Říjen jedné Lucie (a na co se těším v listopadu)

Kdybyste mi před měsícem řekli, že budu mít nový byt a ještě psa, věřila bych vám asi jen tu první půlku. Doteď vlastně nemůžu uvěřit, že mám tak krásný byt a že jsem své stylové bydlení vyměnila za byt plný psích hraček, kousátek, chrastítek a rozkousaného toaleťáku. Zároveň ale musím říct, že si nepamatuju, že bych kdy měla tak hezký říjen!

Největší radost...

...začalo to před 14 dny zprávou, že zdražily už i domácí mazlíčci, zvláště malá plemena. Ze zvědavosti jsem se tak podívala, na kolik dnes vyjde takové malé yorkšíří štěňátko. Byla to jen zvědavost, nic víc. Jenže jeden inzerát mi nedal spát. Krásné štěňátko od chovatelů z Děčína mi nedalo spát. Inzerát jsem nechala otevřený do druhého dne a když se mi líbil i den následující, paní jsem zavolala. A pak nevím, jak jsem se ocitla v Děčíně, neměla jsem žádnou výbavičku a taky nevím, jak se mi šotek ocitl na klíně, ale ležel tam klidně celou návštěvu, o jiné nejevil zájem. A tak se stalo, že mi na klíně ležel i celou cestu z Děčína do Prahy. Ještě ten první večer, jen co si prošel celý byt, mě vzal na milost a já druhý den běžela do prvního zverimexu pro granule. Jmenuje se Marv, ale myslím, že se měl spíš jmenovat Kevin. Bordel udělá stejný, když je sám doma. 

Největší zážitek...

...vyhlídkový let nad Orlíkem a Zvíkovem. Byl to můj narozeninový dárek od přítele, který jsem si díky příznivému slunečnému počasí vybrala poměrně záhy po narozeninách. Nikdy jsem nic podobného neabsolvovala a bylo to boží. Do poslední chvíle jsem netušila, co se bude dít, netušila jsem, kam pojedeme a co se tam bude dít, jsem tedy upřímně ráda, že nešlo o žádnou sportovní aktivitu nebo adrenalin. Tohle byla prostě krása! 

Každodenní radost...

...byl určitě balkon, na který jsem vylézala pokaždé, když zasvítilo sluníčko. Za větrem člověk nepozná, že je podzim a ještě potřebuje krém s SPF! Víkendy jsem tak strávila s kávou a knihou na balkoně a náramně si tu chvilku pohody užívala.

Gastronomická radost...

...byť mám narozeniny koncem září, nejčastěji je slavím v říjnu. Kamarádka Alenka mi připravila božskou večeři v Kampa Park restauraci, Soňa mě zase vytáhla na božskou snídani do Savoye! Oboje byla velká událost - takový ten dívčí dýchánek na krásném místě, s dobrou kávou, proseccem a sladkým! Což je trojice, na které se dá stavět každá pořádná oslava. 

Nejlepší kniha...

...Klima, nový příběh od Charlese Eisensteina. Pakliže milujete ekologii nebo se chcete jen dozvědět, jak můžete svou troškou pomoci, po přečtení knihy Klima začne každý dílek skládanky zapadat do sebe. Není to jednoduchá kniha, co by se četla jedním dechem. Naopak, já ji četla asi měsíc a prokládala ji něčím daleko lehčím. Přesto mě v mnohém ovlivnila a dala spoustu věcí do souvislostí. Oslovila mě hlavně myšlenka, že nejvíce planetě dokážeme pomoci tím, že se každý budeme starat o to své lokální místo, na kterém nám tolik záleží a které nechceme nechat zpustošit, vyschnout, odlesnit...

