Když vám exploduje prohnilej meloun

"Holy shit," zařval Holanďan z kuchyně.
A sakra. Něco velkýho se stalo.
Holanďan šel nakrájet meloun, takže zřejmě celej meloun upadl, celej se po kuchyni rozkydl a teď když tam teď vkročím, tak to bude vypadat jak kuchyně masovýho vraha.

Ne, tam nejdu.
Zůstanu zašitá v koupelně.
Dokud se to samo neuklidí, že.

Ty prapodivný zvuky, co tam Holanďan vydává, však nejdou přeslechnout.
Bože, já jsem blbá, možná se JEMU něco stalo.
Spadnul na nůž a krvácí, bože, co já jsem to za manželku!
Okamžitě uvažuju o trochu nepořádku, přitom tam může jít o život!
Vlítnu do kuchyně připravena dát první pomoc a volat záchranku, ale nic se tam neděje.

Nic.
Meloun rozkrojenej na stole, Holanďan v pořádku, ale bože...co je to kurva za smrad?
"Miláčku, otevři okno, prosím Tě," křičí Holanďan.
"Ten meloun je zkaženej. Úplně shnilej nebo plesnivej vevnitř, no podívej..."

Ten pohled byl rozhodující.
Zásadně ovlivnil veškeré mé vnímání reality.
Už se nikdy nemusím bát dívat se na horory, nikdy neutrpím větší psychickou újmu než teď.
Krvavě rudej sliz vonící po odpadcích v rozkladu s mokvajícím bílým kašovitým povlakem říkající si pravděpodobně plísnička.

"A já jsem to jenom naříz a celý to bouchlo," říká Holanďan.
"No a jak to bouchlo," zpomaluje ve vyprávění a začíná ukazovat na linku, jídelní stůl, skříně, pánvičky i ledničku "tak se to všude rozprsklo a tu odpornou bílou věc máme i na lustru!"

Holy shit!
Padám do mdlob.
Celá čiště vydrhnutá kuchyně oslizlá něčím tak odporným a páchnoucím.
Na tohle nemám.
Mám moc nízkej tlak na podobný srandičky.
Musím rychle odsud nebo sebou seknu a chudák Holanďan nebude vědět, co odklízet dřív.

Holanďan - budu mu blahořečit do konce svého života - se stará o úklid toho největšího.
Odvážně nasazuje rukavice, vyhazuje meloun, sbírá veškerou plíseň uchycenou na sporáku, větrá a chodí se vydejchat na balkon. Já později, když už nevidím žádné stopy kašovitosti beru do ruky svou BIO dezinfekci a drhnu každý centimetr čtvereční. Plus dezinfikuju vzduch, to dá rozum.

Takovej hezkej kluk to byl v tom supermarketu a takhle prohnilej má charakter. 
Pachovou stopu po sobě navíc zanechává ještě několik dní a odpor při každé vzpomínce.
Může se tak někdo divit, že jsme potřebovali asi týden voraz, než jsme vůbec mohli na meloun podívat a další týden na to, abychom pozřeli aspoň sousto?

Co vy a melouny? Už jste si taky domu někdy přinesl podobné nadělení:-)?
Luc.

PS: Jo a pokud právě snídáte, obědváte či večeříte, tak se omlouvám. 

Holanďan doporučuje: Aloe vera gel (s borůvkou)

Holanďan je super chlap.
Je ale vědec. Jako seriózní vědec.
Takže pakliže mu chcete říct cokoli, musí to být podloženo vědeckými fakty, ale to ne jen tak nějakými. Daná fakta musí pocházet od lidí s vynikajícím vzděláním, s několika tituly a musí být otištěny v impaktovaných vědeckých časopisech.

Když tedy řeknu, že citron má hodně vitamínu C, okamžitě musím předložit impaktované články od lidí z Yalu či Harvardu a ne mu hodit odkaz na internet, že.

A takhle to bylo před 3 lety s aloe vera.
Holanďan měl velké vleklé problémy s pálením žáhy a nebylo nic, co by mu pomohlo.
Tehdy jsem četla mnoho doporučení o gelu Aloe vera, která údajně dlouhodobě pomáhala snad se vším a její popíjení po litrech na lidi působilo jako zázračný dotyk Ježíše.

