Skandinávie 4. den: Geiranger Fjord & Tonda


Probudí mě zima. Je pár stupňů nad nulou, když se probouzíme do čtvrtého dne našeho poznávacího zájezdu. Dneska budeme sedět valnou většinu dne v autobuse, pojedeme totiž na Geiranger Fjord, kde nastoupíme na výletní loď a projedeme se kolem známých vodopádů: Sedmi sester a Nápadníka. 
A jelikož už jsem zmínila autobus, musím zmínit i řidiče Tondu. 

Je to klasický postarší bručoun, ne příliš ochotný a už vůbec ne milý, má však jednu velice zajímavou úchylku. Nemyslím to nějak špatně - všichni jsme nějakým způsobem poznamenaní. Všichni jsme na něco přecitlivělí. Všichni máme nějakou tu libůstku, že ano. A tak jedině kvituji, že Tonda se za tu svou nestydí: je háklivý na svůj autobus a s každou muškou, která se rozplácne na předním skle, dostává tik. 

"Deset minut pauza na čůrání," hlásí Vojta, náš průvodce, když Tonda staví na benzínce. 
Stavěli jsme před půl hodinkou, jsme vyčůraní na půl den dopředu, nikomu se nechce, raději bychom pokračovali, ale víme: pauza není kvůli našim životním potřebám. Pauza je kvůli tomu lejnu, co přiletělo na boční stranu skla, které musí Tonda bezpodmínečně vyčistit a celé sklo znovu přeleštit. 

Tonda miluje leštění. A nestydí se za to. 
Zatímco tak postáváme na mírném dešti na parkovišti a dožadujeme se od Tondy buď granulovaného čaje, instantní kávy či Radegastu, Tonda nemá čas. Leští přední sklo, boční skla, případně okna autobusu v případě, že by si na sklo někdo položil hlavu a zanechal tam mastné kolečko kožního mazu nebo stopu po slině. 

Pakliže čůráme o něco déle, vezme vlhký hadřík a začne utírat prach z palubní desky. A pokud by pauza trvala déle jak 20 minut, přestříká Tonda volant dezinfekcí a začne horečně leštit i volant. Pozor, teď se bavíme o každé čůrací pauze.


Jakmile nás vysadí na místě, kde máme strávit celý den, do žil se mu vlívá radost ze života: bude zametat, vytírat, luxovat každou sedačku, vyprazdňovat síťky před námi ("protože taková síťka stojí 1100 Kč a pokud zjistím, že ji někdo vytáhl, nechám mu ji zaplatit!"), třídit odpad a pokud si - nedej bože - necháte na sedačce svetr, což ho zřejmě činí naprosto nepříčetným, úhledně vám ho složí do komínku a dá do úložného prostoru. 

Geiranger Fjord je nádherný kus přírody a i když prší, koukáme všichni s otevřenou pusou. Na nějaký norský deštík je Tonda připraven a když nastupujeme do busu, tak nám přistaví červený kobereček a bez řádné očisty obuvy nás nepustí dovnitř a jdeme pěšky. 

Když dorazíme do kempu, abychom si mohli pochutnat na vybrané české gastronomii, začíná Tondovi teprve pré: může vzít celý autobus mejdlem! Ještě o půlnoci, když jdeme do sprch, se v buse svítí a Tonda leští. Zrovna vykartáčoval každé sedadlo a nyní kartáč pečlivě obírá od každého jednoho chlupu a vlasu. 

Kdy Tonda spí, nevíme. V šest ráno, když se znovu řítíme se umejt, už je Tonda na nohou a se slzami v očích sleduje, jaké stopy mu norský "deštík" přes noc provedl na právě vyleštěném skle. 

"To bude dobrý," utěšujeme ho, zatímco si důkladně otíráme boty do červeného koberce. 
A to ještě nevíme, že nás čeká kritický 5. den. 
O tom zase až příště! 
LvK


Žádné komentáře:

Okomentovat