Rodinné setkání po letech


Tři sestřenice. Starší sestra a dvojčata, které celé příbuzenstvo až do puberty rozlišovalo jen podle rozdílných naušnic. V dětství jsme spolu trávily prázdniny u babičky v Měkynči, ale od té doby, co babička umřela, se neviděly. Patnáct let. 

Bylo na čase se opět potkat, padnout si do náručí a u starých fotek vzpomínat na doby, kdy jsme jako malé lítaly po zahradě jenom v kalhotkách!
____________________________________________________________________

Takže jste teď dospělí, už dávno nemusíte poslouchat rodiče, už dávno nemusíte sedět u stolu, dokud to nedojíte a už dávno vás nechodí nikdo seřvat, ať laskavě zhasnete, nekecáte a spíte. Naopak. Teď je čas otevřít láhev vína a nechodit spát.

Po patnácti letech vás přirozeně zajímá, jak žijou ti, se kterými jste vyrůstali. Určitě je tam jakási podobnost s vaším životem, říkáte si. Přeci vás stejně vychovávali!

"Já učím. Je to krásná práce, vždycky jsem to chtěla dělat. Ale to víš ... dneska rodiče zlobí víc než děti."  

"Můj sen je pracovat se slonama. Dostala jsem k expedici starající se o jejich rozmnožování. To je naprostej dream job! Na škole se to učíš na kaprech, ale tam je to jednoduchý. U slona, kterej je zvyklej naladit se na samici a vnímat její pachy a pohyby, se bez samice dost nadřeš. Vůbec to není pro holku a už vůbec ne pro padesátikilovou. Ale získat sperma je to nejmenší. Nejtěžší je správně ho uchovat. Takže pak běháš se zkumavkama v podpaží, aby si to udrželo teplotu těla."

"Já dělám marketing a produkci. Starám se o všechny pobočky v Česku. Zařizuju reklamy, billboardy, kulturní akce."


Na mou duši, jsme jedné krve. 
Babička by na nás byla pyšná.
Jen by nesměla vidět, kolik jsme toho za ten víkend vypily....
LvK


Život jedné Lucie 10

Tři krásné události posledních týdnů? Vybrala bych tyto!

UASHMAMA na Designbloku!


Na Designbloku jsem strávila dva dny a to ještě předtím, než byl předčasně ukončen padající střechou. Byla jsem pozvána na tiskovku Uashmama tašek a mohla se tak poznat přímo se zakladatelem a majitelem značky. Designové papírové tašky, vaky, kabelky, psaníčka i květináče. Okoukla jsem všechny novinky a zamilovala se do lunch bagů - malá kabelka se nezdá, ale kromě sendvičů tam uskladníte ještě dvě láhve vína. Jak šikovné!


Foto: Soni Vozar

Křtil se ALSA kalendář RUNY


Charitativní kalendář RUNY koupíte buď na e-shopu nebo v řetězcích Neoluxoru, výtěžek půjde na pomoc pacientům s ALS, což je neurologické onemocnění způsobující postupnou degeneraci buněk. A v kalendáři budete moc celý rok obdivovat 13 českých umělců na krásných fotografií Terezy z Davle.

Pomáhala jsem s PR a zaručuji se tak, že výtěžek půjde vážně do dobrých rukou. A kalendář s fotkami např. Davida Prachaře, Davida Krause, Patricie Solaříkové či Jany Plodkové potěší nejednoho milovníka krásy. Vánoční dárek? Nemáte zač!


Modelingová škola Verona


Když se nás ptali na základce, čím chceme být, říkali jsme: "Policajtem." "Učitelkou."
Když se dětí zeptáme na základce dnes, řeknou nám: "Youtuberem." "Blogerkou."

A tak jsem s radostí přijala pozvání na kurz pro budoucí modelky, kde jsme si s dívkami povídaly o sociálních sítích a tom, jak je používat tak, aby pomáhaly a neubližovaly. Holčiny byly úžasné a samy přímo vymýšlely, co by bylo zajímavé, podnětné a inspirativní! Takže věřím, že z nich nebudou jen blogerky a modelíny. Řekla blogerka modelína.


Jak jste se měli vy?
LvK

Nosíte kšandy?