Na co se těším v listopadu:

• Na tiskovku Jamie Collection, kterou pořádáme!
• Na to, že si s Marvem najedeme na režim vstávání, procházek a her. Zatím se příliš bojím, že vyvede někde nějakou loužičku, a tak ho venčím tak brzo a tak často, že jsme otrávení oba. Přitom je to šikula. A myslím, že to ranní ptáče taky úplně nebude.  
• Na otevíračku salonu dieNikolai v ČB
• Na otevíračku bistra "U Luka" v Kolíně, kde má být interiér inspirován Gilmorkami a jejich každodenními návštěvami U Luka, kde vypily spoustu kávy a snědly víc jídla než dva chlapi dohromady. Přesně to tam totiž hodlám dělat! 

Jaký jste měli říjen vy? 
A na co se těšíte v listopadu? 
LvK

Líčení Und Gretel: Podzimní look

 

Zatímco se u psaní tohoto článku rozplývám nad novým štěňátkem jorkšíra, které mi tu zrovna leží u boku, chci sem dát zase něco ryze kosmetického. V brněnském obchůdku Dotek slunce jsem se nechala nalíčit, abych poznala novinky Und Gretel. 

Do Brna jsem jela nenalíčená a odjížděla s dokonale zářivou pletí a krásným make-upem a - na mě nezvykle - rudými rty! To, co mi vizážistka ukázala a poradila, se snažím používat i v běžném životě. Svůj kosmetický arzenál jsem tak lehce obměnila: 

1.) Und Gretel Přírodní základní olej WEGEN

Suchý lehce třpytivý olej, který dokáže sjednotit pleť a dodat jí jemného, přirozeného rozjasnění. Je to úplná dokonalost pro pleť mdlou, suchou, unavenou, velice se mi osvědčil i pod líčení. Použít jej můžete jako závěrečný krok k vaší denní péči nebo ho klidně přímíchat do oblíbeného BB krému. Božsky rozjasní, sjednotí pleť, přitom je téměř bezbarvý. 

Pozor ale u problematické pleti. Asi jako všechno, co rozjasňuje a má v sobě lehký shimmer, i Wegen olej zvýrazní místa, která chceme zakrýt, například akné bude viditelnější. Doporučím ho tak bezproblémové pleti, která chce působit pěstěnějším dojmem. 

2.) Und Gretel Krémová oční tužka LUK pearl

Měkký bezbarvý shimmer v tužce jsem v létě používala prakticky neustále. Velice slušel i lehce opálené a nenalíčené pleti - mohla jsem ho použít do vnitřních koutků očí, pod obočí, na rty i lícní kosti. S příchodem podzimu už jej dávám jen k pudrové tvářence na lícní kosti, aby líčení nebylo příliš matné a pořád vypadalo svěží! 

3.) Und Gretel ZINNEMIN - sada pro modeláž očí

Malý tenký zázrak do kabelky! Dva matné stíny - béžový a světle čokoládový - zvýrazní a dokreslí chybějící chloupky obočí, skvěle však drží i na očním víčku. Původně jsem byla zvyklá používat na obočí tužku v odstínu TAUPE, která jde lehce do šediva, a na čokoládově hnědou jsem si musela zvykat. Vyměnila jsem štětečky a obočí stínem doupravila jen jemně a protáhla doztracena. Jakmile jsem stínu použila o něco míň, skvěle mi sedla barva, která na obočí byla prakticky neznatelná. 

Světlejší béžový odstín lze použít jako podklad na pohyblivé víčko oka, pod obočí nebo jím vyplnit začátek obočí u kořene nosu, kde přirozeně bývá světlejší. Tím je barva plastičtější, přirozenější. 

A zbytek líčení už znáte, zůstávám věrná nejlepším očním linkám s tenounkým štětečkem, černé řasence se štětečkem základním, který tak vezme a oddělí každou mou krátkou řasu (a nedrolí se ani nemaže), tvářence a bronzeru SUNNE bero a kombinaci několika očních stínů, které lze libovolně kombinovat a vrstvit.

