Jak změnit své myšlenky o penězích, aby se změnil i obsah naší peněženky?



Bohatství není přímý produkt tvrdé práce, vzdělání, štěstí ani talentu. Bohatství je jakýsi vedlejší produkt našich bohatých podvědomých vzorců. Tudíž otázka zní: jak změnit své myšlenky o penězích, aby se změnil i obsah naší peněženky?

To vám prozradí článek T.Harv Eker: Učitel světových milionářů.  Multimilionář T.Harv Eker v sobě začínal rozvíjet teorii o duševním stavu v souvislosti s finanční situací. Co je tedy k bohatství potřeba, říkal si.
Vzdělání nebo přirozená inteligence?
Dovednosti, znalosti nebo jejich načasování?
Pracovní pohoda nebo tvrdý dril?
Pracovní návyky, kontakty nebo štěstí?
Práce, podnikání či chytré investice?



Odpovězme si každý sám. Nakonec je ale důležité vědět, že...bohatí lidé nechávají peníze, aby na ně pracovaly. Chudí lidé pracují na své peníze!

Návrat ke kořenům...návrat do Plzně:-)

Tak trochu idea:-)


Zdravím vás!

Právě se zahřívám u topení po celodenním focení s jedním plzeňským panem fotografem. Chci říct, nebyla zima, ale prochladla jsem perfektně:-(.

Na jeho nabídku jsem kývla, neboť myšlenka, že opět pojedu do Plzně - do města, kde jsem strávila 4 nejkrásnější roky svého života, byla ohromující. Studovala jsem hotelovku na Borech, žila na intru, utíkala v noci, jezdila 3x týdně za prací do Prahy (a pak už za chlapama), lhala o svých brigádičkách i o tom, kde trávím noci.

Moje úplně první profi fotka z roku 2007


Milovala jsem ten dobrodružný život - kam vítr, tam plášť. Nafotila jsem tam své první fotky, dostala první práci jako hosteska a splnila si mnoho snů. Našla stovky úžasných přátel a získala pocit, že PLZEŇ je to nejkrásnější a vlastně zcela nejideálnější město k životu.

Pak jsem se přestěhovala do Prahy, do Florencie a dneska si nostalgicky říkala, že já blbá nezůstala v Plzni:-). Ale všechno má svůj čas a ten když uzraje, je čas jít dál. A tak jsem sbalila svých "pár" švestek a odjela za novým životem. Ale dneska se vrátila a stačila se sejít s těmi, které mám ze srdce ráda.

Je krásné žít v Plzni, zvlášť pokud si zvyknete na to jejich otravné tútání a slovíčka jako JAKPA, COPA, SKOPČÁCI, VOŠOUCHY, ŠÚROVAT a VYPUČET.
Věřte nevěřte, tahle slova už umím za ta léta přetlumočit i do češtiny:-) :-D

Vošouchy:-)

Krásný začátek týdne přeji, Luc.

Rozhovor o blogu Život Podle Lucie

Velice vás zdravím!

Dnes je tu jen taková drobnost, kterou mám na srdci a za kterou jsem moc vděčná: byla jsem s tímto blogem zařazena mezi nejlepší české blogerky na serveru Kámoška.cz.

Najít zde můžete celý rozhovor o blogu Život Podle Lucie i další zajímavé blogerky o všem možném...
Děkuji a přeji vám nádherné dny!

Luc.

Fidel (Castro) a Julie (Capuletová)

Přejete si román opravdu hodně divoký, zvláštní, s vůní nadsázky, černého humoru a s pořádnou dávkou provokace? Pak se porozhlédněte po knize Lucie O´Bukové Fidel a Julie. Možná z toho budete v šoku, jako já...

Romeo a Julie, velká láska až za hrob. A Fidel Castro místo Romea. A taky láska až za hrob. Kubánský diktátor se zamiluje do Češky, vyšívá ji soupravu pro jejich děti, povraždí ji celou rodinu a nakonec umře!

Julie, příšerně ztřeštěná realitní makléřka, jede na Kubu s tím, že se musí naučit salsu a zažít milostné dobrodružství s krásným černochem. Salsu se naučí, osud ji ale s černochem nepřeje. Místo něho se ve hře objeví známý diktátor Fidel Castro a velká lovestory je na světě.

Fidel ji něžně ("On je tak citlivý!") vyšívá vlastnoručně šaty a hýčká ji ve svých rezidencích. Mladou, českou turistku ovšem velice zklame v sexu, Julie se odmilovává a odjíždí do Prahy, kde následně zjistí, že je těhotná. A čeká rovnou dvojčata. V tu chvíli na ni Fidel posílá špiony, aby ji ochránili. Tak ji zastřelí otce a  ostatní členy rodiny vyhodí do povětří. Je přece tak citlivý!
 
"Přiznal se mi, že se mu hodně věcí v životě podařilo, hodně ne a že už je starý a nemá rád změny. Také se přiznal, že to občas přehání, ale je zvyklý zabít určitý počet lidí za rok již od mládí a zvyk je železná košile, že kdyby jich zabil míň, připadal by si, že mu odchází síla a že už stárne. Ale že už to není co bývalo!"