Nosíte nebo ne?  
Lidé mají šle často spojené s dobou dávnou minulou, kdy bývaly výsadou mužů a byly často jen praktickým řešením padajících kalhot. To už samozřejmě dávno neplatí, dnes bereme kšandy spíš jako funkční doplněk. Já kšandami supluji primárně šperky. Doplňuji jimi outfity v neutrálních barvách a nosím je nejčastěji k sukním.




Kašmírový svetr: Lindex
Sukně: z Moskvy, víc vám neřeknu...
Kabát: Mněnamíru
Kšandy: Van Graaf
Kabelka: Eobuv
Boty: Baťa


LvK

Kočky z dívčích domovů



Dívčí domovy na Srí Lance.
Na dvorku se kočce narodila tři malá zrzavá koťátka. Když jsme za dívkami přijely s Julií a Pauline, mohlo jim být sotva pár měsíců, ale byla úžasně krotká a přítulná. Narozdíl od dívek.

"Jak se jmenují?" ptala se Julia a okamžitě jedno brala do náruče.
"Just cats," odsekly dívky a kotě jí vytrhly z náručí. Kočky tu nikdo neměl rád, jak se později ukázalo. "Jsou to prostě jenom zvířata," vysvětlila nám jedna holčina, "tak se s nima nemazlete."

Jakmile jsem si vzaly kotě na klín, kde okamžitě vytuhlo, bylo zle. Dívky neváhaly kotě krutě vzít za ocas a praštit s ním na zem. Náš evropský přístup o tom, že i kočky jsou živé bytosti, tady nefungoval. Vypadalo to, že neexistuje nic, co by mohlo dívky obměkčit. A tak jsme koťátka aspoň pojmenovaly.

"Tohle kotě," řekla Julia, "se bude jmenovat Pucci."
"Moje Polly," pojmenovala Pauline druhé kotě. "Tak v tom případě moje bude Gucci," pojmenovala jsem to nejmenší.


Jména se dívkám líbila a jednotlivě si je zapsaly jak anglicky, tak vlastním jazykem. Dvě koťata byla prakticky k nerozeznání, a tak jsme musely hledat drobnosti, ve kterých se lišila. Poznávací znamení. Dívky tahle hra ale začala bavit a začaly zkoumat kdo je kdo.

Pak jsme jen týdny chodily a zatímco jsme hrály s dívkami pexeso, koťata nám spala na klíně. To už se smělo, jediné, co se nesmělo, bylo koťata míchat. Každá z nás měla to svoje a běda, pokud bych se začala tahat s Puccim nebo s Polly.

A pak jednoho dne pršelo. Období dešťů se projevilo prudkým lijákem a kotě - nestačila jsem zaregistrovat, které z nich to bylo - uklouzlo, když se snažilo přeskočit schody a skončilo v nádrži s vodou. "Hele," ukázala jedna z dívek na topící se kotě a já tak běžela ho vytáhnout. Kotě prskalo vodu a dívky ho vzaly do učebny šití, kde mu z odstřižků látky udělaly pelíšek.

"Dneska jsem tu naposled. Zítra odjíždím," loučila jsem se ten poslední den. "A beru si teda Gucciho, jo?" "Ty si s sebou chceš vzít Gucciho?" ptaly se, divily se, ale neprostestovaly. Až jsem se začala bát, že si to kotě budu muset fakt odnést. "Ona si chce vzít Gucciho," křičely, odběhly do pokojů a řekly, že se musejí poradit.

"Ne, Gucciho ti nedáme. Je náš," přišly po čtvrt hodině s konečným verdiktem a kotě mi sebraly.

Najednou už to nebyly "just cats", nýbrž Pucci, Polly a Gucci. Tři kámoši na dvorku. Možná jsme jim nic jinak nepředaly, ale tohle se nám povedlo. A za to jsme se s Julií poplácaly pyšně po ramenech. 

LvK


Udržitelná móda z konfekce? Why not?


Vadí vám vlna udržitelnosti? Vlastně se příliš nedivím. Mně taky. Často je prezentována podivnými bio ženami, které si libují v "etno módě", v "no poo" metodě mytí vlasů a přehnaném minimalismu. K dokreslení obrázku nezapomeňme dodat hesla jako "kokosový olej na všechno" nebo "do it yourself".
__________________________________________________________________

Občas naklušu do butiků s udržitelnou módou, jenž se pyšní eko/bio/vegan/fairtrade věcmi, za kterými stojí úžasní lidé, projekty, organizace. Někdy si něco koupím, většinou si tam však nevyberu.