Na výsledek líčení se můžete podívat níže. 
A pokud máte cestu do Brna, zajděte si všechno vyzkoušet na prodejnu. 
LvK

5 věcí, které mi dělají radost na podzim

Krásu podzimu jsem dosud ještě pořádně neobjevila.
Není to úplně moje roční období. Ještě pořád umí být krásně, přesto už je zima.
Takže zatímco jaro a léto mi dělají radost tak nějak jen tím, že jsou, u podzimu a zimy si tu radost často musím sama hledat. 

1. JÓGA

Mít jógové studio vedle baráku ve mně vždycky spustí trochu výčitky svědomí, když jdu okolo a zrovna nevejdu dovnitř. Celodenní lekce mi totiž ničí veškeré možné výmluvy. A tak jsem jednoduše začala chodit, i když jsem původně chtěla zůstat věrná fitku. Jen přeci potřebuju tělo zpevnit a vytvarovat, což od jógy úplně nečekám. Nicméně mě vždycky skvěle protáhne a prokřupe líp jak kdejaká bolestivá masáž. 

2. SAUNA

Sauna je něco, co podtřebuju celé zimní období, abych se prohřála a nasála trochu toho tepla do jinak neustále prokřehlého těla. Cíl na následující měsíce (prakticky až do jara) je jasný: chodit do sauny aspoň jednou týdně. Miluju tyhle wellness procedury, zvlášť v obdobích, která jsou pracovně náročná. 

3. SPÁNEK

Po více jak roce žiju v bytě, kde je ráno ticho. Myslím tím skutečné ticho, které jsem tak dlouho neslyšela ani na vesnici (zdravím všechny sousedy s cirkulárkou a sekačkou) a ťukám, abych něco nezakřikla a tento božský klid tu zůstal. Probouzím se sice stále relativně brzo, tělo si zvyká, že ho nebudí agresivní řev sousedů, o to víc si užívám klidného rána a pomalu se navracím ke svým 8 hodinám spánku. Nejlepší možné wellness všech dob!

4. BALKON

Když ještě vysvitne sluníčko, které mi praží na balkon, nepoznám, že je chladno a ještě se tam na chvilku vyhřívám jak had. Jsem schopná na balkoně strávit půlku víkendu - nejčastěji s kávou a knihou, ale klidně i s noťasem na klíně. Nedávno jsem si koupila pléd z jačí vlny, který jsem si dlouho přála, a tak se do něj zachumlám, nasávám svěžího podzimního vzduchu a pracuju nebo čtu. Na druhou stranu - za podzimním relaxem jsem vždycky chodila do Grébovky, byl to můj dennodenní pohyb, teď už se musím k takové procházce přemlouvat, protože na balkoně je tak krásně! 

5. VÝHLEDY

Jelikož žiju ve vysokém patře nad střechami domů, radost mi dělají večerní výhledy na osvětlenou Prahu. Když jsem sem jako student jezdila na návštěvy nebo brigády, přesně takhle jsem si tohle město představovala. A přesně takhle jsem si představovala svůj budoucí výhled. Koukám z oken místo televize a s tímto výhledem i usínám. Snad proto jsem ještě nepověsila závěsy a to jsem na jakékoliv světlo v noci citlivá. 

Co dělá na podzim radost vám? 
LvK

Made in Sweden. Minimalismus, který funguje!

Máme-li se bavit o jednoduchém, čistém složení a BIO kvalitě, musíme koukat směrem na sever. Skandinávie neprožívá žádný "BIO trend" nebo "BIO boom". Jsou to právě skandinávské země, které tuhle filosofii vyznávají už tak dlouho, že se jim stala naprostou samozřejmostí. A to neplatí jen o kosmetice, nýbrž hlavně o jídle. 

V jednoduchosti je krása. V minimalismu také. Anebo sofistikovanost? 