Julie se nechá přejmenovat, nyní nosí příjmení Castro a je se svým (už opět) milovaným neustále v kontaktu. Ten ji naposledy pozve do Jižní Francie na dovolenou. Děti se však derou na svět předčasně a Fidel ("Je tak citlivý!") pohled na porod nevydrží, dostane infarkt a umírá.
 
"To je teda kluk statečnej, ten můj Fidel, střílet a zavírat lidi a potlačovat je, to jo, a jeden obyčejnej porod, to s ním takhle zacvičí."
  HaHaHa:-)

Národnostní mix (Aneb co je na těch cizincích tak vzrušujícího?)


Všichni milujeme cestování. Ano. Všichni také uvádíme jako své hobby poznávání nových přátel a kultur. Ano. A většina by si přála studovat v zahraničí a žít v místní rodině. ANO! Ale co když si nakonec řekneme "svatí Češi"? Nechme se inspirovat mými kamarády...

Andrea - Ital, 17 let. Spolužák z angličtiny. Nazpaměť vám odrecituje, kdy použít předminulý čas, ale když se ho zeptáte na jméno, nerozumí. Anglicky vykoktává každou slabiku a jeho argumenty jsou často jednoduše "because". Čte noviny, protože tatínek to tak dělá denně. Poslouchá vážnou muziku, protože maminka ji miluje. Nemá kamarády, protože mu rodiče vštěpují lásku k rodině. A studuje angličtinu, protože se rodiče domnívají, že jí bude potřebovat....



Francesco a Mellisa - on Ital, ona Brazilka. Nejdříve nás pozvali na brazilský oběd. Tj. hodně rýže, masa, černé omáčky, fazolí a to vše posypané oříšky. Výborné. Žijou částečně ve Florencii a částečně v Praze. Jsou velice zcestovalí a je s nimi sranda...
Francesco má neuvěřitelný slovník češtiny: "Chci švíškovou, ufaš!"
Melissa umí skvěle povídat o českém počasí: "Ty fole, tam furt leje. Kde je šluníško?" Načež vám začnou vyprávět o tom, jak je hrozné žít v Itálii a proč jet do Brazílie.

Tobias - 20 let, napůl Ital napůl Belgičan. Blonďák (jedinej široko daleko!). Cestuje si tak napůl mezi zeměmi svých rodičů a občas přistane v Praze. Létá tam hlavně za levným pivečkem a českýma holkama. A to prý jeho slečna žije v Holandsku...ach ti Taliáni!

Kelsea - 23 let, Američanka. Rozrazí dveře, přiletí jak vítr a začne se nahlas smát. Pamatuji si, že když jsme bývaly spolubydlící, vzala si vždy tisíce kosmetických přípravků do sprchy (sprchový gel, krém, lufu, peeling, šampon, kondicioner, masku, holící strojek, balzám na holení, olej po holení a ještě zásyp na pořezání). Ze sprchy vylítla s divokým zpěvem, rozhodila veškerou kosmetiku na zem a šla tancovat na balkon! Miluju ji.

Chtěla jsem si vlastně na ty cizince postěžovat, ale nějak mě přepadl stesk a nostalgie. Mám tyhle lidi asi hodně ráda...:-)

Luc.

Mé dvě americké kamarádky předvádějí svůj AMERICAN SMILE:-) 


Dnešní den jako ten nejkrásnější...

"Máme dvě uši a jedna ústa, abychom mohli vyslechnout dvojnásobek toho, co řekneme." Epiktétos

A ještě jedno povzbuzení do nového dne - článek Zapomeňte na předsevzetí, učiňte pravé rozhodnutí od Radka Novotného. Stačí se začíst a ona vlna síly a motivace přijde sama...

Takže ještě jednou - have a nice day!
Luc.

Rok 2011? Rok plný úspěchu a lásky...


Zdravím vás! Tak jak jste slavili příchod nového roku? S mým přítelem je to vždy sranda slavit - jmenuje se Silvester a hrozně rád povídá o tom, že jeho svátek slaví celý svět. Většinou také přijdeme na party a on se představí svou sladkou češtinou: "Ahoj. Jmenuju se Silvester." "Hahaha," odpoví mu téměř každý Čech "těší mě, já jsem Nový rok!"

Včera jsme ale slavili téměř v kruhu rodinném, patří-li tam naši přátele Philip a Julia. Ona je nádherná Ruska, kterou momentálně zdobí těhotenské bříško (strašně jí to sluší) a on Němec, vlastně tak trochu Čech. Přivezli si ještě ruskou maminku a anglického tatínka...seděli jsme v restauraci u Staromáku, popíjeli vodu, jedli úžasné mořské potvory i českou bramborku. A pak přišel nový rok...

Něco málo jsem o roce 2011 zjistila - bude pod vládou Venuše, planety lásky, takže témata partnerských vztahů budou zřejmě letos číslo jedna. Údajně by to měl být rok plný vnitřních změn, transformace i mírumilovných řešení a kompromisů...uvidíme, těšme se!


Ráda bych vám tedy popřála, aby byl rok 2011 pro všechny dobrým, úspěšným a plodným (ať už to slovíčko znamená cokoli) rokem plným lásky a vnitřního štěstíčka...
Jo a důležité popřát: přeji nám všem, aby všechna naše předsevzetí pro tento rok byla splněna (pokud možno sama a bez námahy, že?:-)

Luc.