Outfit fairtrade módy z NILA store



Nedělám outfitové posty. Nechci ohrožovat mládež.
Ale pro NILAstore dneska mileráda udělám výjimku. Tenhle obchůdek totiž nenabízí žádnou konfekci, nýbrž tu nejlepší fairtrade módu, originální šperky a home decor. 10 dobrých důvodů, proč si aspoň občas udělat radost něčím fairtrade sepsala NILA na svém blogu ostatně velice pěkně.

Přičemž neplatí, že by fairtrade věci neměly šmrnc. Doby nevzhledných svetrů jsou pryč, i když uznávám, že na těle oblečení vypadá lépe než na fotkách. Dá se kombinovat naprosto se vším.

Jakožto zastánce krátkých sukní a ženských střihů jsem bych si v NILE vybrala outfitů rovnou několik. Od šatů po vypasované svetříky. Na první dotek je jasné, že ten, kdo daný kousek vyrobil, což vlastně ani není těžké dohledat, si na tom dal záležet. Nosilo se to příjemně. A pro ty z nás, co trapně nakupují v dětských velikostech nabízí NILA dokonce i XSko.

A pokud mluvíme o udržitelné módě a projektech fairtrade, nemohlo se fotit jinde než v přírodě.
Konkrétně v těch posledních chvilkách před západem slunce. (cause I arrived late)
O to však lepší světlo ty fotky maj! (cause I know what is good)
Mrkněte.


Kupujete fairtrade věci?
Luc.

Fotil Šumař s Olympus PEN Lite E-PL7


Hodina biologie na základce


"Víte, proč Bůh stvořil Evu?" zeptala se nás zcela vážně učitelka první hodinu biologie na základce. "Protože už Adama bolela ruka."

Osmá třída plná čtrnáctiletejch puberťáků a ono ticho.
Nikdo z nás to nepochopil.
Ti nejbystřejší klopili zraky a čtyřkaři říkali, že už asi tuší.

Inu, nebyl internet a vzdělávací rubriku "Láska, sex a trápení" mělo v té době snad jedině Bravíčko.
Na naší obhajobu ale musím podotknout, že celou šestku a sedmičku jsme v přírodovědě brali nějaké debilní brouky a houby, lehce nás tak otázka o lidském těle zaskočila.

"Bože, vy jste pakouni, to jsem ještě neviděla," podotkla učitelka a řekla, že takhle blbou třídu neučila od 70. let.

Tuhle naší ráznou paní učitelku jsme milovali. Učila nás přírodovědu a pozemky. Pamatovala si nás jménem všechny, ale používala na žáky jen 4 kategorie:

1.) Breberky. Breberky bylo oslovení milé, většinou tak nazývala holky, které prosila, ať jí dojdou pro umělé orgány nebo vycpané ptáky do kabinetu.

2.) Berušky. Beruška byla každá, která z toho kabinetu přinesla toho správného ptáka nebo která věděla něco o aortě. Tyhle vlezdoprdelky jsem bytostně nesnášela!

3.) Blbouni. To bylo klasické povzdychnutí nad našema nevědomostma. Záleželo na tónu v hlase, se kterým to pronášela. Občas to bylo i láskyplné. Třeba jako na konci roku, když se s námi loučila. "Vy jste takoví blbouni, že mi až budete chybět."

4.) Pakouni. Pakounama nazývala všechny kluky už z principu a holky jen v případě, že jí vyplely místo plevelu bylinky. To po nich ještě mrskla motykou!

Povšimněte si, že zatímco my holky mohly šplhat po žebříčku jejích sympatiích, kluci zůstávali navždy blbounama a žádné orgány jim nepomohly.

(Pokřivenou) beruškou jsem mohla být jedině tak na karnevalu.

Ptáte se, jak jsem si vedla já? Inu. Zatímco při pozemkách s hráběma v ruce jsem se řadila k pakounům, jelikož jsem v sobě ještě neměla tolik citu pro přírodu jako mám dnes, že, na hodinách přírodovědy jsem bývala breberkou.

Málokdy se mi stalo, že bych z kabinetu donesla ledviny místo žlučníku. Ale beruškou jsem být taky nemohla. S ptákama to totiž bylo horší, to uznávám. Jak se šlo do kabinetu pro ptáka, zase mi hrozila nálepka blbouna.