Tak jsem to doma vytasila.
Jenže bez dostatečných důkazů pocházejících z laboratoří. Holanďan mi dokonce poslal link na nějaký fakt chytrý impaktovaný článek o tom, že aloe vera nepomáhá a to prosím ani po 2 týdnech užívání. Prý placebo. Pan věděc zřejmě čekal, že za 2 týdny se z něj stane znovu mladý krásný a zdravý jinoch s bujarým porostem na hlavě a že se mu zázračná aloe vera postará i o šediny.

Tak jsem se nasrala, koupila Holanďanovi 99% aloe vera gel v 6 litrových balení, na což nemohl říct nic, jen dobrovolně pít. O pár měsících za mnou se svěšenou hlavou přišel a že jako pálení žáhy jaksi asi nějak ustoupilo a že to možná bude ta aloe.

A tak si koupil dalších 10 velkých lahví a dodnes bere preventivně aspoň lžíci denně.
Teď zrovna zkouší Aloe vera gel Dr. Popov s borůvkovou příchutí, kdy jde o 99,42% čistou šťávu z aloe vera. A je jeho oblíbená, chraň mě ruka Páně sáhnout mu na to.

Borůvky jsou v tom cítit spíš tak jemně, spíše tomu dodají trochu osvěžující chuť než sladkost ovoce. Ideálně se bere 3-5 lžící denně před jídlem, je možné to naředit či přidat do džusu. Ale mezi námi - není to třeba, šťáva je velice dobrá sama o sobě.

Ale teď už k účinkům gelu:

• vynikající detoxikační účinky na organismus
• je vhodný při zažívacích a střevních potížích, při úpravě trávení, při překyselení žaludku, pálení žáhy, nadýmání a pocitech plnosti, zácpě
• obsahuje látky příznivě ovlivňující imunitní systém
• díky obsahu enzymů a vitamínů stimuluje přirozenou funkci jater
• obsahuje silné antioxidanty
• snižuje riziko vzniku zánětů kloubů, je vynikající pro zdravé kosti a klouby
• zevně gel vhodný na zklidnění podrážděné pokožky, na popáleniny a drobná poranění pokožky
• pomáhá při regeneraci kůže po nadměrném slunění - snadno se roztírá, chladí a přináší úlevu

Aloe Vera gel je šťáva lisovaná zastudena z čerstvých listů Aloe Vera (lat. Aloe barbadensis Miller), které zrály po dobu minimálně pěti let. Aloe Vera s borůvkou je šťáva z dužiny čerstvých listů rostliny Aloe Vera, obohacená o šťávu z borůvek. 

Abych řekla pravdu, na účinky aloe vera si možná taky počkáte několik týdnů, možná i měsíců. U Holanďana to přišlo se začínající 3. lahvičkou, ale pálení žáhy se od té doby již neobjevilo. Aspoň ne v tak velké míře, že by musel znovu navštívit doktory či se budit uprostřed noci a "pochutnávat" si na jedlé sodě.

Pro všechno ostatní ale u nás doma platí, že to musí být vědecky potvrzeno, že.

Aloe vera gel prodává Dr. Popov v balení 500 ml za 285 Kč.
V nabídce je čistá aloe vera nebo borůvková příchuť, příchuť ananas + papaya nebo citronová příchuť s extraktem ze zeleného čaje.

Co je vaším osobním "zázrakem" na všechny neduhy a bebíčka?
Luc.

Jak jsem měla být Mirek

Královské mimčo dostalo jméno až po dvou dnech od svého narození.
Nebo spíš "už" po dvou dnech.
Protože vybírat jméno, to je zatraceně těžká práce.
A to nemusíte mít ani royal baby.

