Pálené pudry Cosm´etika: Jak se nelesknout na fotkách

Pravidelní čtenáři ví, že jsem ještě do nedávna byla odpůrce make-upů a pudrů.
Hlavně vysušujících pudrů.
Prostě jsem si je - vzhledem ke své hodně suché pleti - nemohla dovolit.
Názor mi ovšem změnila tato fotka.

Vidíte to "zrcátko" na čele? 
Bože, v tom byste mohli vidět vlastní odraz nebo já tím házet prasátka.
Zkoušela jsem to trochu zmatnit na počítači, ale je to takový lesk, že se mi brzy začaly ztrácet rysy v obličeji a díky mé šikovnosti i kus obočí.

Prostě nedá se svítit - potřebuju matující pudr!
A jelikož jsem zrovna na Kosmetických slevách nabízela BIO pálený pudr od Cosm´etiky, na které jsem slyšela jen samé chvály, rozhodla jsem se pro něj.

Vybrala jsem si odstín 02, zlákal mě tam ten lehký odstín dozlatova.
Jak píšu na stránkách - četla jsem, že pálené pudry nezánechávají pudrový vzhled (kdy se sypete jak panenka z cukru) a že se dobře spojí s denním krémem.
 

Navíc, pravil článek, se speciálně pálené pudry dají použít klasicky nasucho štětcem nebo navlhčenou houbičkou pro silnější krytí. Takže si vlastně člověk může vybrat, zda si jen dodá zdravou barvu nebo se postará o zakrytí maličkých nedostatků.

Vyhrát si s aplikací může každý podle svého. Mě nejvíc sedí podobný postup:

• Nanáším jen prstem na nejvíce se lesknoucí místa - perfektně je zmatní a obličej působí pěstěněji
• Klidně pudr nanáším (prstem) i na mastný denní krém. Nevím, co by to udělalo celoplošně, kdybych to nanášela štětečkem, ale takhle je výsledek opět hezký, neflekatý, přirozený.
• Nevysušuje - stále cítím mastný krém. Ale nelesknu se:-)
• Tenhle odstín v sobě má malé bronz částečky, dá se použít i jako rozjasnovač či bronzer na léto
• Do odstínu jsem se trefila přesně, hohoho:-)
• Nevytváří pudrový vzhled. Možná je to tím, že to aplikuji na krém. Nicméně pudr na tváři není poznat. 
• Že já vůl ho nezačala používat dřív.    

Experiment: Abych zjistila, zda skutečně tvoří takovou tu nehezkou pudrovou masku, tak jsem vzala velký štětec a nanesla ho na tvář poměrně poměrně dost. Ač jsem vypadala jak Indián, tak kdybych neměla krk bílej, tak fakt není poznat, že jde o pudr:-)

Doufám, že z toho odstín aspon trochu poznáte:-)

Navíc v pohodě vydrží celý den a bez pocitu vysušení. Jak říká výrobce, pálené pudry se skutečně pálí v peci, obsahují slídu, tedy minerál běžně se vyskytující v přírodě a rovněž BIO oleje, které pečují a hydratují pokožku po celý den. Pudr je tak určen i pro citlivou a suchou pleť.

Takže další fajn BIO věcička. Nyní už se za mě pes nebude muset na fotkách stydět:-D
Kde seženete?
Se slevou za 295 Kč na Kosmetických slevách. V nabídce je i kompaktní korektor Cosm´etika za 145,-.

K pudru mi přišlo ještě několik vzorečků na BIO avokádové krémy a séra od I+M Naturkosmetik

Jak to máte s fotkama a pudrama vy:-)?
Luc.     

Fotodokumentace: Svatební veletrh

Co se blogování týče, snesu hodně.
Nervy mi udrží i články o super kosmetických BIO novinkách, o výprodejích, o módě.
Jedno mi však nedělá dobře - takové ty žrací posty s názvy "Random sushi" nebo  "Random Cakes". Nejlépe, pochopitelně, publikované pozdě večer tak, aby si všichni čtenáři mohli poslechnout kručení břicha na dobrou noc.