Víc takových učitelů. Byla to skvělá léta.
Nějaké vaše zážitky ze základky?
Luc.

PS: Ten vtip jsme pochopili až na straně 138 v učebnici biologie.
 

Nejlepší přírodní kosmetika října + giveaway


Říjen, to byl panečku měsíc plný objevů.
Pod ruku se mi dostalo hodně nových nebo dosud neobjevených kosmetických pokladů, z čehož vybírám pár těch, co si zaslouží pozornost. Hodně pozornosti.


Začněme rovnou vítězem měsíce. Oční krém Dulcia s kofeinem by totiž měli vyrábět po kilech. Olejový balzámek, co se výborně vstřebá a díky stimulujícímu kofeinu má pomáhat s otoky a váčky pod očima, vás totiž ohromí svou vůní. Vůně právě namleté kávy funguje hlavně ráno dokonale.


Tohle je krém, který všem docela názorně ukáže, co s psychikou člověka dokáže ta správná vůně. Jak dokáže nakopnout a rozjasnit nejen oční okolí, ale rovnou celý den! Jak moc působí na černé pytle neposoudím, jelikož já trpím na jiné neduhy, ale objednávat ho budu po více kusech. Zkuste, je to dokonalost. A za pár korun.


Další boží věc, která se mi v říjnu stala. Jde vlastně jen o našlehaná másla a oleje a i když jako základ je tu bambucké máslo, celé suflé je jak šlehačka. Čokoládová šlehačka, kterou si můžete opatlat tělo a tím jít si navonět celou postel nebo oblečení.


Když to otevřete, máte pocit, že můžete vzít lžičku a pustit se do toho jako do dezertu. Lahůdka je to však jak pro čichové buňky, tak i pro tělo. A jelikož jde o bezvodou kosmetiku, na celé tělo vám bude stačit maličko. A fakt to voní. Hodně.

Šampon s velkým podílem aloe vera a olejem z pšeničných klíčků je určen pro všechny typy vlasů. Pění jemně a málo, je tak velice šetrný jak k vlasu, tak k vlasové pokožce. Myje na výbornou. Smývám jím dokonce i olejové zábaly, které dává bezproblémů už napoprvé.


Vlasy přitom nijak nedrhnou a výborně se rozčesávají. Mně stačí šampon samotný i bez kondicionéru. A abych přiblížila vůni - je mi dobře známá, ale za celou dobu používání si nemůžu vzpomenout odkud. Voní jinak než většina přírodní kosmetiky. Jemně. Lehce sladce. Možná miminkovsky. Prostě voní hezky.


Cosm´etika má nové skvělé pudry, řasenky, tvářenky a jeden boží bronzer. Dneska si řekneme právě o něm, jelikož jsem zatím nenašla produkt, který bych mohla použít jako tvářenku, vykreslit jím obočí i udělat kouřové líčení.

Bronzer Cosm´etika je vpravo. Vlevo tvářenka. O té zase příště.

Minerální bronzer, který neobsahuje mastek, je veganský a konzervovaný stříbrem, je čokoládově hnědý a bez perleti. Na stínování obličeje je tak geniální. Výborně se s ním pracuje a brunetky jej použijí jako první líčící pomoc na všechno. Navíc je v papírovém balení, aby po něm zbylo minimum odpadu až ho člověk spotřebuje. Tomu fandím.


Objevili jsme se s 100% Pure. Nechápu, že až nyní. Člověk je holt tvor chybující a někde se to vždycky projeví. Tahle značka, jak už název napovídá, je stoprocentně čistá a neobsahuje ani vodu. Buď se tak sází na oleje, anebo aloe vera.


Pleťový korekční krém Káva je druhý případ. Krém je díky aloe vera velice lehký, není ovšem tekutý, jde o příjemnou hebkou konzistenci, která se okamžitě vstřebává a člověk může běžet. Korekční krém je určený zvláště po létě, kdy pleť trpěla pod UV zářením či si dokonce vyžádala spálení.

Mrkněte přímo na složení, co všechno za rostlinné a ovocné výtažky se tu najdou. Už při prvním pohledu je jasné, že tady si výrobce dal opravdu práci a je všechno geniálně promyšlené.


