Jak si Španěl v sauně myslel, že jsem chlap

Nemít prsa není zase áž taková katastrofa.
Má to dokonce plno plusových bodů.

Když vám například chlap řekne, že máte krásný oči, fakt tím nemůže myslet nic jiného.
A nikam jinam vám skutečně chlap ani nekouká. Radši.
Když vás chlap pozve na skleničku, většinou u skleničky zůstane. Radši.
Nelepí se na vás grázlové, jelikož nejste v hledáčku jejich radarů.

Naopak.
Přitahujete jen milé, hodné chlapíky, kterým jde o víc než fyzický vzhled.
Takže ani slovo o úchylech.
Přitahujete chlapíky, pro které jste jemné éterické bytosti, jimž musí připadnout veškerá jejich péče a ochranitelské pudy.

Jste vlastně vzorem pro mnohé zlatokopky.
Tak. Teď jsem si v duchu odříkala svou chlácholící řeč na podporu sebevědomí.
Může za to ten chlastající Španěl v sauně.

Klábosí s Holanďanem a po chvilce z něj vypadne: "Tak ty cestuješ s bráchou, jo?"
"S bráchou?" nechápe Holanďan.
"No s ním," ukáže na mě lahví piva.

OK, moje bravurní řeč nezafungovala.
Chlap mě viděl nahou a nazval mě chlapem.
"Prosím tě," chlácholí mě Holanďan, "nevidíš, že je úplně ožralej?"
"No právě," křičím já. "A v ožralosti jsou lidi upřímný!"

Jsem dotčena.
Španěl ale pokračuje.
"To je ženská, jo? Aha. A tak...proč sis jí teda vůbec bral?"

Bože, co to je za otázku. Stačí se podívat. Chci říct. Podívat zrovna ne. Ale stačí mě poznat. Já jsem totiž skvělá holka. Fakt. Nebručím, nic neřeším, netrpím PMS, jsem krutě inteligentní, milující a chápu i ty nejtěžší formy smyslu pro humor.
A to, že nemám křivky nahoře nutně neznamená, že je nemám dole.

Moje chlácholící řeč přesto nepomohla.
A problém v sauně je, že už tak máte zrychlený tep a zvýšenej krevní tlak, takže se nesmíte moc rozčilovat. Jinak vám praskne cévka.

Pro jistotu uraženě odcházím.
A už do sauny asi nikdy nepůjdu.
Nebudu to pokoušet.

Co vy a saunové "zážitky"?
Luc.

Holanďanovy perličky

Holanďan je skutečná osoba.

Chlap, co se zamiloval do Prahy a rozhodl se učit česky.

Mluví výborně.

Jen některé dny se řadí mezi ty hodně výživné...
 

→
Holanďan: "Prosím tě vyvenči, nedá se tu dejchat." 
Překlad: "Prosím tě vyvětrej, nedá se tu dejchat."

Holanďan má rýmu, což je slovo, na které si zrovna nemůže vzpomenout. Aby doktorovi popsal, co ho trápí, říká, že mu tečou sliny z nosu.
To hodil už tak smrtelnou mužskou rýmičku na úplně jiný level.

Holanďan v restauraci: "Prosím vás, já si dám toho Mrtvého vrabce."
Servírka zmateně: "Myslíte Moravského vrabce?"
Holanďan: "Klidně moravského."

Jo. Cokoli. Hlavně ať to není živý.

Produkt domácí výroby? Holanďan v tom má jasno: "Hezky jez, je to zdravej výprodukt, žádná chemie v tom není!"

"Ty jsi ale vtipák!" = "Ty jsi ale vtipálek!"

Holanďan vaří.
"Nedáš si? Udělal jsem brambory."
Já: "Brambory? A s čím?"
Holanďan: "S rejží."

"Ona je trochu střílená!" = "Ona je trochu střelená!"

• Lekce češtiny s Holandanem, téma: sekáč vs. sekáč. Holandanova kamarádka: "Ty jseš stejně sekáč!" Holandan: "Ale né, to není ze sekáče, jenom jak to furt tahám, tak to už asi vypadá dost opotřebovaně." ‪#‎LekceČeštiny‬ ‪#‎SmrtKamarádkám‬ 

"No, vypadal pěkně zasraně." = "No, vypadal pěkně nasraně."

