Jalovec a Rozmarýn - důležité éteráčky pro krásu

Kdysi jsem si myslela, že veškeré éterické oleje patří jen do aromalampy. A pak jsem postupně začala zjišťovat, že se dají použít i na mnoho dalších věcí. Že šalvějový olej, například, je výborný na pocení, jelikož výborně dezinfikuje.

Když mi Dr.Popov nabídl, ať něco z jejich sortimentu vyzkouším, už jsem věděla, po čem sáhnout - po éteráčcích. Po jalovcovém a rozmarýnovém. Používám je už dlouho, ale co výrobce, to o trochu jiná vůně.

Rozmarýn - je můj osobní životabudič. Mám ho na pracovním stole a neustále k němu čuchám, což mě ještě o půlnoci nechává jakž-takž vzhůru. Dobře prokrvuje pokožku, má protizánětlivé účinky a osvědčil se mi i v péči o vlasy.

• Pár kapek nakapu do vlasové kúry, vmasíruju do pokožky hlavy a nechávám působit. Kvalitu vlasů to nijak neovlivní, ale nutno říct, že mi po čase začaly růst vlasy mnohem rychleji a během půl roku překročily svou běžnou délku:-) 
• Do koupele - ráno na probrání. Tak aromatická koupel vás zvedne na nohy. Je ale potřeba stejně vstát z postele a do tý koupele se vůbec dohrabat (může být problém!)
• Do aromalampy - voní hezky a svěže
• Do pleťové vody - vyrobila jsem si i vlastní pleťovou vodu s několika kapičkami rozmarýnu - má dobře prokrvovat pleť. Údajně se dá použít i na zánětlivou pleť, ale tou já naštěstí netrpím.
• Do masážního oleje - vhodný při bolestech, na uvolnění svalů apod...

Verdikt: Pro mě jednoznačně pomocník při únavě a v péči o vlasy.  Rozmarýnová silice od Dr.Popova má trochu jinou vůni, než na kterou jsem zvyklá, ale při naředění veškeré rozdíly mizí a voní dokonale.

Jalovec - jalovec je rozproudění lymfy na těle i v obličeji. Určitě má i jiná pozitiva, ale já slyším lymfa a víc už dál neregistruju.

• Do koupele - jak jinak si dopřát jalovec než pořádnou koupelí? Rozproudí lymfatický systém v těle a ještě provoní koupelnu!
• Malinko kápnu i do séra a krému - proti otokům v obličeji. Moc na ně netrpím, ale pro jistotu, že.
• Dá se kápnout i do krému na celulitidu - opět by měl pomoci se zadržovanou vodou v těle. Ale přiznám se, že to ještě musím vyzkoušet.
• Do pleťové vody - to samé jako u krému: působí na otoky v obličeji a kruhy pod očima.
• Do aromalampy - ano, ale mě to přijde trochu škoda.
• Do tělového krému - taky už jsem vyzkoušela. Nebo do bambuckého másla. Asi nejvíc to používám na nožky, aby tam lymfa proudila tak, jak má. 

Verdikt: Jalovec při naředění voní typicky "lesně". Jako když v lese právě zaprší. Na druhou stranu je to pořád dost silná a přírodní vůně, takže to nepřipomíná osvěžovače vzduchu či vonítka na WC:-)

A teď důležitý dodatek k dávkování: nejsem odborník na aromaterapii, a tak se držím střídmého dávkování. Prý stačí do koupele (či masážního oleje) 5-10 kapiček. Do krémů nikdy nepoužívám víc jak 5 kapek na celé balení. Naředěných 5 kapek rozmarýnu mi ani vlasy neumastí. Do koupele ale používám olejů trochu víc, hlavně kvůli vůni:-)

Než se tedy pustíte do experimentů, kapejte maličko, s ohledem na velikost kelímku a s ohledem na citlivost své pleti. Zkuste pár kapiček, ať neskončíte s podrážděnou pokožkou. Nedoporučuje se používat vnitřně nebo na pleť v neředěném stavu.

A jelikož Dr.Popov nabízí éteráčky za výborné ceny, hodlám si tam pořídit i další kousky.
Jalovcová silice (10ml) je k dostání za 90 Kč
Rozmarýnová silice (10ml) za 63 Kč

Jak používáte éteráčky vy?
Luc.