Jestli je něco těžké nahradit přírodní/BIO kosmetikou, pak jsou to parfémy a vůně všeobecně. Ne, že by přírodní věci nevoněly, ale nevoní tolik sofistikovaně jako syntetika z laboratoří. Já navíc nemám ráda těžké vůně a najít něco lehkého a svěžího je fakt oříšek.

Acorelle už znám ale pár let. Mají toaletní vody, které jsou z 88% čisté a parfémy, které jsou už 100% přírodní. Toaletek i parfémů nabízí Acorelle hodně, věřím, že si každý vybere něco. Já nosila v říjnu Bílou orchidej, která mě osobně voní asi ze všech nejvíc. A na toaletku má opravdu hodně slušnou výdrž.


Jelikož ale neumím popisovat vůně a pokud nechcete slyšet jenom něco jako "sladko-květinová", mrkneme, co říká výrobce:

Hlava: Pomeranč, zimozlez, broskev
Srdce: Růže
Základ: Cedr, vanilka, pižmo


Argandia je v ČR nová BIO kosmetika založená na arganovém oleji. V nabídce mají jak jak oleje, tak krémy s vysokým procentem BIO složek, mě nejvíc zajímají ale suché oleje. Na pleť i na tělo.

Donedávna jsem netušila, jak chtějí výrobci BIO kosmetiky vytvořit suchý olej, zvlášť, pokud ve složení vidíte jen mix olejů, které jsou normálně mastné. Tuším, že v tom bude jejich know-how a taky správný poměr vybraných olejů, které se ve výsledku výborně vsáknou bez pocitu mastnoty.


Argandia suchý olej to umí. Vsakuje se krásně, bez olejového filmu, jen s příjemně hedvábnou pokožkou. O fous radši mám ale s vůní růže. To je teprve něco.


Já vím, balzámků na rty je tu plno. Ale zase jich není nikdy dost. A tenhle je špička nejen díky složení, ale hlavně díky té vůni. Srovnávat s ním cokoli už půjde těžko. A to nemám ráda vanilku. Když ale vidím, jak si s ní Soaphoria poradila, mile ráda příště zkusím příchuť kakaa. Oujé!



Yarok: Olejíčky pro lesk a zdraví vlasů

Jsou 3. Každý působí někde jinde a trochu jinak. Jsou ale všechny BIO a hodí hřívu do pohody.

Sluneční sérum na vlasy: Lehký olejíček se vetře po celé délka vlasů před opalováním, chrání strukturu vlasu i před agresivní chlorovanou či mořskou vodou. Říkám tomu prevence před třepením, na což já celkem trpím.

Anti-age sérum na vlasovou pokožku: Olejíček, který se pro změnu vmasírovává do pokožky hlavy pro lepší kvalitu vlasů. Tady jde o vychytanou směs plnou vitamínů, která podporuje rychlejší růst vlasů a zanechává pokožku hlavy zdravou.

Sérum pro lesk: Dodává lesk a hlavně chrání před tepelnou úpravou. Sérum se přidává buď do ještě vlhkých vlasů před fénováním nebo pokud máte opravdu husté pevné vlasy, pak jej můžete použít kdykoli, kdy bude potřeba trochu uhlazení a lesku. Je to nemastný olejíček, kde stačí kapka po celé délce. Já jí ještě ředím bezoplachovým kondicionérem, pak je výsledek super a vlasy neplihnou.


Ale proč o tom mluvím...
Veronika z Ladybio, která tuhle luxusní BIO vlasovku do ČR dováží, tu má balíček komplet vlasové péče v menším cestovním balení, které můžete vyhrát.

Podmínky soutěže?

1.) Dát like na FB Ladybio, což vás určitě bude i bavit, je to stránka plná zajímavostí

2.) Otázka: Jaké jsou 3 jakékoli éterické oleje použité v Supervyhlazující BIO hydratační masce na vlasy Yarok? Odpověď je samozřejmě ve složení na webu :-)
3.) Hodit mi do komentáře na sebe nějaký kontakt, kam budu moci napsat v případě výhry.

Soutěž trvá do 10.11.2015
Co jste v říjnu objevili vy?
Luc.


Raději nerozmazávat

Vypadá to jako čokoláda, a není to čokoláda.

Pamatuju si, že jsem recepční omluvně říkala, že v tom pokoji se nedělo to, na co to vypadá. Jelikož byl ale hotel rezervován na Holanďana, nemusela jsem se bát, že bych Česku dělala ostudu. To bych nesla těžce.