Jak je svátek a nemusí se do práce, tak má Holanďan vždycky takovou slabou chvilku: "A to je hezký, že ani manželství nás nezničilo!"

Holanďan: "Já od tebe nikdy neodběhnu, nejsem vůl, že jo."
Nějak moc romantiky takhle poránu na mě.

Nový doktor kontroluje Holanďanovu umělou chlopeň srdce:

Doktor: "No jo, vy opravdu tikáte!"
Holanďan: "Já vám netikám, já vám vykám."

"Tak jsem přitáhl manželku." = "Tak jsem přivedl manželku."

Holanďan: "Bylo to vynikající. Hrozně jsem se přesežral."
Překlad: "Bylo to vynikající. Hrozně jsem se přežral."
‪#‎ToJsemNevařilaJá‬ 

Holanďan si po všech těch letech furt plete některá slovíčka. Jakmile ho pustíte do supermarketu, křičí, že potřebuje nějaký ten chlast a divoce běží k regálu s heřmákovým čajem.

• Na procházce městem. Celá nadšená koukám do výlohy na Swarovski šperky. Holanďan: "Swarovski? Prosím tě, to zas bude beztak nějakej shit!" 

Holanďan už zná hodně z českého TV programu. Kromě Konec vodnářů v Čechách zná ještě nekonečný seriál Ulička. ‪#‎UčíSeRychle‬

Jestli se Holanďan kdy naučil česky, tak slovenština mu nikdy nešla. Omlouvám se našim sousedům, ale haluškám říká celej život rašukelky.

Holanďan si chce dát sushi s grilovaným lososem.
"Prosím vás, jednou to sushi s grilovaným losem!"
Chudák los. 

Holanďan: "Vaši tě při výchově zkazili způsobem, že se ke mně krásně hodíš." Takže, mami a tati, dík.

A když je Holanďan opravdu hodně frustrovanej, začíná mluvit dvojjazyčně: "I managed to completely zkurvit to." 

"On není zase tak zatuplej. " = Dodnes nerozluštěn význam slova zatuplý

"Bus už jde." =  "Bus už jede."

Holanďan něco skrývá za zády: "Zavři oči a vypláchni jazyk!"

"Jsem dobrej. Vtířnul jsem se tam!" = "Jsem dobrej. Vetřel jsem se tam."

Holanďan si plete slovo slupky a chloupky. Doma tak často křičí: "Kam mám házet ty chloupky z melounu?" a "Vidíš? Už mi tady zase rostou nový slupky."

"Ty jseš posraná, miláčku? Proč?" = "Ty jsi nasraná, miláčku? Proč?"

Holanďan: "Jo, promiň."
Já: "Za co promiň?"
Holanďan: "No jo, za co? Jsem už naučenej se omlouvat i za to, co jsem nezavinil." #manželství

"Dal jsem zákaz k úhradě" = "Dal jsem příkaz k úhradě"

"Viz v přiložený příbor" = "Viz přiložený soubor" (z emailové korespondence)

Holanďan: "Dám si omeletu se šunkem."
Já: "Se šunkou. Je to TA šunka."
Holanďan: "Šunka je holka? Aha."

"Jdu se dát horizontálně" = Jdu si lehnout

Holanďan: "Dneska bysme mohli koukat třeba na Konec vodnářů v Čechách, co myslíš?" Chudáci vodnáři.

Na dovolené.
Holanďan na recepci hotelu vypisuje své kontaktní údaje.
Recepční: "Výborně, děkuji, tady prosím už jen vyplnit jméno manželky."
Tady Holanďan začíná divadýlko. Koukne zoufale na mě, přimhouří oči a po chvilce hraného přemýšlení se rozzáří a vykřikne: "Jo, už vím!"

Čeština. Holanďan vs Vietnamec. Vietnamec: "Jak moc pálivý jídlo?" Holanďan: "Jo, s sebou."

Lízák = nanuk

"Ona je cvokyně = Ona je cvok"

Holanďan nemůže usnout.
Já: "Na, na to je dobrej kozlík lékařský."
Holanďan: "To má něco dělat s kozlem?"
Já: "Ne!"
Holanďan: "Tak to nechci."

• Ptá se mamka Holanďana: "Tak jak se ti tu spalo? Nebudil tě kohout?" "Ne, podobný týpky já už dávno ignoruju."

Holanďan: "Proč jseš vzteklá?"