Myslím, že by se to mělo zakázat, neboť je potřeba si uvědomit, že skoro polovina populace je obézní. A proč? Protože pozdě večer projíždí blogy, kde je jim servírováno to vizuálně nejlahodnější.

Chtěla jsem udělat to samé, ale protože nejsem zlá, dávám tento článek už po obědě. To přeci nikdo nemůže mít hlad.

Byla jsem totiž s blogem (a Holanďanem) pozvána na 2.ročník Svatebního veletrhu v Horažďovicích pořádaný agenturou GaPe. Nejdřív jsem se bála, že hysterické omlévání nevěst nebude nic pro Holanďana, ale nakonec jsme se oba dobře zabavili.
Tady je výběr toho nejlepšího:

Raut
Sushi raut. Na obrázku si povšimněte mé nenažrané ruky, co se připletla v návalu hladu do objektivu. Netušila jsem, že svatební veletrhy můžou nabízet i sushi. No, mám o program postaráno.

Svatební agentura Vanilla Moss
Jsou dvě mladé, krásné, inteligentní svatební koordinátorky, které vám splní vše, co si jen budete přát. Kromě svateb organizují i různé společenské či promo akce a působí především v Západočeském kraji. Jednoho dne si řekly, že si splní sen a založí svatební agenturu. A ač jsou na trhu teprve pár měsíců, mají mnohé akce už úspěšně za sebou. Na veletrhu byly jedním z vystavovatelů, vy je můžete objevit na jejich webových stránkách.

Salon Tampová
Další mladý talent byla návrhářka ze salonu Tampová. Na zákazku si u ní můžete nechat vyrobit kloboučky, společenské šaty, módní doplňky a cokoli na svatbu. Kloboučky prostě neměly chybu:-)

Nara Centrum
Jde vlastně o e-shop zaměřený na přírodní a BIO kosmetiku. Ale tentokrát jsem to nebyla já, koho nemohli od jejich stánku dostat. Byl to Holanďan. Miluje takové ty krémové kuličky do koupele. Ty, co se rozpustí a krásně provoní koupelnu. Teď mu ještě paní říká, že kuličky značky CEANO jsou vyráběny jen z olejů a bambuckého másla a že dokáží krásně nakrémovat pokožku. Po koupeli tak není potřeba dalších krémů.

A na to slyšíme oba! Navíc kuličky pekelně voní a Holanďan do pytlíčku hází jednu za druhou. Kupuje jich sedm a odchází nadšenej, že něco tak skvělýho a mastnýho ukořistil.

Program sice pokračuje až do večera (znáte to - ochutnávky, módní přehlídky, líčení...), ale my odcházíme ve chvíli, kdy moderátor vyhlašuje módní přehlídku v sexy prádle pro svatební noc, se všemi těmi modelkami, co mají sice úplně stejné míry jako já, ale na úplně jiných místech. Já to vidět nepotřebuju a Holanďan přímo nesmí!

Já tedy děkuji za pozvání, organizátorům se celá akce povedla bravurně a já tleskám hlavně za ten dokonalý catering:-)
A co vy? Chodíte na veletrhy? A které vás zajímají nejvíc?
Luc.

Sada Ruku v ruce: Kvalitně, BIO a na dobrou věc.

Když jsem jednou byla na návštěvě v obchůdku Greenwave, dostala jsem nádhernou sadu Ruku v ruce od Primavery. Primavera. Jedna z mála BIO značek, které jsem zatím nezkusila.

Primavera je totiž taky hotel, kam jsem kdysi chodila na praxi. Ach bože, to byla bída. Každotýdenní mučení o hladu, bez přestávky, bez vody. S buzerací, spadlou pivní pěnou a pečivem z pytle sloužící na odpadky.

Ale jelikož jde o dobrou věc - 20% zisku z prodeje mýdla v tomto setu poputuje na stavbu mýdlárny v Bhútánu, jelikož tam mýdlo bylo speciálně na objednávku Primavery i vyrobeno ve Fairtrade projektu. Tak tuhle sadu vyzkouším moc ráda a ještě o ní ráda napíšu, abychom společně mohli podpořit bhútánské ženy.