Zase načumujou, divizny jedny!

Dojít vynést koš v deset večer, bože, nevím, co to do mně vjelo.
Venku tma, v ruce koš a na prstech dvoje klíče - od bytu a od kontejneru.
Odemknu kontejner, vyhodím pytel s odpadky, co se okamžitě rozblecnou, zavřu kontejner a...kurva, kde mám klíče?

Bože ne. Ale tohle, tohle už nedám.
Je tma, vidím prd. Snad jen ty místní drbny za okny, co načumujou skryté za záclonama.
Čumí všechny.
S otevřenou pusou dokořán. Aby jim zuby nevypadly!

To mi připomíná...jako malá jsem spadla do díry na májku. Prostě mi to uklouzlo. Když jsem se vyškrabala nahoru, byla jsem celá od bláta. Ale doma jsem to svedla na někoho jiného. Druhý den ovšem naši věděli všechno. Celá ves čuměla, jak jsem tam zápasila. Nikdo nepomohl, ale všichni to naprášili.

Teď místním drbnám taky už došlo, že jsem tam já blbá hodila klíče.
A koukaj, jak se v tom budu hrabat a budu smrdět a bude to nechutný.
A všechen ten odpad sousedů, fuj, bože.
Kdo ví, co vyhazujou.

 

Ale klíče potřebuju, že jo.
Pouliční lampa moc nesvítí, ale vím, kde je ta naše hromádka.
Chci říct. Na cizí odpadky nešáhnu. Mám nějakou hrdost, ne?
A už se nakláněj i z okna, divizny.

Začínám prohrabovat odpad. No já vím. Taky na to nejsem úplně nejpyšnější.
Ty klíče musí být buď někde v tom anebo pod tím pytlem. Jsem už hodně nakloněná, je to hluboký.
Nadzvedávám pytel.
Třesu s popelnicí a náhle cinkot klíčů.

Jo! Jsem blízko, tady jsou. Nakláním se, když najednou ucítím něco tvrdého na břiše.
Nejsou to...klíče?
Bože, vždyť jsou...v zámku. V zámku. Nechala jsem je v zámku, nespadly do popelnice!

A pak že nemám sebevražedný sklony.
Ha! Teď bych se na místě zastřelila!
Jak teď mám třeba s grácií popadnout klíče tak, aby ty baby neviděly, co jsem to za kus vola a ještě s grácií odejít?

Luc.

Jak mi v Kyrgyzstánu chtěli Holanďana oženit

Holanďan se vypravil do Kyrgyzstánu studovat ruštinu. Přes agenturu si zaplatil ubytování v hostitelské rodině.
Něco jako když jedete do Anglie. Dají vám pokoj a jídlo. A večer si s nimi můžete - k jejich velké nelibosti - povídat u televize a kecat jim tak do seriálu.

V Kyrgyzstánu si ovšem můžete být jisti, že kyrgyzstánská rodinka bude bez otce.
A že bude muslimská.
Přesně takovou dostal Holanďan - matka kolem čtyřicítky, syn asi sedmnáct a malá osmiletá dcerka.
On byl jejich první cizinec ze Západu.

Začalo to hned ten první den, kdy mu nechtěli dát pokoj.
Prý ať s nima spí na manželské posteli.

Začalo to ale i ten druhý den, kdy si matka od rodiny prý potřebovala odskočit na nákupy. A jestli by jí holčičku prý Holanďan nepohlídal.
Máti je tak zamkla (!!!) v ložnici a ať se dívají na televizi.
Aspoň to, říkal si. Hodí tam nějakou pohádku, ona bude zabraná do děje a on bude moc biflovat slovíčka.

OMYL!
Holčička (skutečně osmiletá) tam dala Devět a půl týdne a ty nejpeprnější scény přehrávala furt dokola. Holanďan znejistil.
Že by všechny děti začínaly už takhle brzo? On v osmi letech ještě věřil na Ježíška!
"Nechceš tam dát nějakou pohádku?" snažil se mile a s úsměvem.
"Ne!"

Film skončil, máti stále nikde.
Holčička došla pro jakousi sošku hodně prsaté ženštiny.
"Vidíš ty prsa?" otočí se na Holanďana. "Tak až budu velká, tak mi taky narostou. A pak mi je musíš přijet zkontrolovat."