Já: "Protože na mě mluvíš zrovna v ten moment, kdy nemám co na sebe!"
 

Zákaznička = zákaznice

Lump (male) = Lumpařka (female)

Holanďan popisuje páteční noc: "Jeden já a dvě velký piva. Já jsem prohrál." ‪#‎tobylanoc‬

Vyhladit = Vyhládnout ("Než půjdeme na to sushi, tak tě nechám vyhladit")  

• Nemocný a kašlající Holanďan si pyšně hraje s významy slov: "Nechci přijít na přednášku a pak kašlat na studenty, tak na to kašlu a radši zůstanu v posteli." 

Opičář = Opičák

Rozchodit, rozmixovat nebo jen znovu obnovit funkčnost - na to všechno stačí Holanďanovi jedno slovíčko: ROZMAKAT. Momentálně rozmakává auto. Jsem zvědavá, co z toho bude...

• Holanďan si za boha nemůže vzpomenout na slovo manželka. Marně hledá to správné slovíčko, až z něj vypadne "šuknice". Ale víte co, po všech těch letech mi to možná i lichotí...

Odolit = Odolat

Odoluju = Odolávám

"Je to ulice Pod tratí."
Holanďan: "Potratí? Vy tu máte Abortion street?"

"To se dává na ksichtku?" = "To se dává na obličej?"

Holanďan překládá: "Hele, jak se řekne česky smoked fish? Vykouřená ryba?"  

Ranní romantika v posteli:
Já: "Víš, co je dneska za den, miláčku? Máme 4. výročí svatby!"
Holanďan: "Cože? Čtyři roky? Celý čtyři roky? Kdo by si byl býval myslel, že to spolu vydržíme tak dlouho, viď? Já teda rozhodně ne."

Přechlastat = Opít

"To s tím nemá co nedělat" = "To s tím nemá co dělat"

"Jsi tak vymazaná" = "Jsi tak mazaná" 

Šupnout = Šoupnout

Holanďan: "A teď se cítím jako prase v blátě!" / Mám se jako prase v žitě.
 

Příslovo = Přísloví 

Nenápadně si rvu Holanďanovu karamelku do kapsy. Ten kouká úplně opačným směrem, ale tohle okamžitě vidí. "Takže člověk se utěšuje, že manželka ho okrade jenom o půlku všeho, co má, a mně přitom sebere úplně všechno." 

Holanďan si plete slovíčka slipy a slípky.
Pořád mi tak říká, že slípky vůbec nejsou sexy a že našim utekly slipy až na zahrádku.

Ranní pták, dále skák = "Ranní ptáče dál doskáče"

Aby ta čeština nebyla příliš fádní, jal se nám Holanďan vymyslet slovíčko zbrusu nové - zplodka. Zplodka = zploditelka a matka dohromady. Jde o velice logické spojení, za které mu všichni velice děkujeme!

Povídám Holanďanovi: "Dneska je 1.máj, víš, co to znamená?"
Holanďan dlouze přemýšlí. "Den maminek?"
On byl vždycky romantik...

Já: "Nevím, třeba kdysi od slova...orat?"
Holanďan: "Za-orálek? Ty tam slyšíš někde slovo orat?"

Holanďan klimbá u filmu.
"Tak asi to vypnem, ne?"
"Jo. Já už tady spím zaživa."

Holanďan: "Pojedeme k tvojim?"
Já: "Správně je k vašim."
Holanďan: "K vašim? Proč k vašim, když ti nevykám?"

Já: "Tak jaká byla party?"
Holanďan: "Super. Dost jsme se vysrandili."
Překlad: Sranda - podstatné jméno. Srandit - sloveso. Aby nedošlo k nějakejm mýlkám.

Veškeré Holanďanovy hlášky pak najdete na Facebooku či Twitteru. 

Na rande s očkováním proti vzteklině

Vždycky jsem si myslela, že se toho na rande potenciálně nedá tolik posrat.
Chci říct.
V nejhorším případě to bude hrobové ticho, trapná konverzace, trapný protějšek, trapná já.

Tenkrát to ale bylo úžasný rande.
Žádné hrobové ticho, naprosto brilantní konverzace, nádherný protějšek a nezvykle pohotová já.
Možná jsem měla sklenku vína, což mě - velice špatného pijana - uvrhlo trochu do povznesené nálady, ale stejně. Byla to chemie, nemělo se co posrat.