Je konec 80. let, komunisti už to mají za pár, ale ultrazvuky, které by určily pohlaví dítěte, to ještě neexistuje.
Ale na co moje mamka potřebovala ultrazvuk, že jo.
Každá babča, kamarádka, porodní bába ji stejně říkaly, že podle břicha to bude jasnej kluk.
Mamka s babičkou tak nakoupily modrý kočárek, modré oblečení, modrá prostěradla i modré hračky.
Bylo přeci jasné, že to bude kluk, že.
A bude se jmenovat Miroslav.

Až na porodním sále se ukázalo, že z Miroslava je holka.
"Ale to bude nějakej omyl, já mám mít kluka," křičela mamka na sestřičky, když ji do náručí rvaly holku.
"Máte holčičku," líbezně ji povídá pan porodník.
"Já ale musím mít kluka - chápejte, my máme pole, dobytek, barák a na baráku je plno práce, co budeme dělat s holkou?"

A tak mamce zůstala holka (dle jejích slov navíc ještě neuvěřitelně ošklivá, oranžová a s obrovským chlupem na tváři).
Jenže s holkou nikdo nepočítal, koho by napadlo vymyslet jméno pro holku?
Mamka se tak - věrná své extravaganci - okamžitě rozhodla pro Rút.
Rút.

Rút bylo v té době stejně extravagantní jako emigrace na Západ a to se mamce líbilo.
Sestřičky jí ovšem doporučily, aby jméno probrala se svým mužem, až přijde k rozumu.

Když se druhý den taťka objevil v porodnici - nikoli s kytkou, ale pořádnou opicí, jak zapíjel zklamání, že nemá kluka - okamžitě mamce Rút zakázal.
"Tak Patricíe," přemejšlela mamka.
Patrície byla jen přeci taky dost západní.
"Moje dcera se nebude jmenovat Patrika! Co to je vůbec za jméno? Bude to Marie po tobě!"
"Jo, to víš že jo, aby jí lidi taky říkali Mařeno nebo Máňo. Nikdy!"
Po pár dnech  přišel kompromis - Lucie. 

Když se o pět let později měla narodit ségra, ultrazvuky už existovaly.
Věděly jsme s mamkou na beton, že to taky nebude kluk.
Ale taťkovi jsme to řekly radši až po narození.
A taky to, že se nejmenuje Miroslava.

Nakonec si naši pořídili aspoň jednoho kluka do baráku - pejska.
Ne že by taťkovi na baráku pomohl - ale rád se připojí k běhání kolem baráku, k obdělávání pole a zejména k odpolednímu spánku.
A nejmenuje se kupodivu Miroslav.
Je to Pinďa.

Co vy? Víte, jak vás chtěli doma pojmenovat?
Luc.

Éterický olej Santalové dřevo: Dokáže zbavit černých teček?

Žila bych klidně až do smrti, kdyby mi jednou moje drahá pubertální sestra neřekla, že mám nos plnej černej teček, čímž vyrovnala své skóre 2:0 pro sebe - jelikož ona tečky nemá a ještě se chlubí obří hustou hřívou. Můra jedna pelešivá!

Panebože, fakt že jo.
Nos ani tak plný černý teček není, ale strany v ohybu jo.
Panebože, umírá se na to?
Co teď budu dělat?
Já, která se o pleť táááák starám, mám zabordelařený póry?
Nevím, co by ta pleť ještě chtěla víc.

Po měsících googlování a zkoušení všeho možného jsem došla k zajímavému závěru - většina výrobků na čištění pórů obsahuje jednu společnou ingredienci - santalový olej. Málo která společnost uvádí proč a když si najdete santalový olej, vyjde vám především:

• Exotická hřejivá vůně vhodná pro povzbuzení a dobrou náladu
• Super doplněk pro erotické masáže (afrodiziakum)
• Pomáhá aknózní pleti
• Ideální pro inhalace aromalampou či v sauně
• Pomáhá při odkašlávání i ztuhlých svalech
• Navozuje atmosféru jako v parních lázních
• Má protizánětlivé účinky
• Používá se při zánětech močového ústrojí
• Zvyšuje výkonnost imunitního systému

To je sice hezké, ale o černých tečkách ani slovo, že. Přesto ho do svých krémů, peelingů i čistících masek používá nejedna společnost. Až konečně objevuju zmíňku o tom, že santalový éteráček dokáže časem rozpouštět nečistoty v pórech, používá se prý od nepaměti pro čištění pórů i proti rozšířených pórech.

