Být na mně, zakážu všem chlapům cokoli slavit. Narozeniny, svátek i Vánoce.
Nemám vůbec co dočinění s nějakým feminismem, ale zrovna tohle je utrpení pro celé pokolení žen. Něco jako projít psychologickou zkouškou.
Problém č. 1: Řekni mi, co chceš k narozeninám
Jednoduchá otázka. Co by sis přál?
Když se na tohle zeptám, chci jasné a konkrétní věci, sakra. Třeba celý seznam toho, co by chtěl. Ale to nééé. Chlap, který si celý rok utahuje z ženskejch, jak nevěděj, co chtěj nebo neříkají věci dost jasně, je teď ještě mnohem horší.
S utrápeným výrazem jako bych mu právě oznámila, že čekám paterčata, vzdychne, pokrčí rameny a řekne, že neví. "Já nic nepotřebuju." "Já už mám všechno." Po sálodlouhém výslechu, kdy už mi praskaj nervy i cévky v oku, řekne: "Tak mi dej pusu." No jo, pán se snaží bejt vtipnej.
Co koupit
Takže víme, že nic nevíme. Má všechno, neví, co by si měl přát, šroubky a kabely si koupí sám, takže musíme něco vymyslet samy. Je vědecky dokázáno, že v období narozenin muže, je kreativita ženy na nejvyšší možné úrovni. Právě v této fázi roku vždy vymyslí ty nejlepší projekty a napíšou ty nejzlomovější knihy. Třeba jako Padesát odstínů šedi.
Nakonec vymyslíme něco geniálního. Něco, za co se musíme poplácat po ramenech. Bravo, holka, jseš dobrá. Tímhle mu vyrazíš minimálně dech (možná i zuby). Takže se začínáme těšit a v den narozenin ho vezmeme do jeho oblíbené restaurace, kde s velkou parádou předáme dárky.
Problém č.2: To je radosti
"Jé, co to je?" zeptá se, pokud netuší, k čemu to je. To je ta horší varianta. "Jo ahá. Tak to je super, děkuju," usměje se, dá vám pusu, věc ještě třikrát otočí a pak už se věnuje jenom jídlu, aby nakonec dárek dal někam stranou a málem si ho v restauraci zapomněl.
Pak ta trapná chvilka
Takže radost byla tak akorát, moc se to s emocema nepřehánělo, ale pokud už ženská dobře zná chlapské měřítko radosti, tak ví, že s dárkem fakt potěšila.
Jen holt už to není taková ta upřímná dětská radost. Chlapi ty city mají jinde. Who knows where. Tady však nastává ta trapná chvilka, kdy ženská mu dárek furt musí připomínat, aby neskončil na dně skříně.
"To nový tričko, co si teď dostal k narozeninám, to by se ti k tomu hodilo."
"Nevezmeš si ty nový hodinky?"
"Ten novej parfém na tobě fakt krásně voní."
"Tohle tričko na běhání má fakt ultra termo vlákna, takže je super, že se člověk vůbec nepotí."
Uvažte. Oslavy u chlapů prostě nemají význam.
Chlapi fňukaj, že neví a že je ženská otravuje, ženská fňuká, že taky neví a že on nepomáhá. Vše je dovršeno vlažnou radostí obou zúčastněných a pochybama ženské, zda koupila správně.
Ano, Holanďan ve středu slaví.
Jsem podrážděná. Ale on víc.
Vypadá to u někoho doma snad jinak?
Luc.