O 2 hodiny dříve...

I´m running late.
Poslední úpravy své fasády jsem nějak nepropočítala.
Rychle se obouvám, pospíchám o trochu víc, než bych měla a pacička zipu od bot mi zůstává v ruce. Do prčic!

Rychle hledám cokoli jiného, čím by se to dalo nahradit a dotáhnout zip až do konce.
Na topení visí Pinďův obojek se srdíčkem o očkování proti vzteklině.
Whatever, beru kolečko s odznáčkem, přes botu hodim nohavici a nikdo nic nepozná.

Jaká jsem? Geniální.

O 3 hodiny později...

...zjišťuju, že se mi zip zakousl do nohavice a já se prostě nezuju. Super.
Jestli je prý vše v pořádku, ptá se. Jistě, coby, usmívám se. Za moment jsem u tebe.
Jestli prý nepotřebuju pomoc. Ne, dobrý, nemusíš vidět všechno.

Pravdou je, že se to trochu kouslo. A zrovna teď. Teď! Teď když vás chlap pozve poprvý k sobě domů. Teď, kdy to má bejt aspoň trochu romantický.
J jako jebat!

Že mi prý pomůže.
OK, jen přeci ta sklenka vína...
Rychle se snažím "odšroubovat" srdíčko s vakcínou svýho psa, když v tu chvíli to začíná číst.
"Ty jseš očkovaná proti vzteklině?" říká s úžasem.

Viděl to, super.
To hrobový ticho by bylo jen přeci o něco lepší.
"Tak to já..." marně hledá slova, "jenom oceňuju. O starost míň. Taková ženská není nikdy k zahození!"

Může se mi někdo divit, že dneska takřka nepiju?
Co vy a zážitky z randění?
Luc.

5 věcí, které jsem nesnášela na letních táborech

Za mládí mé mamky se jezdilo na pionýrské tábory, batikovala se trička, stříhala se ofina podle hrnce, pila se červená limonáda a poslouchaly se písničky, co byly zakázané.

Za mého mládí se mamka rozhodla dělat všechno obráceně. Ať ta revoluce taky k něčemu je, že.
Ale nechtěla mě ochudit o to nejlepší - o dětské tábory.
Měla jsem na ně však diametrálně jiný názor...

1.) Rozcvičky

Jestli mi něco v životě nefungovalo, tak to byla ranní aktivita nalačno. Doba mezi vzbuzením a jídlem nikdy nesmí překročit 15 minut, jinak omdlévám hlady. Bůh je mi svědkem.
Nenáviděla jsem tak letní tábory zvlášť proto, že mezi vzbuzením a snídaní byla PŮLHODINOVÁ rozcvička. Brutální probuzení, brutální běh, brutální hlad a pak to dítě má mít hezký vzpomínky na dětství.

Nepotřebuju rozcvičku, potřebuju se najíst.

2.) Opičí dráhy

Jakožto nesportovní typ, jenž se navíc může pochlubit zcela ženským smyslem pro logiku, mi dělaly opičí dráhy problém. Nešlo o čas, takové ambice jsem nikdy neměla.
Šlo o pochopení. Občas jsem se "sekla" uprostřed dráhy, abych popřemýšlela, zda tu pneumatiku přelézt, překročit, podlézt či po ní skákat. Lano? Prolejzačky? Žebříky? Ignorovala jsem to všechno a "rychle" pádila do cíle.

3.) Míčové hry

Míčové hry byly teprve utrpení.
Dva kapitáni si vybírají lidi do týmu - "Lucku si vemte vy, my jí nechcem, my radši budem hrát v oslabení!" překřikovali se navzájem. Nikdo mě v týmu nechtěl a pokud už jsem byla k někomu násilně přiřazena, tak jsem to týmu zkazila tak, že už se mnou nikdo nemluvil.

 4.) Paření na sluníčku

Upřímně? Jestli mi přišlo pitomé mlátit se míčema, pak ještě pitomější mi přišlo pařit se přes pravé poledne hodiny na sluníčku. Doma mi pořád říkali, že na sluníčko přes oběd nesmím, že se musím mazat a být co nejvíc ve stínu. To mi říkali naši. A pak mě pošlou sem? Tehdy mi došlo, že mě na tábor poslali beztak jen aby mě měli na chvíli z krku!