V mnohých podobně specializovaných obchodech se setkávám se vším možným, jen ne s módou. Třásně, batika, neforemní nelichotivé střihy, veliké/univerzální velikosti, barevná fádnost a naprostá absence základních kousků. Vše je natolik alternativní a praktické, že tomu chybí rafinovanost, ženskost a styl. A to není móda.


BIO nerovná se ETNO. 


Udržitelnost tak vidím především v materiálech. Protože pokud si koupím kůži místo koženky, můžu si být jistá, že mi vydrží klidně i několik desítek let, čímž zabráním dalším zbytečným nákupům, a tedy konzumu bez rozmyslu. A jednou to možná zdědí další generace.

Ale protože se doby mění, snaží se i konfekce, posedlé rychlou módou, aspoň o řadu oblečení z kvalitních přírodních materiálů. Miluju Lindex. Ten už má dokonce vlastní "sustainable" kolekci, ve které najdete materiály jako vlna, mohér, čistý kašmír, bio bavlna. A přitom jde o věci krásné, nadčasové a skvěle padnoucí. Z PepeJeans mám zase šik košili z hedvábí, kožené bundy a úžasný kardigan z lyocellu. Promod nabízí například vlněný zimní kabát. Velkým hitem je i len, který výborně nahradí bavlnu.

I udržitelná móda může být krásná. Může být šik. Může být elegantní, rafinovaná, nadčasová i extravagantní. Udržitelné je totiž všechno, co kupujeme s rozumem a co vyDRŽÍ déle než pár sezon. 

Takže opravdu není potřeba extrémů.  


Ale - muhehe - pro dnešní outfit jsem si zašla do Recycled with Love, kde najdete spousty přešitých, přetvořených a výrazných kousků. Košili znáte z mého Instagramu, tentokrát jsem však vyměnila dlouhou sukni za kalhoty.


Košile: Recycled with Love
Kalhoty: Vintage
Náramky: MyaBay
Fotila: Magifešn


Jaký je váš názor?
LvK

Nejlepší zdravá kosmetika října



Není snad měsíce, kdy by na český trh nedorazila spousta novinek z oblasti zdravé/přírodní/bio kosmetiky. Možná není ani týdne, kdybychom neslyšeli o něčem zázračném, co dozajista potřebujeme a bez čehož nebude náš život nikdy natolik skvělý, jak by s podobným zázrakem mohl být. Já si na zázraky moc nepotrpím, za kosmetickou péči, která dokáže zázraky považuju jen spánek, pitný režim a oleje.

Ale jsem marnivá. A ráda podléhám věcem krásným, funkčním, skvěle namíchaným, a zároveň smysluplným. A pár takových jsem jich našla.

ZUII Krémový rozjasňovač na tváře a rty


Jestli nemáte rádi tvářenky s pudrovým základem, bude se vám tahle věc, která vypadá jak broušený diamant, moc líbit. Jde o krémový rozjasňovač vonící po růžích v 6 standardních odstínech, který použijete nejen k vyrýsování lícních kostí, ale i jako tónovací balzám na rty či jemnou rtěnku.



Anebo klidně jen jako závěrečnou tečku k tvářence, která rozjasní a dodá na plastičnosti. Velice příjemná lehká konzistence, se kterou lze pracovat prstem či štětečkem, vytvoří efekt šťavnatých a přirozeně pigmentovaných rtů či tváří. Mě už s rozjasňovačem líčila vizážistka ještě dlouho předtím, než šel do prodeje, v době, kdy jsme jej teprve testovali a oproti pudrové tvářence působil příjemně mladistvě.

Rozjasňovač je dobře pigmentovaný, přesto je jemný a výraznějších barev docílíte vrstvením. Což mi přijde skvělé, protože "umělých masek" kolem sebe vidíme nespočet každý den. A tak jestli nemáte po ránu moc čas se výrazně líčit, tohle hodně (rychle) zachrání barvu! A je to vegan friendly!