Z Auroville si tak přeju éterický olej Santalové dřevo k otestování a je mi jasné, co jdu udělat - namíchat si vlastní lektvar, jako to my - posedlí aromaterapií - běžně děláme. Dostávám od Auroville ještě BIO Sezamový olej, který má čistit pleť celistvě a do 30ml sezamového oleje přidávám 5 kapiček éteráčku.

A proceduru jsem si naordinovala následující:

• 3x týdně sauna, která otevírá póry
• Celou dobu, co sedím v sauně: Jemná masáž nosu buď prsty nebo měkkou buněčinou s kapkou směsi sezamového oleje a santalového éteráčku

Tohle čištění pórů si sice dopřávám častěji než 3x týdně, ale věřím, že v sauně je to nejúčinnější s nejrychlejšími výsledky. Dobré taky je, že Santalové dřevo příjemně sladce voní (a to přímo pod nosem), takže se ze sauny vracím napůl omámená (a nechci psát napůl nadržená, ale když je to to afrodiziakum, že...?)

Po dvou měsících mám tečky čisté. Což mi ukazují i čisté proužky, které z nosu strhnu. Takže tohle se osvědčilo, tohle pomáhá. Póry to jako by zneviditelní a stačí mi nos poprášit pudrem či lehce korektorem a nikdo nevidí ani tečku.

Je ale zase pravda, že rozšířené póry přetrvávají a nevím, jak se jich zbavit. Možná i to se časem zlepší, možná to nezmizí nikdy. Santalový olej beru tak na čištění, jako pomoc při viditelných černých tečkách, ale nikoli jako zmizík. Ono stejně tenhle černý-tečky-byznys je dost otravný, dlouholetý a takřka nevyléčitelný.

Pokud byste ho chtěli zkusit (třeba i do aromalamp, vany, krémů k masážím), zakoupíte 10 ml BIO éteráčku v e-shopu Auroville za 139 Kč.

Co pomáhá na póry vám? Rady a tipy?
Díky,
Luc.

Lecitin: regenerace pro játra i pomoc při učení

Začátkem 90. let strašně letěly veškeré alternativy másla ze Západu - první margaríny, které voněly i chutnaly po gumě a doktoři přísahali, že tohle je TEN zázrak, po kterém se všichni dožijeme stovky a okamžitě zhubneme.

V mlékarně, kde mamka pracovala, se zase vyhazovaly věci jako syrovátka a lecitin, jelikož to byl údajně odpad a kdo by teď - v dobách demokracie, kdy nás čekal jen blahobyt a bohatství - jedl, že.

Mamka sice podlehla svodům gumových margarínů, ale spoléhala na zdravý rozum a domů mi nosila jak čerstvou syrovátku, tak i lecitin. Což jsem ovšem musela tajit, abych nebyla vyvrhelem společnosti a pro naše si nepřišla sociálka za krmení dětí něčím tak chudým.

Dneska už to můžu říct, že jo. Ta samá mlékárna dnes prodává syrovátku v různých příchutí a hrdě všude uvádí její působení na očistu organismu. I lecitinu se konečně dostalo uznání.

Ale proč to píšu. Dnes, po x letech, jsem se k němu opět dostala. Je poměrně těžko k sehnání, ale jeden výtečný nabízí například firma Dr. Popov. 

Co je to lecitin?

Lecitin patří mezi fosfolipidy, které jsou složkou každé tělesné buňky a účastní se životně důležitých pochodů v těle.

• V trávicím systému se podílí na usnadnění trávení
• Díky rozpouštění tuků má lecitin i blahodárný účinek na játra - zabraňuje usazování tuků v játrech (tuková degenerace, cirhóza, nádory)
• Hodí se jako doplněk při hubnutí - podporuje odbourávání tuků
• Vynikající k regeneraci při zánětech jater
• Pro kvalitní pleť a vlasy
• Při podpoře imunitního systému
• Pro podporu paměti

Sama bych to popsala jako sójový tuk, co výborně regeneruje játra, pomáhá při trávení a naposledy, kdy mi ho mamka rvala do jídla i pití bylo v době před maturou, abych si pamatovala jak veškerá díla spisovatelů, tak i veškeré památky ze zeměpisu. Vždycky se rovněž říkávalo, že je lecitin výborný na cévní systém a srdce. Jisté ovšem je, že má lecitin i antioxidační účinky a pomáhá tak předcházet procesům stárnutí.