5.) Trapné diskárny

Diskárny zase byly něco, co mě hodně bavilo. Resp. co by mě bývalo bylo bavilo, kdyby mě mamka nenabalila jak na pionýrský tábor, kdy všichni vypadali jak blbečci.
Sukně a tílka? "Prosim tě," říkala mi mamka, "jedeš na tábor, ne na módní přehlídku. Na co ti bude sukně? Tyhle tepláky jsou dobrý, ty můžeš mít k táboráku i na disko!"

V tomhle k táboráku i na diskárnu. Kluky budu muset odhánět!

Na táboře jsem byla dvakrát a do konce prázdnin už s našima nemluvila.
Ta revoluce k ničemu nebyla.
Moje ségra to měla podobně. Byla tam jen jednou. Vydržela tři dny. Museli jsme pro ní přijet dřív, než nám od ní dorazil dopis i s jedním jejím zubem.

Taky jste tak milovali dětské tábory?
Luc.

Přírodní kosmetika měsíce: Bezvodý šampon, deo pudr i solná pasta na zuby

Na každém měsíci je nejlepší to, že přichází výplata.
A za výplatu přichází plno nových věcí.
Normální koloběh života. Co mi teda v červenci proběhlo koupelnou?

Frajer měsíce se ukázal být šampon Faran, který jsem kupovala vlastně jen proto, abych si dokázala, že mi stačí lávová zem či mycí olej na vlasy. Jenže! Faran má 0% vody, zato první ingrediencí ve složení je aloe vera. Neobsahuje sulfáty a moc nepění. Poradí si výborně s lupy, s nemocnou pokožkou hlavy i vyprahlými vlasy od sluníčka.

Milé překvapení se ukrývalo i v tomto obalu kondicionéru od Santé, který jsem dostala. Nebýt to německá "Naturkosmetik", hned si pomyslím na silikony. Vlasy totiž uhladí, vyžehlí a naleští tak, že při česání jenom kloužou.

Šalvějový deo pudr jsem kupovala po měsících přemýšlení. Šalvěj je na pocení vý-bor-ná. Ale fakt chci vonět bylinkově? A jak moc intenzivně? Pudr - deodorant se ukázal jako dobrý pomocník, šalvěj ve výsledku není příliš cítit. Používám ho jen jako "podklad" pro tuhý deodorant a jsem celkem spokojená. Až na ten bordel, který to dělá. Ideální nanášet ve vaně, nikoli nad umyvadlem:-)

Abych byla BIO ještě víc, musela jsem si pořídit černou tužku na oči od Logony. Okouzlil mě pěnový aplikátor na druhý straně, který je fajn na kouřové líčení. Tužka je krásně měkká, výborně pigmentovaná, žádné kafrání se nekoná.

Dekorativku od Alverde mám moc ráda, ale tahle řasenka mě nenadchla. Mám často během dne pocit, že jsem na řasy jaksi zapomněla. Nemusí natočit nebo prodloužit, ale mám i pocit, že málo barví.

Štětec na pudr Cosm´etika jsem dostala. Je maličký, šikovný, syntetický, jemný a nepelíchá. A vejde se do každé taštičky.

Solná zubní pasta? OK, není to úplná dobrota. Pokud jste zvyklí na klasické pasty, chuťově vás to neoslní. Slaná chuť, žádná pěna, ale naprosto krásné složení, které ocení především aftaři. Neutralizuje kyseliny, zpevňuje tkáň dásní a čistí díky obsahu měkkých krystalků mořské soli.

I pastička Himalaya našla uplatnění. Sice pění, ale chutná výborně. Je stavěná na základech ajurvédy, bylinkách a třeba tahle konkrétně se chlubí nimbou a akácií ve složení. To zabraňuje krvácení dásní a dodává dásním pevnost. Granátové jablíčko zase působí jako antioxidant. A fakt, chutná báječně.

Řecká maska na vlasy s rozmarýnem, v BIO kvalitě a bez obsahu vody? To děkuju za možnost otestování. Zkouším vmasírovávat do pokožky hlavy i po celé délce vlasů. Brzy vám ji představím. Pro suché a lámavé vlasy je to opravdu výživná bomba...

A taky tam, hned vedle vany, objevíte Dobu jedovou 4 - hormony (Sherrill Sellmanová, vydal a věnoval mi Triton). To si takhle čtu před spaním. Člověk se pak nesmí divit, že mám noční můry. Menší sci-fi v podobě mnoha hormonálních mýtů, polopravd i chyb na lidském zdraví. Ale jednou si mě ta knížka najít musela, že...

