Na letošní Vánoce se opravdu těším!

Letos se na Vánoce opravdu těším! Po dvou letech bez pejska, během kterých mi chybělo to jeho nadšení, kdy mohl vlítnout mezi dárky pod stromeček, mám zase štěně, které sice ještě netuší, která bije, ale rád se ujme čehokoliv, co se dá kousat a ničit. Radost má ze všeho, všechny má rád, všechno mu chutná a taky často vymýšlí, co by vymyslel. 

Jestli přežije vánoční stromek, tak mu mezi dárky schovám jeho oblíbené dobroty, možná i nějakou svou ponožku, roličku od toaleťáku a tamponky na odličování, které cupuje nejradši a vypustím ho na lov. 

Jestli přežijí vánoční dárky, tak doufám, že mezi nimi najdu všechny knížky, co jsem si přála. Knížky vůbec čtu nejradši během Vánoc a zimy. Je zajímavé, jak se vzájemně poskládají tak, že naprosto dokonale sednou do dané nálady nebo životního období. Jedna knížka rok dokonale uzavře a druhá ho výborně začne. 

Každoročně před Vánoci si dopřávám jedno své guilty pleasure, za které se vždy po Vánocích ledatak stydím. Jak se celý rok nekoukám ani na filmy, ani na seriály, tak advent si dávám všechny nové vánoční filmy. Abych se jakože dostala do nálady. Vždycky mě ale ledatak pobouří, jak špatné to z většiny je. Letos jsem například vypozorovala, že produkce Netflixu používá snad ve všech svých vánočních filmech stejné repliky a to nehledě na děj. 

Letos nejvíce frčí: "Jdi za svými sny. Vždyť jsou Vánoce!" Tuhle větu řekne jeden hlavní hrdina druhému hlavnímu hrdinovi a to bez obměny, liší se pouze tím, kam do děje ji scénárista umístí, nejčastěji je to však v druhé půlce filmu, zřejmě proto, abych nepřepínala. Což je těžké. Zvlášť, když už vím, že po této větě bude s největší pravděpodobností následovat vzájemný polibek, protože jeden nebo druhý hlavní hrdina pochopil, že to je jeho sen, za kterým si o Vánocích musí jít. 

Ale mně to nevadí. S hezkými vánočními dekoracemi, trochou sněhu a aspoň trochu příčetnými outfity (což tedy Netflixu můžu vytýkat jen v několika málo případech, nicméně filmy, které se odehrávají na Severním pólu, na Aljašce nebo někde na Sibiři a kde chodí lidi bez šály, rukavic a neumějí si ani dopnout bundu, přepínám okamžitě. Jsem ochotná jim odpustit sladkobolné řeči, když jsou ty Vánoce, ale nebudou mít v tom mrazu rozepnutou bundu a holý krk!

Další důvod, proč se tedy opravdu těším na Vánoce je ten, že stejně skončím u těch ověřených a dobrých vánočních filmů, půjdu se po stopadesáté podívat, jak Mokří bandité zkoušejí vykrást McCallistery, na to, jak Colin Firth pomůže s přípravou modré polévky nebo jak nesnáší úhoře, a bude mi dobře. 

A pak si půjdu číst všechny ty knížky a po zbytek roku už budu jenom sekat latinu! 
Jak a na co se těšíte vy? 
LvK

Žádné komentáře:

Okomentovat