Sada obsahuje již zmíněné mýdlo a krém na ruce.
Musím říct, že je to pecka. Obojí sice voní citronově, taková typická BIO vůně, které už jsem maličko přečuchaná, ale zase to není nic iritujícího. Prostě citronek, který budete z rukou cítit celý den.

Mýdlo se dá recenzovat špatně. Protože pokud voní a dobře myje (a ještě je vyroben z BIO surovin), pak prostě nemůžete říct vůbec nic špatného. Zvlášť pokud je vyráběno na úplně jiném konci planety a za úplně jiných podmínek.

Krém na ruce se už dá zhodnotit docela jinak - protože něco teče, něco se nevstřebává, něco smrdí, něco nehydratuje a nic z toho není případ Primavery. Musím přiznat, že tenhle krém mě nadchnul. Má takovou akorát konzistenci a okamžitě se vstřebává bez mastnoty.
OK. To umí hodně krémů.

Tenhle ale super hydratuje celé hodiny. Poradí si i s hodně suchými místy, i s hodně namáhanými ručkami. Sametové tlapky přitom vydrží několik hodin a pozor - krém cítíte z rukou i po umytí rukou či sprše.

Obal dárkové sady

Bohužel jsem tuhle sadu Ruku v ruce od Primavery už v e-shopu Greenwave nenašla, takže vám ani nepovím, za kolik ji pořídíte. Ale možná bude v kamenném obchodě v Praze. Anebo se do nabídky zase vrátí. Každopádně budu mít oči na stopkách. Primavera mě trochu namlsala. Až se objeví nějaká pořádně tučná částka peněz na mém účtu, projedu celou "primaveří" nabídku.

Takže já děkuji Denise za dáreček, letos jsem ještě neměla z rukou vysušené tresky:-).
Znáte Primaveru? Nebo podporujete Fairtrade projekty?
Luc.

Speciál o trichologii a padání vlasů (ozkoušeno)

Jsou věci, které mě fakt dokáží rozbrečet i v mém věku.

Vlastní blbost. Výpadek WIFI. Mytí hlavy.

Mytí hlavy zejména.

Rozpláče mě především množství vlasů, které vypadne a dokáže ucpat kanalizaci nám i celé ulici. A pak pohled do zrcadla na ten zbyteček chloupků, co mi na hlavě zůstal. Když mě tedy oslovili z trichologie – vlasové kliniky, zda si nechci vyzkoušet a pro čtenářky otestovat jejich služby a výrobky, utřela jsem slzy a šla.

Na trichologii se člověk obrací, když už opravdu neví, jak s vlasy dál. Především pokud trpí na extrémní vypadávání vlasů či lupivost a záněty. Tricholog vám určí diagnózu a díky mikrokameře uvidíte svou pokožku hlavy až 250x zvětšenou. Což není jako když vidíte na ultrazvuku malé embryo, ale spíš jako horor story, která vám ukáže, v jakém stavu vlasy máte.

Mě trápí „jen“ nadměrné padání vlasů. Pan tricholog, Lukáš Rossbach, mi nejdříve „monitoruje“ lebku a pak jeden vlas vytrhne. Hele, říkám si, jak mám jen přeci hezkej silnej kořínek.

S rašelinou na hlavě je každej fešák:-)

„To není kořínek,“ říká mi. „To je tuková vrstva, kterou je vlas obalen. Čím více toho je, tím méně se k vlasu dostane živin a tudíž vypadává.“

Cože? Já se teda cpu všema těma vitamínama a mořskejma řasama úplně zbytečně?

„A z čeho to je, prosím vás?“

„Nejčastěji je to špatná péče o pokožku hlavy, přípravy se silikony (ano, tohle je výsledek silikonů) a zároveň dehydratace vlasové pokožky,“ dodává.

Dále mi na hlavu dává organickou rašelinu s tím, že ji tam nechá půl hodinky. Jestli mám dehydratovanou vlasovou pokožku, pak rašelina ztvrdne a pokožka si vypije veškeré živiny.

Po půlhodině rašelina ztvrdlá a popraskaná.

Ach bože, co já dělám špatně.

Říkám, že občas nějaký ten silikon použiju, ale většinou jedu čistě BIO. BIO výrobky, dozvídám se, mají často sklony dehydratovat. Že by ta konzervace alkoholem?