Podobně jednoduchá je i filosofie značky, kterou vám dneska chci představit, byť už jste se o ní mohli dočíst například zde. Booming Bob. Švédská značka přírodní kosmetiky, která staví na kvalitních, přírodních surovinách, nepoužívá vodu a výrobky balí do skla a recyklovaného papíru. Potrpí si na certifikované suroviny a maximální transparentnost (INCI je velkými písmeny natištěné hned na přední straně krabičky, nic malými písmeny, takže to vidíte okamžitě. Schválně píšu INCI, jelikož většina výrobců na viditelná místa uvádí pouze aktivní látky, nikoliv kompletní složení). 

Po pleťovém oleji jsem vyzkoušela jejich Tělový olej Refreshing Citrus (Soft Apricot & Fresh Lemon). Jako první musím zmínit velice příjemnou vůni - kompozice citrusů (citrus, pomeranč, grep) není vůbec nic nového, naopak. Mohlo by se zdát, že půjde o velice fádní a tradiční vůni, přesto vás možná překvapí. Vždycky si lze vyhrát s poměry jednotlivých silic a tím docílit úplně jiné vůně a z pohledu aromaterapie i zcela jiných účinků na tělo a lidskou psychiku. 

Tímto by vlastně celá recenze mohla končit. Protože není moc co dodat - není tu nic špatně. Refreshing Citrus je lehký tělový olej, který bych nenazvala přímo suchým, ale vstřebává se rychle a zanechává na kůži svěží ovocný nádech. Sama jej používám po večerní koupeli, vůně je svěží, nikoliv ostrá, energetizující. 

Tělový olej vmasírovávám ještě na vlhkou pleť tak, aby vznikla emulze podobná našemu kožnímu filmu zajišťující maximální ochranu před vysoušením a negativními vlivy životního prostředí. Pleť je přitom zásobena vitamíny, Omega 3 a 6 kyselinami, které se přirozeně nachází v rostlinných olejích a chráněná je i před předčasným stárnutím. 

Takže tu v lahvičce 89 ml najdeme obsažené vše důležité pro zdravé fungování pleti a žádné zbytečnosti navíc. Onen minimalismus chválím i co se designu obalu týče. Čisté, zajímavé, vkusné, elegantní. Krása! 

Znáte? 
LvK

Co nosím po kabelkách

Kabelka: LEATHER HANDBAG CRESCENT Francesco Gattino

Pryč jsou doby, kdy jsem se tahala s těžkýma kabelkama. Možná to ještě přijde, ale jak si člověk jednou zvykne na komfort volných rukou a malých kabelek, co neváží skoro nic, těžko se vrací. Já tomu uzpůsobila i to, co po kabelkách nosím. 

Když jsem byla malá a měla všude po stole rozházený papíry, učebnice a sešity do školy, rozhodla máti, že mi pořídí daleko větší stůl, už kancelářský, abych tam měla víc prostoru. Hádejte, co se stalo. Čím větší stůl, tím větší bordel na něm šlo udělat. 

S kabelkama to není jiné. Čím větší jsou, tím více prostoru pro zbytečné věci, které pak tahám neustále s sebou. Já jsem tedy schopná i do malé crossbody kabelky nacpat celý nákup, ale spoustu věcí už dávno nenosím: 

Deštník. Už jsem smířená se svým celoživotním údělem zapomínat na deštník. Raději si třikrát nalžu, že dneska pršet nebude, než abych po něm sáhla. Pak se divím, že mám furt bad hair day. 

Kosmetickou taštičku. Pudřenka, řasenka, nic takového jsem vlastně nikdy nenosila. Spoléhám na to, že mi líčení vydrží celý den. Vždy však nosím tónovaný balzám na rty, už asi pět let nedám ránu bez Alverde balzámu v odstínu Cherry. Je to boží barva - nenápadná, ale přitom rty působí daleko pěstěněji. Už se mnou i mnohokrát fotil, vždycky mi ho vizážistka nechala na rtech. Vypadají...šťavnatě! 