Řekla zkontrolovat? Počkat. Tady už ale něco nehraje.
Možná jen špatně rozuměl. Nebo to bylo myšleno jinak. Určitě tu mají úplně jiný smysl pro humor. Že.

A zase OMYL!
Holčička to tak myslela. "Až budeš velká," začíná mírumilovně Holanďan, "tak si najdeš někoho jinýho, kdo tě...ehm...bude mít rád."
Dokonalý proslov.
"Ty už máš nějakou jinou, co?" zařvala z plna hrdla a mrskla soškou o zem.

No. Holka trucuje a  je zamčeno.
Jakmile se máti ukázala, začala i ona Holanďana přemlouvat. Prý že už jen pár let a může si holčičku vzít. Že je chudá a že pro ni chce jen tu nejlepší budoucnost, daleko od Kyrgyzstánu. A že mu bude dobrou ženou. Poslušnou a povolnou.
A víte, co je na tom nejhorší?

Že tohle je jen půlka celé story. Dcerka totiž byla nastrčena až poté, co neuspěla matka.
Vaše zážitky:-)?
Luc.

Gabriella Salvete uvádí: Řasenku d´amore a laky STARS Enamel

Minulý měsíc mi udělal největší radost asi balíček novinkové řasenky d´amore k otestování a sady laků STARS Enamel od Gabriella Salvete.

Z těch jsem byla nadšená tak, že jsem na sebe jeden tak šikovně převrhla a třpytila se ještě týden.
Pokud se ale budete držet návodu, získáte už s první vrstvou úžasné barvy. Ohnivě zářící Intense Coral. Stříbrnou Mistero Grey. Zářivě elegantní Lilu nebo tajemný Saphire. Miliony třpytivých částiček se postarají o nepřehlédnutelný vzhled. Laky navíc mají speciální povrch - jakoby povrch pilníku na nehty. Poměrně hrubý. Což, jak se ukázalo, při odlakování nehty krásně obrousí a zůstanou tak božsky hladké a naleštěné.

Ovšem díky těm úžasným třpytkám je to s odlakovačem trochu kříž. Dolu to jde snáz až s druhou vrstvou podkladového laku, jinak to dolů nedostanu. Laky mi drží standardně 3 dny bez poškození a mými favority je určitě Lila (růžová), co dokáže pozměnit ručku v krásně zdobený šperk a pak Intense Coral (oranž), která působí svěže a zajímavě. Naopak jsem ještě nepřišla na chuť Mistero Grey (stříbrné), je prostě taková smutně šedá:-(

Kromě pracného odlakování je to novinka na jedničku a je mi jasné, že laky s podobným "pískovým" či "pilníkovým" povrchem teď budou vyrábět ve velkém i ostatní značky. Ale bude těžké GS překonat. Za málo peněz přináší opravdu dost dobré barvy. Ale uvidíme. Konkurence nikdy nespí:-)

Další novinkou Gabriella Salvete je pak d´amore řasenka s plastovým kartáčkem, který vypadá...ehm, jako palcát od Žižky. Nebo tak něco. Fakt zvláštní tvar. Ale já už jsem léta velká milovnice GS řasenek. Zvlášť těch s menšími kartáčky či hřebínky.

Gabriellu Salvete považuju za specialistu na řasenky pro krátké řasy, jako mám já. Uznávám, že se s nimi nedocílí efektu mrkající panenky. Ale já oceňuju, že řasenky vezmou i ty nejmenší řasy, oddělí je, neslepí, zvýrazní.

Přesně taková je jejich Diamante (ač ta i dokonale zahušťuje) a novinková d´amore. Jejímu mini kartáčku skutečně neproklouzne jediná řasa a výsledek vypadá přirozeně, decentně a s dokonale oddělenými řasy. Jak si řasenka poradí s krásnými dlouhými řasy a zda je dokáže natočit a prodloužit, to je otázka na někoho jiného.

Jako důkaz o své slabosti pro GS řasenky přidávám fotku svých oblíbených kousků:-)

Zaregistrovali jste GS novinky? Nebo je už máte vyzkoušené:-)?
Luc.