Co máte takhle v létě koupelně vy?
Luc.

Ne všichni Holanďani žijou fotbalem

Myslím, že Holanďan něco o nějakém fotbale slyšel.
Tuší, že se lítá za míčem a že se dávají góly.
A to je s největší pravděpodobností vše, co o tom ví.

Neopovažuju si ani představit, že by ho snad někdy hrál.
Nebo sledoval.
Nebo tušil, jak se jmenuje nějaký holadský tým.
Pokud řeknete, že jsou Holanďani hlavními favority, ze široka se usměje a poděkuje nebo řekne, že to rád slyší.

Ale sám o fotbale ví přesně tolik, co každá průměrná ženská.
Oprava - jako každá průměrná ženská žijící dlouhodobě mimo společnost, bez chlapa, bez připojení a bez televize.

Tak schválně - zkuste mu zase někdy po vyhraném šampionátu/zápase/mistrovství/čemkoli Nizozemska psát zprávy: "Great news!" "Congrats!" "Good job!" a okamžitě nabyde dojmu, že jsem těhotná. 

• Proč by mu jinak lidi blahopřáli k tak skvělé zprávě a k dobře odvedené práci, že. 

Jakmile si však ověří to, že těhotná nejsem, začne hodiny googlovat a rozšifrovávat ona záhadná blahopřání. "Jo aha," dodá pak, "Holanďani vyhráli fotbal."
"No Holanďani jsou známí fotbalisti, ne," kývu.
"Fakt jo? No vidíš. Bože, nedopusť, abych kdy měl syna. Co bych ho asi učil, když nehraju fotbal a ani nevím, že máme nějaký dobrý fotbalisty?"

Takže - pro případ, že by Holandsko někdy něco vyhrálo - zachovávejte klid, zhluboka dýchejte, nepanikařte prosím a nešiřte paniku. 
A Argetině děkuju, že nás toho letos ušetřila.
Luc.

Deník zoufalé manželky III.

Občas jsou dny, kdy je lepší se jen celej den usmívat.
Lidi si pak řeknou, že jsem aspoň hezká, když už jsem tak blbá.

Pondělí

Ráno mě potěšil pošťák. Vzbudil mě a aby mi neodjel s balíčkem v ruce, rychle odbzučím dveře, stáhnu pyžamo, nahodím první šaty, co vidím a jdu mu otevřít. Je trochu nesvůj, ale říká, že mi to dnes sluší. Překvapí mě to, jelikož jsem celá přeležená, neučesaná a nenalíčená. Ale jen do tý doby, než zjistím, že šaty prosvítaj. A že nemám kalhotky.

Úterý

Holanďan vysílá S.O.S. hladové zprávy z nemocnice a je ochoten sníst cokoli, co mu přinesu. No prosím! Po nemocniční stravě bude i moje vaření milovat.

 

Středa

V pondělí pošťák přinesl mou první objednávku z eBaye - krásnou kabelku, kterou tu jisto jistě nikdo nemá. Je naprosto dokonalá a nechápu, že jsem eBay objevila až teď. Při chůzi se ale urvou oba traky a kabelka jde i s obsahem k zemi. Nesnáším eBay.

Čtvrtek

Po návštěvě Holanďana v nemocnici jsem překročila návštěvní hodiny takovým způsobem, že se nejen začalo smívat, ale oni mi už i hlavní vchod oddělení zamknuli. Půl hoďky zkouším všechny dveře v nemocnici a hledám východ. Jedny dveře se za mnou zabouchnou a jsem lapena. Po tmě hledám kontakt a volám na recepci, že jsem "tady u těch lehátek" a ať si pro mě přijdou, že jinak budu mít doživotní traumata.

Pátek

V metru proti mě sedí ženština, co ukusuje z tabulky čokolády. Každé sousto si labužnicky se zavřenýma očima vychutnává, pak zbytek čokolády vyplivne vedle do sáčku od rohlíků. Takhle to jede celé tři zastávky a celé čtyři řádky čokolády. Pak vystupuju, selhává mi totiž ta příkopka od žaludku.

Jak říkám - občas jsou dny, kdy je lepší se jenom usmívat.
Nebo máte lepší taktiku?
Luc.