Gesta lásky

Jedním z důvodů, proč jsem si letos dopřála #ÚnorBezReklam bylo, abych se vyhnula veškeré komerci před Valentýnem. Nechápejte mě špatně, já mám Valentýn ráda. Všeobecně mám ráda každou příležitost k oslavě ve dvou, kdy se slavnostně oblečeme, já vyvětrám ty nejhezčí šaty a nejvyšší podpatky a uděláme si ten večer hezký i bez dárků.

To poslední, co bych si k Valentýnu přála dostat, by byl tolik inzerovaný vibrátor. V těsném závěsu by ho však následovala párová trička, párové trenýrky, srdíčkové polštářky a hrnečky s vyznáním lásky. Asi jediné, co bych vzala na milost, by byla kytka, dobrá bonboniera a láhev šampaňského. 

Ale co mám ráda - a Valentýn tomu nahrává - jsou gesta lásky. 
Nedávno jsem přemýšlela, jestli ta malá a každodenní gesta lásky umím postřehnout, jestli si je dokážu uvědomit, ocenit a radovat se z nich. Čím jsem starší, tím méně mi připadají důležitá slova, potažmo velká milostná vyznání, o to víc však oceňuji činy. Všichni dáváme svou lásku najevo jinak, zvlášť muži a ženy, a tak se snažím nelpět na svých představách. 

Otázka tak není CO k Valentýnu, ale JAK svou lásku vyjádřit.
A taky: jak vyznání lásky pochopit i bez všech těch srdíček, hrnečků, párových trenclí a...vibrátorů. 

Co máte v plánu vy? 
LvK

Žádné komentáře:

Okomentovat