Tak teď už jsem zralá na panáka!

Navíc zjišťuji, že na skráních mi nedorůstají vlasy, naopak vypadávají, čelo se prodlužuje a tvoří se mi kouty. „Často na je na vině dlouhodobé používání antikoncepce,“ říká mi Lukáš Rossbach.

Fakt by měli k terapii nabízet i něco ostřejšího.

Takže za pár let budu krásně plešatá, s dokonale obřím čelem a u uší úplně bez vlasů. Bože, to jsou vyhlídky.

Nicméně mě Lukáš Rossbach uklidňuje, že i tak se dá s tím padáním něco dělat a že se vlasy neustále obnovují, tak ať se nebojím. Mezitím mi ošetřuje hlavu spešl olejíčkem s tea tree oil (na rozpuštění mazu), smývá rašelinu a ošetřuje vlasy šamponem, kolagenovou maskou, která je poměrně větrová, ale zřejmě výborně prokrvuje a nakonec mi jen do konečků kápne olejíček na suché konečky.

Tu samou výbavu výrobků dostávám domů, plus ještě ampule na vyživení vlasových cibulek. A tady je pár mých objevů z trichologie:

• Většina lidí se stará o konečky vlasů, s nimi ale nic neudělá. Vlasy jsou odrazem vlasové pokožky, o tu je potřeba se starat.
• Šampon je tu jen proto, aby vlasovou pokožku umyl. Čím více šampon slibuje (zacelit konečky apod...), tím více chemie a silikonů tam bude.
• Silikony jednak obalují vlas, jednak „ucpávají“ pokožku hlavy. Bastardi!
• Čím více se snažíme hlavu odmastit, tím více produkuje mazu. Klíčem je hydratace.
• Po umytí je dobré hlavu vysušit fénem, aspoň na nejnižší teplotní stupeň. Na hlavě tak nezůstává voda a nedehydratuje ji.
• Kofein a alkohol skutečně prokrvují pokožku hlavy, ale pokud se o ni nijak nestaráme, tak ji neuvěřitelně vysušují.
• Dlouhé vlasy až pod zadek jsou výsledkem silné vlasové pokožky. Já ji mám bohužel tenounkou, a tak se musím smířit jen s vlasy pod ramena.

Trichologická centra naleznete různě po ČR. Pracují s výrobky Kapyderm, které koupíte buď na místě nebo v e-shopu. Diagnóza vlasů je v každém studiu zcela zdarma, pokud byste se rozhodli pro ošetření, tak zaplatíte 500-700 Kč dle spotřeby produktů.

Nemusíte se ale bát, že byste si něco museli kupovat. Už to, že Kapyderm nemá obchodního zástupce ukazuje, že nefandí agresivnímu marketingu a věří, že výrobky si své zákazníky najdou. Celá dvouhodinka je moc příjemná (až na ty I-need-vodka momenty). My si povídáme o cestování, o Moskvě, Thajsku a o tom, jak nemáme rádi Francouze.

Můj balíček Kapyderm na padání vlasů

Mimo jiné se dozvídám, co se stane, když si nebudete několik měsíců mýt hlavu. Víte co? Tukové žlázy začnou vylévat tuk na povrch hlavy a začnou se vám tam tvořit tvrdé tukové boláky, které když budete chtít odstranit, tak to půjde i s vlasama a ručně špachličkou se budou muset odstraňovat.

Takže dobrou chuť pokud právě obědváte.

Ale abych se tady jen nechlubila, jak to bylo super. Samozřejmě jsem dostala výrobky i pro své čtenářky, takže sledujte blog dál, brzy tu bude velká soutěž o výrobky Kapyderm.

Máte zkušenosti s trichologií? A zašli byste na konzultaci?

Těším se na komentáře,

Luc.

Jak jsem po Holanďanovi vyhlásila pátrání

Holanďan je super chlap. Ale je nedochvilný. A teď nemyslím o patnáct minut. Většinou jsou to 2-4 hodiny po domluvené schůzce. Ostatně, o tom už jsem psala v článku Jak to chodí u nás doma.
A tak se stalo, že jsem jednou vytočila tísňovou linku a začala po něm pátrat.
To bylo tak.

