DUBLIN v době covidu

Dostala jsem termín, který si mám rezervovat pro menší výlet, ale ještě týden předem jsem netušila, kam pojedu. Mělo to být překvapení do poslední chvíle, ale covidové restrikce a odbavení letu si žádaly moje číslo občanky a pasu, a tak se brzy ukázalo, kam se pojede: do Dublinu, druhé domoviny mého přítele, který v irské metropoli strávil téměř celý svůj dospělý život. 

Přehodila jsem tak pár schůzek, naleštila pohodlné boty, které se mnou už prošly pořádný kus země a zabalila si spoustu vlněných svetrů a jelo se. V Dublinu jsem nikdy předtím nebyla, i když jsem v době svého života v Itálii měla za sousedy irský pár, s nimiž jsem kdysi slavila i St. Patrick´s Day, a tak jsem doufala, že zažiju typickou atmosféru v Irish pubech, irskou muzikálnost i bezprostřednost. 

Covidové restrikce však aktuálně povolují barům a restauracím zavírat už v osm večer a zásadně omezily i kapacitu provozu. "Tady se dříve nesedělo v kójích, jak tu sedíme my, všichni jsme postávali s pivem u baru a bylo tu narváno," říkal přítel, když jsme zavítali do populární The Stag´s Head. Řada pubů a restaurací byla stále zavřená. Škoda. Až poslední večer jsme na hotelovém baru poznali partičku Irů slavící zásnuby, kteří nás - a další irský pár - pozvali mezi sebe. Pověstná družnost a přívětivost se mi potvdila. Kdyby nebylo zavíračky, jistě by se začalo zpívat a tančit! 

Dublin je snad první město, kde jsem neotevřela ani mapu, ani průvodce. Nebylo to potřeba. Můj osobní průvodce mě protáhl celým městěm a vyprávěl historku za historkou, vzal vlakem do vesničky Dalkey, kde jen patnáct minut od centra Dublinu začíná naprosto jiný svět - nespoutané moře, tuleni, spousta otužilců a klidně i delfíni. 

I když bych Dublin nenazvala přímo "beautiful" - Praha je oproti němu prvoplánová kráska - přišlo mi daleko víc "charming" než většina metropolí, které jsem kdy navštívila. A přestože nejsem pivař a nevím, co by se mnou udělalo takové tour po irských pubech, doufám, že jednou tu typickou atmosféru ještě zažiju! 

Co z Dublinu mi doporučíte navštívit? 
LvK 

Dublinské ráno. Rozednívat se začalo až kolem deváté ranní. 
8 stupňů Celsia bylo už dopoledne. Tady se už protrhávala mračna...
Dalkey Island...
...musí být ráj na zemi, minimálně na severu. 
Po pobřeží jsem se vraceli zpět...
...až do přístavu Dún Laoghaire. 
Na večeři jsme chtěli zajít k O´Neill. Zavřeno. 
J.W. Sweetman Craft Brewery s výhledem na noční Dublin byla však skvělá alternativa! 
A když v Irsku...
...tak prostě musí mrholit, foukat, poprchávat. 
Stmívat se začalo někdy kolem čtvrté odpoledne, nejvíc si tak budu pamatovat večerně nasvícený Dublin! 

2 komentáře:

  1. Dublin je moje druhé nejoblíbenější evropské město, taky už se těším, až se tam znovu podívám! Neplánujete* sepsat článek o seznámení se současným přítelem? Pamatuju si dodnes, jak jsem se smála nad článkem o seznámení s Holanďanem; bylo by skvělé moci znovu zahlédnout tu lehkost a vtip vašich textů.

    *přiznávám, je to pro mě bizarní, ale ač pravidelná čtenářka od samého začátku, netroufám si tykat. Snad to příliš nevadí!

    Anna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aničko,

      klidně mi tykejte, ještě nejsem zase tak stará :-)
      A děkuju moc. S přítelem jsme se potkali klasicky při práci, takže to je vlastně trochu nuda. :-)

      Vymazat