Bože, bomba

To jsem si zase jednou zadělala na vřed.
Holanďan se tenkrát nabídl, že když mám noťas v opravně, že můžu pracovat na jeho počítači.
A odešel do práce.

Ze začátku bez problémů.
Mám ráda svůj vlastní klid.
A ten bych i měla, kdyby to tak po hodince nezačalo pípat.

"Nepípej, prevíte, nic jsem ti neudělala," křičela jsem na PC.
Fakt jsem nic ani náhodou blbě nesmáčkla. A že to umím.
Jenže sakra, ono to vteřinové pípání...

60-59-58-57-56-55-54-53-52-51-50-49...
Bomba?
Chvíli jsem na to konsternovaně koukala. Červené světýlko navíc rytmicky problikávalo.
Po pár sekundách šoku mi to došlo.

Bože, bomba.
Začínám panikařit.
A vždycky jak panikařím, tak přestávám myslet.
Utíkám rychle do koupelny, zavírám se tam.

Já vím, že by bomba roztrhala celej barák a že by to smetlo půlku ulice.
Já to vím.
Ale nějak mám v tu chvíli pocit, že mě ty jedny dveře zachrání. Nebo že už nestihnu utéct, tak ať aspoň nezhynu v kuchyni, že jo.

I přes zavřené dveře slyším, že se pípání zrychluje.
Přesně jako ve všech těch filmech, co jsem kdy viděla.
Třeba...třeba jasný LOST. Tam to taky zrychlilo před explozí. 

Furt se mi honí hlavou to, proč by tu byla bomba.
Bože, já umřu sama. Bez Holanďana. Ani se s ním nerozloučím.
Počkat.
Nenabízel on mi svůj comp nějak moc ochotně?

Pípání zesiluje. Teď to přijde, čekám skrčená u umyvadla, zacpávám si uši, když najednou celé pípání přestane. Ticho. Teď to přijde. Ne, nic se neděje.
Ještě čtvrt hodiny se schovávám v bezpečí koupelny, než se opovážím vyjít ven.

Vzduch čistej?

Počítač přestal blikat, vypadá pořád stejně.
Aha. Takže vlastně vůbec nic vzrušujícího (kromě mého srdečního tepu) se neudálo.
Můžu ale říkat, že jsem přežila bombu.
Udatně schovaná v koupelně.

Ale co bombu. My nikdy nepřišli na to, co to mohlo být.
A počítač až do svého skonu už nikdy ani nepíp.
Co vy a nečekaná dramata?
Luc.

Pádání vlasů: Pomůže Karel Hadek?

K Vánocům jsem si přála jediné - abych se denně nemusela loučit se stovkou vlasů, která už to zřejmě na hlavě nemůže vydržet, a tak se dobrovolně rozhodne vypadnout.
Přála jsem si tedy jedno: celou vlasovou péči od Karla Hadka. Protože KH umí se svou kosmetikou zázraky a to zcela organicky a bez chemie.

Takže když nepomůže Hadek, tak už ani svěcená voda.
Celou kúru jsem právě dodělala (vydržela, kromě mycího oleje, až do půlky dubna). A výsledky? Povíme si. Teď ty výrobky:

Mycí olej na suché vlasy (200ml + 200ml dokupuji v březnu) - nepění, a tudíž vlasy nevysušuje. Používá se jako šampon, dokonale vlasy myje a samozřejmě je nemastí.
Lupisan - vmasírovává se do pokožky hlavy proti lupům. Já lupy nemám, beru ho jen na konečky jako kondicionér.
Haarette-Q - krém, který se vmasírovává do pokožky hlavy před spaním, nechá se působit a ráno se smyje mycím olejem. Normalizuje tvorbu tuku v pokožce, hydratuje ji, díky rozmarýnovému oleji napomáhá růstu vlasů, revitalizuje činnost vlasových cibulek. A při dlouhodobém použití slibuje, že se dočkáte úplně jiné kvality vlasů.

Výsledky po měsíci:
Zatím beze změn.

Po 2 měsících:
Díky mycímu oleji se mi vlasy nepřesušují. Vypadají živěji, zdravěji, jsou lesklejší a pružnější. Padání vlasů stále přetrvává.