Byli jsme v Itálii teprve asi třetí den, když odjel poprvé do práce.
V půl sedmé večer volal, že jede nakoupit, jestli něco nechci. Říkám, že meloun by byl super a rychle se házím do gala.

20:00
Jsem v klidu. Je teprve osm, vím, že Holanďan miluje nakupování a že dokud mu ten supermarket nezavřou, že neodejde.

21:00
Něco mi začíná být divné. Supermarkety už všechny zavřené od osmi a on furt nikde? 

21:30
Ozývá se troubení záchranky, padá tma a Holanďan furt nikde.

22:00
Další sanitka a já začínám lehce-těžce panikařit. Jen přeci - italské uličky jsou vražedně úzké. Ale volat mu nebudu, že jo. Mám svoji hrdost. A nejsem stíhačka.

22:30
Ale kurva už. Nejsem stíhačka, ale bát se musím, že jo? Přeci nejsem bezcitná! Vytáčím jeho číslo. Volaný účastník neexistuje. Ozývá se další záchranka. Panikařím.

23:00
V půl sedmé volal, že jede domů a furt nic. Mobil vypnutej, už čtvrtá houkačka, mobil mu nefunguje a já nemám WIFI. A ani nikde v okolí není WIFI, tohle je Itálie. Kdybych aspoň tak mohla zkontrolovat, jestli je na Gmailu nebo Skypu. Nemůžu nic.

23:30
Už je to šest hodin. Šest. Nemůžu si nic vyhledat, nemám komu zavolat a neustále tu jezdí sanitky. Je to jasné. Musím zavolat třeba na italský policajty a zeptat se, zda neevidovali nějakou bouračku s Holanďanem.

Chci říct. Kolik Holanďanů asi žije ve Florencii, že?

Volám.
Pán moc anglicky nemluví.
Chce po mně Holanďanovo datum narození, číslo pasu, SPZku, popis, místo narození.
Netuším číslo jeho pasu.
Datum narození neumím říct italsky.
Pán neumí anglicky ani hláskovat.
Neustále mu opakuji:

Jmenuje se van Koten.
V jako Venice
A jako Athens
N jako Napoli
K - Kurva, vy mi nerozumíte?

Pán že vyhlásí pátrání.
"Podívejte, já nepotřebuju po něm vyhlásit pátrání. Jen mi řekněte, zda někdo s touto SPZ neměl tuhle noc bouračku. Jestli ho nemáte nahlášeného v nějaké nemocnici. Mě stačí ANO či NE."
Z tohohle chlápka nic nedostanu. Trouba jeden.

Půlnoc
Je to jasný. Holanďan už se asi živej nevrátí. Jsme tu krátce, nemá ani přátele. Nemohl se jen tak zapovídat nebo jít s někým na drink. Nikoho tu nezná!

00:30
Vyčerpaná už usínám, když někdo odemyká dveře. Holanďan. S úsměvem je ve dveřích a povídá: "Tak UŽ jsem tady!" Už? Začínám bejt nepříčetná!
"Promiň, já chtěl zajet nakoupit, ale pak ještě že zkontroluju emaily a už jsem v tom kanclu nějak zkysnul. A umřel mi mobil. Si mi měla zavolat do kanceláře."
"A já snad mám číslo do kanceláře?"

"Ah..." dochází mu.
"Promiň, mě to nedošlo. Co si dělala celý večer?"
"Ale nic. Jen tak jsem plašila na italskejch policajtech a dala jim veškeré Tvé indicie, takže pokud tě teď začnou hledat po celé Evropě, tak se přihlaš!"

Dostali jste se do podobné situace někdy vy?
Luc.

Pro gorilu z Moskvy: Bonne Mére došlo už i k nám!

Bonne Mére.
Nová řada výrobků, kterou český L´Occitane uvede do prodeje 25.2.2013.
Ha!
A já už ji dávno viděla v Moskvě.

Byla jsem zrovna v GUMU, když jsem tam viděla všechny ty produkty - krémíky na ruce, sprcháče, snad i mlíčka, něco pro děti...
Hned jsem se jala foťáku, že vám to vyfotím (a trochu zamachruju a poodhalím novinky z L´Occitane).
Jenže ruská gorila v zádech a že nemůžu fotit.