Znáte kombo máslo? Já ho taky neznala. Čistá surovina, údajně podobná máslu bambuckému, byla sice skoro černá a mazlavá, ale měla pomáhat na bolavé klouby a namožené svaly. V Bulharsku vyšlo na pár kaček a já pod vidinou nového exotického másla si koupila pořádnou pixlu.

Večer jsem hodlala vklouznout do vany a dopřát svému zuboženému tělu olejovou kúru. S kombo máslem. Začátek mé seance ve vaně začínal slibně. Vydatné máslo vypadalo na maximální potěšení z koupele. Ponořila jsem se a na chvíli vytuhla.


Při probuzení mě čekal pohled na cosi, co výrazně připomínalo ekologickou katastrofu. Celá pokrytá hnědou zapáchající hmotou, která mi na těle tvořila "ropné skvrny", jsem tupě sáhla po bílém hotelovém ručníku.
Základní amatérismus.

I vypustila jsem vodu a chtěla se ze sebe tu hrůzu ospršit.
Bohužel se nedařilo, ač jsem měla pocit, že jsem si divokým drbáním odírala všechny vrstvy kůže. Osušit jsem se bílým ručníkem nemohla, a tak jsem křikla na Holanďana, aby mi šel pomoci umýt záda. A zadek.


Do koupelny vpadl Holanďan s širokým úsměvem, jelikož to vypadalo na příslib velké večerní romantiky, místo toho viděl mě pokrytou hnědými nánosy ve vaně, která už odmítala vcucávat víc té podivné hmoty. Obrat jeho natěšených myšlenek byl znatelný na výrazu ve tváři.

"Ježiš, honey, proč si nic neřekla? Mám tu na průjmy nějaký léky," koktal ze sebe zmateně. Moc se mu nechtělo dovnitř, pak si ale řekl, že v dobrém i ve zlém a hodlal pomoci. Říkala jsem, že já jsem v pohodě, ale to blbý máslo nejde dolů. Rozhodně tedy ne po dobrým.

Padla i ta poslední vrstva kůže.

Problém byl však jiný - vana! Neoplývala úplně zářivou čistotou. Neoplývala ničím, co by připomínalo bílou vanu. Po ruce na hotelu navíc nebyl ani hadr, ani odmašťovadlo. Jak to mám sakra vydrhnout?


Do půlnoci zbývala půlhodinka a jediné, co bylo po ruce byla rolička toaleťáku.
Nerozmazávala bych, jak jsem vanu čistila. Nejsem na to úplně hrdá. K výsledku se dá říct asi jen to, že ekologická katastrofa se taky nezpacifikuje přes noc a že jsem byla ráda, že to byla naše poslední noc v daném hotelu.

Omlouvám se pokojským. Doufám, že to pustilo. Nebo že to jednou pustí. Časem. Že nebude třeba ten pokoj zapečetit.

Nějaké vaše zážitky?
Luc.

Za boj proti rakovině prsu: Módní přehlídka Ruce na prsa


Rakovina prsu.
Mluví se o ní hodně, měsíc říjen je spojován s bojem proti této nemoci, většinou se ale zapomíná na jeden fakt: rakovina prsu se čím dál častěji diagnostikuje už i mladým dívkám 20+, které její prevenci podceňují.

Já taky. Moc ráda jsem se tak zúčastnila Módního čaje o páté, módní přehlídky, která šířila osvětu o prevenci a samovyšetření prsu. Hlavní hvězdou byla modelka Andrea Verešová a Iva Kubelková, která pro změnu akci moderovala.

Součástí celého večera, a zato jsem fakt ráda, byla i názorná ukázka samovyšetření. Dokonale to vyděsilo nás všechny. Přitom k prevenci stačí málo - pravidelně každý měsíc, ve stejný den cyklu prosahat prsa a lymfatické uzliny a v případě jakéhokoli podezřelého nálezu utíkat ke gynekologovi.


Přehlídky byly vlastně dvě.
Začínalo se unikátními šperky ZORYA, které zdobily po celý večer jak Ivu Kubelkovou tak Andreu Verešovou, druhá přehlídka pak byla v režii každé z nás.