I+M Krémový deodorant Sedmikráska


Jů! Tohle se našim německým sousedům hodně povedlo. Krémový deodorant, který netuhne, což mi u těch přírodních deodorantů vadí, funguje výborně! Neobsahuje pochopitelně žádné soli hliníku, celá ochrana proti rozkladu bakterií spočívá v zinku, kokosovém oleji, sodě a sedmikrásce.


Potřebuje chviličku, aby se dobře vstřebal, pak ale je funkční po celý den. Moc příjemná je i lehká nevtíravá květinová vůně říznutá citrusy. Neobsahuje alkohol a nedráždivě na mě působí i po holení, kdy naopak o pokožku pečuje jako krém.

COULEUR CARAMEL Paletka na obočí


Na tuhle paletku jsem se těšila dlouho a konečně do Česka dorazila. Jsou dvě varianty - pro blondýnky/zrzky a brunetky/černovlásky. Já pochopitelně skončila u té tmavší, i když jejich zrz odstín se mi velice líbí a umím si představit, že by byl zajímavý i na brunetkách. Já si ale míchám odstíny hnědé, které jsou oba dobře pigmentované a vzájemně si lichotící.


AXIOLOGY Luxusní lip crayon rtěnka Valor


Bouchněme šampaňské, luxusní přírodní a veganská značka rtěnek Axiology právě dorazila na český trh! Rtěnka modrá, černá, fialová, cihlová, hnědá - to je jen výčet těch nejzajímavějších odstínů, která tahle značka nabízí. Samozřejmě tu najdete i barvy pro běžné nošení - od perleťových, růžových i červených odstínů, ale já se zamilovala do extravagantních barev, které v přírodní kosmetice nenajdu.



Kromě tužky/rtěnky Valor, která má základ sice v rudé, přesto jde už lehce do cihlové, jsem si vybrala ještě rtěnku čokoládově hnědou, kterou vám představím zase příště. Přiznávám, že na modrou a černou bych zatím asi neměla příležitost (ani koule), ale z těchto dvou barev jsem maximálně nadšená.

Rtěnka je krémová jako balzám, skvěle pigmentovaná a vydrží na rtech dlouhou dobu. Není neslíbatelná, ale prošla zatěžkávací zkouškou - narozeninovou oslavou - bravurně. Opravovala jsem v průběhu večera pouze jednou a to až po půlnoci a po dezertu.

A co mě baví dál...?

Zamilovala jsem se do Good Life raw a proteinových tyčinek, kterými zaháním hlad, mlsnou a naháním naopak množství vitamínů a minerálů, které si, přiznám se, ve stravě nehlídám. Zachraňovaly mě na cestách na Srí Lance a zachraňují mě i v šíleném pracovním tempu v Praze. Mám ráda především proteinovky s konopným proteinem, ale miluju vlastně všechno, kde jsou oříšky, chia semínka, mandle, datle nebo maca prášek. 


A taky mě baví projekty jako je Woodyfier - čiště dřevěný reproduktor, které zlaté české ručičky vyrobily přesně tak, aby zintenzivnil poslech hudby ze smart phonů bez jakéhokoli napájení. Je lehoučký, můžete ho tak vzít kamkoli na výlet s sebou a v úplně nejhorších případech poslouží i jako polínko poslední záchrany. Doma je to však hezký designový kousek do pracovny!


Co poslední dobou zaujalo vás?
Díky,
LvK


Podzimní kontrasty


Mám ráda kontrasty.
Krátkou sukni s vysokými podpatky a oversize svetry, díky nimž ze sebe setřesu prvoplánovou líbivost a eleganci. Tenhle obří rolák je elko z pánského oddělení, kam občas zavítám, když chci něco, v čem se budu moc celá schovat.

A miluju výrazné vzory v kombinaci s neutrálními barvami. Zatímco kabáty a bundy vybírám v zemitých barvách, šaty, sukně a kabelky vítám pestré, zábavné, šílené. Což tahle vlněná sukně (s malou příměsí kašmíru) splňuje.

A začíná samozřejmě sezóna baretů. Tonak je donedávna vyráběl ve Strakonicích ve Fezku, takže jich mám doma asi jako párů bot a mám pokaždé radost z každého dalšího, který do sbírky přibyde.



Svetr: PepeJeans
Sukně: Twiggy Shop
Boty a kabelka: vintage
Baret: Tonak
Fotila: MagiFešn

Jaké kontrasty milujete vy?
LvK