná vám přijde vhod menší inspirace udržitelné módy z přírodních nebo recyklovaných materiálů. Menstruační plavky k moři, šaty a sukně například ze lnu, pohodlné botky, o kterých jsem psala zde a slaměná taška na pláž či na piknik. Tu - a ještě slamák - si stále chystám nakoupit ještě toto léto, jelikož jsem začala znovu chodit na farmářské trhy a pikniky s kamarádkami. Velice roztomilý a naprosto neotřelý doplněk v opravdu neotřelých barvách mi přijdou malé kožené kabelky Primavera od Francesco Gattino, kde oceňuju nápad a precizní zpracování kůže. A nakonec přidávám své oblíbené "vintage garmets" z malého internetového obchůdku, který už dlouho sleduju. Primárně noční košilky a šaty z hedvábí z druhé ruky (a z dob dávno minulých) mi přijdou velice půvabné, cudně sexy a úžasné právě pro horké letní dny! 

Ať už trávíte léto kdekoliv a jakkoliv, nechť na něj jednou s radostí vzpomínáte! 
Krásné léto, 
LvK

Šaty jak pro aristokratku & letní plány

Letos už chci vyrazit za hranice. Aspoň na malé, krátké dovolené. Před covidem jsem si dělala pětidenní výlety do Londýna, Kodaně a Lisabonu a slíbila si, že když mi čas neumožní dlouhé dovolené, budu si dělat aspoň krátké radosti. Nejsem typ na exotiku, nejsem ani vodní živočich, moře mám nejraději jako součást nedotčené přírody či města, které samo o sobě má nějakou duši, historii...

Toužím podívat se do Vídně. Vyrazit s kamarádkou autem, procházet galerie (naposledy jsme kvůli Kubrickovi v Londýně dobíhaly letadlo a dodnes ani jedna nechápeme, jak jsme to zrovna my dvě mohly uběhnout!), začínat den v kavárně, dopřát si ten nejlepší sachr a tafelspitz a být u toho neskonale elegantní. 

Tyhle šaty Šachová dáma budou první, které do Vídně přibalím. Jsou to šaty jak pro aristokratku, přesto neuvěřitelně pohodlné, postavě lichotící, rafinované svými detaily. Našla jsem k nim boty, ve kterých zvládnu i dlažební kostky a kilometry cupitání po městě bez jediného puchýře. 

Kromě tohoto ryze holčičího úniku do Vídně bych ráda vyjela do Rakouska za přírodou na místa, která už důvěrně znám a kam se ráda vracím. Od děství jsem například nebyla v Hallstatu, v té snad nejkrásnější vesničce Evropy. Dlouho jsem pak nevyrazila ke Krimmelským vodopádům nebo na vodní zámeček Ort. Na podzim pak doufám, že se dostanu do Wachau do biodynamických vinic Nikolaihofu. 

I když je Rakousko mou nejoblíbenější zemí, láká mě i prodloužený víkend například v Oslu či Stockholmu. Uvidíme, jestli a kdy to zvládnu! 

Kam se chystáte vy? 
Máte nějaká doporučení ve Vídni? Ocením i vintage shopy, blešáky a tipy na tamější restaurace. 
LvK

Šaty: Šachová dáma
Pásek: Kožený variabilní pásek La Femme Mimmi

Červen jedné Lucie (a na co se těším v červenci)

Červen byl v plném nasazení.
Je to skoro neskutečné, ale znovu se rozjely tiskovky, znovu se otevřela výstava v Obecním domě iMucha, na kterou jsem se konečně podívala a světě div se - udělalo se teplo! 

Začátek června...


Jsem hned začala focením nových fotek a lookbooku pro SilkyGang. Opět fotila Míša Džurná a byl to neuvěřitelně příjemný den s kávou na balkoně mezi foceními.

Nejlepší rozhodnutí...

Bylo začít chodit pravidelně do fitka. Za červen jsem ho navštívila snad 20x a i když tedy nemůžu říct, že oněch 21 dní cvičení by cokoliv změnilo například na mém zadku, záda si téměř každodenní protažení pochvalují. A já se konečně dokopala k nějaké fyzické aktivitě. Teď jen otázka jak dlouho mi to vydrží.

Nejlepší relax...



Byl pochopitelně v Chateau Mcely. Byla to pohádka se vším všudy, malé zastavení v těch nejrušnějších dnech. 

Největší změna...

Konečně jsem se dočkala i já: vyměnili mi stará okna za nová. Ze začátku jsem z informace, že se budou měnit krásná dřevěná okna za plastová, příliš nejásala, jelikož už ale neslyším ráno žádné tramvaje, spím teď prakticky nerušeně a daleko déle. Získala jsem rovněž široké parapety, takže jakmile přestanu okna otevírat, pořídím si na ně spoustu zeleně! 

Nejlepší pleťový olej...


Balancing pleťový olej od Booming Boom. Psala jsem o něm zde a každý večer jej ocenila pro jeho svěží vůni a lehkost, se kterou se do pokožky vstřebává. 

Nejlepší film...

Chlast! Dánské drama s vynikajícím scénářem je dlouhou dobu velice zábavné, ale vlastně víte od první minuty, jak moc se to zvrtne. Chlastá celá země, ale parta nejlepších kamarádů a učitelů ze střední pojme popíjení jako vědecký experiment. Moje první kino po roce a hned nadšení. Božský Mads Mikkelsen navíc tančí. Opakuji: Mads. Mikkelsen. Tančí. 

Na co se těším v červnu...

Na divadlo...

Hned příští týden mám jít na letní scénu Vršovického divadla Mana na "Vršovice jsou zlatý, řek´ tatínek." Letní scéna v Heroldových sadech, tedy v mém "hoodu", mi rozhodně neunikne.

Na dovolenou...

Dovolenou si letos přeji, přesto neplánuji příliš dopředu. Toužím po rakouské přírodě i stylovém výletě do Vídně. Vídeň mi vždy z celého Rakouska dost unikala, plánuju si ji tak projít, vyrazit do muzeí, po kavárnách a prochodit tam nejedny boty! 

Na rozlučku se svobodou...



Své sestry. Sice jsem to ještě nezorganizovala a absolutně netuším, co bude půlnoční překvapení, ale to není nic, co bych o půlnoci se sklenkou prosecca nedokázala vyřešit. 

Co dělá radost vám? 
LvK