Dostala jsem termín, který si mám rezervovat pro menší výlet, ale ještě týden předem jsem netušila, kam pojedu. Mělo to být překvapení do poslední chvíle, ale covidové restrikce a odbavení letu si žádaly moje číslo občanky a pasu, a tak se brzy ukázalo, kam se pojede:
do Dublinu, druhé domoviny mého přítele, který v irské metropoli strávil téměř celý svůj dospělý život.
Přehodila jsem tak pár schůzek, naleštila pohodlné boty, které se mnou už prošly pořádný kus země a zabalila si spoustu vlněných svetrů a jelo se. V Dublinu jsem nikdy předtím nebyla, i když jsem v době svého života v Itálii měla za sousedy irský pár, s nimiž jsem kdysi slavila i St. Patrick´s Day, a tak jsem doufala, že zažiju typickou atmosféru v Irish pubech, irskou muzikálnost i bezprostřednost.
Covidové restrikce však aktuálně povolují barům a restauracím zavírat už v osm večer a zásadně omezily i kapacitu provozu. "Tady se dříve nesedělo v kójích, jak tu sedíme my, všichni jsme postávali s pivem u baru a bylo tu narváno," říkal přítel, když jsme zavítali do populární The Stag´s Head. Řada pubů a restaurací byla stále zavřená. Škoda. Až poslední večer jsme na hotelovém baru poznali partičku Irů slavící zásnuby, kteří nás - a další irský pár - pozvali mezi sebe. Pověstná družnost a přívětivost se mi potvdila. Kdyby nebylo zavíračky, jistě by se začalo zpívat a tančit!
Dublin je snad první město, kde jsem neotevřela ani mapu, ani průvodce. Nebylo to potřeba. Můj osobní průvodce mě protáhl celým městěm a vyprávěl historku za historkou, vzal vlakem do vesničky Dalkey, kde jen patnáct minut od centra Dublinu začíná naprosto jiný svět - nespoutané moře, tuleni, spousta otužilců a klidně i delfíni.
I když bych Dublin nenazvala přímo "beautiful" - Praha je oproti němu prvoplánová kráska - přišlo mi daleko víc "charming" než většina metropolí, které jsem kdy navštívila. A přestože nejsem pivař a nevím, co by se mnou udělalo takové tour po irských pubech, doufám, že jednou tu typickou atmosféru ještě zažiju!
Co z Dublinu mi doporučíte navštívit?
LvK
 |
| Dublinské ráno. Rozednívat se začalo až kolem deváté ranní. |
 |
| 8 stupňů Celsia bylo už dopoledne. Tady se už protrhávala mračna... |
 |
| Dalkey Island... |
 |
| ...musí být ráj na zemi, minimálně na severu. |
 |
| Po pobřeží jsem se vraceli zpět... |
 |
| ...až do přístavu Dún Laoghaire. |
 |
| Na večeři jsme chtěli zajít k O´Neill. Zavřeno. |
 |
| J.W. Sweetman Craft Brewery s výhledem na noční Dublin byla však skvělá alternativa! |
 |
| A když v Irsku... |
 |
| ...tak prostě musí mrholit, foukat, poprchávat. |
 |
| Stmívat se začalo někdy kolem čtvrté odpoledne, nejvíc si tak budu pamatovat večerně nasvícený Dublin! |
Dublin je moje druhé nejoblíbenější evropské město, taky už se těším, až se tam znovu podívám! Neplánujete* sepsat článek o seznámení se současným přítelem? Pamatuju si dodnes, jak jsem se smála nad článkem o seznámení s Holanďanem; bylo by skvělé moci znovu zahlédnout tu lehkost a vtip vašich textů.
OdpovědětVymazat*přiznávám, je to pro mě bizarní, ale ač pravidelná čtenářka od samého začátku, netroufám si tykat. Snad to příliš nevadí!
Anna
Milá Aničko,
Vymazatklidně mi tykejte, ještě nejsem zase tak stará :-)
A děkuju moc. S přítelem jsme se potkali klasicky při práci, takže to je vlastně trochu nuda. :-)