"Ale já fotim jen tu kosmetiku, pro svoje čtenářky,"
"NIET!"
"Mám blog, jsem z Čech a ráda bych to tam ukázala."
"NIET!"
"Byla by to super propagace pro vás, víte kolik mám čtenářek?"

Gorila se porozhlédne a chce mi ukázat, že tady JÁ jsem v TOM Gumu!
Jo, ták.
No jo no. V matice jsem vždycky prolejzala se čtyřkama.

Já vím. Kdyby jen setina Moskvy navštívila webovky Gumu, stejně by to bylo stokrát víc než je moje čtenost.
ALE. Nemůže se srovnávat malá Česká republička s obrovským Ruskem, že jo.
Není Rusko náhodou největší zemí světa, heh?
Tak vidíš, gorilo.

"Jsem to chtěla nafotit jako archivní obrázek, páč my na Západě máme už kolekci pro rok 2015," zařvala bych nejradši.
Gorila je ale nekomprosmisní a jestli nechci přijít o foťák, tak musím držet hubu.
Jsem uražená a už na to ani koukat nebudu.

Takže to tu konečně máme!
A blogerský svět dostal k otestování sprchový gel Bonne Mére - buď Med nebo Mléko.
Zaplaťpánbu, mám mléko:-)

Sprcháč je ovšem krémový, vypadá jak tělové mléko a takový hydratační pocit na pokožce i zanechává. A ne, nesmrdí jak mlíko rozlité na koberci.
Je to příjemná vůně, jemná, která ovšem dokáže provonět pokožku po koupeli. Mléčnou vůni to ale skutečně evokuje.

Jak je u L´Occitanu na denním pořádku, design balení je zase na jedničku a ozdobí každou koupelnu:-)
Jelikož ještě novinka není na stránkách, neřeknu vám, kolik bude stát.
Nicméně balení je pořádné - 600ml a přináší skutečně delikátní koupel plnou pěny.

Tak, gorilo, tady to máš. A abys věděl, tak tu ještě řeknu, že v Gumu jste děsně nepříjemní a můžete to rovnou zavřít.

A vy, milé čtenářky, novinkovou řadu skočte očuchat.
Jsem zvědavá, co na mléčnou vůni řeknete:-)
Luc. 

Velké lumpárny malého diktátora

Svou o pět let mladší ségru jsem vždycky měla jako malého otroka.
Vždycky za mě myla nádobí, zkoušela moje geniální nápady a recepty v praxi a nesměla ani ceknout.
Jakmile něco bonzla, byla potrestána mou naprostou ignorací nebo (ještě hůř) rajčatovo-mléčným koktejlem s těžce projímavými účinky.
Měla se mnou dokonalé dětství.

A pak se nám "narodil" Pinďa. Bývalo to takový milý štěně.
Rok od roku ale začal bejt větší diktátor a hlava rodiny.
On musel spát uprostřed postele a pod hlavičkou mít polštář, ne vy.
On musel sedět na tom jediným křesle v obýváku a koukat na televizi, ne vy.
On si diktoval, co, kdy a v jakém množství sní a kdy s ním laskavě půjdete na procházku.

A za každý prášek na odčervení, kterej jsme do něj násilně nacpali, nás potrestal taky naprostou ignorací či simulací zlomené pacičky.

Poslední rok se to rapidně zhoršilo.
Třeba minulý týden.
Trajdal si to na dvoře, když uviděl kuřecí kost připravenou pro kočku.
Věděl, že to nesmí, a tak očíhnul všechny strany, jestli nikdo nejde.
Nešel, tak se do toho pustil.

V tom ho zbystřila mamka za oknem a zakřičela na něj.
Pinďa se podíval nasraně na mamku a na přibližující se kočku, zvedl nožičku a vítězoslavně kost počural.

Heč, pochcal jsem Ti kost. Dobrou chuť!

Domu vtrhnul s výrazem: "Když ne já, tak nikdo!"
No jo. Máme s ním dokonalej život.

Co vy, máte v okolí někoho tak vyčůraného:-)?
Luc.