Po 3 měsících:
Začíná se něco dít. Při mytí sice vlasy pořád padou, ale jinak se to zastavilo.
Už nemám na ramenou haldu vlasů.
Už můžu vstát z křesla bez toho, aniž bych po sobě zanechala DNA stopu.
Ráno na polštáři taky ani vlásek.
Jídlo taky bez vlasů.
Běžné padání vlasů tedy ustává. Minimálně z 50%.

Po 4 měsících:
Na skráních mi začíná vyrůstat nové chmýří. Ho, nový vlasy!
Padání se skutečně omezuje a při posledním mytí s maskou Haarette-Q nevypadne ani vlas. Což beru tak trochu symbolicky, jelikož je normální, že s vlažnou vodou se vlasy uvolňují. Staré uvolňuje místo novému.

Výsledek:

• Zdravěji vypadající vlasy (mycí olej)
• Zmírnění vypadávání vlasů (a zbytek je buď genetika či hormony zřejmě)
• První nové vlásky
• Po jednom balení Haarette-Q (ač vydrží 3-4 měsíce) se zatím kvalita vlasů nijak nezměnila. Snad časem.

Koupím příště?
Koupím. Kúra není nejlevnější, ale pozor - mě netrápí sem tam vypadnutej vlásek. Mě trápí skutečně děsivé vypadávání vlasů. A celá kúra vyjde levněji než nastřelování vlasových cibulek.

Výrobky zakoupíte v e-shopu Karla Hadka, konkrétně za ceny:
Mycí olej na suché (či mastné vlasy) (100ml) - 242,-
Lupisan (100ml) - 175,-
Haarette-Q (100ml) - 662,-

Jaké máte zkušenosti s KH vy? A co jste jeho kosmetikou už vy/léčili?
Luc.

La Collection de Grasse - letní unisexová toaletka Zelený čaj

Když jsem žila v Itálii, vždy jsem si výrobky na testování nechávala posílat k našim do Čech.
A tohle zůstalo až do dnešních dob.
Bohužel.

Mamka se za ta léta naučila vyslovovat L´Occitane (prvotní Loktajne se ale drželo docela dlouho) a jak vidí pošťáka s balíčkem s páskou L´Occitane, je shopna mu podepsat i šek, pak běží domů, balíček otevře, očuchá, navoní se (případně nakrémuje) a pak mi slavnostně napíše SMS, cituji:

"Prisel ti nejakej zelenej parfem od Loccitane. A je bozi!!! Presne moje vune, ty mi ji zaberes, vid ty muro?"

Z jejích SMSek by se dala sestavit celá recenze. Vždycky ovšem končí tak, že to chce taky, jestli jí to nedám a že mně se to líbit stejnak nebude. Dneska je ta generace rodičů děsně rozmazlená:-)

Pochopila jsem tedy, že jsem od L´Occitane obdržela Toaletní vodu Zelený čaj a Hořký pomeranč. A jakmile jsem ji dostala do vlastních rukou, zjistila jsem, co se mamině tak líbí - je to totiž dokonalá letní vůně. Úplně stvořená pro horké letní dny, kdy se jen něčím svěžím chcete probudit, osvěžit, provonit si celý den.

Ono totiž na toaletku je to poměrně dlouhotrvající vůně. Jde o citrusovou vůni, unisexovou. Velice mi připomíná další toaletku od L´Occitane - Verbenu. Kdybyste mi ji dali očuchat se zavřenýma očima, budu přesvědčená, že je to Verbena.

Přesto nová toaletka je o fous výraznější, není tak jednotvárná a naopak v sobě skrývá i ovocné tóny. Výborně poslouží po ranní sprše, přibalit ji nezapomeňte na dovolenou ať se vždycky, jak jí ucítíte, vrátíte ve vzpomínkách k moři.

L´Occitane letos přichází s celou řadou toaletních vod La Collection de Grasse - Magnólie & Ostružina, Vanilka & Narcis, Zelený čaj & Hořký pomeranč, Jasmín & Bergamot. A já už se moc těším, až si všechny zajdu očuchat.

La Collection de Grasse toaletky stojí 1290 Kč za 75ml.
Už jste se k nim dostali? A která z té hvězdné čtyřky vám voní nejvíc?
Luc.