Naopak nosím pokaždé rtěnku, na obrázku Und Gretel v odstínu 01 ROSÉ  a jak vidět, nosím a používám ji často. Je to příjemně růžový odstín, o kterém bych si nikdy nepomyslela, že mi bude slušet, ale rozsvítí každý outfit a je to barva nezaměnitelná. 

Peněženka. Jistě. Občas už nosím i jen pouzdro na karty, nebo klasickou velikou FOLBEUR. 

Sluneční brýle. Bez těch se - narozdíl od deštníku - příliš neobejdu. Mívám je v kabelce raději celoročně, protože jak nejsem schopná určit, jestli bude pršet, tak ani nekoukám na předpověď počasí a nevím, že až se přeženou přeháňky, má vysvitnout sluníčko. A bez slunečních brýlí bývám opravdu nepříjemná.

Krém na ruce. Vždycky. Ruce o nás prozradí strašně moc. Teď po stěhování a neustálém vymývání všech poliček mám ruce zase zničené a suché, a tak se mažu mockrát za den. Do kabelky beru malé balení SKIN FOOD od Weledy. Uleví vždycky.

Klíče, mobil, sluchátka, rouška...

A vůně! Malá balení parfémů do kabelky oceňuju. Paní Patricia de Nicolaï aktuálně vytvořila nový niche parfém POUDRE DE MUSC a je to velice smyslná, elegantní vůně kombinující několik druhů pižma, ambry, růže a květinových tónů. Voní jak obrovský pugét těch nejrozmanitějších květin. Malý flakonek se mi vejde i do té nejmenší kabelky. 

Na co pravidelně zapomínám je diář. Přitom si už řadu let kupuju co nejmenší právě proto, aby se mi vešel do kabelky. Mívám ho však na pracovním stole a jak ho nemám na očích, je se mnou konec...

Co míváte po kabelkách vy? 
LvK

Článek: Sbírka mých kabelek ZDE 

Zpátky do divadel: Hry, které mě baví!

Ani nemusím sepisovat, co se událo v září, protože září jsem večery trávila v divadle. 
Užila jsem si tři premiéry a jednu derniéru. 
Je to nepopsatelná radost být zase mezi lidmi, vyrazit si s kamarádkou, obléci se do šatů, které rok smutně visely ve skříni nebo nasadit lodičky. Vyrazila jsem i do kina, na Rytíře spravedlnosti, další dánskou pecku s Madsem Mikkelsenem, ale divadlo je vždycky o trochu více povznášející zážitek. 

Zapřísáhla jsem se, že do divadel budu chodit častěji. Pokud mi tedy můžete něco doporučit, budu jedině ráda. I když sleduji kulturní tipy, stejně na mě nejvíc funguje osobní doporučení. 

Já za sebe přidávám tipy na následující hry: 

DIVADLO BEZ ZÁBRADLÍ:
CABARET

Miluju atmosféru kabaretů: je to živelné, zábavné, nespoutané, sexy. Do kabaretu se pustili i v Divadle bez zábradlí, kde je naprosto neskutečný Karel Heřmánek v hlavní roli. Neskutečně těžká je i ženská role (Míša Tomešová a Rozálie Havelková), kde se zpívá, tančí, hraje, předvádějí se doslova akrobatické kousky a zároveň se rozehrává velké drama. Cabaret vás bude bavit od první do poslední minuty, nespustíte oči z pódia, je to totiž obrovská podívaná! 

LATERNA MAGIKA:
ROBOT RADIUS

Je to 100 let od uvedení R.U.R. Karla Čapka, na což dobře navázala Laterna Magika v Robot Radius a postavila posledního žijícího člověka na zemi před úkol digitalizovat poslední zbytky lidství a tím stvořit novou umělou inteligenci na Zemi. 