Prezentace outfitu podle našeho výběru byla doplněná o růžové botasky Novesta, které byly symbolem boje za rakovinu a celého večera. Samozřejmě společně s růžovými stužkami. Já vynesla model od návrhářky Terezy Havránkové, která šije pod značkou SHIU. Terka má ráda extravagantní střihy a výrazné křivky, takže splývavé šaty doplnil osvětlený límec.

Extravagantní podsvícený límec má na svědomí Tereza Havránková.
ZORYA šperky
Růžové botasky NOVESTA jako růžový symbol celé akce.
Zatím jsem nepotkala nikoho, kdo by byl krásnější než Kristine.
Jana Schwarz alias Jane Bond vynesla své boží šaty.
Herečku Nikol Kouklovou určitě znáte. Je skvělá, má výborný blog i hřívu.
Výjimečně za přísnou. Jana Janata za blog Love Fashion.
Kočky z Made in PRG
Running Blondies vystihly outfit na jedničku.
A konečně...Veronika D.

Já děkuji organizátorům Ruce na prsa za vynikající večer a neuvěřitelnou ochotu kdykoli kamkoli přijet nebo vysvětlit celou problematiku věci. Můžete se jich ptát, jsou kdykoli k dispozici a připraveni pomoci.

Díky,
Luc.

Za fotky děkuju organizátorům a PhotoGrab.

Vyznání lásky před barákem


Zvoním před barákem a říkám Holanďanovi, ať mě pustí domů, že jsem si tam zapomněla klíče. Ano, jsem připravena na to si od něj vyslechnout, že už jsem horší jak on a taky vím, že budu muset dobrej půl den chodit a se slovy "co bych bez tebe dělala" mu bejt vůbec vděčná, že mě pustil dovnitř.

"Kdo nemá klíč, musí zůstat ven," povídá mi chytře do mikrofonu a uchechtne si. Tady to jeho zlomyslný uchechtávání nemám ráda. Znamená to, že má hravou náladu a dostatek času si mě náležitě vychutnat.

"No tak, pusť mě domů. Něco jsem ti koupila," zkouším ho utáhnout na velký překvapení, i když pro něj mám jenom blbej puding z Alberta.
"Heslo?"
"Jaký heslo?"
"Tak mi řekni, jak moc mě miluješ."
"To víš, že tě miluju."
"Jak moc?"
"Úplně ze všech nejvíc."
"Pokračuj."

Prej pokračuj.
"Miluju tě úplně ze všech nejvíc, víc už prostě nejde milovat nikoho na světě," povídám venku do mikrofonu.

Upřímně. Stačí, aby nás poslouchali sousedi a budou si myslet, že jsem praštěná nebo že si to u něj potřebuju z nějakého důvodu vyžehlit.

"Řekni mi, proč jsem ten nejlepší chlap," chechtá se Holanďan. Člověk by až řekl, že ho doma málo chválím, že si to teď najednou chce všechno poslechnout, ale já mu to říkám pořád a mezi námi - i kdybych mu šla nahoru oznámit, že je konec, že se od něj stěhuju a hodlám ho oškubat při rozvodu, tak to mu teď říkat nebudu.

"Protože jseš velice milující, vtipnej, je úžasný s tebou žít, protože si pořád plný energie, staráš se o mě, nenutíš mě vařit..."

To je pravda. Za to si ho fakt cením. 

"Neslyším."
Slyší moc dobře, jenom zaregistroval, že je ulice plná lidí, co se vracejí domů z práce a chce, abych mu tam to milostný vyznání přeřvávala před všema.


"Protože jseš vélice milující, je úžasný s tebou žít, jseš pořád plný energie a výborně se o mě staráš, ale tohle už vážně není vtipný."

Vtipný to není, ale on se zřejmě baví výborně. Jen už netuší, na co se zeptat.

"Jaký mám oči?"
Ty vole. 

"Zeleno-šedý?"
"Co Ti na mě přijde nejvíc sexy?"
"Takovejch věcí! Ale když mi otevřeš, tak ti řeknu, co mě na tobě nejvíc rozpaluje."
Tak určitě. Až mě pustí nahoru, tak ho ledatak zrasím.
"PIN k mojí kreditce?"
"No ten neznám!"
"Tak to pojď nahoru."

A ozve se bzučák.

Myslím, že už si nikdy nedovolím zapomenout klíče.
Luc.