Jak to chutná a co se tím dá dělat?

Inu, nechutná to nijak. Dr. Popov nabízí lecitin granulovaný, což je fajn, protože lecitin v prášku se hodně lepí a vytváří hrudky. Lecitin je zcela bez chuti (žádná chuť sóji, fakt ne) a dá se přidat téměř kamkoli.

• Do vločkové kaše 
• Do čaje či vody
• Ideálně i do polévky

Osobně používám jen jednu čajovou lžičku do jednoho jídla. Používám to jen preventivně, ale při zdravotních problémech můžete lecitin brát 2-3x denně bez problémů:-).

Dr. Popov nabízí 250 g za 270 Kč, což je tak půlroční balení. A využijí ho snad všechny generace.
No. A já jsem ráda, že se dnes zase vracíme k přírodním produktům i k máslu:-)
Co vy a lecitin, syrovátka či biflování na zkoušky?
Luc. 

Holanďan perlí a servírka jde do mdlob

Když děláte vědecké experimenty jako Holanďan, musíte mít na vyplacení lidí hodně drobných.
Nesmí se stát, že by došly například desetikoruny.
To by byla katastrofa.
Problém je, že vám pak většina těch pytlíčků s dvackama, desetikorunama a padesátkama zbyde a banka už vám to nevezme zpět.

Takže musíte vysolit své vlastní papírové bankovky a sáčky s drobnými si nechat.
Jo, je to fajn.
Zvlášť, když vám zbyde pět tisíc v desetikorunách.
Už jenom jít s pětistovkou nakoupit znamená, že nákup domů nedonesete, boť se skácíte pod tíhou své peněženky někde s rohlíkama na chodníku.

Holanďan se tak drobných často potřebuje zbavit či rozměnit, a pak obtěžuje slečny servírky.
Třeba jako tu, která nás kasírovala v sushi restauraci.

"Slečno, nemáte ráda mince?"

Slečno, nemáte ráda mince, ptá se Holanďan s napůl omluvným tónem, který ovšem vyzněl stejně koketně, jako věta sama.

Chci říct. Mohl se zeptat například:
Prosím vás, nepotřebujete drobný?
Můžu platit drobnejma?
Nepotřebujete rozměnit?

Teď tu tak sedí, usmívá se, zatímco chudák slečna je zděšená.
Jo, přiznávám - znělo to, jako by ji nějaký postarší strýček zval na svou sbírku motýlů k sobě domů. Celé situaci navíc nepřidává fakt, že je to sushi restaurace a slečna je tak oblečená ve stylu geishy.

"Jak to myslíte?" zeptá se po pár koktavých větách servírka.
A kouká vyděšeně na mě.
Přijde ji asi divný, že ji ten chlápek chce pozvat domů a přitom má v restauraci ženskou.
Nebo ji v hlavě jede možná úplně jiný scénář, co já vím.
Ale zmatená je pěkně.

"Jestli nepotřebujete rozměnit, máme plno drobnejch," vysvětluju.
"Ach tak," spadne ji kámen ze srdce. "Jistě."

Chudák Holanďan je zmaten taky, co řekl špatnýho?
"Ta čeština je hrozná," říká nakonec. "Se jednou snažíš použít nějaký vznešenější slovo (mince) a hned zníš jako úchylák!"

Stalo se vám někdy něco podobného - špatně zvolená/pochopená otázka:-)?
Luc.

Fotoreportáž: Zürich

Dneska si dáme chvilku pohov od náročného čtení a zavítáme do letního Curychu:-)

Cestou do Švýcarska - Bodamské jezero, Lindau

Kam se letos chystáte vy?
Luc.