Vizuálně dokonalá podívaná, kde létají drony a obraz je ovládán pohybem těla, je také mrazivým zážitkem. Robot Radius experimentuje s digitálními technologiemi a rozšířenou realitou a je jen na nás, co vše dokážeme vnímat. Poselství je myslím jasné, choreografie dechberoucí, stejně jako výsledný dojem! Jestli jste ještě v Laterně Magice nebyli, tohle je ta inscenace, kterou bych začala. 

DIVADLO BEZ ZÁBRADLÍ:
ILIADA

Hra pro jednoho herce. Homérův epos tu dostává trochu moderní plášť a těší se hezkým recenzím. Nedokážu ohodnotit samotné zpracování, nad hereckým výkonem Karla Heřmánka mladšího se ale tají dech. 90 minutový monolog, při němž sehraje nejzásadnější události před dobytím Tróji a vyjmenuje veškeré válečné konflikty v dějinách lidstva, je hodný Ceny Thalie. 

NÁRODNÍ DIVADLO:

KŘEHKOSTI, TVÉ JMÉNO JE ŽENA (derniéra)

Hra, kterou jsem stihla na poslední chvíli! Bylo to tak pěkné, milé, vtipné představení plné elánu, že jsem domů odcházela s úsměvem na rtech. Jestli něco z Národního divadla můžu ještě doporučit, tak je to tradičně Manon Lescaut, na které jsem byla před mnoha lety a Audience u královny, na kterou chci jít minimálně ještě jednou. 

Chystáte se do divadla? 
LvK

V novém bytě

S těžkým srdcem jsem dala sbohem svému vršovickému bytu. Stěhovala jsem se loni v červenci a kompletně ho zařídila s tím, že spolu aspoň pár let zůstaneme. Byl krásný - světlý, s velkými okny, vysokými stropy a původními, sto let starými dveřmi. 

Miluju půvab starších bytů, které mají duši. 

První půl rok jsme si šťastně žili. Já ho zútulňovala a šlechtila, on byl příjemný po celých pět měsíců lockdownů - držel teplo, světlo, nabízel příjemný výhled na život pode mnou. V té době se však přistěhovali do vedlejšího bytu sousedé, jejichž každodenní boje a hádky začínaly v šest ráno a já se tak probouzela společně s nimi a nechtěně prožívala jejich rodinná drámata. 

O domácím teroru tu nechci psát. Kde není rady, tam není pomoci a jak už to tak bývá, problematických nájemníků není lehké se zbavit, a tak jsem šla já. 

Nechtěla jsem se už nadále účastnit Výměny manželek. 
Chtěla jsem klid, příjemné ovzduší a ticho na spánek. 
Odcházela jsem s těžkým srdcem. Bývám držák a nerada opouštím věci a lidi, ke kterým mám nějaký vztah. Ale řekla jsem si, jako už tolikrát předtím, že to bude změna k lepšímu. Což doufám opravdu je. 

Původní nabídka bytů v Praze byla dost tristní. Asi už vím, jak se cítí lidi na seznamkách: podle fotek krása a dokonalost, naživo o dost omšelejší realita. Už jsem se smiřovala s něčím provizorním, když jsme vešla do bytu, ze kterého už jsem odešla s klíčky. Nikdy jsem se do bytu nezamilovala tak, jako jsem se zamilovala nyní. 

Ale stejně jako ve vztazích, pozor na počáteční zamilovanost. 
Takže nebudu vynášet předčasné soudy. Když jsem však dneska vyšla z ložnice s ranní kávou na balkon, znovu mě to celé ohromilo a dojalo. 

O trochu méně mě dojalo, že vedle mě je jógové studio, které nabízí lekce i pozdě večer a já tak nemám jedinou výmluvu proč nechodit. Nicméně mám vedle taky božskou pekárnu s těmi nejlepšími koláči ve městě, takže všechno bude v rovnováze! 

Jak se máte vy? 
LvK